Zásady mezinárodního práva procesního

Cizího práva se používá, protože to přikazuje vlastní zákon v kolizní normě. Je proto povinnost použít cizího práva . Cizího práva se používá bez ohledu na vzájemnost a z úřední povinnosti (ex offo). Je to důsledek toho, že se cizího práva použije, protože to tuzemský právní řád pokládá za rozumné a spravedlivé pro úpravu určitého právního poměru s mezinárodním prvkem, především s ohledem na jeho účastníky. Někde (angloam.) se cizího práva nepoužije z úřední povinnosti, ale jen na návrh strany, která musí prokázat jeho obsah

Povinnost použít cizího práva na základě kolizní normy odpovídá povinnost zjistit obsah cizího práva

K cizímu právu se přihlíží jako k tuzemskému, tedy jako ke skutečnosti, která se nemusí dokazovat.

Při výkladu a použití se s ním zachází stejně, jak by si počínal v dané věci orgán příslušného cizího státu. Bude třeba přihlížet i k judikatuře.

V případě porušení cizího práva soudním rozhodnutím příslušejí stejné opravné prostředky jako v případě porušení tuzemského práva.

Na rozdíl od přímého použití (přímé aplikace) cizího práva na základě kolizní normy, označují se někdy jako nepřímá aplikace cizího práva případy uznání a výkonu cizího rozhodnutí.

Náhradní právo – nepodaří-li se zjistit obsah cizího práva = nelze prodlužovat = je třeba rozhodnout – východiskem je použití tuzemského práva.

Zásady:

objektivní pravdy; rovnosti stran; rovného projednávání

Nezbytná součinnost soudů

ZMPS §32 – zásada rovného postavení čs. občanů a cizinců

(výjimky v zákoně)

z. základních práv, právní jistoty, proporcionalita, nediskriminace, rovnosti

procesněprávní - audiatur et altera pars, ne bis in idem, zákaz retroaktivity, z. dobré víry, právo nahlížet do spisu,  zásada ochrany před sebeobviňováním

Právo primární má podobu mezinárodního práva

Právo sekundární se přibližuje spíše právu vnitrostátnímu

V členských státech ES vedle sebe existují 2 právní systémy :

- právo vnitrostátní

- právo ES

Nařízení je obecně závazné a přímo aplikovatelné v každém čl. st.

ESD formuloval 2 zákl. zásady :

a)  přímého účinku práva ES v členských státech

b)  přednost norem práva ES před vnitrostátním právem (nadřazenost)

Zásady

1. zásady humanity
2. zásada přednosti komunitárního práva před národními právními řády
3. zásada přímé aplikovatelnosti komunitárního práva, adresné pravidlo, jasné, určité
4. zásada přímého účinku
5. zásada nepřímého účinku
6. zásada subsidiarity - řešit problém co nejblíže občanovi, řeší vyšší stupně
7. zásada zákazu diskriminace - princip rovnosti, zvýhodňování osob, nestejné nakládání ve stejném případě, stejné nakládání v rozdílných případech, zabraňuje v právech občana

přímá diskriminace - záměrné zbavení práv (platy mužů a žen)

nepřímá diskriminace - rozlišovat podle výsledků, ženy na MD by měly mít zkácenou pracovní dobu, pokud chtějí pracovat - zaměstnávání ženy s dětmi