Gorila - Příběh Opičí

Gorila - Příběh Opičí

Postavy:

GO…  Gorila – Hlavní a nejdůležitější postava celého filmu, kolem které se odehrává celý děj a ona, chudáček opička, je najednou celá zmatená, že je všude kolem ní tolik lidí, že ji natáčejí kamery, svítí na ni světla, jsou na ni namířeny mikrofony…je to asi změna oproti tomu deštnému pralesu. Vetře se úplně všude, do téměř každého záběru. Bez ní bychom nevěděli, jak film pojmenovat.

Mr…….  Mr. Kev – Vůdčí, detektiv, střízlivý, schopný strhnout dav (ale občas mu to nevychází), schopen využívat ostatní, relativně racionálně uvažující, jediný alespoň průměrně inteligentní z celé skupiny, občas podobný Rimmerovi. 3 nejoblíbenější věci – blok, kalkulačka, tužka. Jeho první slovo: Mrkev…

CH……  Chorche – Typický frajer, který se snaží svým sebevědomým chováním skrýt, že je pověrčivý, bojí se a že není tak sebevědomý, jak vypadá. Dělá se něčím, čím není, chronický lhář, přesto asi miláček publika.

PU……  Pucí Mupy Mup – Podle jména zdá se vznešený šlechtický původ, opak je pravdou. Naprosto obyčejný prosťáček, který se nechá ovládat, využívat, je ale dobrosrdečný a ochotný, má u sebe všechno, na co si jen skupina vzpomene, je hodný, nenásilný, řeší zdánlivě neřešitelné problémy naprosto jednoduchými prostředky.

NA……  Natascha – Jediná žena ve skupině, nejodvážnější, agresivní, militaristické sklony, maskáčové tílko, jednoduchá, berserk. Oblíbené zbraně: Váleček, palička na maso a jiné kuchyňské náčiní…

ŠT…… Štěk – brácha Shreka, celý zelený, objeví se jen v úvodu

TR…… Trinity – prostě Trinity

L…… Lío – něco jako Neo

MO… Morpheus – Morpheus

Vy……. Vyvolený – Vyvolený, možná Lío…

KI……. KID – auto z Nightridera v našem případě vystupující jako motorka

AH…… Ahmed – Velký Krtek, vůdce všech krtků Velkého Krtince, schizofrenní

ST……  Starosta – starosta vesnice

CV…… Cvičitel – připravuje skupinu na velkou „záchrannou akci“

HO…… Hospodský – úplně obyčejný hospodský flegmoš

KA…… Červená Karkulka – As herself

SO…..  Houkající sova

KR1…. Krtek 1 – Pomocník hlavního krtka Ahmeda

KR2…. Krtek 2 – 2. pomocník Ahmeda

KR3…. Krtek 3 – 3. a neméně významný pomocník Ahmeda

ZR…… Zrcadlo – Mluvící zrcadlo

ST……  Stařenka – stařenka kdesi na samotě

PŘ……  Příšera – Stínová příšera – zlá

UP……  Upír – Krvelačný upírozombík

VI……. Vinnetou

IN…….  Bezejmenný indián

DV……  Datrh Vader

FG……  Forrest Gump

TE……  Terorista – neví, co se děje, ale ví, že jeho posláním je rozsévat kolem sebe smrt.

Prolog

Scéna někde venku – zahrada, muž sedí na židli, dívá se na televizi, vedle ní je video.

Když vkládá kazetu do videa, pohled na nápis na kazetě – obrázek lebky se skříženými hnáty.

Film

Tlupa vidláků jde viditelně někoho zlynčovat. Mají louče, vidle, hrábě, lopaty a vedou silácké řeči. Překřikují se.

Vidláci:

NA: Už se těším jak mu natrhnem!

all:   Joo

CH: To bych řek. Nebude vědět, jestli je pondělí nebo leden až mu tohle vrazím do krku!

all:   Jooooo

Cestou prochází kolem cedule přibité na stromě. Je na ní nápis Štěk wanted a nějaká cifra (dost malá)

+ fotky (černobílé, zažloutlé)

Štěk (št) sedí doma na židli a natáčí se na video. Pozadí je momentálně nepodstatné (může být nějaký stolek s vázou, aj.). Šteluje s kamerou, klasicky, jako když se někdo sám točí.

ŠT: Ahoj (rozpaky) já jsem Štěk. Pracuji jako módní návrhář a před nedávnem mi vyšla nová kolekce. Předvádím spodní prádlo a mám rád zvířátka (odmlka) Mám jednoho brášku tady je jeho fotka (otočí kamerou na plakát Šreka na zdi. Při otáčení kamera zabere svázaného týpka (gorilu) s kuklou někde v rohu. V jeho blízkosti je motorovka). No, a tohle je vlastně můjnojako takový dopis na rozloučenou. Už to tady nevydržím, je toho na mě moc. Šreku, měl jsem tě rád!!! Nemá smysl to prota..hej, co to děláš??(pohled mimo záběr)

(Ozve se výstřel, krev cákne na kameru a když se ŠT kácí k zemi, strhne i kameru. Obraz je otočený na bok a zabírá štěkovu hlavu. Něco se mihne v obraze (nohy nebo stín rychle přeběhnou před kamerou), něco co tam v žádném případě nemá co dělat. Napínavá filmová hudba )

Vidláci stále jdou a pořád mají bojovou náladu, 1.,2.,3. vidlák jde vpředu

CH: Holýma nohama mu vyrvu průdušnici a umlátím ho tím koncem, kde jsou mandle!

all:  Jooooooooooo!!

Náhle se zastaví, ztichnou. (pohled na ŠT dům).

NA: Tak jsme tady (ostatní se rádoby nenápadně snaží vmísit do davu - dál od domu)

Všichni stojí před domem a neví, co dál.

CH: (nejistě) Máme přece moment.toho..no překvapení nebo tak nějak, ne? Měli bychom toho nějak využít. (zamyslí se, nad jeho hlavou se objeví žárovka, která se po chvíli s pinknutím rozsvítí)(s úsměvem)zkusíme lest! (k davu) Nějaký dobrovolník? (podívá se na Pucího) Co třeba ty?

PU: Já? Co já? (rozhlíží se kolem sebe zoufale) Já nechci.

CH: Ale pojď (vytáhne ho)

Zazvoní zvonek od dveří a skrz kukátko je vidět PU převlečený za poslíčka s pizzou (nějaká bílá zástěra možná něco červeného, na hlavě nějaký klobouček a v rukou krabice od pizzy). Za poslíčkem jsou vidět vidle, cep apod. Křečovitě se usmívá, ale jeho úsměv postupně ochabuje.

Nakukuje dovnitř – záběr zevnitř, jak se otevírají dveře a objevuje se hlava; záběr z pohledu prosťáčka – přejede ze strany na stranu a je vidět ležící Štěk; záběr zevnitř na zabouchnutí dveří, záběr zvenku na prosťáčka, který rychle zavírá dveře a zatarasí je vlastním tělem.

CH: Tak co?? Je tam?

NA: Jak se má?

CH: A co jeho babička

PU: (sebevědomě) Je tam, já ho viděl..vypadá nebezpečně..(all se zděsí)dobře.

NA: (pohrdavě)Má na sobě ty svoje růžovoučký tanga?

PU: To si piš!

CH: (Strachy se klepe, spolu s ním se klepou i vidle. Je na ně detail, vidle drnčí. Vytáhne šroubovák a utáhne na nich šroubek)

PU: (Teď už s naprostou jistotou) Nebojte se, zvládnu ho sám (all se zase zděsí)

PU vejde dovnitř a zavře za sebou dveře. V záběru je otevřené okno s vlající záclonou a místo, kde předtím ležel svázaný člověk. Teď tam nikdo není. (Střih - pohled zvenku) Ozývají se zvuky boje, cinkání, rány, motorová pila Všechno dělá PR sám, protože ŠT je už dávno mrtvý. Pohled na PR, když to dělá.

Když zvuky utichnou, jeden odvážlivec (asi 4. vidlák) vleze dovnitř.

(pohled od dveří) Vidí PR. Sedí v křesle po ŠT, nohy má na něčem položené a kouří cigáro/doutník, v ruce kus židle. (Detail ŠT díry v hlavě)

CH: Tys ho…zastřelil židlí?

PU: (vyfoukne dým, pozvedne obočí a kývne hlavou)

Venku, zase v davu.

CH: (Odškrtne jméno ŠT na seznamu, btw je tam i Spiderman, Zorro, Elvis) Tak to bychom měli (Radostně) Jen počkej, Spidermane, další díl už nebude.

PU sedí na židli a kýve hlavou (nějaké tuc tuc), po chvíli se to změní na oslavu – kamera se oddálí (Rednex – tudá dudáda dádádá dadada dadadádádá: )

Pohled na maňáskové divadlo na nějakém pódiu. Vedle sedí vypravěč a přednáší báseň.

Gorilovesong :o)

stáli tam ve střehu,

jeden jak druhý,

věděli oba, že budou tuhý.

Kdy má však přijít ten osudný skon,

kdy rozezní se kostela zvon!

Myšlenky na smrt honí se hlavou

ve vzduchu ucítí tu nemoc spavou.

Jsou v sobě teď jak lítí vlci,

dřevěné kopí málem je v srdci.

Hrdina útočí na stvůru z pekel,

rád by jí nasadil nad rakví dekel.

Nestvůra brání se srdnatě však,

první pod drnem asi bude i tak.

S příšerným kvílením zahnaná do rohu,

obličej zděšením podoben tvarohu.

Rek se uchystal zasadit ránu..

-nikdo nešel tak rychle k pánu-

Z milosti tasil židli jen,

z podstolu výstřel vyšel ven.

Podle ní hrají ˝ herci divadlo s ponožkami, spodním prádlem Pohled do publika, kde jsou malé děti a mezi nimi sedí PU – vyloženě razí, láduje se popcornem a fascinovaně hledí na představení. Detailní záběr na popcorn, do kterého hrábne rukou nejprve PU a poté ruka gorily.

Stejná oslava, ale někde jinde. Vyloženě starší osazenstvo a celkem se paří. Chlápek stojí o něco opřený (strom, bar, kadibouda) a příjde k němu žena (TR)(klasická Trinity – černé koženě věci, brýle)

TR: Ahoj Lío

Lío(L):Nazdar (potěšen, že se někdo zajímá), ale já jsem Michal Májkl

TR: Jo, já vím (chladně), nepřerušuj mě. Víš kdo já(procházející číšnice v černých brýlích dostane ránu hřbetem ruky a složí se)jsem?

L: Podle vohozu rozhodně štětka. A né moc drahá (rozradostněně)!

