Analýza SLEPT - THAJSKO

Masarykova univerzita

Právnická fakulta

Katedra národního hospodářství

Analýza SLEPT - THAJSKO

(seminární práce)

Anotace

Tato případová studie se zabývá zkoumáním jednotlivých ukazatelů SLEPT analýzy v rámci Thajského království, jenž by měly nastínit situaci v zemi a přinesly tak přenesený obraz tamních poměrů pro všechny, kteří mají o podnikání v Thajsku zájem či potřebují informace o této zemi a o mezinárodním trhu.

Klíčová slova

Sociální struktura, náboženství, věková struktura, právní systém, legislativa, HDP, inflace, bilance zahraničního obchodu, mezinárodní organizace, státní zřízení, infrastruktura a další.

1. Úvod

Pro zpracování analýzy SLEPT jsem si vybrala asijskou zemi Thajsko. Dle mého názoru se tato země stává stále více vyhledávanou turisty z celého světa, které láká snad nejvíce tropické podnebí, moře či krásná příroda. I toto je jedním z důvodů, proč mě zaujala právě tato země. I když si myslím, že tato destinace patří mezi ty luxusnější a pokud se zde rozhodneme strávit dovolenou, budeme jistě v dobré finanční situaci. Příjemné teploty budou jistě dány geografickým umístěním, jímž je jihovýchodní Asie. Thajsko je pak obklopeno Thajským zálivem a Andamanským mořem.[1] Jak jsem již zmínila, thajské podnebí je tropické a velmi vlhké, což je dáno také vlivem monzunů, typickými pro danou oblast. Jednotné Thajsko bylo založeno v polovině 14. století, známé jako Siam, až do roku 1939, kdy bylo přejmenováno na dnešní Thajsko. Je to také jediná země v jihovýchodní Asii, která nikdy nebyla pod evropskou nadvládou. Krvavá revoluce v roce 1932 vedla ke vzniku konstituční monarchie. Díky spojenectví s Japonskem během 2. světové války, se Thajsko stalo také americkým spojencem v konfliktu. V současné době Thajsko čelí separatistickému násilí v jeho jižních etnických malajsko-muslimských provinciích. Určitě bude dále zajímavé podívat se na to, jaké následky na celou thajskou ekonomiku měly katastrofální tsunami z roku 2004 a co Thajsko postavilo znovu na nohy. Cílem této práce bude tedy provést analýzu všech oblastí, náležejících do SLEPT analýzy a dále exportních a importních příležitostí, vztahujících se k našemu státu tak, aby bylo možno po seznámení se se všemi částmi této práce posoudit, jaké jsou možnosti Thajska jako lokace pro případné obchodní styky. Při vypracovávání použiji metodu analýzy, srovnávání a kompilace, přičemž by měla vzniknout syntéza Thajského království.

