Postavení Rakouska ve světové ekonomice

1. Úvod

V mé seminární práci bych rád stručně popsal téma postavení Rakouska ve světové ekonomice. Toto téma jsem si zvolil právě proto, že mě z možných témat zaujalo nejvíc. Sice to není největší světová ekonomická velmoc, ale i tak to pro mě znamená určitou výzvu, možnost pochopit a poznat sousedící stát České republiky. Pochopit fungování a vývoj státu ve střední Evropě, jakožto našeho sousedícího rivala, věčného odpůrce jaderné elektrárny Temelín a válečníka z minulých dob. Doufám že se mi to aspoň z určité časti povede. Pokusím se vkládat vlastní názory, ale nemusí být vždy správné, bude to moje pochopení a názor na danou problematiku, určitě ne dogma nebo naučná fakta.

Základní data o Rakousku

3. HOSPODÁŘSKÝ VÝVOJ RAKOUSKA

Vstup Rakouska do Evropské unie měl na rakouskou ekonomiku příznivý vliv. Ze začátku se sice tempo hospodářského růstu snížilo, jeho dynamika se však záhy obnovila. Výkon rakouské ekonomiky měl sílící a v rámci Evropské unie nadprůměrnou dynamiku. S ohledem na tuto skutečnost byl zároveň pozoruhodný příznivý vývoj inflace. Ta po vstupu do Evropské unie soustavně a jednoznačně klesala a udržovala se mírně pod průměrem zemí Evropské unie. Hospodářský růst byl tažen převážně exportem. Z očekávaných nepříznivých dopadů členství v Evropské unii na rakouskou ekonomiku se projevilo pouze v minimální míře zvýšením nezaměstnanosti. Její míra však nadále zůstávala pod průměrem zemí Evropské unie.

Hrubý domácí produkt (HDP) dosáhl v roce 2004 velmi solidních 2,4 %, v roce 2005 došlo k jeho zpomalení na 2,0%. Přesto lze tento výsledek pokládat ze velmi dobrý, zejména s ohledem na spíše nepříznivé vnější podmínky. V zemích eurozóny růst ve stejném období klesl z 2,1% na 1,5%, přičemž ještě slabších výsledků bylo dosaženo mj. v Německu a Itálii, u největších obchodních partnerů Rakouska.

Průměrná míra inflace (národní index spotřebitelských cen) dosáhla v roce 2005 2,3% a ve srovnání s rokem 2004 se mírně zvýšila.

Rakousko má i přes rostoucí trend i nadále jednu z nejnižších nezaměstnaností v EU. V roce 2004 činila 4,4%, v roce 2005 se její průměrná hodnota zvýšila na 5,2%. V roce 2006 přinesl opět zvýšení, podle rakouské národní evidence dosáhla míra nezaměstnanosti 7,3%. A v letošním roce v srpnu 2007 činila 7,4%.

Všechny nejrespektovanější instituce (WIFO, IHS, BA-CA), které zpracovávají prognózy vývoje hospodářství, se shodují v tom, že následující roky 2006,2007 budou nejúspěšnějšími roky rakouské ekonomiky od roku 2000 a růst HDP by měl zrychlit.