TR: Ne, teď ne. Dneska propaguji Matrix (vytáhne letáky, složka s nápisem Matrix). Stačí, když mi to tady podepíšeš (mimochodem) a budeš šťastný až do konce svého života. Matrix je všude (matrix propiska, jogurt, toaleťák, jablko). Víš, Možná jsi nás poslední dobou hledal, ale.

L: Ne, nehledal.

TR: Nepřerušuj mě!.Kde jsem to sakra(rozrušeně).jo (zase se vrátí na původní tón), ale my tě hledáme celý život. Vědma to předpověděla. Řekla, že vyvolený se bude jmenovatpočkejto mohlo být (začne hrabat ve svých spisech)

L: (tázavě) Májkl (s důrazem na á a anglickým přízvukem)?

TR: Přesně tak. Jenom vyvolený to mohl vědět.

L: Tak jo (pokrčí rameny), stejně nevím, co se životem.

TR: Výborně. (úřednický tón) Podepiš mi to tadytady. a trochuuutady (nafláká tam ještě 3 razítka + razítko na čelo – červené v kolečku THE ONE; ukáže prstem za sebe) Skoč si k Morpheovi pro pilulku, já mám ještě práci.

L: (projde kolem TR)

Dlouhá řada chlápků, kteří čekají před nějakou popelnicí. Přešlapujou na místě a tak, kamera kolem nich bokem projíždí a přitom jsou vidět jejich čela. Všichni tam mají razítko THE ONE.

První v řadě, asii L, přistoupí do diskrétní zóny (ohraničená žlutočernou páskou). Zazvoní na zvonek.

Hraje šílená melodie, popelnice se zahýbá, rozkýve.

Morpheus(MO), Vyvolený (VY)

Mo: Moment, už běžím! (hluk a kývání popelnice).Kdo je tam?

Vy: Vyvolený

Mo: No jó! Kdo jinej. Já zapomněl. (z pod víka vylezou prsty a pak i celá polovina MO. Svítí si baterkou do obličeje) (laxně) Takže ty si ten.

Vy: Májkl

Mo: No jasně, jak jinak, že jo. (pohrdavě)Takže ty si myslíš, že máš na to, být vyvoleným?

Vy: Když o tom mluvíš takovým tónem, tak vlastně ani ne. Promiň, že jsem obtěžoval.(odchází)

Mo: Ježišmarjá neblbni! Kam to jdeš? Vrať se (vrací se)! Ty jsi nikdy nedělal žádný pohovor, že? Teď mi máš namlouvat, že jsi zodpovědný, pracovitý, že tě všichni mají rádi a že u sebe vždy a za všech okolností nosíš tužku!

Vy: Ok, tak já to teda zkusím takže jsem zodpovědný, pracovitý, všichni mě mají rádi a vždy a za všech okolností u sebe mám tužku. Mohu vám teď nabídnout lahvinku domácí slivovičky? Tak nějak?

Mo: (nadšeně) Skvělý málem jsem ti uvěřil! A to s tou slivovicí to tě napadlo samo od sebe?

Vy: (červená se) To jsem jenom tak zkusil.

Mo: Výborně, vlastní iniciativa! Z tebe jednou bude slušnej lhář a šplhoun. Neboj, já tě vypracuju. Jak myslíš, že jsem se dostal k tomuhle džobu? Kdyby vědma jenom tušila, že jsem obyčejný asistent pomocníka metaře, tak budu bez práce ale dost o mě.(zaleze a vyleze se dvěma pilulkami červenou a modrou) Když si vezmeš modrou pilulku, můžeš žít vlastní život a věřit čemu chceš, ale s tou červenou… (rozzářeně) Ooops! (pilulka padá do popelnice, ozývá se pískot padajícího předmětu a za chvíli i cinknutí, to když pilulka dopadne na dno) (MO zaleze, nechá ruku s modrou kapslí trčet ven) (tlumeně, naštvaně) Já se na to můžu VY(vyleze ven a do kamery s úsměvem:)KAŠLAT :) (k Vy) chcípla mi baterka. Nemáš tady Gandalfovu/Šmajdalfovu hůl nebo alespoň syrču?teda sirku?

Vy: Jo, sirky náhodou mám (podá mu je)

Mo: (zase zaleze, ruka trčí ven, a začne škrtat)

Vy: (nakoukne dovnitř) Helenecítíš plyn?

Mo: Sporák! (šílený řev) – výbuch – (popelnice kousek nadskočí a trochu se z ní začne dýmit, zvuk tlumeného výbuchu)

Vy: (v poslední chvíli uskočí)

Mo: (je tuhej, ruka s modrou pilulkou pořád trčí ven, je trochu očouzená a má posmrtné tiky, občas sebou trhne, z popelnice se kouří)

Vy: (podívá se na ruku, nakoukne pod víko, zašklebí se) Asi si vezmu tu modrou (odchází)

pohled na popelnici zůstává chvíli beze změny, doutná,. z ničeho nic se převrátí a začne se kutálet pryč, aby se mohla nečekaně objevit ve vypjaté situaci v některém z dalších záběrů.

Na pódiu, kde bylo předtím maňáskové divadlo, je teď řečnický pultík pro starostu a za ním promítací plátno.Starosta(ST) je oblečen honosněji než ostatní byl by fajn, nějaký starý odraný cilindr a stará vesta, na krku má jako symbol moci záchodové prkýnko.

Před pódiem je slušný dav občanů.dychtí po projevu a

ST: Sešli jsme se zde, abychom oslavili dnešní jubilejní sté výročí zprovoznění symbolu této vesnice Naší kadibudky!! ..A na úvod dnešního programu jsem si připravil jeden malý recept(nasadí kuchařskou čepici). Recept na Elixír života!!! (střihy do diváků – klepe se sklenka vody a lítá popkorn z kelímku) Tak dávejte pozor, nebudu to opakovat. To se k..(přehlušeno řevem)

All: (davy šílí – před kamerou kamerou proběhnou lidi následováni dinosaurem – loutka v ruce – šílený řev)

ST: (není ho, ale opravdu, není ho slyšet) Teď bych měl říkat, něco říkat, ale ti magoři, kteří neumí odezírat ze rtů mi stejně nerozumí. Kecy..(stejně nejsou slyšet)

ST: (je slyšet) Zjevil se mi Ježíš a řekl: „..(není slyšet)(dinosaurus proběhne – zase řev – je pronásledován lidmi s oštěpy, poslední tlačí grill)

ST: (je slyšet) Tak abych to shrnul, přišel jsem na to, že smyslem lidské existence je.(není slyšet)

(proběhnou lidi, následovaní dinosaurem se zbraní)

Film o kadiboudě

Toaletní papír rolující se ve stylu Star Wars

Letní den, děti běhají kolem a hrají si třeba s obručemi.

Chlap řeže něco pilou, zadívá se na ženu a řízne se do toho, teda do ruky

Ženské připravují jídlo

Kopání jámy

Stloukávání prken, hoblování, natírání na stejnou barvu

Záverečné vyšprtnutí dřevěného srdíčka, pomalu padá, malá holčička ho chytá do náruče, přikládá si ho k srdci, zakousne se do něj a usmívá se do kamery

Fade out do tvaru srdce

Prokládané záběry s bílým textem na černém pozadí s rámečkem, hudba – klavírní doprovod

konec filmu – záběr na diváky zepředu.

Divák:  No nic, jdeme se opít.

Přijedou krtci na malých plastových motorkách, přitáhnou dvoukolák, naloží na něj kadibudku, hlavní krtek startuje(ledky z nightridera.KID(KI), Ahmed(AH)

KI: (příjemný mužský hlas) Vítám tě zpět, Miku.

AH: Já nejsem Mike!

(Zvuk trabantu při startování, zakšlání motoru)

KI: Miku, já se dusím (pořád kašle)

AH: Kolikrát ti mám říkat, že nejsem Mike, Mike je mrtvej! Zabil jsem ho. Uškrtil jsem ho ve vaně gumou od trenek, když se snažil umýt si ruce od krve svého kanárka.

KI: Umírám, Miku.

AH: (ničím nevzrušen)kterého jsem zabil těsně před tím, než jsem stačil oddělat zbytek jeho rodiny(chcípne motor)A sakra.

Ráno, zpívají ptáci, šumí stromy, všichni se válí na louce, kokrhání, pomalu se probouzí, uprostřed flek po odnesené kadibudce. All se pomalu blíží k fleku, někteří lezou po kolenou a udělají kolem fleku kruh. Mezi nimi se prodere ospalec v noční košili a s čepičkou. Dělá, jako by tam ta kadibudka byla. Sedne si, spadne dozadu a to ho probere.

OS: (rozčileně, zmateně)Přišli jsme o Kadibudku.

All: Néééééééééééééééééééé!!! (echo, roztočená kamera, pohled na zeměkouli, kamera se vzdaluje..)

All: Jsme ztraceni, co si teď počnem? Teď by nás mohl zachránit jedině(dav se rozestoupí)

(přichází Mr Kev s knírem á la Hercule Poirot, s věčně nedokouřeným doutníkem a v baloňáku jako Columbo, všichni se diví, uznalé povzdychnutí, někteří si na něho šáhnou, Mr Kev dojde doprostřed davu na místo, kde dříve stála kadibouda)

Mr. Kev (Mr): Kev. Mr. Kev. Potulný detektiv, k vašim službám. Z tajných zdrojů jsem se doslechl, že vám dnes večer byla odcizena vaše jediná kadibudka. Není liž pravda

All: Ale jak…

Mr: …já vím prostě všechno…

All: Ale vždyť…

Mr: …ano, informace se dnes šíří rychle.

All: A Vy…

Mr …No, můžu se alespoň pokusit (chvilka ticha)

All: O co?

Mr: (odhodlaně) Pomůžu vám zachránit vaši milovanou místnost úlevy.

All: (nechápavé pohledy) Jakou místnost?

Mr: Tak pěkně popořádku, ano? Takže…slavili jste, trochu jste se napili a pak se najednou proti vám všem najednou zvedla země a praštila vás do hlavy (All pořád přikyvují)… a potom vám někdo ukradl vaši kadiboudu.