2. SLEPT analýza

2.1. Sociální oblast

Thajské království se rozkládá na území o rozloze 513 115 km² s 65 444 371 obyvateli, přičemž hustota zalidnění je 127 obyv./km². Z celkového počtu osob tvoří ekonomicky aktivní obyvatelstvo 55%, což je v přepočtu asi 36,3 milionu lidí. Za ekonomicky aktivní obyvatele jsou považovány osoby již od 13 let, což je ve srovnání s Českou republikou obzvláště nízká hranice, ale pro asijské země je využívání dětí k práci, dle mého názoru, běžným jevem. Určitě to nepovažuji za správnou cestu k tomu, jak zefektivnit ekonomiku nějaké země. Na jedné straně to Thajsku možná pomůže, ale na druhé by bylo jistě logickým zvýšení negramotnosti obyvatel, jelikož děti nebudou chodit do školy. Pokud jde o přírůstek obyvatel do budoucna, můžeme říci, že každým rokem roste počet obyvatel průměrně o 0,68% a z celkového počtu osob, žijících v Thajsku, tvoří muži 30,6 milionů a ženy 30,9 milionů.[3] Tato čísla jsou velmi proměnlivá, protože díky AIDS se zvyšuje úmrtnost obyvatel, věk lidí, kteří umírají se také neustále snižuje, roste úmrtnost novorozenců a další . Myslím, že pokud se nepodaří s touto chorobou úspěšně bojovat, bude ubývat lidí v produktivním věku, což se odrazí i v ekonomice a vůbec by v budoucnosti mohlo Thajsko spadnout na úroveň některých afrických zemí, kde je AIDS obrovským problémem. Co se týče složení obyvatelstva dle věku, tak lidé od 0 do 14 let tvoří 21,2% populace, lidé mezi 15 a 64 lety 70,3% a lidé nad 65 let 8,5%. Toto rozvrstvení obyvatelstva je podle mě ideální, protože Thajsko disponuje velkým počtem práceschopných lidí, ale opět se zde promítá nízký počet starých lidí. Průměrný věk obyvatelstva je pouhých 32,8 let, z toho u mužů to je 32 let a u žen 33,7 let, dle průzkumů z letošního roku. Co se týče porodnosti, tak ta dosahuje 13,57 porodů na 1000 obyvatel, úmrtnost zase 7,17 úmrtí na 1000 obyvatel. Jak jsem již uvedla, velkým problémem, ovlivňujícím úmrtnost a další indexy, týkající se obyvatel, je choroba HIV a AIDS. Míra prevalence u dospělých dosáhla v roce 2003 1,5%, počet nemocných byl v tomto roce 570 000, z nichž 58 000 zemřelo. V Thajsku je tedy vysoká míra risku ohledně nakažení se nějakou chorobou, přičemž problematické jsou i choroby způsobené špatným jídlem nebo vodou. Jsou jimi například průjem, způsobený bakteriemi nebo žloutenka typu A, horečka dengue, japonská encefalitida, malárie, vzteklina, způsobená kontaktem se zvířaty, leptospiróza a v poslední době byl aktuální problém ptačí chřipky, která byla zjištěna i v Thajsku. Na první pohled by se mohlo zdát, že bude tato země nebezpečná z hlediska nemocí, často se na jejím území vyskytujících, ale pokud se podíváme třeba na naši republiku, tak také existuje možnost, že zájem turistů poklesne, pokud se dozví o extrémním nárůstu onemocnění žloutenkou. Nemoci se vyskytují všude a v tropických zemích se vyskytují jiné, mnohdy mnohem závažnější nemoci, se kterými se například u nás nesetkáme. To ale nemá očividně z hlediska velkého zájmu o dovolené v této lokaci valný význam.

Přibližně 80 % obyvatelstva tvoří Thajci. K národnostním menšinám žijícím v Thajsku patří zejména Číňané (asi 10 %) a Khmerové (1 %), kteří se však již asimilovali s místním obyvatelstvem a v převážné většině se považují za Thajce. Dále Malajci (3,5 %), kteří jsou z velké části muslimského vyznání a udržují si proto svou národní identitu. Ve větších městech žijí rovněž nepočetné komunity Indů. Na severu země žijí příslušníci různých horských kmenů.[7]

Z hlediska náboženského složení má v Thajsku dominantní postavení théravádový buddhismus, známý též jako hínajána („malý vůz“), k němuž se hlásí 94.6 % obyvatel. 4.6 % obyvatel, převážně muslimů na jihu země, vyznává islám, 0.7 % obyvatel tvoří křesťané. Mezi příslušníky horských kmenů je stále rozšířena animistická víra. Úředním jazykem v zemi je thajština. Má čtyři dialekty, centrální dialekt se stal základem spisovného thajského jazyka. Thajské písmo bylo vytvořeno ve 14. století na základě monského a khmerského písma.
Příslušníci místní čínské komunity používají vedle thajštiny svého mateřského jazyka. V Bangkoku, velkých turistických centrech a ve větších městech ovládá část obyvatelstva angličtinu. Náboženství má velmi silný vliv na všechny aspekty života a jednání Thajců a to jak v sociální, tak i v obchodní oblasti. Většina Thajců tedy vyznává buddhismus, k jehož základním principům patří vyhýbání se konfliktům a vnějším projevům citů. Tuto základní skutečnost je třeba mít vždy na paměti a zároveň chápat, že usmívající se a přikyvující člověk nemusí s naším jednáním nebo názory vnitřně vůbec souhlasit.[8]

Gramotnost obyvatel dosahuje 92,6%, z toho u mužů 94,9% a u žen 90,5%, v roce 2000. Zhruba od 15 let Thajci ovládají čtení a psaní.[9] Tady bych opět připomněla nízkou věkovou hranici pro nástup do práce, která se právě ve zmíněných patnácti letech výrazně promítá. Rodiče dají své děti raději pracovat, než aby dohlédli, jestli pravidelně navštěvují školu. Proto se zde objevuje věková hranice patnácti let co se gramotnosti týče.

