Bezpečnost práce při přípravě a realizaci staveb A KOORDINÁTOR VE VZTAHU BOZP

Bezpečnost práce při přípravě

a realizaci staveb

A

KOORDINÁTOR

VE VZTAHU BOZP

1. Vysoká úrazovost a nemocnost ve stavebnictví

Hlavní zdroje nebezpečí

• pád z výšky

• zasypání či zavalení uvolněnou zeminou při sesutí stěn výkopu

• pád břemene (bourání, svislá doprava materiálu …….)

• pohyb osob, dopravních prostředků a stavebních strojů

• zdravotní rizika (fyzická zátěž, pracovní poloha, nepříznivé klimatické podmínky- zátěž teplem, chladem), působení hluku, vibrací a prachu

Práce ve stavebnictví bývají zařazeny do třetí kategorie (Vyhl. č. 432/03 Sb.)

 

V rámci celé EU se došlo k poznání, že standardy BOZP ve stavebnictví je nutné zlepšit. Každoročně přijde o život asi 1 300 pracovníků, dalších 800 000 je zraněno a velké množství pracovníků má zdravotní problémy.

Stavebnictví má oproti jiným oblastem výrazná specifika jak v přípravě, organizaci, tak ve vlastním provozu a provádění prací a bezpečnostní požadavky k prováděným činnostem natolik rozsáhlé, že si jednotlivé etapy   a to

projektová fáze

fáze uzavírání kontraktů

stavební fáze

fáze užívaní stavby

zasluhují zvláštní pozornosti.

BOZP stavebního díla se proto musí týkat všech účastníků stavebních procesů a to od plánovacích úrovní až po realizaci stavby, jakož i po dobu jeho jejího užívání a udržování.

2. Příčiny nedostatečné bezpečnosti na stavbách

● snaha po co nejnižší ceně (i na úkor BOZP)

● dělená odpovědnost za jednotlivé fáze přípravy a realizace stavby

● malá schopnost stavebníků prověřit odborně opatření, která zabezpečuje zhotovitel v této oblasti

● bezpečnostní opatření se pohybují na hranici požadovaného minima, nikoli v optimálním pásmu

● chyby v plánování, nedostatečná organizace a špatná koordinace prací a neplnění úkolů v oblasti prevence rizik

● dočasnost stavebních prací na různých pracovištích současné činnosti více dodavatelských subjektů, vliv klimatických podmínek

● další vlivy …… (variabilita, proměnlivost rizik v závislosti na čase, druhu a místě provádění činností, nekvalifikovanost pracovníků provádějících nebezpečné činnosti, práce cizinců, nedostatečný dozor, atd.)

Problematika průběhu stavebních procesů

a investorsko-inženýrská činnost se nachází ve složitých organizačních strukturách (stavebníkův záměr, předrealizační fáze, projekt, výběrová a nabídková řízení, zadání a získávání zakázek, dodavatelský systém, , odpovědnost za jakost, řízení rizik z realizace a financování zakázek, spory a arbitráže dozory, postupy a způsoby řízení stavby, právní problematika atd.).

Většina zhotovitelů podniká ve stavebnictví s malým počtem zaměstnanců. Stavby tak jsou specifické tím, že počet firem podílejících se na realizaci stavby narůstá. Podnikajících fyzických osob, které nikoho nezaměstnávají (živnostníků jako OSVČ), je na stavbách někdy více než zaměstnanců hlavního zhotovitele a jeho poddodavatelů.

● z ekonomických důvodů se větší stavební firmy snaží mít co nejméně zaměstnanců v dělnických profesích a stavební práce zajišťují menšími stavebními firmami a podnikajícími fyzickými osobami bez zaměstnanců (živnostníky stavebních profesí, řemeslníky) aby byla splněna podmínka dle § 13 odst. 3 zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. a vyhnuly se tak tzv. “švarc systému“. Zhotovitelé i zadavatelé stavebních prací proto využívají různé formy zastřených a obtížně ověřitelných pracovněprávních vztahů , kdy právní posouzení všech kliček a znaků obcházení § 13 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti je problematické.

● investor zadá provedení stavby větší stavební firmě nebo její inženýrské složce (nebo zprostředkovatelské organizaci zabývající se inženýrskou činnosti ve výstavbě), která si provedení stavby smluvně zajišťuje u jednoho nebo více poddodavatelů a kontrakt v podstatě přeprodává. Poddodavatelé se pak snaží svůj díl zakázky také zajistit smluvně u menších stavebních firem nebo, a to nejčastěji, u podnikajících fyzických osob, které nikoho nezaměstnávají a pracují na svůj živnostenský list (OSVČ) .

Tyto osoby jsou na konci dodavatelského řetězce a kontrakt již nemohou „přeprodat“, ale musí svou zakázku odpracovat.