4.Hrubý domácí produkt Rakouska

HDP je vedle inflace a míry nezaměstnanosti jedním z nejdůležitějších makroekonomických ukazatelů vypovídající o vývoji a především o výkonnosti národní i mezinárodní ekonomiky. Říká toho hodně i o životní úrovni lidí v dané zemi. HDP je tok zboží a služeb, vyrobených na území daného státu za určité období, zpravidla za rok. Při zjišťování HDP se uplatňuje teritoriální hledisko. Pro mezinárodní srovnání ekonomické úrovně jednotlivých států se používá ukazatel vyjadřující výši hrubého domácího produktu na obyvatele v paritě kupní síly (HDP/obyv.PPP). Parita kupní síly znamená, že měna má stejnou kupní sílu doma i v zahraničí. V Evropské unii existují značné rozdíly v ekonomické úrovni, které se zvýšily po posledním rozšíření. Irsko převýšuje průměr EU27 o 40%, Nizozemsko, Belgie, Dánsko, Rakousko a Velká Británie zhruba o jednu pětinu. Hrubý domácí produkt za EU 25 vzrostl podle odhadu Eurostatu v roce 2006 o 2,9 %. V současné době se rakouská ekonomika nachází ve fázi expanze a růst bude zřejmě pokračovat i v příštích letech. Mimořádně příznivý byl pro Rakouskou republiku rok 2006, kdy HDP dosáhlo 280 655 milionu dolaru, což bylo meziročně reálně více o 1,1 %. Tento vývoj byl ovlivněn především nízkou inflací, v tomto roce inflace činila 1,7%, snížením míry nezaměstnanosti z 6,1% na 5,4%, výrazným poklesem schodku státního rozpočtu ve vztahu k HDP a růstem exportu, který se meziročně zvýšil reálně o 8 %. Rakousko je vyspelou zemí s rozvinutou tržní ekonomikou (služby se podílejí 58% na HDP, průmysl 38%).
V průmyslové výrobě je poměrně silný statni sektor. Přiliv zahraničního kapitálu modernizuje průmyslovou strukturu. Elektronika, petrochemie(Dolní Rakousku a Vídeňské aglomerace) a dopravní strojírenství využívají zahraničních licenci. Průmysl sklářsky, keramicky a textilní se opírá o dlouholetou tradici. Vyspělé je i potravinářství. Elektřina se vyrábí hlavně ve vodních elektrárnách; vyniká kaskáda hydrocentral na Dunaji. Důležitý podíl měl na tomto výsledku především terciární sektor(Erste Bank, Bank Austria, Raiffeisenbank), ale i ostatní významné společnosti rafinerie ÖMV, obchodní řetězce (Baumax, Billa, Meinl). Rakousko jako malá země s otevřenou ekonomikou je silně závislé na mezinárodním vývoji a především na hospodaření sousedního Německa, které má vysoký podíl na obratu zahraničního obratu Rakouska. Nejvýznamnějším obchodním partnerem Rakouska jsou země EU-25, jejichž podíl na vývozu činí více než 71 % a na dovozu 75,5 %. Mezi nimi dominuje SRN s podílem necelých 32 % na celkovém rakouském vývozu a 42 % na celkovém dovozu. Pasivní obchodní bilance se SRN ve výši 10,5 mld. EUR je determinujícím faktorem celkové pasivní obchodní bilance Rakouska. Rakousko také vyniká celoročním cestovním ruchem. Řada středisek (Kitzbühel, Innsbruck, Bischofshofen) má evropský význam.

Rakouská ekonomika těží z geografické polohy země

Rakušané patří mezi nejbohatší Evropany. Výše průměrné mzdy, která činí 18000 eur, je v Rakousku sice při srovnání se západní Evropou průměrná, v zemi je ale podstatně levněji, takže kupní síla průměrné mzdy je čtvrtá nejvyšší v Evropě. Zkrátka náš jižní soused patří mezi ekonomicky nejvýkonnější a navíc nejekologičtější země Evropské unie. Nejvyšší průměrná mzda je ve dvou zemích – Vídeň a Dolní Rakousy, ale je jen o 10 % vyšší v porovnání s průměrem v celém zemi. Zdanění práce a celkové mzdové náklady zaměstnavatele jsou však vysoké (u průměrné mzdy 47 %, včetně odvodů zaměstnavatele).Za práci přesčas je 50% zákonný přípatek a je povolen maximální počet 480 přesčasových hodin za rok. V Rakousku průměrnou a vyšší mzdu pobírají přibližně 42 % občanů. Současně však čtvrtina pracujících v Rakousku má mzdu 900 euro měsíčně a nižší, minimální mzda není zákonem stanovena.Ve většině případů se nižší mzdy týkají žen. Každá třetí Rakušanka totiž pracuje na zkrácený úvazek. Celkem v Rakousku na částečný pracovní úvazek pracuje více než 22 % lidí. K zájmu o práci za nižší mzdu přispívá skutečnost, že v Rakousku jsou nižší příjmové skupiny zvýhodněny nižší daňovou sazbou. Deset procent Rakušanů pobírá měsíční mzdu vyšší než 4000 euro.