All: Jó, jó…

Mr: Aha. To je spousta faktů. Možná až zbytečně moc, Myslím, že objevit latru pro mě nebude žádný problém. Začněme hned. Připravil jsem si seznam věcí, které bych teď potřeboval. (vezme kbelík nebo hrnec a prochází mezi lidmi, kteří z kapes vytahují dané věci a přímo mu je háží do hrnce) 2mm tlustý nylonový provázek, nejnovější album O-Zones, výtěr z ucha Fredyho Mercuryho (Se slovy: „To je můj poslední“ a slzou v oku vytáhne vesničan výtěr z náprsní kapsy), 3 čtyřprsté gumové rukavice (dostane modré rukavice, vytáhne je z hrnce, vrátí naštvaně majiteli)…světle zelené…(přejde k dalšímu, kde je úspěšný), třetí rozšířené vydání Dona Quiota a to hlavní: malou plastovou růžovo-bílou kytaru se čtyřmi strunami…(zaklepe na rameno poslednímu člověku v kruhu, který je shrbený, ten se otočí a v rukou drží kytaru, na kterou zahraje pár tónů, případně akord)(Kev zamíchá hrnec, položí ho na flek po kadibudce) A teď všichni rychle k zemi a nohama k epicentru!!! (skočí rybičku, záběr na hrnec, vůbec nic se neděje, Kev se pomalu postaví a opráší, postupně se začínají zvedat i další vesničané, Kev se podívá na hrnec) Tak tohle zcela mění situaci! Budeme se na to muset podívat z jiného úhlu (Otočí se kamera – Matrix efekt?) Takže. Všude kolem je tráva.

All: Jo. (přikyvují)

Mr: A jaká je tráva?

1: Zelená.

2: (v Raggae čepce zahalen dýmem) Hůstá!

Mr: Někdo jiný? (ticho) Mokrá přece! … A co je ještě mokré?

3: Voda.

4: Já (stojí v kaluži a prší na něj)

5: Prádlo.

6: Počuraný pes.

Mr: (Otočí se na 6, ukáže prstem, hodí mu bonbónek) Ano, správně. A jaký je ještě pes?

All: Zlý, štěká, zavšivený, uslintaný, smradlavý (gradace)

Mr. Chlupatý! A co je ještě chlupaté?

All: (Chichotání, červenání) veverky, gorila

Mr: (maximální gradace)A kdo je nejlepší?

All+Mr: Mr. Kev!!! Mr. Kev.

Mr: (mimochodem) Takže to byli krtci.

Výcvik - na psím cvičišti, všichni stojí nastoupeni v řadě, na pozadí jsou vidět nějaké překážky, před skupinou prochází cvičitel (CV)

CV: (Nasupeně) Jste sebranka těch nejstupidnějších magorů, hovad a idiotů, co jsem kdy viděl. Jste naprosto k ničemu, jste absolutní nuly! Rozuměli jste!?

PU:   (znuděně) Ano

CV: (prskaje mu přitom do obličeje:)Ano Pane!!

Jestli vy někdy budete elitní komando, tak to se dříve stanu admirálem námořní pěchoty spojených Arabských emirátů.

Mr:  Odmítám takovéto jednání…Já jsem totiž Mr. Kev!

CV: Na to ti tu každej sere!(vysloveně si užívá výraz „sere“)Tady jsi v armádě. Pro mě nejsi nic! Naprostá bezcenná nicka!

(podívá se do desek) Takže koho tu mámemrkev!

Mr:  To se čte „mistr Kev“

CV: Drž hubu!! mluvit budeš až budeš tázán!!..Mrkev co jsi zač?

Mr:  Já jsem

CV: Drž hubu!! Nikdo se tě na nic neptal!

Mr:  Ale vy

CV: Tys neslyšel?? Mlčet!! Dej si dvě kolečka kolem sektoru, vypadáš jako tasemnice, kterou právě vytáhli z pr(zastaví se – asi se mu udělá nevolno z toho co právě chtěl říct) ale to je jedno. Běžet!!!! (MR beží pryč)

Takže Mr kev, prý detektiv.. no uvidíme, jestli je i voják.Další tady je Pan Chorche (posměšně).

V životopise uvedl(CH se blbě směje – tak jak to vláďa umí), že je bývalý paragán, absolvent kurzu vysokohorského potápění, kapitán zaoceánského parníku ve výslužbě a šachový velmistr.

CH: Pane, to bych řekpane (v pohodě)

CV: Paragán a velmistr (s úsměvem)..(řve) Přidej se ke kolegovi a navrch si dej 200 kliků za ty kecy!!!

Teď tady máme Pucí Mupy Mup! Co to je sakra za jméno? To je přece rusky Světu mír. Co to má znamenat??

Mě asi omyjou!!! Jste ještě větší ignoranti než jsem si myslel. To radši satanistu než pacifistu!! Ale neboj, my to z tebe vymlátíme holomku!
A jako poslední tu máme Áaa slečna Natascha, vidím, že jako jediná nevypadá úplně neschopně.

Oblíbená barva??!!

Na: (vystoupí z řady)Zelená

CV: Oblíbená četba?

Na: Kniha Jak být dobrým zeleným mozkem

CV: Oblíbené kuchyňské náčiní?

Na: Samopal AK-47, porcuju tím drůbež

CV: Výborně, zpátky do řady. (potěšeně) Z ní si vemte příklad, kůže líné (mezitím se vrátil i CH)

Za 2 minuty budete připraveni na startu. Teď poklus!!! Hop hop hop hejbejte se, hňupi!!!

Pár záběrů z výcviku s hudbou, pohybující se kamera:

Aportování létajícího talíře do úst (později využitelné)

Běhání v pneumatikách

Psí překážky

Scéna končí záběrem na stolek se zbraněmi…

CV: A teď nechť se projeví vaše vnitřní síla, odvaha a agresivita. Uáááá!

Na stolku leží pistole, nůž (mačeta), desky + propiska, lopata, nůžky, banán.

Ke stolu přijde Natascha, vezme pistoli, prostřelí panákovi hlavu – pohled přes díru skrz hlavu na doutnající pistoli. Přijde Chorche, vezme nůž, rozpárá panákovi břicho, vrazí mu tam ruku a vytáhne slaměné srdce, které ještě trochu tluče. Pucí vezme desky a propisku, přijde k panákovi a snaží se vyjednávat.

PU: Buď realista. Podívej se na to objektivně. Ušetřil bys mi opravdu hodně práce, kdybys spadl dolů sám. Byl bych ti vážně moc vděčný.

(Mr. Kev vezme lopatu, rozběhne se k panákovi a začne ho mlátit)

PU: Opravdu sis to nerozmyslel? Bylo by to pro nás oba jednodušší.

(Mr. Kev, již zadýchaný vezme nůžky, odstřihne panáka)

Mr: (posměšně) A máš to!

(začne do něj bušit znovu)

PU: Já jsem to s tebou myslel dobře (Vezme ho do náručí) Vždyť to nemuselo být. To přece vůbec nebylo nutné!

Briefing – Bílá místnost, židle, lavice jako ve škole, nohy na stole, přejezd kamery přes skupinu, začíná mluvit CV.

CV: Takže to vezmu zkrátka. Již brzy přijde chvíle, na kterou jste tvrdě trénovali…celé dnešní dopoledne. Jste připraveni poznat tvrdou realitu? (rozpačité pohledy) Za nedlouho se setkáte tváří tvář s tímhle. (vyroluje obrázek krtka – třeba krteček v modrých kalhotkách) Řeknu vám to na rovinu. Takhle nějak vypadá člen radikální skupiny krtků, která si říká Metro. Nezná strach, neví, co je bolest, nikdy nepoznal únavu, nemá žádné slabiny a co je nejhorší, krtci jako tenhle jsou úplně všude. (Sáhne pod stůl, vytáhne krtka a prohodí ho oknem)

CH: Vy jste ho nechal jen tak běžet???

CV: Ano (temný úsměv, obrací stůl a schovává se za něj)

CH: Jste tak milosrdný.

CV: (Vezme dálkový ovladač – výbuch – záblesk z okna, do místnosti přiletí oknem krtčí přílba, vyhodí ji ven – zmáčkne ovladač – výbuch, přílba přiletí znovu, vyhodí ji do koše)

Ježiš, to je dneska den…no nic. Vraťme se k tomuto „schématu“. Jak jsem se již dříve zmínil, než jsem byl tak hrubě přerušen (poslední dvě slova zařve z okna)(zmáčkne tlačítko na ovladači, výbuch, přiletí přílba)

Sakra, kde se to tady bere (vyhodí ji do koše, odkašle si) Krtek nezná bolest a je velice odolný vůči všem zbraním, proto jeho likvidace není jednoduchá. Máte nějaké návrhy, jak tento svět dekrtkizovat? (na obrázek krtka přiletí odněkud ze skupiny židle) Děkuji za podnětný návrh do diskuze. Nějaké jiné nápady? Ne? Nechme to být, budete improvizovat… (zklamaně)

(Vytáhne mapu světa – třeba na krunýři želvy nebo něco podobného:) Tohleto je turistická mapa světa v měřítku 1:5000. Naše vesnice je někde tady (ukazuje ukazovátkem) a přibližně v těchto místech se nachází řídící centrála krtků, zvaná též Velký Krtinec. Vaše kadibudka je momentálně asi tady a nezadržitelně se blíží do Velkého Krtince, kde bude pravděpodobně brzy použita..

PU: Na co?

Kůlnička s výbavou pro misi – dřevěné dveře s obrysem ruky a nápisem „zde přiložte ruku“, CV rozrazí dveře přiložením ruky na obrys, všichni čekají, nějaký robotický hlas říká: „Vyhodnocuji informaci…přístup povolen.

CV: Vítejte v naší zbrojovně. Je zde k dispozici špičkové vybavení hodné elitní jednotky (ukáže na samopaly, pistole, brokovnice) A tohle je pro vás (pohled na hrábě, lopaty, rýče)

Západ slunce – lesní cesta, všichni se postaví za sebe, dřepnou si a jakože jedou. Na pozadí pomalu ubíhají stromky, případně srnky a jiná zvířata.

NA: Nešlo by to rychleji?? (Nic se neděje)(hlasitěji) Nešlo by to rychleji?!

Záběr na velké oko dívající se do klíčové dírky, střih – krtčí porada – sedí kolem ohně, je večer. Ke všem promlouvá Velký Krtek (VK)

AH: Vítám vás na dnešní schůzi, rád bych probral několik důležitých záležitostí ohledně našeho nedávno získaného zázraku v podobě této kadibudky, která může pomoci milionům strádajících lidí po celém světě (záběr na krtka dloubajícího se v nose), ale ještě před tím bych rád poprosil tebe, bratře, aby ses postaral o všechny (odkašlání) záležitosti.

KR1:  Jistě, bratře.

Záběr – pohled z klíčové dírky, je vidět tělo od pasu dolů, přibližuje se tužka – střih – pohled zvenku, krtek zabodl tužku do klíčové dírky, mlasknutí…

AH: Děkuji, bratře, jsem s tvou službou spokojen, můžeš jít…

KR1:  Nechť Velký Krteček V Modrých Kalhotkách dál provází vaše duše, bratři. Zavřete oči, odcházím.

KR2:  (Krtci zavřou oči) Už?

KR1:  Už.

KR3:  On zmizel!? (zmateně)

AH: (Vezme blok a udělá do něj čárku, je vidět několik předchozích čárek jako na účtu z hospody..)

KR2:  (obrátí se na VK) Bratře, s takovou nám brzy dojdou všichni bratři.