Důsledkem tohoto stavu a způsobu provádění staveb pak je:

► že jedinými zaměstnanci hlavního zhotovitele jsou na stavbě jsou jeho stavbyvedoucí, kteří nenesou odpovědnost za BOZP na staveniště, které je předáno jednomu nebo více poddodavateli, včetně OSVČ,

► na stavbě nejsou vytvářeny reálné podmínky BOZP a opatření pro prevenci rizik pro společně užívané prostory a pracoviště, zařízení staveniště, sanitární a pomocná zařízení apod. , každý poddodavatel, včetně OSVČ, si pak v podstatě musí zajišťovat BOZP v plném rozsahu sám, 

► zajišťování BOZP je problematické a pracovní rizika se přenáší na podnikající fyzické osoby (PFO), které přebraly staveniště,

► PFO mají značně nerovnoprávné a slabé vyjednávací pozice a postavení při uzavírání smluv (nemají právní zázemí při podpisu smluv s velkými podniky, kde smlouvy jsou připravovány renomovanými právníky ve prospěch velké firmy) a často podepisují smlouvy, které jsou pro ně velmi nevýhodné nejen z hlediska odpovědnosti, BOZP (několik PFO přebírá stejné staveniště nebo jeho část), předmětu a termínu plnění, sankcí apod.),

PFO často podnikají z existenční nutnosti, mají nízkou úroveň právního vědomí o BOZP i vnímavosti na rizika vnímají pracovní rizika, kterým jsou při provádění stavebních prací vystaveni; samy často nedodržují své základní povinnosti v oblasti prevence rizik a pracují („podnikají“) na úkor své bezpečnosti a zdraví, nemají stálou pracovní dobu, osmihodinová směna je pro ně iluzorní,

Tento stav je lepší, pokud je vyšší zhotovitel (jako odběratel) sám koordinuje činnost svých poddodavatelů, vyžaduje od nich plnění příslušných požadavků BOZP jednak ve fází uzavírání smlouvy o dílo, jednak při kontrolách při jejich nástupu na stavbu a dále pak při vlastní realizaci jejich dodávek na stavbě.

3. Řešení problematiky BOZP při přípravě, realizaci a

užívání staveb

Při přípravě, realizaci a užívání staveb je nutno uplatňovat všeobecné zásady prevence rizik. Obecně a zjednodušeně platí princip, že za riziko obecně odpovídá ten kdo ho „vytváří“.

● u výrobků odpovídá dle zákona č. 22/1976 Sb. za bezpečnost výrobku výrobce (stroje, zařízení)

● u služeb platí právo na ochranu zdraví a bezpečnosti spotřebitele (zákon č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele) – odpovědnost poskytovatele služeb

● v pracovně právních vztazích zaměstnavatel odpovídá za bezpečnost zaměstnance (popř. i za bezpečnost jiných osob na jeho pracovištích) dle ZP

Za stavbu se dle staveb. zákona č. 183/2006 Sb. považují veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel, využití  a dobu trvání.

Ve smyslu výrobku se jedná o výsledek souhrnu stavebních prací včetně dodávek stavebních hmot a dílů a dodávek strojů a zařízení, který je prováděn zpravidla na souvislém místě a v souvislém čase za účelem vybudování nových základních prostředků (novostavba), nebo za účelem změny dosavadních základních prostředků (rekonstrukce, modernizace, adaptace, nástavba, přístavba a stavební úpravy).

● odpovědnost za stavbu je dělená (podílí se projektant, zhotovitel aj)

V souladu s principem směrnice 92/57/EHS zadavatel (stavebník, investor) jako autor stavebního záměru spoluodpovídá za osoby pro něho pracující (byť i zprostředkovaně) a má proto povinnost vytvořit podmínky pro vyhovující pracovní prostředí a pracovní podmínky při práci na staveništi a při používání dokončené stavby. Zákon č. 309/2006 Sb. ukládá stavebníkovi povinnost pověřit specifickými úkoly jednoho nebo více koordinátorů (dle rozsáhlosti projektu/stavby).

Rozšíření úkolů a povinností v oblasti BOZP o povinnosti zadavatele a koordinaci dle zákona č. 309/20006 Sb.

Dosavadní předpisy byly koncipované na vztah zaměstnavatele a zaměstnance, což se ukázalo jako nedostatečné.

Zákon č. 309/2006 Sb., zapracovává příslušné předpisy ES (zejména Směrnici Rady 92/57/EHS o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo přechodných staveništích).

Zákon stanoví některé nové požadavky k zajištění BOZP týká jiných osob zajišťujících a provádějících práce na staveništích (povinnosti zadavatele, určení koordinátora, vztahy mezi zadavatelem stavby, jejím zhotovitelem a dalšími poddodavateli povinnosti fyzických osob mimo pracovněprávní vztahy v oblasti BOZP).

K rozhodnutí o přijetí směrnice došly členské země EU na základě zjištění, že i přesto, že odpovědnost a povinnosti zaměstnavatele, případně podnikatele, v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je právními předpisy upravena, vysoká úrazovost a nemocnost ve stavebnictví ukazují, že tato opatření nejsou dostatečná a účinná.

