Platební styk v obchodní činnosti

Platební styk v obchodní činnosti

(není ve skriptech)

Platební styk

Platebním stykem v obchodní činnosti rozumíme vztah mezi plátcem a příjemce, dlužníkem a věřitelem navázaným prostřednictvím obchodní banky

Bezhotovostní platební styk

o      neobíhají zde hotovostní peníze.

o      Mění se stavy stran účtů, které jsou vedeny u bank.

o      Je zde potřeba mít otevřený účet u některé z bank.

o      Každá banka má podmínky různé.

Obecně je potřeba průkaz totožnosti, podepsaná smlouva, složení menší částky na účet.

o      Je potřeba založit podpisový vzor. Bez něj nemůžeme provádět příkazy atd.

Nástroje BPS

o      příkazy k úhradě

o      příkaz k inkasu

o      hromadné příkazy – např. často více operací naráz, když provádíme

o      trvalý příkaz – pořád odchází stejná částka po nějaké období na bankovní účet někoho jiného

o      příkazy pro zahraniční styk

o      šeky

o      platební a kreditní karty

výhody BPS

o      pro stát:

snižují se náklady na emitaci, převoz a likvidaci peněz

o      pro podnik:

menší stav v pokladně – nemusí se pořád chodit do banky a vkládat tam ty peníze.

Není zde riziko, že obdržíme padělané peníze

Odpadají náklady na převoz peněz

Nevýhody BPS

o      Poplatky – za vedení účtu, výběry, transakce…..

o      Pozdní informace o stavu účtu – výplata nám má chodit 15. den v měsíci ale u banky se to objeví třeba až 17.

o      Podpisový vzor

Hotovostní platební styk

o      provádění platebních operací za využití hotovostních peněz. Rozumíme tím mince a bankovky.

o      Nevstupují zde banky. Jsou prováděny mezi subjekty, kteří jsou účastníci té platby.

o      Používá se v případě platby malých částek

o      Používá se v případě , kdy se chceme vyhnout těm nákladům, které vznikají u banky

Výhody HPS

o       Máme informace o penězích okamžitě. Okamžitě máme peníze k dispozici. Máme je hned na ruce.

Nevýhody HPS

o       Můžeme obdržet padělané peníze

o       Hotovostní peníze ztrácejí nejrychleji hodnotu

o       Krádeže.

Platba

Rozhodující část platebního styku. Peníze přecházejí ze strany kupujícího na stranu prodávajícího a dochází taky ke změně vlastnických práv. Zboží jde od prodávajícího ke kupujícímu právě za tu platbu

Dochází ke změně vlastnictví zboží za peníze nebo poskytnuté služby

Rozdělení plateb

Podle vztahu ke zboží

o       Před dodáním zboží

Ve výhodě je prodávající. Dostane peníze dříve, než zašle zboží

Výhodou je:

Prodávající eliminuje veškerá rizika vznikající z prodeje – kupující nezaplatí řádně a včas, změna devizových kurzů v mezinárodním obchodě

Úplná platba předem

kupující musí zaslat celou částku prodávajícímu. Je zde ve značné nevýhodě.

Ve smlouvě musí být jasně uvedeny postupy, sankce, úroky z prodlení pro případ, že by prodávající zboží nedodal.

Používají se hlavně u obchodování s drahými kovy – zlatem, diamanty, nebo v případě, že je vysoké riziko toho, že by kupující nezaplatil – navzájem se neznají

Znázorňuje vysoký stupeň nedůvěry. Nezlepšuje to vzájemné vztahy mezi subjekty

Částečná platba předem

Tzv. akontace (např. při nákupu auta).

Zaplatíme část částky, kterou máme zaplatit jako kupující

Je to taková částka, která kryje materiál potřebný k výrobě, k prodeji a + něco navíc

U obou plateb předem získává prodávající zákaznický úvěr

o       Proti dodání zboží

Např. nákup v maloobchodě. U pokladny zaplatíme zboží co máme v košíku. Dáme peníze a okamžitě dostaneme zboží

Zásilkové obchody – na dobírku – mezi kupujícího a prodávající vstupuje 3. subjekt, který zprostředkovává dodání a dovoz zboží (pošta, PPL…)

o      Po dodání zboží

Prodávající dodá zboží a poté co ho kupující obdrží tak zaplatí do určité doby. Jako kupující máme fakturu i zboží a pak musíme zaplatit do data splatnosti

Jedná se o obchodní úvěr. Zákazník získává něco, za co nezaplatil.