2.2. Legislativní oblast

Thajsko si vyvinulo vlastní, zcela specifický právní systém, který je pouze vzdáleně příbuzný právu západnímu. Díky tomu je třeba se až na výjimky spolehnout na služby místních právníků, tzn. přizpůsobit se jejich stylu a především tempu práce, které není vždy nejrychlejší. Zatímco pro obchodníky západního typu je nejcennější komoditou čas, thajská filosofie jej vnímá zcela odlišně. Je proto třeba být připraven na přístup, že vše má svůj čas a tempo a nestanovovat si časově nereálné cíle.[10]

Samotné Thajsko je založeno na civilním právu, neboli právu kontinentálního typu, ale můžeme pozorovat vliv anglického common law.[11] Jednotlivá odvětví práva nejsou nijak zvlášť odlišná od jiných zemí. V Thajsku se tedy můžeme setkat s právem ústavním, právem zabývajícím se lidskými právy, veřejným, trestním, občanským, obchodním, pracovním, zdravotním, těžebním/průmyslovým, pojistným, daňovým, bankovním, právem komunikací a médií, dopravním a námořním, životního prostředí, práva duševního vlastnictví, arbitrážním právem, zemědělským a dalšími.[12] To je závislé na výše zmíněném právu kontinentálního typu, takže se s těmito odnožemi práva setkáme ve většině evropských zemích. Pokud by Thajsko mělo zcela odlišný právní systém od toho evropského nebo vlastně i asijského, zaznamenali by Thajci určitě problémy v mezinárodním obchodě, jelikož by nebylo obchodování v jejich zemi pro ostatní národnosti přehledné a odlišné zvyklosti, by dle mého názoru, spíše odrazovaly.

Ústředním právem Thajska pro obchodní právo a mnoho dalšího je thajský Občanský a obchodní zákoník. Tento zákoník zahrnuje celou škálu pravidel, upravující jak vztahy mezi jednotlivými osobami, tak i v obchodních vztazích.

Ústava zakotvuje tři oblasti výkonu práva. Jsou jimi legislativní moc, výkonná moc a moc soudní. Co se týče moci soudní, tak ji v Thajsku představují 3 stupně soudů, jsou jimi Soudy prvního stupně, odvolací soudy a nejvyšší soud. Soudy prvního stupně zahrnují Občanský soud, Trestní soud a několik provinčních soudů (Minburgský provinční soud), všechny se nacházejí v hlavním městě Bangkoku. Dále v rámci soudů prvního stupně soudí soudy pro mladistvé, pro rodinné záležitosti a speciální soudy. Odvolací soudy se skládají z odvolacího soudu a 9 dalších provinčních odvolacích soudů. Nejvyšší soud je nejvyšší instancí pro odvolání ve věcech občanských a kriminálních.

Thajská legislativa rozlišuje několik druhů daní. Jsou jimi daň z příjmu právnických osob, daň z příjmu fyzických osob, daň z přidané hodnoty, spotřební daň, dovozní clo, daň z nemovitostí, specifická obchodní daň a kolkovné.[15] Daň z příjmu právnických osob je uplatňována na zdanění zisků všech forem podnikání, které připouštějí thajské zákony. Její standardní výše je 30 % z čistého zisku dosaženého za příslušné období. Čistý zisk je definován jako rozdíl dosažených příjmů a odpočitatelných výdajů. Každá osoba generující v Thajsku příjmy podléhá dani z příjmu fyzických osob. Výjimku tvoří pouze osoby se zvláštním statutem (diplomaté, zaměstnanci OSN). Dani podléhá příjem prakticky z každého zdroje kromě dědictví, stipendií a příjmu z thajských státních cenných papírů a bankovních vkladů, které jsou zdaněny zvláštní sazbou. Daň z přidané hodnoty funguje od 1. 1. 1992, kdy nahradila do té doby používaný, značně komplikovaný a netransparentní systém tzv. obchodních daní. DPH je uplatňována plošně jednotnou sazbou 10 %, avšak s cílem zvýšit domácí poptávku byla její sazba přechodně snížena na 7 %. Spotřební daň je uplatňována na celou škálu zboží jako jsou např. ropné produkty, tabákové výrobky, alkoholické a nealkoholické nápoje, cement, elektrické spotřebiče, automobily a tzv. luxusní zboží (k němuž patří i olovnaté sklo a křišťál). Tento systém se tedy také příliš neliší od toho českého. Možná až na výši jednotlivých daní.