Řada směrnic ES ukládá povinnosti, týkající se ochrany zdraví osob fyzickým nebo právnickým osobám bez ohledu na skutečnost, v jakém vztahu jsou k ohroženým osobám; jde o sociální odpovědnost za osoby, které stavu realizují, užívají a udržují. Prioritou je možnost ohrožení více osob (a to i mimo pracovněprávní vztahy), což se týká i staveb, podle těchto zásad užíváním vlastnictví (stavby) nesmí být ohrožen život a zdraví osob.

ZADAVATEL

stavebník resp. investor, objednatel stavby, tedy fyzická nebo právnická osoba, pro kterou je stavba prováděna

Zadavatel stavby je tedy právnická nebo fyzická osoba, z jehož podnětu se uskutečňuje stavba. Podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. je stavebník osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, jakož i její právní nástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud  nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti; stavebníkem se rozumí též investor a objednatel stavby. Stavebník je osoba, která organizuje investiční výstavbu za finanční prostředky investora. Pojem zadavatel bude proto poněkud širší než-li stavebník.

ZHOTOVITEL

právnická nebo fyzická osoba, která v rozsahu své podnikatelské činnosti vykonává na staveništi příslušné práce (stavební, montážní, stavebně montážní nebo udržovací práce)

- právnická osoba (a.s., s.r.o.)

- fyzická osoba zaměstnávající zaměstnance v pracovně právním vztahu

- fyzická osoba sama pracuje na svůj ŽL a nikoho nezaměstnává

STAVBA

- stavební dílo, která vzniká stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jeho stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití  a dobu trvání (zákon č.183/2006 Sb.)

- výsledek souhrnu stavebních prací včetně dodávek stavebních hmot a dílů a dodávek strojů a zařízení, který je prováděn zpravidla na souvislém místě a v souvislém čase za účelem vybudování nových základních prostředků (novostavba), nebo za účelem změny dosavadních základních prostředků (rekonstrukce, modernizace, adaptace, nástavba, přístavba a stavební úpravy)

- umělá (neživá) materiální struktura, od svého vzniku zpravidla pevně spojená se zemí,

- souhrn dodávek stavebních materiálů, hmot, dílů; a stavebních prací, popř. strojů, zařízení a inventáře, včetně souvisejících prací vykonávaných v souvislém čase a na souvislém místě, sloužících k vytvoření díla na podkladě příslušné dokumentace projektu.

STAVENIŠTĚ

je vymezené místo, sloužící dočasně zhotoviteli k realizaci stavby, její změně, nebo k jejímu odstraňování

4. Úkoly a role zadavatele stavby při zajišťování BOZP

● zadavatel má dbát na to, aby již při přípravě stavby byly zásady BOZP zahrnuty do stavebního dílka jako jeho rovnocenná část a aby v projektové dokumentaci byly při jeho zpracování zohledňován zásady prevence rizik a přihlédnutím k odhadu doby realizace stavby

● úkolem zadavatele při přípravě stavby je

- určit v dostatečném časovém předstihu koordinátora pro přípravu a realizaci stavby a dodat po všechny podklady pro jeho práci,

- zajistit dokumentaci stavby a dohodnout s projektantem, aby při zpracování projektu správně a dostatečně aplikoval zásady prevence rizik,

- vybrat zhotovitele stavby s patřičnou úrovní řízení BOZP, aby při realizaci stavby aplikoval plán BOZP a spolupracovali s koordinátorem (§ 14 odst. 4 zákona č. 309/2006 Sb.),

- vyžadovat od zhotovitele/ů potřebné informace k umožnění plnění povinností a úkolů zadavatele a koordinátora,

- předat koordinátorovi veškeré podklady a informace pro jeho činnost, včetně informace o fyzických osobách, které se mohou s jeho vědomím zdržovat na staveništi, poskytovat mu potřebnou součinnost,

- zavázat všechny zhotovitele stavby, popřípadě jiné osoby k součinnosti s koordinátorem po celou dobu přípravy a realizace stavby,

- zajistit, aby koordinátor pro přípravu stavby v případě provádění prací a činností vystavujících pracovníky zvýšeného ohrožení života a zdraví vypracoval Plán BOZP.

Povinnosti zadavatele (podle § 14 až § 18 zákona č. 309/2006 Sb.)

V případech, kdy bude na staveništi působit současně zaměstnanci více než jednoho zhotovitele stavby a kdy při realizaci stavby

a)  celková předpokládaná doba trvání prací a činností je delší než 30 pracovních dnů, ve kterých budou vykonávány práce a činnosti a bude na nich pracovat současně více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo

b)  celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu,

je zadavatel stavby povinen

1. určit potřebný počet koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi s přihlédnutím k rozsahu a složitosti díla a jeho náročnosti na koordinaci ve fázi přípravy a ve fázi jeho realizace (činnosti koordinátora při přípravě díla a při jeho realizaci mohou být vykonávány toutéž osobou; určí-li zadavatel stavby více koordinátorů, kteří působí při přípravě nebo realizaci stavby současně, vymezí pravidla jejich vzájemné spolupráce);

2. doručit oznámení o zahájení prací oblastnímu inspektorátu práce příslušnému podle místa staveniště nejpozději do 8 dnů před předáním staveniště zhotoviteli; oznámení může být doručeno v listinné nebo elektronické podobě.