Domácí ekonomice se dlouhodobě daří:

Rakousko patří mezi ekonomicky nejvýkonnější země Evropské unie. Rozhodující podíl v národním hospodářství má sektor služeb, ale ani výrobní průmysl nestojí v pozadí. Rakousko má i přes rostoucí trend i nadále jednu z nejnižší nezaměstnaností v EU. Za uplynulý rok činila 5,1 %. Míra inflace za posledních 6 let nepřekročila hodnotu 2,5 %. Cestovní ruch je pro zemi nesmírně finančně důležitý a je nejvýznamnějším exportním odvětvím. Nejrespektovanějšími domácími společnostmi jsou Voest-Alpine, OMV, Red Bull, Va Tech, Telecom Austria.

Ve většině podnikatelských aktivit je dovoleno 100% zahraniční vlastnictví, avšak v Rakousku nejsou tak výrazné investiční pobídky jako v jiných státech Evropské unie. Rozhodování o investicích však pozitivně ovlivňují další faktory, mezi něž patří zejména stabilní prostředí, relativně vysoká právní jistota, dobrá infrastruktura, výhody v logistice a bankovnictví, po založení firmy automatické členství v hospodářské komoře s možností využívat jejích služeb, kvalifikovaná pracovní síla a v neposlední řadě výhodná geografická poloha. Není proto divu, že mnohé zahraniční i mezinárodní firmy mají své sídlo ve Vídni a odsud zpracovávají trhy střední a východní Evropy. Zahraničním investorům pomáhá při vstupu na rakouský trh státní agentura pro podnikání ABA.

Ekologie především…

Přes 70 % elektrické energie dodávají vodní elektrárny, což je nejvíce ze všech členských zemí Evropské unie. Postoj Rakouska k jaderné energii je v Česku dobře známý. Rakousko je jednou z dvanácti členských zemí Evropské unie, kde není jaderná elektrárna. Výroba energie ve vodních elektrárnách se vyznačuje velkou nevyvážeností v průběhu roku - přebytek je na jaře a v létě, nedostatek především v zimním období. Tyto rozdíly jsou vyrovnávány letním vývozem a zimním dovozem elektřiny. Rakousko je země s vysokými ekologickými standardy, proto jsou v kurzu obnovitelné zdroje - vodní síla, větrná a sluneční energie, zpracování biomasy a dřevěného odpadu.

5. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Rakousko patří mezi nejvyspělejší a nejbohatší státy na světě. HDP na obyvatele v běžných cenách dle parity kupní síly dosahoval v r. 2005 123% průměru EU 25 a Rakousko tak bylo na čtvrtém místě za Lucemburskem, Irskem a Nizozemskem. Přestože stejně jako v případě ostatních vyspělých zemí má rozhodující podíl v národním hospodářství sektor služeb, příspěvek výrobního sektoru je nadprůměrný. Díky vysokému průměrnému růstu průmyslové výroby je tento podíl dlouhodobě stabilní. Z nejvyspělejších zemí dosahuje vyššího podílu sekundárního sektoru pouze Irsko, Finsko, Norsko a SRN. Rakouský ekonomický systém lze označit jako sociálně tržní hospodářství, s poměrně vysokými daněmi a státními výdaji. Podíl veřejných výdajů na HDP se dlouhodobě postupně snižuje (v r. 1995 dosáhl 56%), čemuž výrazně napomohla daňová reforma z let 2004-2005. Podíl státu nicméně i nadále patří k nejvyšším na světě, v r. 2006 dosáhl 49,2%. Hospodářský život je poměrně důkladně organizován, v zemi existuje povinné členství firem v Hospodářské komoře (Wirtschaftskammer) a zaměstnanců v Pracovní komoře (Arbeiterkammer).

Stále větší význam má pro zemi zahraniční obchod, podíl vývozu zboží a služeb na HDP se neustále zvyšuje a v r. 2006 dosáhl téměř 58%. Dominantním obchodním partnerem je Německo, které má rovněž výsadní postavení mezi zahraničními investory v Rakousku. Po pádu železné opony se Rakousko postupně stalo významným investorem v bývalých komunistických zemích střední a jihovýchodní Evropy, v řadě zemí (zejména Balkánu) je vůbec největším zahraničním investorem.