Ve spojitosti thajské legislativy jsem si vzpomněla na případ dvou Čechů, odsouzených za pašování drog z Thajska a na velice krutý trest, za tento čin. Jednomu z Čechů byl vyměřen padesátiletý trest v thajském vězení, což je oproti naší trestní sazbě opravdu velmi nadsazené. Nechci zlehčovat závažnost situace právě v tomto případě, ale myslím, že se na této události dá dobře poukázat na to, jaké rozdíly v právních řádech českém a thajském existují.

2.3. Ekonomická oblast

Po období relativně vysokého a stabilního růstu v letech 2002-2004, který dosahoval více než 6% ročně, zaznamenala thajská ekonomika v roce 2005-7 mírné zpomalení (růst HDP činil v loňském roce 4,8 %). V poměru s průměrem , který představuje 6,3 % jde tedy o slabší růst. Přibrždění růstu thajské ekonomiky v posledním období lze přičítat souběhu několika negativních faktorů. Z vnějších faktorů se jednalo zejména o trvale rostoucí světovou cenu ropy, z vnitřních faktorů negativně ekonomiku ovlivňovala vnitropolitická nespokojenost s vládou expremiéra Taksina, která znamenala pozastavení některých vládních investic (megaprojektů) do infrastruktury země a která v září 2006 vyústila ve vojenský puč. Pokračují nepokoje na jihu země, které brání většímu ekonomickému využití těchto oblastí. V tomto roce je očekáván růst HDP zhruba na stejné úrovni jako v roce 2007, tj. v rozmezí 4-5% s tím, že se spíše očekává zpomalování růstu. K negativním faktorům brzdícím rychlejší růst thajské ekonomiky v tomto roce patří politická nestabilita (která vyvrcholila v srpnu a září stávkami), slabý dolar, respektive silná domácí měna a vysoké ceny ropy. Na druhé straně by mohly ekonomickému růstu pomáhat zahraniční investice, neboť důvěra zahraničních investorů v návratnost investic v Thajsku výrazněji neklesá. V 1. čtvrtletí zaznamenal meziroční růst HDP hodnoty 6,1 % a ve druhém čtvrtletí 5,3 %, což bylo pro thajské ekonomy jistým zklamáním. Celkově proto byla přehodnocena na celkový očekávaný růst v roce 2008 v rozmezí 5,3-5,5 %. Zdá se však, že stávková vlna ve 3. čtvrtletí konečnou hodnotu HDP ještě o něco sníží.[17] Dovolila bych si říct, že mě trochu překvapilo nezahrnutí následků tsunami z roku 2004 do vlivů na thajskou ekonomiku. Pokusila jsem se tedy najít nějaké informace a z jednoho článku jsem vyčetla, že Thajci jsou velice hrdí a považují se za soběstačnou zemi, proto využili jen velmi málo z osmi miliard, vydaných jedinci i státy na pomoc po tragédii. Byli ochotni přijmout jen technickou pomoc ve formě pitné vody či určité technologické systémy pro včasné rozpoznání blížícího se nebezpečí.[18]

Měnou je thajský Baht, jehož kurz směny vůči americkému dolaru byl v loňském roce 33.599. Míra inflace klesla z 4.7% v r. 2006 na 2.3% v r.2007. Následný nárůst inflace v závěru roku byl výsledkem vyšší světové ceny ropy a surovin a také administrativními opatřeními. Pro letošní rok je očekávána míra inflace na úrovni cca 3.3%. Devizové rezervy vzrostly v průběhu roku 2007 o více než 30 %, z  66.8 mld. USD na 87.5 mld. USD.