Při aplikaci uvedeného ustanovení zákona č. 309/2006 Sb. bude určitě problematické před zahájením prací propočítat a stanovit přepočtem předepsaná kriteria; bude proto nutno vycházet pouze z odhadů a předpokladů, které jsou při přípravě stavby zadavateli známy.

Povinnost ustavení koordinátora se vztahuje na stavby, kde pracují zaměstnanci současně dvou a více zhotovitelů – zaměstnanců, bez ohledu na počet podnikajících fyzických osob, které na stavbě sami pracují. Podle § 14 odst. 6 tohoto zákona se koordinátor neurčuje při přípravě a realizaci staveb

a)  u nichž nevzniká povinnost doručení oznámení o zahájení prací podle § 15 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb.,

b)  které provádí stavebník sám pro sebe svépomocí podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb., nebo

c)  nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb.

Zadavatel není většinou odborník na BOZP a ani nemá zájem či možnosti řídit koordinátora osobně či přímo, může pověřit koordinátorem osobu na základě smluvního nebo pracovněprávního vztahu, aby jednala v jeho zastoupení. Forma vztahu mezi zadavatelem a koordinátorem/ry může být různá. Svou povinnost zadavatel splní, uzavře-li s koordinátorem, jako fyzickou nebo právnickou osobou, smlouvu podle zvláštních předpisů (může to udělat i přes třetí právnickou osobu).nebo může určit koordinátorem svého odborně způsobilého zaměstnance a zaměstnanecký vztah se řídí pracovněprávními předpisy.

5. Obecné zásady koordinace BOZP při přípravě a

realizaci stavby

KOORDINACE

specifická forma řídící a kontrolní činnosti, zaměřená na dosažení vzájemného souladu a požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při práci při přípravě a realizaci díla (stavby) mezi jednotlivými účastníky výstavby a činností k dosažení minimalizaci rizik na staveništi.

Při koordinaci činností se předpokládá spolupráce všech účastníků výstavby a ochota vzdát se veškerých snah, které by mohly přivodit něco, co by ztěžovalo situaci v oblasti prevence rizik a činit to, co by ostatním účastníkům výstavby uvolňovalo prostor pro bezpečné provádění jejich vlastních činností a co by vytvářelo příznivější podmínky pro předcházení rizik při realizaci jejich záměrů.

Koordinace při výstavbě zahrnuje zpravidla tyto tři základní složky:

1) koordinace věcná - zajišťuje dosažení požadované funkce a stanovených parametrů pro cílový stav (tj. v daném případě minimalizace rizik ve všech fázích stavby)

2) koordinace - prostorová - zajišťuje dosažení realizovatelnosti cílového stavu v daném prostoru a vzájemných prostorových vazeb jednotlivých částí (PD, stavba při realizaci i po dokončení);

3) koordinace časová - zajišťuje potřebný časový sled a průběh jednotlivých činností ve vazbě na BOZP.

V smyslu zákona č. 309/2006 Sb. výkon koordinace BOZP na staveništích a plnění úkolů koordinátora při přípravě a realizaci stavby zahrnuje zejména:
• uplatňování všeobecných zásad prevence rizik a požadavků na zajištění BOZP při technických a organizační řešeních při přípravě i realizaci staveb, na základě kterých se provádí pracovní činnosti, které se budou vykonávat současně nebo budou na sebe navazovat,
• plnění příslušných požadavků tak, aby zhotovitelé (zaměstnavatelé i podnikající fyzické osoby, které sami pracují) uplatňovali odpovídajícím způsobem všeobecné zásady na zajištění BOZP a na staveništích, kde budou vykonávány práce a činnosti se zvýšeným ohrožením života nebo poškození zdraví plnění vypracovaného plánu BOZP,
• koordinuje spolupráci mezi zhotoviteli na staveništi, zejména pokud vykonávají pracovní činnosti na společném pracovišti a pokud jejich činnost na sebe navazují, usměrňování práce s zřetelem na ochranu pracovníků na staveništi, na prevenci vzniku úrazů a ohrožení zdraví,
• opatření na kontrolu správného uplatňování pracovních postupů.