Podle doby

o       Promptní platby

Platba by měla být zaplacena do 7 dnů. Je to okamžité předání peněz.

o      Termínované platby

Prodej tzv. na fakturu. Máme zde dobu splatnosti. Doba splatnosti 40 dnů znamená, že 40 den nejpozději musí být na účtu toho prodávajícího.

Platby dle platebních instrumentů

o      Dle instrumentů, kterými platíme: Peníze, šeky, platební karty, směnky…

Dle teritoria

o       Tuzemské

o       zahraniční

dle jištění (podle pohledu obchodníka)

o       nejištěné

u bank jako platby hladké.

Banka vstupuje do platebních operací pouze jako zprostředkovatel plateb. Banka nemá žádný závazek, aby hradila nějakou částku. Závazek má pouze ten kupující.

o       Jištěné

Banka vstupuje mezi dva subjekty – kupujícího a prodávajícího a přebírá garance za to, že obchod bude uskutečněn, že bude uskutečněna platba

Rozlišujeme 3 typy jištěných plateb:

Bankovní záruka:

o       je neodvolatelný písemný závazek obchodní banky, že uspokojí věřitele – dodavatele do výše určené peněžní částky, jestliže dlužník – odběratel nesplní svůj závazek. Je dokumentem platebním i zajišťovacím. Banka nemůže záruku odvolat bez souhlasu dodavatele.

o       Prodávající odešle zboží kupujícímu a má s bankou dohodnutou tuto smlouvu o bankovní záruce. Dokumenty o odeslání zboží předá bance a banka v případě, že kupující nezaplatí, tak mu nepředá dokumenty. Až kupující zaplatí tak banka dá kupujícímu dokumenty.

Dokumentární akreditiv

o       Máme dodavatele v jedné zemi a kupujícího v druhé zemi. Kupující požaduje dodání zboží.

o       Prodávající plně eliminuje riziko nezaplacení od kupujícího.

o       Pokud jsou splněny podmínky tak se banka zavazuje, že peníze proplatí i v případě, že kupující je insolventní a není schopný zaplatit.

Dokumentární akreditiv

2

5

8 a 9a

7

4

9b

6

Prodávající a kupující si ve smlouvě dohodnou dokumenty, které prokazatelně doloží to , že bylo zboží odesláno.

Poté navštíví své obchodní banky. Kupující požádá o otevření akreditivu na straně kupujícího a prodávající na straně prodávajícího.

Banka otevře akreditiv u kupujícího jen v případě, že se jedná o bonitního klienta. Má s klientem dobré zkušenosti, nebo má klient na účtu velkou hotovost, která pokryje ten obchod.

Poté se banky navzájem kontaktují a poví si, že byly otevřeny akreditivy

5 a 6) Poté informují klienty, že akreditivy byly otevřeny a banky se navzájem informovaly

Prodávající odesílá zboží kupujícímu a přebírá potřebné doklady, které si dohodli na začátku.

Prodávající předává dokumenty své bance. Banka kontroluje formální náležitosti. Nezajímá ji obsahová část.

9a) v případě nekrytého akreditivu – banka prodávajícího proplatí částku prodávajícímu

9b) v případě krytého akreditivu – banka nezaplatí prodávajícímu hned ale pošle dokumenty bance kupujícího a žádá proplacení za zboží. Obchodní banka kupujícího odešle platbu prodávajícího oproti těm dokumentům. Banka prodávajícího převede peníze na účet prodávajícího

Dokumentární inkaso

o       V rámci dokumentárního inkasa je doručení, resp. Vydání dokumentů podmíněno zaplacením inkasní částky, akceptací směnky nebo splnění jiných podmínek.

o       Není zde jisté, že dostane opravdu peníze.

o       Na začátku jsou opět dohodnuty dokumenty ke zboží v rámci smlouvy. Tyto dokumenty jsou předány obchodní bance a ta je předá kupujícímu jen v případě, že zaplatí danou částku. Prodávající o zboží nepřijde. Ale nemá jistotu, že za zboží bude zaplaceno

V případě menšího rizika nezaplacení se používá dokumentární inkaso, v případě většího rizika nezaplacení se používá dokumentární akreditiv – ten je taky mnohem dražší.