Pracovní síla je zastoupena 36,9 miliony Thajců, přičemž 49% jich pracuje v zemědělství, 14% v průmyslu a 37% ve službách. Pokud se na toto rozdělení podíváme z hlediska podílu na HDP, tak zemědělství tvoří 11,4%, průmysl 43,8 a služby 44,8%.[20] Myslím, že Thajsko bude stále oblíbenější zemí z hlediska cestovního ruchu, takže podíl služeb určitě ještě vzroste. Thajsko bude jistě také zajímavou lokací pro zahraniční investory či obchodníky, kteří se rozhodnou i zde budovat sítě hotelů a komplexů pro turisty, což by bylo výbornou příležitostí Thajska. Nezaměstnanost byla v loňském roce 1,4%. Toto číslo je oproti míře nezaměstnanosti v České republice v loňském roce opravdu nízké, u nás to bylo 6,6%.

Obchodní bilance Thajska se v posledním období vyznačuje svou vyrovnaností s mírným aktivním saldem (kromě roku r. 2005, kdy byly výsledky obchodní bilance ovlivněny vysokým růstem ceny ropy – o 58,4 %). V roce 2007 došlo k nejvyššímu obchodnímu přebytku v posledních pěti letech, na čemž se nejvíce podílela dynamika exportu strojírenských výrobků (o 8 %, resp. 167 mld. THB) , dále zemědělských komodit (cca o 30 %) i rybářských produktů (o 13,4 %). Na druhé straně dále rostl dovoz ropy (o cca 20 %) a spotřebního zboží (14,2 %). V první polovině roku byl vývoz i dovoz téměř totožný. Vývoz dosáhl 103,2 mld. USD a dovoz 103,7 mld. USD. Celková bilance je tedy záporných 0,5 mld. USD. K nejvýznamnějším zahraničně-obchodním partnerům Thajska patří USA, Japonsko, Čína, státy Evropské unie a země ASEANu. V posledních třech letech došlo k výraznému zvýšení obchodní výměny Thajska s Čínou. Zvýšila obchodní výměna také s Japonskem, státy EU i ASEAN. Na druhé straně obchodní výměna s tradičními thajskými obchodními partnery (např. USA) v posledních letech spíše stagnovala. Přesto USA stále zůstávají, pokud nejsou brány v úvahu státy ASEAN, nejdůležitějším obchodním, resp. exportním trhem pro thajské produkty.[23]

Zahraniční obchod Thajska je do značné míry liberalizovaný a odpovídá obvyklým mezinárodním normám. Celní omezení se vyskytují tedy i tady. V oblasti dovozu se jedná o dovoz léků a potravin, které vyžadují licenci Food and Drug Administration spadající pod ministerstvo zdravotnictví. Dovoz mléka ve všech formách je navíc kvantitativně limitován. Množstevní kvóty jsou každoročně vyhlašovány podle dohod Thajska s WTO ministerstvem zemědělství. Dovoz některých minerálů jako např. oxidů wolframu a cínu v množství přesahujícím 2 kg také vyžaduje povolení. Dovoz starožitností a uměleckých předmětů je možný pouze s povolením Generálního ředitelství výtvarného umění. Dovoz zbraní, munice a výbušnin vyžaduje povolení a licenci ministerstva obrany. Vývoz reguluje Odbor zahraničního obchodu ministerstva obchodu, který spravuje a přiděluje exportní kvóty na textilní a oděvní výrobky. Regulace vývozní licence resp. povolení je nutné u některých potravinářských komodit (rýže, cukr), semen, „živých“ stromů, listů tabáku, živých zvířat a zlata.

Co se týče členství Thajska v mezinárodních organizacích, je jich opravdu mnoho, z nejvýznamnějších to jsou OSN, ASEAN, FAO, UNESCO, UNICEF, WTO, WHO, APEC, ILO, IBRD, UNDP a mnoho dalších.[25]

Monetární politika Thajského království je řízena centrální bankou Bank of Thailand.[26]