6. Úkoly, činnosti a povinnosti koordinátora

Při přípravě stavby (dle § 18/1 zákona č. 309/2006 Sb. a § 7 NV č. 591/2006 Sb.)

a)  v dostatečném časovém předstihu před zadáním díla zhotoviteli stavby předat zadavateli stavby

- přehled právních předpisů vztahujících se ke stavbě,

- informace o rizicích, (zvýšené ohrožení BOZP)

- další podklady nutné pro zajištění BOZP a podmínek výkonu práce, na které je třeba vzít zřetel s ohledem na charakter stavby a její realizaci,

b)  bez zbytečného odkladu předat projektantovi, zhotoviteli stavby, pokud byl již určen, popřípadě jiné osobě

veškeré další informace o bezpečnostních a zdravotních rizicích, které jsou mu známy a které se dotýkají jejich činnosti,

c) dává podněty a doporučuje technická řešení nebo organizační opatření, která jsou z hlediska zajištění BOZP a podmínek výkonu práce vhodná pro plánování jednotlivých prací, zejména těch, které se uskutečňují současně nebo v návaznosti; dbá, aby doporučované řešení bylo technicky realizovatelné a v souladu s předpisy k zajištění BOZP i a aby bylo, s přihlédnutím k účelu stanovenému zadavatelem stavby, ekonomicky přiměřené,

d) poskytuje odborné konzultace a doporučení týkající se požadavků na zajištění BOZP, odhadu délky času potřebného pro provedení plánovaných prací nebo činností se zřetelem na specifická opatření, pracovní nebo technologické postupy a procesy a potřebnou organizaci prací v průběhu realizace stavby,

e) zabezpečuje, aby plán BOZP obsahoval, přiměřeně povaze a rozsahu stavby a místním a provozním podmínkám staveniště, údaje, informace a postupy zpracované v podrobnostech nezbytných pro zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl odsouhlasen a podepsán všemi zhotoviteli, pokud jsou v době zpracování plánu známi,

f) zajistí zpracování požadavků na BOZP při udržovacích pracích.

7. Rozsah a obsah projektové dokumentace k žádosti o stavební povolení

v rámci stavebního řízení dle Přílohy č. 1 k vyhlášce č. 499/2006 Sb

Projektová dokumentace musí obsahovat tyto části:

A. Průvodní zpráva

B. Souhrnná technická zpráva

- Hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí (např. dle zákona č. 258/2000 Sb. a nařízení vlády č. 178/2001 Sb.)

- Bezpečnost při užívání stavby (zejména údaje o dodržení požadavků stanovených příslušnými předpisy k zajištění bezpečnosti práce např. nařízení vlády č. 101/2005 Sb., nařízení vlády č. 178/2001 Sb., nařízení vlády č. 406/2004, nařízení vlády č. 11/2001 Sb.);

- Výrobní a nevýrobní technologická zařízení staveb (pokud se ve stavbě vyskytují) účel, funkce, kapacita a hlavní technické parametry technologického zařízení, popis technologie výroby, údaje o počtu pracovníků, řešení technologické dopravy, ochrana životního a pracovního prostředí.

C. Situace stavby

D. Dokladová část

E. Zásady organizace výstavby

 1. Technická zpráva

- informace o rozsahu a stavu staveniště (popis staveniště), předpokládané úpravy staveniště, jeho oplocení, příjezdy a přístupy na staveniště,

- významné sítě technické infrastruktury, údaje o trasách technické infrastruktury, zejména energetických a komunikačních vedení, vodovodních a stokových sítí, v místě jejich střetu se stavbou, popřípadě údaje o jiných podzemních a nadzemních překážkách nacházející se na staveništi

- napojení staveniště na zdroje vody, elektřiny, odvodnění staveniště apod.,

- úpravy z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví třetích osob, včetně nutných úprav pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace,

- uspořádání a bezpečnost staveniště z hlediska ochrany veřejných zájmů,

- řešení zařízení staveniště včetně využití nových a stávajících objektů, popis staveb zařízení staveniště vyžadujících ohlášení,

- stanovení podmínek pro provádění stavby z hlediska BOZP, zásady plánu BOZP na staveništi (dle § 15 zákona č. 309/2006 Sb.)

- orientační lhůty výstavby a přehled rozhodujících dílčích termínů.

2. Výkresová část

celková situace stavby se zakreslením hranice staveniště a staveb zařízení staveniště, vyznačení přívodu energií a vody na staveniště, jejich odběrových míst, vyznačení vjezdů a výjezdů na staveniště a odvodnění staveniště.

Vypracovaní zásad organizace výstavby má významný vliv na BOZP při realizaci stavby.