AH: (obejme KR2 kolem ramen) Všichni jednou musíme…(povzdech) Pojďme si nyní probrat několik důležitých záležitostí. Jistě všichni víte, že Vesmír je nekonečný. Z této teze můžeme vycházet. Dalším opěrným bodem bude tvrzení, že reálné plyny za normálních podmínek se svými vlastnostmi blíží ideálnímu plynu. Platí pro ně přibližně s dostatečně velkou přesností v praxi stavová rovnice, přesněji však rovnice Van der Waalsova… Taky je důležité vědět, že indukovaný elektrický proud v uzavřeném obvodu má takový směr, že (do ztracena) svým magnetickým polem působí proti změně, která je jeho příčinou…

Prolínačka do tmy a do rána – ohniště skoro vyhaslo, uhašení plivancem, všude je mlha, všichni jsou ospalí a leží jeden na druhém.

Skupina jde po lesní cestě po probdělé noci, takže jsou docela dost unavení…

PU: Mi se chce spát.

NA: Ani se moc nedivím, když jsme celou noc šli. Drž hubu, jdi.

PU: Ale mi se fakt chce spát!

CH: Já bych taky spal, kdyby bylo s kým…(chvilka ticha, poté nadšeně, šibalsky) Ty, Natascho?

NA: (Otrávený pohled, který by možná i dokázal zabít někoho se slabší povahou, vytáhne výhružně vařečku) Co je?

CH: Nemáš žvýkačku?

Mr:  (Optimisticky běhá kolem celé skupinky – takového optimistu by každý nejradši zabil, oblečen v červených šortkách, bílém nátělníku a s čelenkou) No tak, lenoši, probuďte se, je tady nový den! Ptáčci zpívají, stromky šumí, větřík fouká.

CH: Jdi s tím svým optimisme do háje.

PU: Chlapi, já bych si zalyžoval..

NA: Vždyť je léto ty vykastrovaný býku, už meleš ze spaní!

CH: Lidí, sem jednou vydržel vzhůru dva týdny. Jako, byl to záhul, ale ti říkám, jako, to zmákneš. Sem si řek: Máš na to, jo. A jako sem tehdy zjistil, že mám fakt výdrž..

PU: A kdy už tam budém??

Mr:  (samozřejmě) Asi tisíc

PU: Čeho?

Mr:  No tisíc.

PU: Aha, tak to je v pohodě…

CH: (Kýve hlavou, pokračuje) Ale chlapí, 3. týden, to byla krize…

NA: Jsi říkal 2 týdny.

CH: Mi jako nevěříš, jako, jo? (vrhne se na NA)

NA: Ne, ne v poho. (uklidňuje ho)

CH: …normálně, jak jsem do sebe dostal asi tak dva, tři vagóny kafe (pohledy pohrdání), jako fakt, věřte mi, sem se tak předávkoval kofeinem…prostě zástava srdce…hned…sem si řek: a sakra, chlape, poslední šance…zadržím dech,ne, bo to jinak nedám…A po dvou dnech, normálně, najednou tudu….tudu…(zvuk tlukotu srdce) …mi to naskočilo…(uznalé pokývání hlavy sám pro sebe) Jo, to byla síla…

PU: Abychom se vrátili k tématu, chce se mi spát…

NA: Pucí, tak si dej kafe, jako tady chorce..(pro sebe) třeba tě taky chytne zástava a dáš pokoj.

PU: A kde ho podle tebe mám vzít. Tady, uprostřed pustého lesa (jdou po louce, sednou si na zem a odpočívají)

Mr:  (odběhne a znovu přiběhne) Asi půl míle odtud jsem zahlédnul krčmu. Pokud si pospíšíme, nejpozději do večera jsme tam.

PU: (zasvítí mu oči) Co kdybys zařídil, aby k nám ta hospoda přišla.

Mr:  A jak to mám podle tebe asi udělat??

PU: Já nevím, ty jsi tady přece ten chytrý.

Mr:  No tak dobře, už jsem párkrát něco takového zkoušel (trochu polichoceně, provádí velká gesta, něco mumlá, ale vůbec nic se neděje, ostatní se pomalu zvedají)

NA: No, asi bude jednodušší, když tam dojdeme.

Mr:  Ještě chvilku počkejte, už to bude (začíná trochu nervóznět)

NA: Jdeš?

Mr:  (okřikne NA) Moment!

NA: (Všichni odchází, kromě PU, který stále ještě doufá, že Kev přičaruje hospodu) My jdeme.

Mr:  Počkejte na mě ještě chvilku.

NA: (k ostatním) Ztracený případ, pojďte…

PU: (K Mr) Už jsem ji skoro viděl! (odbíhá za ostatními)

Hospoda – všichni otrhaní, pijí piva, hlasitě se baví, od okna přiběhne někdo, kdo vypadá, jako že tady tomu všemu velí – hospodský (HO)

HO:  K naší krčmě se blíží nějaká banda trotlů. V zájmu rozvoje turistického ruchu v naší oblasti se tvařte chytře a mile. (rozpačitě se mezi sebou začnou dohadovat)

Záběr na člověka v koutě zahaleného v plášti (á la Aragorn), strhne plášť, nasadí si baret.

HO:  (Zaklepe lžičkou na půllitr) Prosím o pozornost. Máme tady standardní situaci. Kód Modrá svině (chladně)

Skupinka stojí před hospodou a chystají se vstoupit dovnitř.

Mr: (pro sebe) Tak nakonec to je blíže než jsem si myslel. (ke všem) Vidíte, a ani to nebolelo.

CH: Lidí, připravte se na pořádnou rvačku.

PU: A proč?

CH: No v hospodách přece bývají vždycky pořádné rvačky. Tý jo, to jsem tak jednou jako přišel do hospody a…(NA mu zacpe ústa a on jen mumlá)

Skupina otevírá dveře a vchází do hospody. Někomu spadne Scrabblový sáček, NA třískne dveřma, u jednoho stolu spadne pyramida z karet, člověk, který ji postavil se naštvaně zvedá, člověk sedící hned vedle něj ho usazuje zpátky na židli. Hrobové ticho…

Mr: Zvu vás všechny na šálek lahodného mátového čaje.

Střih, skupina už sedí u stolu a čekají, až dorazí hospodský.

PU: Já bych si dal kafe.

NA: Tak si ho objednej.

PU: A mohla bys mi říct, u koho?

Mr: (nadšeně, že může někomu poradit) No, řekni třeba hospodskému

PU: A kde ho vidíš?

Mr: ……..no tak si pro něho dojdi.

PU: Ale ne, mě se nechce.

Mr: No, tak počkej až přijde!

PU: Ale já chcu kafe!!

Mr: (zklamaně) Vole…

Ne, v žádném případě nejsme pověrčiví…a už se nás na to neptejte!!!

Ticho, ten samý záběr, PU začne rýpat prstem do Mr, ten mezitím začíná klepat nervózně prsty do stolu, kamera se na tři fáze přiblíží.

Mr: Hospodo, kafe!

HO: (flegmaticky a naprosto nevzrušeně) Já přidů.. Já si tady jenom chvilku posedím a přidu..

Mr: (podezřívavě) Vy nepřijdete.

HO: Ale přijdu

Asteroid se řítí na Zemi a v poslední chvíli se těsně vyhne. Mezitím se všechno v hospodě začne třást a klepat. Tikot z 24 hodin, PU se podívá na hodinky, klepání ustane.

Mr: Páni, to bylo těsný…

PU: No, radši si tam zajdu sám (vyráží pro kafe, zastavuje se u šachového stolku)

PU: (K 1. šachistovi – Š1) Hele, dej si bacha. Jestli pojede touhle figurkou sem, tak ti dá šach mat (záběr na naprosto nesmyslně rozehranou šachovou partii)

Ale na tahu jsem já.

PU: Aha, tak pozor na to..

Dík, kámo.

PU: (dojde k baru) Hospodský, dej mi kafe.

HO:  A co kouzelné slůvko?

PU: (chvilku uvažuje) Abrakadabra?

HO:  Jak je libo, ctihodný pane. (Dá mu šálek kafe a konvičku, do každé ruky jedno)

PU se vrací na své místo, prochází kolem šachového stolu, hráči se začínají rvát, jeden do něj narazí a PU si zacáká úplně bílé triko – typická reklama.

PU: Tak to…to…(koktá)

Přichází ženská, z jiné strany vchází muž s vozíkem a dvěma kádinkami – propagátor (PR)

PR:   Máme zde dvě kádinky s čistou vodou. Do první nádoby nasypu obyčejný prací prášek a do této vsypu náš nový, úžasný a nepřekonatelný Skvrnožer se speciálními mikromužíčky, kteří s kartáčem v ruce čistí jednotlivá vlákna. (nechápavé a zmatené pohledy Š1, Š2, PU) Kupříkladu taková skvrna od kávy. Velice nepříjemná záležitost. Běžný prací prostředek si s ní neporadí, ale náš Skvrnožer s pidipanáčky zvládne i takovouto skvrnu bez větších problému (pohled seshora na kádinky, které PR míchá, mužíci v nádobách piští) A zde je výsledek. (vytáhne obě látky) Jak jsme očekávali, běžný prací prášek skvrnu zanechal, ale náš nový, úžasný a nepřekonatelný Skvrnožer skvrnu naprosto zničil (díra naskrz) a látka opět září bělostí! (Úsměv, lesklý zub, dostane pěst do obličeje)

PU: To triko mi ušila maminka…

Skupinka stojí venku před hospodou, oprašují se, odněkud zpoza rohu přikulhá Natascha, drží se za záda.

NA: Asi jsem si zlomila páteř a trochu porušila míchu.

MR:  (přijde k ní, ohne ji přes koleno, ozve se zlověstné křupnutí)

NA: (ještě si trochu protáhne kosti, zase to trochu zakřupe) Jo, díky, to je mnohem lepší.

PU: Radši se pokusím nějak to přežít bez toho kafe

NA: Rány do ksichtu takhle po ránu mi nedělají moc dobře..

CH: Tý jo, ti měli teda štěstí. Fakt, jako, když mě někdo fakt naštve, se jako neznám, byste mě měli vidět…ještě k tomu tak brzo ráno.

NA: Vždyť jsi celou dobu ležel pod stolem.

CH: Sem vám kryl záda, ne?

NA: Ale to ti fakt šlo.

CH: Jako, bych chtěl vidět tebe v mojí situaci.

NA: (povzdech)

Mr: No, vidím, že vás tahle nečekaná rozcvička docela probrala, takže (all – vražedné pohledy) můžeme dál nerušeně pokračovat v naší velkolepé, náročné, důležité výpravě plné nečekaných dějových zvratů, zákeřností a těch největších nebezpečí, která se skrývají všude kolem nás. Za každým kamínkem, každým lístečkem, každým stromem…(mezitím, co si takhle vylévá srdce,

všichni ho míjejí kromě CH, který s ním zůstává a spolu s ním se dívá někam nahoru.)(Mr chvilku zadýchaně stojí)

CH: Tak…jdeme?