2.4. Politická oblast

Thajské království je, jak vyplývá z názvu, konstituční monarchií, skládající se ze 76 provincií. Králem je Phumiphon (Bhumibol), korunovaný 19.6. 1946. Je hlavou státu, vrchním velitelem ozbrojených sil a nejvyšším náboženským představitelem je nadále král. Nemá výkonnou moc. Ač zákonem úzce definované pravomoci prakticky vylučují jeho přímé zasahování do vnitropolitických a zahraničně politických záležitostí státu, jeho vliv na politický život země je ve skutečnosti zřejmý (což je dáno tradiční úctou k instituci krále a majetností královské rodiny). Dalším nejdůležitějším orgánem Thajska je dvoukomorový zákonodárný orgán,  Národní shromáždění, skládající se z Poslanecké sněmovny a Senátu. Předsedou parlamentu je aktuálně pan Chai CHIDCHOB. V 480-členném Parlamentu mají strany následující zastoupení - People Power Party má 223 křesel, Demokraté 164 (jediná opoziční strana), Chart Thai 34, Puea Pandin 24, Matchima Thipataya 11. Ruam Jai Thai Pattana 9, a Pracharaj 5 křesel.  Prezidentem 150-ti členného Senátu je pan Prasobsook Boondech. Král jmenuje premiéra a ne více než 48 ministrů, kteří dohromady tvoří vládu. Královský výnos, kterým je jmenován premiér, musí kontrasignovat předseda NS. Mimo vládu král jmenuje také tzv. Královskou radu v čele s prezidentem Rady. Rada slouží králi jako poradní sbor ve všech záležitostech vyplývajících z ústavy. Rádcové nemohou mít poslanecký ani senátorský mandát, nemohou být vládními úředníky, soudci, členy Národní rady pro lidská práva, představiteli státního podniku, vedoucími představiteli politických stran apod. Král rovněž jmenuje soudce Nejvyššího soudu.

Král je tedy nejvyšším reprezentantem státu a moc v pravém smyslu má podobně jako u nás parlament, tedy Národní shromáždění. Tuto pozici krále bych si vysvětlovala i díky náboženství, tedy Buddhismu, který vyznává většina lidí a král je pro ně přirozenou autoritou i když mocí nedisponuje. V rámci královské rady můžeme rozpoznat neslučitelnost funkcí, která je typická například pro našeho prezidenta či členy parlamentu.

2.5. Technologická oblast

Oblast komunikací je velmi kvalitní, a to především ve velkých městech jako je Bangkok. Funkčních telefonních linek nalezneme na thajském území asi 7,024 milionů a počet mobilních telefonů v zemi je 51,377 milionů. I co do počtu televizních stanic, je Thajsko se 111 kanály velmi dobře komunikačně vyvinutou zemí.[28] Hlavní moc v mediálním prostředí má v rukou vláda a thajská armáda, především televizní vysílání – řada především armádních stanic je však pronajímána soukromým firmám. Sledování televize v Thajsku je masovou záležitostí. Třídění deníků na levicové a pravicové je prakticky nemožné – většina tisku vycházejícího v thajštině přináší pouze bulvární zpravodajství. Názorová orientace tisku obráží převážně partikulární zájmy jeho vlastníků. Lidem se díky rozvíjející se ekonomice daří lépe, proto si mohou dovolit televize, rádia a další komunikační prostředky, tím se dle mého názoru stírá představa nedotčeného thajského ráje, ale zase přináší více vymožeností pro náročné návštěvníky.

Silniční síť Thajska měří celkem 56,900 km, z nichž 44,500 km představují asfaltové a betonové silnice a dálnice. Železniční síť je spravována State Railway of Thailand a měří 4043 km. Hlavní železniční tahy vedou na sever, severovýchod, východ a jih země. Letecká doprava má k dispozici 5 mezinárodních letišť a 21 místních. Mezinárodní dopravu zajišťuje monopolně společnost Thai Airways International, která má celkem 90 letadel a je na seznamu státních podniků určených k privatizaci. Licenci k provozování vnitřní letecké dopravy s omezenými linkami do sousedních států mají 4 firmy (mezi nejznámější patří Bangkok Airways a Angel Airlines). Zároveň lze využívat i služeb thajských nízkonákladových leteckých společností Nok Air a One-Two-Go. Významný podíl na thajském leteckém trhu má i nadnárodní nízkonákladová společnost AirAsia. Na konci září (27.9.2006) bylo v Bangkoku otevřeno nové mezinárodní letiště země – Suvarnabhumi, které v této pozici vystřídalo staré letiště Don Muang a stalo se tak současně jedním z největších středisek pro nákladní leteckou dopravu v JV Asii. V lodní dopravě má Thajsko k dispozici 3 zámořské přístavy: Bangkok, Laem Chabang u Chonburi a Phuket. Thajsko hraje významnou roli v mezinárodních projektech na železniční, silniční a říční propojení regionu. Příkladem jsou uvažované projekty v rámci ASEAN či ESCAP.