Zásady organizace výstavby jsou součástí PD dokumentace, a tato část je značně důležitá zejména u staveb se zvláštními nároky na provádění z hlediska časového průběhu výstavby nebo náročné koordinace výstavby. Zpracované zásady organizace výstavby prokazují technickou reálnost, resp. optimální způsob výstavby na konkrétním staveništi z hlediska využití mechanizmů, dopravní přístupnosti, provizorního napojení na inženýrské sítě, BOZP, požární bezpečnosti a časových vazeb. V této části PD se řeší požadavky na zařízení staveniště, dopravní trasy pro přesun rozhodujících dodávek a materiálů, zásady vnitrostaveništní dopravy, zabezpečení vertikální dopravy – návrh jeřábů, staveništních výtahů apod. Uvádí se předpokládaný počet pracovníků při výstavbě a jejich sociální zabezpečení, návrh počtu pracovníků potřebných při výstavbě, stanovení jejich časového nárůstu a úbytku, dle dodavatelského zabezpečení je nutno stanovit návrh počtu pracovníků pro každého zhotovitele v jednotlivých etapách výstavby. Navrhnou se sociální zařízení staveniště, sanitární zařízení (dle nař. vl. č. 178/2001 Sb.) kanceláře apod.; v případě většího počtu zhotovitelů se navrhne společné zařízení staveniště.

Stanoví se způsob ochrany proti hluku, proti znečišťování ovzduší plyny a prachem, znečišťování komunikací, znečišťování podzemních a povrchových vod a kanalizace a způsob hospodaření s odpady vzniklými ze stavební činnosti.

Stanoví se umístění nákladních výtahů, jeřábových drah, jeřábů se zakreslením jejich dosahu (včetně vyznačení zákazu pohybu ramene jeřábu) případně jejich koordinace. Vyznačí se ochranná pásma vedení a objektů.

Při zpracování PD se uvedou náklady na zařízení staveniště a na technická zařízení sloužící k zajištění BOZP.

F. Dokumentace objektů

7. Úkoly, činnosti a povinnosti koordinátora při realizaci stavby § 18/2 zákona č. 309/2006 Sb. a § 8 NV č. 591/2006 Sb.

a)  bez zbytečného odkladu

-  informovat všechny dotčené zhotovitele stavby o rizicích, která vznikla na staveništi během postupu prací,

-  upozornit zhotovitele stavby na nedostatky v uplatňování požadavků na BOZP zjištěné na pracovišti převzatém zhotovitelem stavby a vyžadovat zjednání nápravy; k tomu je oprávněn navrhovat přiměřená opatření,

- oznámit zadavateli stavby případy nedostatků BOZP, nebyla-li zhotovitelem stavby neprodleně přijata přiměřená opatření ke zjednání nápravy,

b) koordinuje spolupráci zhotovitelů nebo osob jimi pověřených při přijímání opatření k zajištění BOZP se zřetelem na povahu stavby a na všeobecné zásady prevence rizik a činnosti prováděné na staveništi současně popřípadě v těsné návaznosti, s cílem chránit zdraví fyzických osob, zabraňovat pracovním úrazům a předcházet vzniku nemocí z povolání,

c) dává podněty a na vyžádání zhotovitele doporučuje technická řešení nebo opatření k zajištění BOZP pro stanovení pracovních nebo technologických postupů a plánování bezpečného provádění prací, které se s ohledem na věcné a časové vazby při realizaci stavby uskuteční současně nebo na sebe budou bezprostředně navazovat,

d) spolupracuje při stanovení času potřebného k bezpečnému provádění jednotlivých prací nebo činností,

e) sleduje provádění prací na staveništi se zaměřením na zjišťování, zda jsou dodržovány požadavky na BOZP, upozorňuje na zjištěné nedostatky a požaduje bez zbytečného odkladu zjednání nápravy,

f) kontroluje zabezpečení obvodu staveniště, včetně vstupu a vjezdu na staveniště

g) spolupracuje se zástupci zaměstnanců pro oblast BOZP a s příslušnými odborovými organizacemi, popřípadě s fyzickou osobou provádějící technický dozor stavebníka,

h) zúčastňuje se kontrolní prohlídky stavby, k níž byl přizván stavebním úřadem,

i) navrhuje termíny kontrolních dnů k dodržování plánu BOZP za účasti zhotovitelů nebo osob jimi pověřených a organizuje jejich konání,

j) sleduje, zda zhotovitelé dodržují plán BOZP a projednává s nimi přijetí opatření a termíny k nápravě zjištěných nedostatků (zajišťuje odpovídající řízení rizik zhotoviteli),

k) provádí zápisy o zjištěných nedostatcích BOZP na staveništi, na něž prokazatelně upozornil zhotovitele, a dále zapisuje údaje o tom, zda a jakým způsobem byly tyto nedostatky odstraněny.

PLÁN BOZP

● dokument určující pravidla, která mají zajišťovat bezpečnost pracovníků při pracích na staveništi

● určuje pravidla platná pro v rozsahu podle druhu a velikosti stavby tak, aby vyhovoval potřebám k zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce

● v plánu se uvádí potřebná opatření z hlediska časové potřeby i způsobu provedení

● musí být přizpůsoben skutečnému stavu a podstatným změnám během realizace stavby

(zákon č. 309/2006 Sb. ani jiný právní předpis obsah plánu nestanoví)

Zpracování plánu BOZP zajistí zadavatel stavby před zahájením prací na staveništi (zpravidla u koordinátora pro přípravu stavby)

Ve kterých případech se zpracovává plán BOZP ?