Mr:  Jo

Oba vykročí, ale nějak se nemůžou pohnout z místa

Mr:  Co je?

CH: Stojíš mi na tkaničce.

Scéna někde ve štole – krtkova ruka hrabe, na hlavě lampička, prohrabe se skrz na druhou stranu, kde se potkává s dalším krtkem.

KR1:  Nechť je ti země lehká, bratře. (metro)

KR2:  Taktéž i tobě, bratře. (metro, pozdraví se bliknutím čelovky)

Prolínačka, o chvilku později, krtci se spolu baví…

KR1:  Máš nějaké informace o tom, jak pokračuje náš plán?

KR2:  O čem to prosím tě mluvíš? (Významný pohled do kamery)

KR1:  No přece o našem plánu!

KR2:  A mohl bys mi ho prosím zopakovat? Po tom incidentu s elektrickým kabelem (flashback, přehryznutí kabelu) nějak nejsem ve své kůži.

KR1:  Koukám, že ses převlík. Tak dobrá, vysvětlím ti všechno pěkně po pořádku. Náš nejvyšší vůdce, Krteček V Modrých Kalhotkách již dlouho přesluhuje a správce naší metro-pole (metro), náš, zatím-ne-tak-velký, vůdce Ahmed Velký Krtek Z Velkého Krtince by mu rád ulehčil (s úsměvem) tíhu zodpovědnosti a sám tak převzal úřad. (metro)

KR2:  A jak to hodlá provést? (metro)

KR1:  Původně mu chtěl ostříhat všechny chlupy v nose.

KR2:  Ale to by přece jenom oslepl, nic víc.

Skupinka jde lesem.

NA: Tak mě napadá, máte vůbec tušení, jak vlastně dostanem tu kadibudku zpátky?

MR:  Máte pravdu, trocha kávy/(Maté) by vskutku neškodila.

NA:   Na něco jsem se ptala!

Mr:  (k PU) Nehceš bombón?

PU: Dík, tak abych neurazil…(vezme si jich hrst)

Na: Hej, nezamlouvej to a odpověz!

Mr:  (k Ch) Co ty ? dáš si

Na: Proč já?.

Tak jinak. Víme aspoň kudy se k těm krtkům jde?

Mr:  Připadá ti, že snad stojíme?

Na: Ne, ale to, že jdeme neznamená, že jdeme správným směrem. Nejsem klidná, když vidím, jak naše elitní komando bloumá ve stopách imbecila, který tady prý kdysi stanoval

CH: Co je to ímbecil?

Na: Prostě se ptám, jdeme aspoň správně?

Mr:  (k PU) Bonbón?

V dálce zahlédnou Karkulku (KA) jak si jen tak hopsá s košíčkem a prozpěvuje si.

PU: Hele, osoba v červeném! (Mr se viditelně uleví ((Pozn. – ! Ne si viditelně uleví ! ))

NA: Komunistka!

CH: To jsou takoví ti, ti, ti s tím srpem a třešní…ne, s kladivem a třešní…nebo to je višeň?

Mr:  Se srpem a kladivem.

CH: Jako, chceš říct, že kecám, nebo co, jako? Cos tím chtěl říct, no?

PU: Buďte zticha, schováme se.

NA: Okrademe ji.

Mr:  (debilně) Znásilníme ji…počkáme na ni tady v tom křoví.

KA: (Poskakuje jak blbá a přitom si ještě zpívá)

Všichni před ní najednou vyskočí z křoví, karkulka se otočí na druhou stranu, kamera snímá scénu z jejího pohledu, na druhé straně jsou tak oni, KA se otočí zpět, jsou tam zase, potom se párkrát rychle otočí tam, zpátky, tam, zpátky, kamera se zastaví, všichni jsou šíleně zadýchaní, opřeni o strom, někdo ji chytne pod krkem.

NA: Peníze nebo život.

Mr: (dychtivě) Sex nebo peníze.

KA: Když já nevím…

NA: Tak si vyber.

KA: Napadá mě jen jediná odpověď…(vytáhne bouchačky)…všichni na břicho a nohy za hlavu.

(Někteří se trochu diví, jiní poslechnou. Záběr zepředu na KA, na hlaveň, 1.zezadu přijde gorila, praští ji do hlavy a oloupe si banán.2.Go. sedí na stromě přesně nad Ka, chce si oloupat banán, ale ten jí vypadne a Ka omráčí. (varianta3 – bílé světlo, rána, na místě, kde stála Ka je asi 3m kráter, zevnitř vyleze mimozemšťan a mele něco o šílené pecce. Místo Ka jsou tam jen boty a košík. Všichni pomalu vstávají, navzájem se oprašují, berou plný košík a jdou. NA žere kuře, Mr si zkouší červený klobouček, PU pije kolu z KFC, když vtom najednou uvidí na stromě Sovika.

SO: Hů, hů, hů

NA: Co to tu děláš?

SO: Jsem sova, houkám, ne?

NA Aha…

MR:  Nemáte náhodou někdo u sebe mapu? Rád bych se co nejdřív dostal z tohohle prokletého lesa. (všichni zavrtí hlavou)

PU: Nezdá se vám na tom lese něco zvláštního? (Gorila se podrbe na hlavě)

NA: Jo. Seš tady trochu blbější, než jinde.

PU: Cože?

MR: Říkala, že ty stromy v tvé blízkosti snižují tvůj již tak dost malý inteligenční kvocient.

PU: (obrací se k MR) Cože?

CH: Jsi blbej, jak ti, co psali tenhle dialog.

PU: No dovol?

MR: Co kdybychom se vykašlali na kadibudku a všechny ty krtky a šli najít třeba kouzelné zrcadlo?

NA: Tak ono je to nakažlivý?!

PU: Co je nakažlivé???

MR Ale teď bez legrace. Na tom lese je vážně něco divného

Záběr na gorilu, která kolem pasu točí kruh – hula-hop. Ticho, jenom tak jdou, kvákají žáby

MR:  (obrací se na PU) Teď by se nám vážně hodila nějaká mapa. Nechci v tomhle tajemném lese zůstat už ani minutu

CH: Nahoď téma.

PU: Co tím myslíš?

CH: Řekni něco.

PU: Proč?

CH: To tady jako jenom tak půjdeme a jakože nic?

PU: A proč ne?

CH: Hmmm.

Jdou kolem stromu, na kterém sedí Sovik a houká

NA: Co tu sakra zase děláš?

SO: Jsem Sova a houkám.

NA: Vždyť už jsme tě dneska jednou potkali, ne? Ale někde úplně jinde!

SO: Si myslíš, že jsem jediná sova v tomhle lese?

MR:  Tak se mi zdá, že pořád chodíme v kruzích

PU: (bokem vytáhne mapu) No, podle téhle mapy je to spíš čtverec

MR:  Ty máš mapu?!?!

PU: (bezelstně) No.

MR:  A proč jsi to neřekl dříve?

PU: Vy jste se neptali.

MR:  (Chytá se za hlavu) Dej mi ji, teď na ni musíme dávat pozor. Je to naše jediná naděje, jak se dostat z tohoto prokletého lesa.

PU: Hele, strom!

NA: Tý jo, a další!

PU: Pojďme ty stromy spočítat. Já začnu. První strom, 2. strom, 3. strom…(do ztracena, stále počítá)

MR:  Bože, to je teda blbá zábava. Ale když není co dělat…Budu počítat stromy na druhé straně. 1. strom, 2. strom…

Zatímco PU a MR počítají stromy, CH se svíjí na zemi v křečích a zjevně má střevní potíže. Uvidí MR, jak v ruce drží mapu, vytrhne mu ji a odběhne za křák.

MR:  Hej!!! Kam s tím běžíš? No to snad ne. On to…á…fůj! (uvědomí si, co se stalo s mapou a říká si pro sebe) Tak to by mě teď vážně zajímalo, jak se odsud dostaneme bez mapy…

PU: 666. strom, 667. strom, kouzelné zrcadlo, 668. strom, 669. strom…

NA: Počkej, počkej…cos to říkal?

PU: 669. strom.

NA: Ale předtím.

PU: 668. strom?

NA: A ještě dříve?

PU: (Nechápavý výraz) Kouzelné zrcadlo.

NA: NO!

PU: No co jako? (pořád nechápavě, strnulý záběr na jeho obličej, pomalu mu to dochází)

Krtci – příprava kadibudky. Pracovna velkého krtka, kožené křeslo, je vidět vršek hlavy, vstupuje nějaký krtek – pomocník)

KR1:  Pane, kadibudka je již téměř připravena. Zkontrolujete dotažení šroubků?

AH: (Záběr na cupitající nohy, AH se otočí v křesle) Malý moment, za chvíli jsem tam, musím si tady ještě něco vyřídit.

Záběr z venku, ze dveří vychází KR1.

KR2:  (zastavuje ho) Kdy přijde, bratře?

KR1:  Brzy.

KR2:  Zase má tu svou schizofrenní náladu?

KR1:  (soucitně) Bohužel…

Opět pracovna AH, ten se baví sám se sebou (AH1 vs. AH2), při tom se otáčí v křesle a cupitá nohama

AH1:  Dneska ráno jsi měl čtvrtý toust, když jsem se nedíval.

AH2:  No a co?

AH1:  Dohodli jsme se, že na snídani si vždycky vezmeš maximálně tři.

AH2:  Vždyť tys jich měl včera pět!

AH1:  Ale já na rozdíl od tebe nejsem tlustý jak prase.

AH2:  To není fér. Nezacházej se mnou takhle. (trochu se rozbrečí)

AH1:  Nebul, srabe (dá si facku)

AH2:  Nech mě být! (začne kolem sebe máchat rukama)

AH1:  (posmívá se mu)Srabe, srabe!

AH2:  Tak dobře, řekl sis o to. (dá si facku z druhé strany, posléze se fackuje z obou stran. Obě ruce se napřahují ke smrtící facce, v poslední chvíli hlava uhne dozadu, ruce se do sebe zaklesnou, chvilku se mačkají…potom se začne škrtit, druhá ruka se tomu snaží zabránit)

KR1:  (opět vstoupí) Pane, už jdete? (záběr zezadu na křeslo, na kterém se zmítá AH)

AH: Ano, už jdeme…teda jdu..ehm jedu.

AH1:  (záběr zepředu na AH, v pozadí stojí KR1 se založenýma rukama) Vytáhni volant!

AH2:  Ne, vždyť já jsem ho vytahoval posledně.

AH1:  No a co. Řekl jsem: „Vytáhni volant!“

AH2:  Dobře, ale nebudeš mě bít.