Thajsko stále patří k rozvojovým zemím, nejvíce je v něm rozvinut oděvní, textilní, potravinářský, elektronický,automobilový a petrotechnický průmysl.[31]

V rámci energetiky má Thajsko relativně vysoký potenciál vlastních energetických zdrojů (vodní potenciál, lignit, uhlí, zemní plyn a ropa). Ve snaze šetřit vlastní nerostné bohatství, thajská vláda uzavřela řadu smluv se sousedními státy na dodávku jak zemního plynu, tak i elektrické energie. Konkrétně se jedná o dodávky zemního plynu z myanmarských nalezišť Yadana a Yetagun a dodávky elektřiny z Laosu a Malajsie. Hlavním výrobcem a distributorem elektrické energie v Thajsku je státní energetická společnost EGAT. Na výrobě elektrické energie se podlí ze 70%. Dalších 29% pokrývají nezávislí výrobci elektřiny, od kterých EGAT energii nakupuje. Jedno procento generované elektřiny pak připadá na takzvané malé výrobce energie (většinou bioelektrárny na rýžový odpad nebo malé vodní elektrárny).V současnosti disponuje thajský energetický systém celkovou instalovanou kapacitou ve výši 25 422 MW, Převážná část elektrické energie je vyráběna v plynových elektrárnách (cca dvě třetiny), z toho 44 % připadá na nezávislé výrobce energie a 27 % plynových elektráren provozuje EGAT. K dalším hlavním zdrojům elektrické energie patří lignit (15%) a vodní energie (9%).Thajská vláda se snaží o moderní přístup v energetické oblasti a proto se soustřeďuje i na alternativní zdroje jako je bioenergie. Kromě toho na začátku minulého roku veřejně deklarovala zájem postavit a v r. 2020 spustit první jadernou elektrárnu v zemi. Rozvoj energetického průmyslu bych si opět dala do spojitosti s rozvojem cestovního ruchu. Do oblastí, kde ještě nedávno nebyla elektřina, se zavádí internet a staví se hotely. Nárůst poptávky nutí ke změně zdrojů či jejímu dovážení i z jiných zemí. A co se týče vlastních zdrojů nerostných a jiných surovin, bude to jistě přínosem pro rozvíjející se průmysl. Thajsko nebude zcela závislé na dovozu z jiných zemí a může těžit z vlastních zdrojů. Pokud bych si vybrala například ropu, tak s ní je u nás problém, do České republiky se musí dovážet, a to především z východu.

3. Možnosti exportu a importu

V tomto roce se thajská agentura pro podporu zahraničních investic hodlá soustředit zejména na přilákání investic do automobilového průmyslu, petrochemického průmyslu, lehkého průmyslu, dopravy, elektroniky a infrastruktury. Investiční rizika vyplývají především z postupného snižování konkurenceschopnosti některých odvětví thajské ekonomiky ve srovnání zvláště s Čínou a Vietnamem. Řada odvětví (oděvní průmysl, keramický průmysl i některá odvětví potravinářského průmyslu) v poslední době na tyto konkurenty ztrácí zejména v oblasti cenové úrovně pracovní síly a flexibility.[33]

Pokud bych se zaměřila na komodity, které jsou již v rámci česko-thajských vztahů známé, můžeme hovořit o kovozpracujících strojích, automobilových součástkách, laboratorních a vědeckých součástkách, medicínské technice a dalším. Z Thajska se k nám především dováží textil, protože pokud se nepletu, tak Thajsko patří k zemím s levnou pracovní silou.[34]

Je velice těžké najít určitou komoditu, jež se ještě v rámci česko-thajských vztahů nedováží či nevyváží. I přesto, že je to země bezpochyby exotická. Takže co se týče dalších komodit, které bych v rámci exportu a importu Thajska zařadila by byly v exportu Thajska například mořské ryby, ovoce či některé odlišné zvyky v rámci cestovního ruchu, jakési vyměňování poznatků. Českým exportem by mohly být určité farmaceutické výrobky, uplatňující se v medicíně a v boji proti virům HIV či AIDS. Některé známé české potravinářské výrobky jako jsou Olomoucké tvarůžky či Znojemské okurky, které by jistě přinesly něco exotického do thajské kuchyně, která také expandovala k nám.