Plán BOZP se zpracovává pokud budou na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, které jsou uvedené v Příloze č. 5 k nařízení vlády č. 591/2006 Sb.; nejčastěji půjde o:

● práce vystavující zaměstnance nebezpečí sesuvem uvolněné zeminy ve výkopu o hloubce větší než 5 m,

● práce nad vodou nebo v její těsné blízkosti spojené s bezprostředním nebezpečí utonutí,

● práce, při kterých hrozí pád z výšky nebo do volné hloubky více než 10 m,

● práce vykonávané v ochranných pásmech energetických vedení popř.zařízení technického vybavení,

● studnařské práce, zemní práce prováděné protlačováním nebo mikrotunelováním z podzemního díla, pokud nepodléhají dozoru orgánů státní báňské správy,

●práce spojené s montáží a demontáží těžkých konstrukčních stavebních dílů kovových, betonových, a dřevěných.

8. Povinnosti zhotovitele

Bez ohledu na činnost koordinátora odpovídají zhotovitelé (zaměstnavatelé - právnické a podnikající fyzické osoby) za plnění svých povinností, které jim ukládají právní předpisy upravující požadavky na BOZP (tj. zejména ZP, zákon č. 309/2006 Sb., nař. vl. č. 591/2006 Sb. o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích a NV č. 362/2005 Sb. o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovišti s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky). Povinností zhotovitele (i podnikajících fyzických osob, které pracují na staveništi jako zhotovitelé a osobně zde pracují) je spolupodílet se na zabezpečení bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a pracovních podmínek, postupovat v dohodě s koordinátorem a ve spolupráci s ostatními zhotoviteli a jinými osobami a činit příslušná potřebná opatření. Základní povinnosti zhotovitele vůči svým zaměstnancům a dalším osobám jsou vymezené ZP, zejména § 101 až § 103.

Povinnosti a úkoly zhotovitele stavby stanoví § 14 až § 18 zákona č. 309/2006 Sb.

Zhotovitel stavby je povinen dle § 16 zákona č. 309/2006 Sb.:

a)  nejpozději do 8 dnů před zahájením prací na staveništi doložit, že informoval koordinátora o rizicích vznikajících při pracovních nebo technologických postupech, které zvolil,

b)  poskytovat koordinátorovi součinnost potřebnou pro plnění jeho úkolů po celou dobu svého zapojení do přípravy a realizace stavby, zejména mu včas předávat informace a podklady potřebné pro zhotovení plánu a jeho změny, brát v úvahu podněty a pokyny koordinátora, zúčastňovat se zpracování plánu, tento plán dodržovat, zúčastňovat se kontrolních dnů a postupovat podle dohodnutých opatření, a to v rozsahu, způsobem a ve lhůtách uvedených v plánu.

Neplnění povinnosti zhotovitele stavby poskytovat koordinátorovi bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi součinnost fyzickou osobou (resp. právnickou osobou) je považováno za přestupek (resp. správní delikt), za který může oblastní inspektorát práce uložit pokutu až do výše 300 000 Kč (§ 17 odst. 2 a § 30 odst. 2 zákona č. 251/2005 Sb., ve znění zákona č. 264/2006 Sb.) 

9. Stavbyvedoucí

Zhotovitel zajišťuje realizaci stavby stavbyvedoucím

Stavbyvedoucí podle zákona č. 183/2006 Sb. je osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. Jde o fyzickou osobu, kterou určuje zhotovitel a která je zhotoviteli odpovědná za řádný výkon své funkce.

Stavbyvedoucímu určuje jeho zaměstnavatel povinnosti a odpovědnost, a kromě toho je dle stavebního zákona č.183/2006 Sb. povinen:

• řídit provádění stavby (vést realizaci stavby) v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, 

• zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů,

• zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržení obecných požadavků  na výstavbu popřípadě  jiných technických  předpisů a technických norem,

• v případě existence staveb technické infrastruktury v místě stavby zajistit vytýčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou,

 • působit k odstranění závad při provádění stavby a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady, které se nepodařilo odstranit při vedení stavby,

• vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídku stavby, 

• spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka nebo autorský dozor projektanta, pokud jsou zřízeny, a s koordinátorem  bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi,

• ve stanovené lhůtě zjednat nápravu a odstranit závady zjištěné stavebním úřadem při kontrolní prohlídce stavby,

• na výzvu stavebního úřadu předložit potřebné doklady, například certifikáty o vhodnosti použitých stavebních výrobků.

Další povinnosti stavbyvedoucího (jako osoby určené zhotovitelem dle nař. vl. č. 591/2006 Sb.) stanoví zaměstnavatel.