Elektronický platební styk

Elektronické peněžní prostředky

o       Představují ekvivalent běžných peněz. Nahrazují skutečné peníze jen při úhradě drobných částek, kdy použití klasických platebních prostředků vyžaduje poměrně vysoké transakční náklady. Kdykoliv můžeme provádět platební operace.

Formy vzdáleného přístupu

Homebanking

o       Je založen na propojení domácího PC s počítačem banky prostřednictvím speciálního softwaru. Ten musí být na daném počítači nainstalován.

o       Program nám umožňuje provádět operace v bance v reálném čase. (bez jakéhokoliv zpoždění)

o       Nevýhodou je : že můžeme homebanking používat jen na tom jednom počítače, kde je ten software.

Internetbanking

o       Komunikujeme s bankou pomocí internetu, ale ne v reálném čase. Operace, které provádíme se provádí s určitým zpožděním.

o       Funguje to pomocí autorizačních podpisových certifikátů. – ochrana je zajištěna pomocí autorizovaného , podpisového certifikátu.

GSM banking

o       Není moc využíván – díky nárůstu internetu.

o       Komunikujeme s bankou pomocí mobilního telefonu – pomocí šifrovaných sms, sms – toolkitu, datové mobilního připojení – např. EDGE, GPRS, 3G

Phonebanking

o       Díky masivnímu poklesu pevných linek ztrácí na významu

o       Spíše se zaměřuje na poradenství – zelené linky

Převody peněžních prostředků

Zákon o platebním styku: zákon. Č. 24/2002 Sb,. O převodech peněžních prostředků, elektronický platebních prostředcích…

Peněžní prostředky převádí banky, pobočky zahraničních bank a jiné osoby, které provádějí nebozprostředkovávají převody peněžních prostředků jako podnikání, jestliže tyto činnosti provádějí na území ČR – dále jen převádějící instituce.

Příkazci

Jsou fyzické a právnické osoby, které dávají přímo převáděcí instituci příkaz k převodu

Příjemci

Jsou fyzické a právnické osoby, které jsou konečnými příjemci částky převodu

Příhraniční převod

převod peněžních prostředků z jednoho členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor do jiného členského státu EU nebo státu tvořícího EHP v domácí měně kteréhokoliv členského státu EU nebo státu tvořícího EHP až do výše protihodnoty 50 000 eur

Převodem

se rozumí operace prováděná na základě příkazu, který dal příkazce své převádějící instituci za účelem převedení peněžních prostředků ve prospěch příjemce.

Příkazem k převodu se rozumí.

o      bezpodmínečný pokyn příkazce daný převádějící instituci k provedení převodu,

o      pokyn příkazce daný převádějící instituci k provedení převodu, jehož všechny podmínky stanovené příkazcem byly splněny.

Lhůty k provádění převodů

Provádí-li převádějící instituce příkazce převody na území ČR v české měně mezi různými převádějícími institucemi, je povinna zajistit připsání částky převodu ve prospěch účtu převádějící instituce příjemce a předat jí podklady nutné k poskytnutí částky převodu příjemci nejpozději následující bankovní pracovní den po dni účinnosti příkazu k převodu, nebyla-li dohodnuta lhůta kratší.

Provádí-li převádějící instituce příkazce převody na území ČR v české měně v rámci téže převádějící instituce, je povinna poskytnout částku převodu příjemci v den, kdy nastala účinnost příkazu k převodu nebo následující bankovní pracovní den, není-li den účinnosti příkazu k převodu bankovním pracovním dnem.

Provádí-li převádějící instituce příkazce přeshraniční převod, je povinna zajistit připsání částky převodu ve prospěch účtu převádějící instituce příjemce a předat jí podklady nutné k poskytnutí částky převodu příjemci ve lhůtě dohodnuté s příkazcem; není-li taková lhůta dohodnuta, do 5 bankovních pracovních dnů ode dne účinnosti příkazu k převodu.

Bankovním pracovním dnem se rozumí den, ve kterém všechny převádějící instituce, které se účastní provádění nebo zprostředkování příslušné části převodu, běžně vykonávají svoji činnost.

Úroky z prodlení

Jestliže převádějící instituce příkazce nedodrží lhůtu provedení převodu, zaplatí příkazci úrok z prodlení. Jestliže převádějící instituce příjemce nedodrží lhůtu k poskytnutí částky převodu příjemci, zaplatí úrok z prodlení příjemci.

Kromě úroku z prodlení mají příkazce, příjemce nebo převádějící instituce nárok na náhradu škody.