4. Závěr

O Thajsku bych mohla na závěr shrnout, že je to země velkých příležitostí co se týče cestovního ruchu. Ten se čím dál tím víc v této zemi rozvíjí a je také největší položkou co se služeb či HDP týče. Thajská vláda plánuje v následujících pěti letech věnovat více než 1,6 biliónů THB (50 mld. USD) na investice do velkých infrastrukturních projektů. Mega-projekty thajské vlády zahrnují investice v oblasti hromadné dopravy, logistiky, letištních zařízení, vodního hospodářství, informačních a komunikačních technologií, využívání přírodních zdrojů, zdravotnictví, modernizace thajské armády, zemědělství (modernizace thajské rybářské flotily, rozvoj mléčného průmyslu a zdravotní nezávadnost potravin) a vzdělávání. Největší část investic pak bude směřovat do vybudování nových systémů infrastruktury, hromadné dopravy a především do rozšíření stávajícího systému hromadné kolejové dopravy v Bangkoku (metro a nadzemní vlaky). Protože si je thajská vláda vědoma omezených možností thajského soukromého sektoru (nedostatek potřebné technologie a know-how) při realizaci těchto projektů, snaží se do modernizace thajské ekonomiky zapojit především zahraniční subjekty. Za tímto účelem odstartovala speciální program s názvem „Partnerství pro rozvoj', během kterého by se zahraniční subjekty měly zapojit nejenom do konečné fáze realizace projektů (dodávky produktů, technologie nebo know-how), ale také do fáze formulování možných způsobů modernizace daného sektoru ekonomiky.[35] Z toho je zřejmé, že Thajsko již nadále nechce setrvávat v pozici rozvojové země, ale chce se přiblížit vyspělým zemím světa. Myslím, že by se ji to mohlo povést. Snad díky tomu, že zemědělství je již nejméně důležitou položkou v rámci HDP Thajska, čímž nechci zastírat její důležitou roli v exportu, jelikož má ostatním zemím co nabídnout. Ale výhodnějším jistě bude pro Thajsko orientovat se na sektor služeb a nové technologie v průmyslu a infrastruktuře, s čímž si doufám tvrdit, by mohlo Thajsku pomoci i Česko, které dosahuje v této oblasti vynikajících výsledků. I v ostatních oblastech dochází ke zkvalitňování a pokroku. Jsou vytvářeny nové technologie, i když v tomto je Thajsko opravdu na rozvojové úrovni. Díky vypracování této práce a seznámení se s jednotlivými aspekty Thajska, musím přiznat, že se můj pohled na tuto zemi změnil. Pohlížela jsem na ni jako na zemi, která je sužována přírodními katastrofami, převládajícím zemědělským sektorem a zastaralou monarchistickou formou vlády. Nyní si uvědomuji, že je Thajsko rovnocenným partnerem pro všechny ostatní světové země, že investice do některých oblastí by mohla být zlatým dolem a že se o této zemi ještě v budoucnu, například díky spolupráci s Českou republikou, mnoho dovíme.

Seznam použité literatury

Businessinfo.cz., Oficiální portál pro podnikání a export, [citováno 20. října 2008].

Dostupný z:

https://www.businessinfo.cz/cz/.

Central intelligence agency, [citováno 20. října 2008]. Dostupný z:

https://www.cia.gov/.

Integrovaný portál ministerstva práce a sociálních věcí, [citováno 24. října 2008]. Dostupný z:

https://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady/prumer_mn_od_97_portal.xls.

Junek, A., Po tsunami očekává Thajsko vlnu oživení, [citováno 20. října 2008]. Dostupný z:

https://exporter.ihned.cz/1-10083640-15754260-r00000_d-26.

Ministerstvo zahraničních věcí ČR, [citováno 24. října 2008]. Dostupný z: https://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?id=49543.

Thai laws, [citováno 20. října 2008]. Dostupný z:

https://thailaws.com/.

The world law guide, [citováno 20. října 2008]. Dostupný z:

https://www.lexadin.nl/wlg/legis/nofr/oeur/lxwetha.htm.