10. Fyzické osoby podílející se na stavbě

Jiná fyzická osoba, která se osobně podílí na zhotovení stavby a která nezaměstnává zaměstnance (dále jen 'jiná osoba'), je dle § 17 zákona č. 309/2006 Sb. povinna poskytnout zhotoviteli stavby a koordinátorovi potřebnou součinnost a postupovat podle pokynů nebo opatření k zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce stanovených zhotovitelem stavby. Jiná osoba informuje zhotovitele stavby nejpozději do 5 pracovních dnů před převzetím pracoviště, a není-li to ze závažných důvodů možné, bez zbytečného odkladu o všech okolnostech, které by mohly při její činnosti na staveništi vést k ohrožení života a poškození zdraví dalších fyzických osob zdržujících se na staveništi s vědomím zhotovitele.

Jiná osoba je dále je povinna

• dodržovat právní předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci na staveništi a přihlížet k podnětům koordinátora,

• používat potřebné osobní ochranné pracovní prostředky, technická zařízení, přístroje a nářadí, splňující požadavky stanovené zvláštním právním předpisem,

Jiná osoba nesmí vyřazovat, měnit nebo přestavovat svévolně ochranná zařízení strojů, přístrojů a nářadí a tato zařízení musí používat k účelům a za podmínek, pro které jsou určena.

Uvedené požadavky se vztahují na zhotovitele (poddodavatele) stavby, který osobně na staveništi pracuje.

Na právní vztahy týkající se zajišťování BOZP platí též § 12 zákona č. 309/2006 Sb. (na fyzické osoby, které podnikají a podílení se na zhotovení stavby se vztahují i některé povinnosti zaměstnavatele)

11. Stavební deník

Z hlediska BOZP při realizaci staveb nabývá na významu stavební deník, který musí být podle § 157 stavebního zákona č. 183/2006 Sb. při provádění stavby být průběžně veden ode dne předání a převzetí staveniště do dne dokončení stavby a zaznamenávají se v něm údaje týkající se informací o průběhu výstavby, evidence dokumentace a všech dokladů týkajících se stavby a denní záznamy o všech důležitých okolností, týkajících se stavby a stavebních činností. Stavební  deník je povinen vést zhotovitel stavby. Záznamy do nich jsou oprávněni  provádět  mimo jiné stavebník, stavbyvedoucí,  osoba vykonávající stavební dozor, osoba  provádějící kontrolní prohlídku stavby, osoby vykonávající technický dozor, koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a další osoby oprávněné plnit úkoly dozoru.

Obsahové náležitosti  stavebního  deníku a jednoduchého záznamu o stavbě a způsob jejich vedení stanoví Příloha č. 5 k vyhlášce č. 499/2006 Sb.

● předání a převzetí staveniště (mezi stavebníkem a zhotovitelem/li),

● zahájení prací, případně termíny a důvody jejich přerušení a obnovení, včetně technologických přestávek,

● nástupy, provádění prací a ukončení činností poddodavatelů,

● seznámení a proškolení pracovníků s podmínkami bezpečnosti prací, požární ochranou, ochranou životního prostředí, dále s technologickými postupy prací a montáží a s možnými riziky při stavebních pracích,

● údaje o opatřeních týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a ochrany životního prostředí (např. školení pracovníků, informace o rizicích a opatřeních, ověření odborné způsobilosti pro speciální práce, požadavky na ochranná zařízení, dozor při práci, nesoulad s bezpečnostními opatřeními v případě souběhu prací s provozem stavebníka nebo s pracemi jiných zhotovitelů, výsledky kontrol BOZP, odstranění nedostatků apod.),

● zvláštní opatření při bouracích a pracích, pracích ve výškách, za provozu, v ochranných pásmech apod.,

● montáže a demontáže dočasných stavebních konstrukcí (lešení, pažení, bednění apod.), jejich předání a převzetí,

● provoz a užívání mechanizačních prostředků,

● provádění a výsledky kontrol všech druhů,

● odůvodnění a schvalování změn materiálů, technického řešení stavby a odchylek od ověřené projektové dokumentace,

● skutečnosti důležité pro plnění smluv (nepředvídatelné vlivy, výskyt překážek na staveništi, výsledky dodatečných technických průzkumů, mimořádné klimatické vlivy, práce za provozu apod.),

● provedení a výsledky zkoušek a měření (technická a technologická zařízení, přípojky apod.),

● škody způsobené stavební nebo jinou činností, nehody, úrazy a jiné mimořádné události, včetně přijatých opatření,

● výsledky kontrolních prohlídek stavby (§ 133 a §134 stavebního zákona),

Související právní předpisy

- NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích

- NV č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovišti s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky,
- NV č. 101/2005 Sb. o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí,

- NV č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí,

- NV č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění NV č. 405/2004 Sb.,

- NV č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky,

- NV č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu,

- Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) ve znění pozdějších předpisů,

- Zákon č. 133/1985 Sb. o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů,

- Vyhláška MV č. 246/2001 Sb. o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci),

- Vyhláška MV č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách

- Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

- NV č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci ve znění pozdějších předpisů,

- vyhláška MZd č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli

- Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

- Vyhláška č.137/1998Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu

- Vyhláška MMR č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb).