CATEGORII DOCUMENTE |
Bulgara | Ceha slovaca | Croata | Engleza | Estona | Finlandeza | Franceza |
Germana | Italiana | Letona | Lituaniana | Maghiara | Olandeza | Poloneza |
Sarba | Slovena | Spaniola | Suedeza | Turca | Ucraineana |
Úprava občansko právních poměrů pomocí přímých a kolizních norem
Kolizní a přímá metoda právní úpravy
Kolizní normy:
kolizní právní úprava, upravuje, určuje kritéria podle nichž se upravuje, vybírá právní řád z několika možných, řeší vlastní kolizi, střet, dvou nebo několika možných právních aktů
přímé normy:
obsahují konkrétní hmotně právní , nehledají právní řád, ale přímo je upravují, sjednávají státy a každý z účastnických států, to k čemu se zavázal , převede do svého právního řádu.
Kolizní norma - provádí výběr práva, určuje, který z dotčených právních řádů se použije na daný akt.
- věcná práva k normám i k věcem movitým se řeší právem místa, kde se věc nachází,
- kupní smlouva - sídlo prodávajícího.
V těchto ustanovení jsou určité zvláštnosti:
- neobsahuje věcnou úpravu
- přikazuje použití jiných věcných norem
- pravidlem chování ve spojení právního aktu - právní normou v plném rozsahu
K ručnění toho, který právní řád bude vybrán, používají kolizní normy
„hraničním určovatelem“ - je skutečnost významná pro daný druh právních vstupů, podle nichž se tvoří právní řád, který např. je - státní příslušnost, bydliště, místo, kde byla uzavřena smlouva, místo nedovoleného protiprávního úkonu
přímé normy: výlučně soukromoprávní vztahy s mezinárodním prvekm, mají přímou - obsahují věcnou úpravu, vznikají tak, že se státy na nich dohodnou, pak je převezmou do svých vnitrostátních vztahů, úpravy přímých norem jsou unifikované, jednotné a stejné, tyto přímé normy se objevily historicky později (2. pol. 20. stol.), více a více významné v mezinárodním právu soukromém.
zákon č. 161/1991 Sb., - úmluva - ratifikovaná - OSN o mezinárodních smlouvách v mezinárodním obchodě - Vídeňská úmluva
= problematika gramatického výkladu
V mezinárodním právu soukromém se uplatňuje více a více přímá metoda
Mezinárodní obchodní zvyklosti nebo mezinárodní pravidla - vykládacích pravidel
Přímé normy
rozumíme tím právní normy, které upravují výlučně soukromoprávní vztahy s mezinárodním prvkem takovým způsobem, že samy obsahují hmotněprávní úpravu práv a povinností účastníků, a k jejich použití dochází bezprostředně, bez předchozí aplikace kolizních norem.
Jejich funkcí je tak bezprostřední hmotněprávní úprava vymezených druhů soukromoprávních poměrů s mezinárodním prvkem. tento způsob úpravy soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem se označuje jako přímá metoda úpravy těchto právních poměrů. Přímé normy jsou jejich prostředkem. přímá metoda přistupuje ke kolizní metodě a obě jsou základními metodami považovanými v současném mezinárodním právu soukromém.
Znaky přímých norem:
a) bezoprostřednost úpravy :přímé normy samy obsahují hmotněprávní úpravu práv a povinností účastníků, neodkazují na jiné hmotněprávní normy
b) bezprostřednost použití: přímých norem se použije na vztahy jimi upravené bezprostředně, bez dalšího, jejich použití nepředchází použití kolizní normy,
c) upravují pouze soukromoprávní vztahy s mezinárodním prvkem, tím se odlišují od jiných hmotněprávních norem a bezprostředně použitelných norem.
Přímé normy
v současných právních řádech států existují také hmotněprávní normy, které samy přímo, tj. bez odkazu na právní řád některého státu, stanoví práva a povinnosti účatníků právního poměru s mezinárodním prvkem. Tyto normy sjednávají obvykle mezi sebou státy. Stávají se tak součástí právních řádů smluvních států nejčastěji na základě mezinárodní smlouvy. Upravují výlučně soukromoprávní poměry s mezinárodním prvkem.
Tyto normy se označují jako přímé normy a způsob úpravy, který jich používá, jako přímá metoda. Tyto normy bezprostředně stanoví práva a povinnosti účastníků jimi upravených vztahů a jednak dochází také bezprostředně k jejich aplikaci, tj. bez předchozího použití kolizní normy.
Přímé normy jsou obvykle mezinárodního původu.
Povahu přímých norem mají také normy, které jsou výlučně určeny pro úpravu právního
postavneí cizinců v soukromoprávních vztazích.
Zatímco u kolizních norem převažují prameny vnitrostátáního původu, vznikají přímé normy nejčastěji ujednáním mezi zainteresovanými státy,. tj. formou mezinárodní smlouvy.
Politica de confidentialitate | Termeni si conditii de utilizare |
Vizualizari: 1345
Importanta:
Termeni si conditii de utilizare | Contact
© SCRIGROUP 2024 . All rights reserved