AH1:  (kývne hlavou)

AH: (otevírá šuplík, vytahuje volant, dělá, že řídí, při tom cupitá, kamera se oddaluje, je vidět KR1, který tlačí křeslo, dojdou ke dveřím)

KR1:  Dál už to zvládnete sám, pane.

Hangár, uprostřed je kadibudka.

AH: Vidím, že vše je přesně podle plánu. Náš „dáreček“ pro Velkého Krtečka V Modrých Kalhotkách je již celý připraven?

KR2:  (Ano, pane, ale vyskytly se nějaké drobné komplikace)

AH: Jaké?

KR2:  Let musí být o pár hodin odložen.

AH: A proč???

KR2:  Nějaký idiot vypíchl našemu teroristovi 2. oko a ještě ho to trochu bolí.

AH: (poškrábe se na hlavě) A…mohl bych ho vidět?

KR2:  Samozřejmě, pane.

přichází ke kadibudce a otevírá ji. Uvnitř sedí terorista (TE) s černou páskou přes obě oči, vedle něj je postavena slepecká hůl a čte si noviny „Terorist news“, článek „Team America zachránil Paříž před teroristickým útokem“, AH promluví k teroristovi.

AH: Myslíte si, že jste schopen vyhodit tuto kadibudku do vzduchu, až se dostane k VKVMK?

TE: (Natočí se k němu jednou stranou, v uchu je vidět naslouchátko) Cože?

AH: (zabouchne zlostí dveře, promne si ruce, protáhne prsty) Takže kromě toho, že let je odložen, náš terorista je slepý a ještě k tomu hluchý jak patrona, je vše v naprostém pořádku?

KR2:  (nejistě) Řekl bych, že…ano.

KR1:  (přichází k AH) Pane, už je čas

AH: Čas na co?

Studio – AH v modrých montérkách s lopatičkou něco provádí.

„Světlo“

„Svítí“

„Zvuk?“

„Zvučí“

„Kamera?“

„Jede“

„Klapka“

„Krteček Reloaded poprvé“

Skupina je pořád v lese, jsou seskupeni kolem zrcadla, baví se spolu.

MR:  A co teď? Jak se dostaneme z tohohle mizerného lesa, když nemáme mapu, Nó?

CH: Hele, já jsem jako fakt musel. Prostě, když tě vole volá příroda, to jinak nejde. Nevidím, neslyším, jedu…

Zrcadlo najednou promluví, všichni se na něj s nechápavým výrazem otočí.

ZR: Co kdybyste mnou prošli? Dostanete se na cestu, která vede ven z tohoto lesa, cha, cha, cha.

PU: Cože?

ZR: No zkuste mnou projít, cha, cha, cha.

MR:  Ale to přece nejde, vždyť jsi zrcadlo.

ZR: Opravdu? Cha, cha, cha.

MR:  A když jsi zrcadlo, jak tebou máme projít skrz?

ZR: A proč byste mnou procházeli? Vždyť jsem zrcadlo! Cha, cha, cha.

PU: Vždyť jsi říkal-o, že když tebou projdeme, dostaneme se na cestu, která nás vyvede z tohohle lesa.

ZR: (zamyslí se) Já jsem nic takového neříkalo.

Rozbublání do snu, znovu se v mlze odehraje scéna asi o 15 sekund dříve – běží to zrychleně pozpátku, 3x se přehraje „Co kdybyste mnou prošli?“

ZR: A jó, no tak to zkuste.

CH: Rozběhne se proti zrcadlu, odrazí se zpátky)

NA: Co to prokrindapána je?

ZR: Asi jsem na něco zapomnělo. (přemýšlí)

CH: (otřepává se) Asi jó, no.

MR:  Nemělo ses třeba metamorfovat v nějaký portál nebo něco podobného?

ZR: Možné to je, člověk nikdy neví…nechte mě přemýšlet…

Hodinový střih

Všichni sedí v kruhu na zemi a nudí se, rýpají větvičkou do země…

PU: Vy se nudíte, že?

MR:  Ne, my se jenom snažíme přijít na to, jak se odsud dostaneme

PU: Takže se nudíte (všichni na něj vrhnou otrávené pohledy, PU s nadšením vypráví)

Bylo nebylo, za devatero horami, za devatero jezery, za devatero lesy, za devatero poli, za devaterem prstenových přízraků a sedmerem trpaslíků žila byla jedna stařenka

Idylka, chatka v horách, na zápraží sedí stařenka a říká:

ZR: (směje se veselé historce) Zaklínadlo (potichu)…zaklínadlo! (hlasitěji)

MR:  Cože?

ZR: Musíte říct zaklínadlo, abyste mnou mohli projít (pro sebe) jak jsem jen mohlo zapomenout. (nadechne se, všichni nastraží uši, chvilku je ticho)

NA: A…to zaklínadlo?

ZR: No to je snad na vás, ne?

MR:  A jak to asi máme uhodnout?

ZR: Odpovězte na hádanku.

MR:  Na jakou hádanku?

ZR: Tu, co jsem vám…ahá, já jsem vám ji asi neříkalo. (všichni naštvaně, zdrceně: NE!)

ZR: Tak dávejte pozor.

Ze stromu banán k zemi padá,

zvířátka tajemná mají ho ráda.

Kožich tmavý, hnědý je snad,

Nevidíš nic, cítíš jen smrad.

PU: Medvěd grizzly.

CH: Vždyť ten nežere banány. Je to jasné, má to být lední medvěd.

MR:  Ale vždyť ten žere tučňáky.

Záběr na gorilu, ta se snaží něco naznačit, mlátí se do hrudníku, do hlavy, dělá hu, hu, hu, hu.

NA: Podívejte na tu blbou opici. Jako by se nám snažila něco naznačit.

MR:  A já už vím.

PU: No tak to řekni!

MR:  Neřeknu, hádejte sami.

V pozadí proběhne druhá gorila s šátkem na krku

CH: Hele! Gorila s šátkem na krku!

ZR: Ano, správně! (zrcadlo se vlní ve stylu SG) Teďka mnou můžete projít a dostanete se pryč z tohohle lesa…

PU: To jako fakt?

MR:  Jdeme!

Záběr na rám zboku, všichni prochází a zmizí. Poslední jde CH, projde skrz a nic se neděje. Projde zpět a zase nic. Kamera se trochu otočí, o kousek dál je vidět skupinka. Rozhlíží se kolem sebe, všichni mají spodní prádlo nahoře.Když CH zjistí, že se nic neděje, zarazí se, všimne si jich, doběhne za nimi, všimne si PU…

PU: (má „sloní“ tanga) No a co. Superman taky nosil trenky na kalhotách a jaký to byl frajer!

Pohled z krtčího pohledu odněkud ze křaku na skupinku. Ta přichází k hororovému domu, bouřka, hromy, blesky, houkání sovy, netopýrů, černá kočka sedí na stromě a zahouká, gorila se klepe strachem, všude kolem je cítit napětí.

NA: Vypadá to, že bude pršet

MR:  Měli bychom se asi někam schovat.

CH: Skvělé, tak já budu pykat. (stoupne si ke stromu, začne počítat, začíná pořádně pršet)

MR:  Rychle dovnitř. Ten dům vypadá přívětivě a mile. Určitě v něm strávíme pěkné chvíle pohody, než ten nečas přejde.

PU: Já nikam nejdu! (zahřmí, blesk, no tak dobře, dobře)

CH: (pořád stojí u stromu a pořád počítá)

Skupinka zaťuká na dveře, ty se samy otevřou, vcházejí dovnitř, z té dálky je slyšet 38, 39… Když jsou všichni uvnitř, dveře se zabouchnou. Tma

PU: Já se bojím.

Démonický smích

MR:  Proč, vždyť není vůbec čeho se bát

Démonický smích

PU: Ne? A jak mi vysvětlíš ten démonický smích, co?

MR:  Já nemůžu za to, že se takhle směju ve vypjatých situacích.

Příšera (PŘ): (Rozesměje se tomu)

NA: A čemu se směješ ty?

PŘ: Muahahaha!

NA: A kdo vlastně jsi?

PU: (v místnosti se najednou rozsvítí, PU stojí laxně u vypínače, na zdi je vidět stín ruky, která mluví.)

MR:  Vypadá to na nějakou mimozemskou formu života. Pokusím se s tím nějak domluvit. (Udělá na zdí stín a snaží se bavit se stínem ruky)

MR:  (po nějaké době) Vypadá to, že pomalu začínám chápat. Snaží se nám něco sdělit.

PU: A co?

MR:  Počkej chvilku, právě na to se snažím přijít. (MR se zamyslí, kývne hlavo, otočí se na ostatní) Chce nám to říct, že v tomhle domě nejsou výtahy.

PŘ: (stín po vášnivé diskuzi sklesle klesá, přejde k MrKevovu stínu a dá mu facku)

MR:  Au!

PŘ: Ach bože, říkalo jsem, že tady nejste vítáni. Výtahy tady samozřejmě máme.

MR:  Tak to bychom měli asi hodně rychle vypadnout. (připravuje se k odchodu)

NA: (Rázně MR zadrží) A co když tady zůstaneme?

PŘ: Hele, buď vy, nebo já.

NA: Tak běž ty!

PŘ: (Už je rozčílené) NE! Jestli ihned neopustíte tenhle dům, tak (stín se zvětšuje)

NA: Tak co?

PŘ: Ták…(zmenší se)…moment, to si ještě musím rozmyslet…hohó, už vím (stín se zvětšuje) tak…tak…

Rozrazí se dveře, vtrhne tam CH, dveře narazí do stínu a tím ho zničí. CH se rozhlíží s otevřenou pusou, ukazuje na všechny kolem sebe – styl Joey, všichni se nechápavě rozhlížejí, CH zase odběhne pryč.

PU: Co to mělo znamenat? Co to mělo znamenat a kam sakra zase zmizel.

MR:  Je šťastný, že nás našel a teď nás asi šel zapykat, tak mu prosím nezkažte radost, až se vrátí

Stín začíná opět narůstat, nikdo si toho nevšimne.

PU: Vždyť on nám vlastně zachránil život

Opět se rozrazí dveře, opět vtrhne CH, opět srazí stín., všichni dělají, že jsou naštvaní.

CH: Chachá, našel jsem vás! Mohli jste se jako schovat i nějak líp. Ale buďte úplně v klidu, hlavně to nehroťte. Přeborníkem ve schovce jsem byl už ve školce, když jsem…

Ozve se hlasité, nervy drásající zakvílení, blesk, zahřmí hrom.

CH: (trochu vylekaně) Co to bylo?

MR:  Rychle za mnou, schováme se do hlubin tohoto domu, kde budeme určitě v bezpečí.

Rozběhnou se chodbou, běží a běží, na stěně je připíchnutá voodoo panenka, všichni kolem ní proběhnou bez povšimnutí, PU se vráí.

PU: Hele, panenka! (začne z ní vytahovat šipky a dává je NA, prostřihy na upíra, který se probouzí)

PU: Podívejte, podívejte (Začne si hrát s panenkou, mává jejíma rukama, prostříháno na upíra, který dělá to, co dělá PU s panenkou, PU mává s panenkou kolem hlavy, visí hlavou dolů…) a umí i breakdance. (prostřih na breakujícího upíra) Tý jo, hele co všechno dokáže (dává panence nohy k uším, prostřih na hlavu upíra, k jehož uším se přibližují jeho nohy. Upír šíleně řve, střih na skupinu, která zaslechne ozvěnu řevu, rozhlížejí se.

NA: Rychle, jdeme!

Vydávají se dále chodbou, postupně se před nimi objevují různí zombíci, NA po nich střílí šipky. PU mlátí všechny kolem sebe panenkou, zombíci jsou po nějaké chvíli odstraněni.

NA: Myslím, že jsme je všechny dostali.

MR:  Výborně, tak se tady nějak pěkně postavte a já si vás hezky vyfotím na památku.

Z malého batůžku vytahuje stativ, nastaví samospoušť, přidá se ke skupince, foťák cvakne, hrom, blesk, vzadu se rozrazí dveře, v nich je upír, který je ještě trochu oslněn bleskem, všichni se jdou podívat na fotku, záběr zepředu na foťák, pomalu, jednotně všichni zvedají hlavu, když si všimnou, že na fotce je upír.

CH: Utíkejtéééé!

PU drží panenku za nohu, takže kulhá.

MR:  Rychle za mnou, musíme se dostat na střechu, upíři se bojí výšek a tenhle obzvlášť.

NA: A navíc to vypadá, že má něco s nohou.

PU: To bude asi abrubce báze článku palce pravé nohy.

Doběhnou k výtahu, zběsile mačkají tlačítko na přivolání, nic se neděje

MR:  Asi je to rozbitý, jdeme po schodech. Za mnou!

Běží, běží, několik pater (pohled v jednotlivých patrech), MR pořád něco kecá: Rychle/za mnou/je nám v patách/nevzdávejte to. Všichni jsou trochu vyčerpaní, MR je úplně zničený. Pohled zvenku na patrový domek, doběhnou na střechu, myslí si, že jsou v bezpečí

NA: Tak tady jsme konečně v bezpečí

PU: (začne ohmatávat panenku, „pusinkuje“ ji) Zvládli jsme to! Tady už nás vůbec nic nemůže ohrozit.

Ding, dong, otevře se výtah, vystoupí upír.

UP: Tenhle dům má bezbariérový přístup.

Všichni se leknou, PU rozpřáhne ruce, panenka mu vyletí, zpomalené záběry, panenka letí vzduchem, pomalu se točí, chtá ji upír, vítězoslavně ji zvedá.

UP: Konečně! Teď jsem neporazitelný! (šílený smích, pozvedne panenku ve vítězném gestu)

Blesk, hrom, zasáhne panenku, spálí upíra i panenku na prach…

MR:  Tak prozatím jsme v bezpečí, to nejhorší už asi máme za sebou.

PU: No dobře. A jak se odsud dostaneme? Vždyť jsme na střeše dvacetipatrového domu!

Klasický pohled dolů z vysokého mrakodrapu.

MR:  Asi nám nezbývá nic jiného, než (pohled na výtah, pokývání hlavy) No nic, budeme se muset vrátit zpátky a nějak se probít ven.

NA: Co bych teď dala za ----- ----- -----(název oblíbené zbraně, kterou jistě seženeme)

CH: Jé, hele, tady je nějaká velká bedna! Co v ní asi je?

PU: Tak ji otevři.

CH: (Snaží se ji otevřít) Nejde to, asi je zamčená.

PU: (Beze slov odněkud z kapsy vytáhne klíč a podává mu ho)

CH: (zaraženě se dívá, vezme si klíč a odemyká bednu) Odkud máš ten klíč???

PU: (Zavrtí hlavou) Neptej se.

CH: (otevře bednu, není vidět, co tam je, vyjeveně se na to dívá)

MR:  Co je v té bedně? (přijde blíž, taky se upřeně dívá dovnitř, střih do bedny, ve které je plno zbraní.)

Kancelář krtka, dovnitř vbíhá krtek, opírá se o stůl.

KR1:  Pane, máme problém. Naši zvědové hlásí, že nedaleko od našeho krtince byla spatřena speciální jednotka vesničanů a mají s sebou nějaké zvíře.

AH: No a co? Od těch nadzemních(možná pozemských) psů nám přece žádné nebezpečí nehrozí.

KR1: To bych netvrdil zas tak jistě, pane. Jdou si pro kadibudku a jsou ochotni za ni položit život svůj, život svých rodin a dokonce i život náš, ó veliký Ahmede.

AH: Vždyť jsou jenom čtyři a nás je…(začne počítat na prstech)…Moc! Čím nás, u Velkého Krtečka V Modrých Kalhotách, můžou ohrozit?

KR1:  Jsou něco jako nadkrtci. Nemají žádné slabiny, neznají strach, neví, co je bolest a nikdy nepoznali únavu.

AH: Tak to jsou asi hodně nebezpeční…Ztřiapůlnásobte všechny hlídky, proveďte revizi zbraní, inventuru skladů, uvařte mi kafe a potom oholte záda. Já si mezitím půjdu zarybařit. Najdete mě u jezera.

KR1:  Rozkaz pane! (odejde)

Prolínačka k jezeru, ke kterému přijíždí AH, vytahuje udici a začíná rybařit.

AH1:  To snad není možné! Náš krtinec se nezadržitelně řítí do záhuby a ty si tady klidně rybaříš.

AH2:  No a co. Mám si radši zajít na pivo?

AH1:  Měl bys začít trochu sportovat. Podívej se na ty špeky!

AH2:  Nesahej na mě!

AH1:  Proč si třeba nejdeš zaplavat, když už jsme tady?

AH2:  Jsi normální? Vždyť ta voda je šíleně studená. Dal bych ruku do ohně za to, že jsem před chvilkou zahlídl tučňáka.

AH1:  Co to meleš? Vždyť posledního tučňáka tady zastřelili před dvaceti lety.

AH2:  Ale já tam stejně nevlezu.

AH1:  Tak to se ještě uvidí. (Začne se tahat, ale jeho druhé já se vzpouzí. Dojde až k jezeru.)

Skupina odchází od domu, upravují se.

NA: (vezme armádní nůž a olízne ho)

PU: (zastrkuje si za pas vařečky)

CH: (skáče okolo nadšen) Viděli jste, jak jsem té zrůdě urval hlavu a vyrazil s ní zuby dalším pětadvaceti zombíkům?!

NA: Jenom škoda, že nám potom došly náboje a museli jsme po nich ty zbraně házet.

PU: Jenom škoda, že nám potom došly zbraně a těch zbylých 120 zombíků jsme museli umlátit vařečkami.

CH: Jenom škoda, že nám potom došlí zombíci! Já bych jim…..

MR:  Přestaňte s těmi siláckými řečmi, stejně to nic nezmění na tom, že nejlepší jsem já… Musíme si pospíšit, už nám nezbývá mnoho času (z kapsy vytáhne přesýpací hodiny, zezadu do něj vrací běžící člověk, který běží, běží, běží dál. Ozývají se hlasy: „Běž, Forreste, běž!“)

CH: Tý jo, běžící člověk, pojďte, poběžíme s ním.

MR:  (zle se na něho podívá)

CH: No tak ne, no…

Záběr na ceduli „Pozor: nadměrný výskyt filmových postav“

PU: Ale je tady krásně, co říkáte? (rozhlédne se kolem sebe, za všemi křaky jsou krtci, začne zasněně recitovat)

Ach, tady je tak nádherně

Lístky se zelenají pod tíhou slunce

Stromy své pupeny již rozevřely,

Odhodily okvětní plátky v dál a urodily plody.

Obtěžkané koruny už se dávno

svými prstíky nedotýkají oblohy

Oblohy tak blankytně modré,

Jak saténový háv mocné paní vod

Jako perly na dekoltu vznešené dámy

Se na nebi ženou mraky-

-ovečky, které se ztratily pastýři

je to tak kouzelné…

Skřivánci a cvrčci skládají své symfonie

Pro potěchu lidského ucha

Květy na lukách se již třesou nedočkavostí,

Až se budou moci naplno rozvonět v okamžiku,

Kdy bude kolem procházet sličná děvečka

Příroda si najde kousek v každém z nás.

Jak rád bych jednou procházel napříč deštným pralesem,

Slézal nejvyšší asijské hory, hnal krávy (bizony?) prérií…

PU rozjímá, v dáli je vidět Vinnetou, Monty Pythonské koně. Vinnetou „přicválá ke skupince – vtip – ukáže na ně prstem.

PU: A jéje, vypadá to, že nás chce zabít, už teď jsme mrtví, zkusím se s ním nějak domluvit.

MR: (Chytne PU za rameno) Věříme ti, jsi naše poslední naděje.

PU: (Ukáže prsty véčko)

VI: (Naznačí gesto pozdravu – ruka od srdce a zpět)

PU: Á kruci, je jich tady asi víc. Jsme ztraceni. Prosím, prosím, nech nás žít. Už nikdy si nebudu okousávat nehty. (sepne ruce v prosebném gestu)

VI:  (Zavrtí hlavou, mávne rukou, odchází)

Vinnetou přichází do svého týpí celý zmatený a baví se s jiným indiánem - IN.

IN:  Velký Mannitou s tebou, rudý bratře.

VI:  I s tebou, Inčučuno. Dej mi ohnivou vodu. Hned. (hltavě se napije)

IN:  Co se stalo?

Skupina jde, přichází k ní z lesa Darth Vader.

CH: Hele, tamhle někdo jde a nevypadá moc přátelsky.

MR:  Nechte to na mě, zkusím tu indiánskou fintu.

Pozdraví ho indiánským pozdravem, Vader ho taky pozdraví, všichni odletí, kromě PU, který zůstane stát. Ostatní leží, oprašují se, udiveně se dívají na PU. Ten vytáhne vidle, zapne je -> světelné vidle. Odehraje se krátký souboj s Vaderem, ostatní ho udiveně sledují, PU ho porazí, Vaderovi vyletí meč, zabodne se do kamene á la Excalibur, Vader ho nemůže vytáhnout, Pu na něj namíří vidle

PU: A mazej domů! Huš! Huš! (popožene ho jako psa)

Vader běží, záběr na PU, který se rozbíhá a hází vidle, sleduje je, znechucený obličej, když vidle zasáhnou Vadera.

NA: (Přistoupí k PU) Kde ses to proboha naučil?

PU: Jak kde? No přece tady od taťky (ukáže směrem, kam odběhl Vader)

Ostatní se pomalu zvedají.

MR:  Tak nevím, dneska asi nemám svůj den…(dívá se za DV)

CH: Hele! Co to tam leží?

Dojdou k mrtvole Gandalfa – bílé hadry, opodál hůl, špičatý klobouk, v zádech zapíchnuté koště

CH: (Zvedne klobouk a nasadí si ho.) Znáte ten trik se špičatým kloboukem??? (nadechne se)

NA: To zná přece každý, nedělej se zajímavým. (shodí ho na zem)

CH: (spadne mu klobouk, najde prsten moci, postaví se) Jé. Kolečko na klíče, to by se mohlo hodit! (dává si to do kapsy – přesné záběry jako z LOTRa)

MR:  (Vytáhne přesýpací hodiny, podívá se na ně) Je pět hodin

NA: No a co má být?

MR:  Je čas.

NA: Čas na co?

MR:  No na čaj přece. (Trochu se rozhlédne kolem, ze stromu urve větev tvaru virgule, dá ji PU) Na, vezmi si to a najdi mi nějakou vodu…a varnou konvici.

PU: (z batohu vytáhne varnou konvici) tady máš tu konvici, ale vodu si hledej sám (vrací mu proutek)

MR:  (zamumlá si pro sebe) Nevděčníci (nasupeně odchází hledat vodu)

Proběhne gorila s větrníkem

MR:  (ještě se otočí) Počkejte tady na mě a nikam se ani nehněte.

CH: Tak se aspoň posadíme, ne? (sedá si na krtinec, ostatní si taky pomalu sedají)

PU: (vytáhne košíček od Karkulky, začne z něho jíst)

NA: Kdes to měl celou tu dobu?

PU: (s plnou pusou) V kapse, proč?

NA: Ale nic. (taky si něco vezme z košíku)

CH: (vykřikne bolestí, vyskočí) AU, něco mě praštilo lopatou do zadku.

CH (a všichni ostatní) běží kousek pryč, zabírá ho kamera, střih na krtinec, ze kterého vylézá krtek – už je venku, vytahuje nohu, rozhlíží se, spatří skupinku, jak se na něho vyděšeně dívají, vzpamatuje se, vydává se za nimi)

NA: Rychle pryč, určitě jich tady bude víc. (Začnou zdrhat do lesa, zbraně zapomenou na místě, chtějí se pro ně vrátit, už je pozdě, krtek je pronásleduje, běží, akční hudba, praskání větviček, záběr na běžící skupinu zepředu, za nimi běží krtci, přibývá jich) Sakra, jsou všude! (doběhnou ke skále, dál už to nejde)

CH: A kruci, jsme ztraceni.

PU: (zmatkuje) Co budeme dělat, co budeme dělat? (ječí jako hejkal)

CH: Natascho, rychle něco udělej.

NA: Jednou jedinkrát jsem chtěla utéct jako srab, ale ono to sakra nejde! (znechuceně) budeme muset podstoupit další hrdinné vítězství.

Stojí přitištěni ke skále, jeden krtek se rozběhne, skočí po NA, ta mu v poslední chvíli matrixovsky uhne

NA: To bylo tak tak.

CH: (Podiveně) Ty jsi uhnula krtkovi?! Nic takového jsem ještě v životě neviděl…

Pěstní akční souboj několika krtků proti skupině. Po chvíli jsou všichni K.O.

CH: Taky jsi nám mohla někoho nechat

NA: Myslela jsem si ,že to bude lehký, ale tohle?

MR: (Nervózně přešlapuje na místě u zbraní a dívá se na přesýpací hodiny, přichází skupinka) kde se flákáte? Já tady sháním vodu a vy se klidně procházíte lesem! Tak takhle by to teda nešlo, to bychom nebyli kamarádi. Měli jste mě tady počkat. Proč jste mě neposlechli? Stalo se něco?

NA: (Odsekne) Ne.

PU: No a našel jsi teda nějakou vodu?

MR: Né. V okruhu tří kilometrů není jediná kapička vody (do rukou mu přiletí ryba, hodí ji tam, odkud přiletěla, ozve se žbluňknutí.)

CH: Co to bylo?

MR: No co asi, žbluňknutí. To může znamenat jen jedno. Za tím křovím je obří akvárko.

CH: A co když je to akvárko menší?

MR: A jak by se do takového malého akvárka mohla vlézt ta ryba, co tady před chvilkou přiletěla?

NA: Já si myslím, že tam je jezero (řekne jen tak mimochodem, všichni ostatní – šílený smích)

NA: Odkryje křoví, za ním je jezero.

MR: (Jeho smích přechází v tragický pláč)

PU: (Vytáhne dalekohled) Hned za tím jezerem vidím něco, co vypadá jako Velký Krtinec. Je to jedno z mnoha míst, kam nechceme a přesto se tam musíme dostat…

MR: (vytáhne přesýpací hodiny) Už nám nezbývá mnoho času. Budeme se muset nějak dostat přes to jezero. Nemáte tady s sebou někdo kolesový parník?

CH: No dobře a kde tady chceš sehnat uhlí?

MR: No dobře, tak parník ne. A co třeba nafukovací člun? (rozhlédne se) Nikdo? (Zavrtí hlavou)

NA: Dost keců, postavíme vor.

PU: (Vytáhne z batohu raft a pumpičku) Tak zatímco si budete stavět vor, já si tady nafouknu ten svůj raft.

MR: Ty máš nafukovací člun?

PU: (dole se zobrazují české titulky) NO, it´s a raft, baby.

MR: All right, Who´s raft is this?

PU: Zed´s, baby.

MR: Who is Zed?

PU: Zed is dead, baby, Zed is dead…

PU začne nafukovat člun, zvuk startující ponorky pokaždé, když stlačí pumpičku., prolínačka, raft je nafouklý, nasedají dovnitř, pádlují hráběmi.

Střih na plavajícího krtka

AH1:  (strnulý pohled) Bacha, vesničani!

AH2:  Bacha, žralok!

Skupinka, chvilku plují, rozhlížejí se.

CH: A kde vidíš toho žraloka?

MR:  Nevím, asi se utopil, ale pro jistotu zapněte sonary.

PU: Sonary zapnuty, ten žralok úplně zmizel…asi se schoval pod ten ledovec, který je přímo před námi.

MR:  Jaký ledovec (ohlédne se, vykuleně sleduje imaginární obří ledovec, na raft padají kousky ledu, hrají housle, ozve se prasknutí, začne unikat vzduch) Opusťte loď! (seskočí do vody, postupně seskočí všichni ostatní kromě NA)

NA: (popadne MR a vrací ho do člunu) Kapitán opouští loď vždycky jako poslední.

MR vyleze na člun, NA skočí, MR se rozhlédne a zjišťuje, že je na raftu sám, skočí do vody, všichni rychle plavou do bezpečí ke břehu, člun se potápí jako Titanik

PU: Pozor, bouchne to!

Doplavou ke břehu, na místě, kde byl člun vyplave bublinka

CH: Uf.

AH přiletí do Velkého Krtince, je zadýchaný, k němu přiběhne KR1. Krátká improvizace na téma: Sakra, blíží se k nám vesničani. Ah se snaží všechno vyjádřit pantomimicky, KR1 to nechápe, AH se vydýchá a mluví.

AH: Hrozí nám neskutečné nebezpečí. Vesničané už jsou skoro tady a chtějí nám ukrást to, co jim patří – kadibudku. Rychle připravte všechny jednotky na vrchol Velkého Krtince. Ať zaujmou obranné pozice a připraví se na útok.

Přiběhne KR3

KR3:  Pane, kadibudka už je připravena na vrcholu krtince a za chvíli pro ni přiletí krtkomobil.

Střih na skupinku

PU: (dívá se dalekohledem – pohled z dalekohledu – je vidět vietnamská tržnice, velbloudi)

MR:  Pucí, dej mi ten dalekohled.

PU: Počkej, pozoruju krajinu.

Střih na krtky

KR1:  Už jdou, pane.

AH: Dobře. Rychle se všichni schovejte, ať nás nenajdou, překvapíme ty vidláky nečekaným útokem.

Střih – skupina vyjde nahoru na kopec.

MR:  (zabodne do země hůl) To je ta zem mlékem a strdím oplývající, tady se usadíme. Milujte se a množte se!

Odevšad vybíhají krtci, vyhrnují si rukávy, připravují se na obrovskou bitvu, je cítit napětí, vražedné pohledy, skupina si připravuje zbraně, začne hrát Bohemian Rhapsody (nebo něco muzikálvého) a začíná velký muzikálový souboj – louskání prsty, speciální muzikálové pozice, taneční souboj…Bojují, skupina vyhraje, všichni krtci jsou odstraněni, všichni (vítězové) se radují.

MR:  (uklidňuje je) Ještě nemáme vyhráno. Musíme kadibudku co nejdříve dopravit do vesnice, aby se z toho pan starosta neposral. jinak by to mohlo mít katastrofální konec. Naložíme ji na dvoukolák…Pucí?

PU: Jo, jo, moment. (z batohu vytáhne dvoukolák) Naloží kadibudku a jedou do vesnice

Prolínačka – jdou po normální cestě

CH: No ještěže jsem vás zachránil

NA: (ironicky) Ano, Chorche, děkujeme ti za všechno, bez tebe bychom to nedokázali.

MR:  Měli bychom rychle vypadnout, než si ti, co to přežili, všimnou, že jim něco chybí a začnou nás pronásledovat.

PU: Ale vždyť nikdo nezůstal, dostali jsme je přece všechny.

MR:  Musíme být obezřetní, člověk nikdy neví, co se ještě může stát.

CH: (nervózně přešlapuje, drží se mezi nohama, už to nemůže vydržet) Zastavte. No tak, počkejte chvilku…Já musím. (zaklepe na kadibudku)

Terorista:  Dále.

Všichni – vyděšené pohledy, terorista vyleze, fanaticky se směje, odkryje své roucho, pod ním má na sobě bombu – výbuch, záběr z Hiroshimy.

Na měsíci – skupinka, Gorila, zasněně se dívají na Zemi

NA: Tak tenhle výlet byl pro mě ve všech ohledech zklamáním.

CH: A kdy už tam budem?

MR:  Chorche, drž hubu. (odmlka)

PU: No, co jsme si, to jsme si, ale aspoň tady máme naši kadibudku (Ohlédne se, kadibudka se rozpadne, PU se někomu rozbrečí na rameni)

Prostřih na PU, který pořád brečí, někomu se vysmrká do košile, ostatní ho utěšují, kolena se mu podlamují.

GO:  (Sundá si masku, vydýchává to) A vy jste říkali, že to nevydržím!