Inflace

Průměrná míra inflace (národní index spotřebitelských cen) dosáhla v r. 2006 1,5 % a ve srovnání s rokem 2005 (2,3%) poměrně výrazně poklesla. Během roku vykazovala mírné kolísání. Na počátku roku se pohybovala kolem 1%, během roku došlo nejprve k lehkému nárůstu, avšak stále pod úrovní 2%, v závěru roku docházelo k postupnému snižování. Jak je z tabulky patrné, stejně jako v minulých letech rostly ceny zejména ve skupině bydlení, vody a energií, která má největší váhu ve spotřebním koši (necelých 18%). Tento růst byl však méně výrazný než dříve, díky čemuž i celková inflace vzrostla méně. Největší vliv měl růst cen energií – cena v Rakousku stále hodně rozšířeného lehkého topného oleje vzrostla o 13%, rostla cena i dalších forem vytápění – plynu o 6%, pevných paliv o 7%, dálkového tepla o 6%.

Nadprůměrný růst cen byl zaznamenán i v druhé nejvýznamnější skupině spotřebního koše s podílem asi 15% - v dopravě. Hlavní podíl na tom má růst pohonných hmot (nafta o 7%, benzíny o 6%). Vůbec nejvyšší růst zaznamenala skupina vzdělávání, má však jen malý podíl ve spotřebním koši a tím malý vliv na celkovou inflaci. Ani zde však nešlo o nijak dramatický růst, příčinou byl výrazný nárůst počtu zahraničních studentů na vysokých školách, kteří platí podstatně vyšší školné ve srovnání se studenty domácími.

Nejvýznamnější cenový pokles byl naproti tomu zaznamenán tradičně v sekci přenosu informací. Výrazně poklesly ceny jak přístrojů (faxy a telefony o 28,9%), tak služeb (o 5,7%). Mírně naproti tomu zdražily poštovní služby (o 1,6%). Pokles cen domácí techniky se projevil i ve skupině volný čas, kam patří např. foto- a fonografické přístroje, videotechnika, domácí počítače apod. Zlevnily rovněž knihy (o 7%).

V r. 2007 dochází k postupnému růstu míry inflace, která v srpnu dosáhla meziročně 2,1%. Více než poloviční podíl má růst cen energií, následovaný růstem cen potravin.

Zaměstnanost a nezaměstnanost

Díky dynamickému hospodářskému růstu došlo v Rakousku, stejně jako ve většině zemí EU, k poklesu nezaměstnanosti. Stalo se tak poprvé od roku 2000 a byl tak zastaven trend, který vzbuzoval stále větší obavy. Přestože míra nezaměstnanosti patřila stále mezi nejnižší v EU, v Rakousku, zvyklém v minulosti na velmi nízké hodnoty a faktickou plnou zaměstnanost, se stala poměrně závažným a sledovaným problémem. Průměrná míra nezaměstnanosti v r. 2006 dle metodiky Eurostatu činila 4,7% a snížila se tak z 5,2% v r. 2005 těsně pod úroveň roku 2004. Podle rakouské národní evidence dosáhla míra nezaměstnanosti 6,8% (7,3 % v r. 2005). Národní evidence v Rakousku se liší od standardní metodiky EUROSTATu: počet nezaměstnaných se v Rakousku vztahuje pouze k součtu nesamostatně výdělečně činných a nezaměstnaných, zatímco EUROSTAT přičítá ve jmenovateli i OSVČ; navíc definice nezaměstnaného je jiná – EUROSTAT nepokládá za nezaměstnaného osobu, která odpracovala za poslední týden byť jedinou hodinu. Z tohoto důvodu je počet nezaměstnaných dle rakouské evidence vždy vyšší.

V absolutních číslech představoval pokles 13.500 osob a celkový počet nezaměstnaných dosáhl 239.000. Pokles nezaměstnanosti by však zdaleka nebyl tak výrazný, kdyby nedošlo v r. 2006 současně k posílení vládní politiky zaměstnanosti. Počet osob účastnících se přeškolovacích kurzů organizovaných úřady práce (Arbeitsmarkt Service) se meziročně zvýšil o téměř 9.000, a dosáhl tak 57.000 osob. Tyto osoby nejsou do statistik nezaměstnanosti zahrnuty.

Z hlediska věku je míra nezaměstnanosti poměrně rovnoměrně rozložena. Nejvyšší je u osob starších 50 let (7,4%) a u mládeže do 24 let (7,0%). Právě u mladých došlo k největšímu poklesu evidované nezaměstnanosti, téměř výhradně však šlo o nástupy do zmíněných přeškolovacích kurzů – počet nezaměstnaných v této věkové skupině meziročně poklesl o 3.500 osob, do kurzů nastoupilo o 2.900 osob více.

Z hlediska regionálního je nejvyšší nezaměstnanost ve Vídni (9,3%), následuje Burgenland (8,5%), Korutany (7,9%), Dolní Rakousy (6,9%), Štýrsko (6,8%), Vorarlbersko (6,2%), Tyrolsko (5,5%), Salcbursko (4,5%) a nejnižší je v Horních Rakousích (4,3%). V loňském roce si polepšily všechny spolkové země srovnatelnou měrou. Z hlediska pohlaví převažují nezaměstnaní muži (7,1% oproti 6,4% u žen), největší rozdíl je ve Vídni, kde nezaměstnanost mezi muži dosahuje 11,3 % (ženy 8,1%).

K poklesu nezaměstnanosti došlo díky značnému nárůstu pracovních míst. Oproti roku 2005 vzrostl počet zaměstnanců o 1,7% (51.500) na celkových 3,28 mil. Šlo o nejvyšší nárůst počtu pracovních míst od roku 1991. Z nových pracovních míst obsadili 35.000 rakouští občané a 16.500 cizinci. Počet zaměstnaných cizinců překročil 390.000. O 4.400 osob (1,1%) vzrostl rovněž počet OSVČ na celkem 394.000, celkový počet ekonomicky aktivních zaměstnaných osob dosáhl 3,556 mil. osob. Podíl ekonomicky aktivních osob (zaměstnanci, OSVČ, nezaměstnaní) opět vzrostl a dosáhl 67,8%.

Z hlediska sektorů hospodářství vzrostl počet zaměstnanců nejen (tradičně) v sektoru služeb, ale po letech došlo k nárůstu i ve výrobním sektoru. Zejména kovoprůmysl a stavebnictví zaznamenaly podstatný růst (celkem o více než 7.000) osob, naopak poklesl počet zaměstnanců v lehkém průmyslu. Rozhodující část nových pracovních míst (téměř 47.000) vzniklo ve službách. 

Během prvních devíti měsíců roku 2007 pokračoval pokles počtu nezaměstnaných, přestože v posledních měsících se tempo postupně zpomaluje. Podle národní metodiky dosáhla míra nezaměstnanosti na konci září 5,2%. K poklesu nezaměstnanosti dochází díky tvorbě nových pracovních míst, v srpnu bylo zaměstnanců o 47.000 více. I nadále zaznamenává nejvyšší míru Vídeň (7,9%), nejnižší H. Rakousy (2,9%). Podle metodiky EU činila nezaměstnanost na konci srpna 2007 4,3%, což je po Dánsku a Nizozemsku nejméně v EU. Pokles míry nezaměstnanosti je doprovázen mírným poklesem počtu účastníků přeškolovacích kurzů, které v září navštěvovalo 50.000 osob. Pozitivní vývoj nezaměstnanosti má ovšem i druhou stranu mince - pro firmy je stále těžší nalézat kvalifikované pracovníky, v některých odvětvích zejména průmyslu je situace již značně napjatá. Počet neobsazených míst vzrostl v srpnu meziročně o 14% a dosáhl 42.000. Tuto neuspokojenou poptávku částečně pomohlo řešit opatření vlády ulehčující vstup na rakouský pracovní trh některých kovodělnických profesí z nových členských zemí, přesto sílí volání po širší liberalizaci pracovního trhu.

Prognóza na rok 2007

Ekonomický výzkumný institut WIFO předpokládá i v roce 2007 udržení robustního růstu hospodářství a počítá s růstem HDP ve výši 3%. Přes mírný pokles dynamiky zůstane silný export zboží, naopak investiční aktivita firem by měla oproti roku 2006 ještě zrychlit. Dojde k mírnému oživení spotřeby, nicméně její růst i nadále zůstane pod úrovní růstu hospodářství, a zůstane tak pod úrovní růstu v minulých obdobích hospodářské expanze. Příčinou je jen nepatrný růst hodinové mzdy, růst objemu mzdových prostředků bude i nadále určován téměř výhradně růstem počtu zaměstnanců. Bude pokračovat pozitivní trend na trhu práce, tj. budou nadále dynamicky vznikat pracovní místa a klesat nezaměstnanost. Minimální růst mezd bude znamenat absenci nákladových tlaků, což spolu s nízkým růstem poptávky bude znamenat pokračování nízké inflace, která nepřekročí 2%

Dobrá hospodářská situace se odrazí i ve vysokých daňových příjmech státního rozpočtu, kde by mělo dojít k dalšímu poklesu deficitu, pravděpodobně pod 1% HDP.

Prognóza se opírá o optimistická očekávání z konjunkturních průzkumů ve firmách. Neobjevují se zatím žádné známky zpomalení aktivit a optimismus zůstává vysoký. Impuls ke zpomalení přijde až v r. 2008 zvenčí – WIFO předpokládá letošní zpomalení růstu v USA a z něj vyplývající pokles poptávky, která se odrazí ve zpomalení tempa růstu celosvětového obchodu. Pokles se projeví ve všech evropských ekonomikách.

Vývoj v r. 2007 zatím tato optimistická očekávní ještě překonává, tempo růstu se podařilo nejen udržet, ale dokonce zrychlit. Jedinm negativem je zatím mírně vyšší míra inflace.

4.2.Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

Po prudkém zpomalení růstu HDP v r. 2001, ke kterému došlo především vinou vnějších šoků, se růstová dynamika zvyšovala jen pozvolna. Nadprůměrně vysoký růst v r. 2004 byl zapříčiněn mimořádným růstem exportu zboží, ke kterému došlo především v důsledku rozšíření EU. Růst exportu vedl i k nadprůměrnému růstu průmyslové výroby. Po odeznění jednorázového efektu rozšíření došlo v r. 2005 k návratu exportní dynamiky k „normálním' hodnotám a k mírnému snížení tempa růstu. Zejména díky citelnému oživení v zemích nejdůležitějších obchodních partnerů Rakouska zaznamenal v r. 2006 rakouský export vynikající výsledky a rozhodující mírou se podílel na výrazném zrychlení růstu HDP. Tento trend pokračuje i v roce 2007.

Růst rakouského HDP na úrovni do 2 %, v současné struktuře, charakterizovaný především rostoucí mezinárodní kooperací, silným tlakem na snižování nákladů a růst produktivity práce, nestačí generovat takové množství pracovních míst, které by uspokojilo rostoucí nabídku pracovních sil. Proto v minulých letech docházelo k postupnému zvyšování míry nezaměstnanosti. Růst HDP v r. 2006, který překročil 3 %, vytvořil podstatně vyšší počet nových pracovních míst a přináší tak po dlouhé době obrat v trendu - nezaměstnanost se snižuje.

Míra inflace, která se v letech 2001–2003 postupně snižovala (což bylo především dáno nízkou dynamikou hospodářství, nevytvářející větší poptávkové inflační tlaky, a rostoucím kurzem eura vůči dolaru), v důsledku prudkého růstu cen ropy opětovně dočasně vzrostla v letech 2004 a 2005. Nejvyšší úrovně dosáhla na přelomu let 2004/5, od té doby byl patrný klesající trend. Od počátku roku 2007 dochází opětovně k jejímu pozvolnému růstu - kromě růstu cen energií se tentokrát výrazně projevuje i růst cen potravin.

Z hlediska tvorby HDP přispěly v r. 2006 jednotlivé sektory hospodářství následovně:

Z uvedených hodnot je patrné, že největší zásluhu na dobrém výsledku hospodářství má zpracovatelský průmysl. Finanční sektor především těžil z velmi dobrých výsledků zahraniční expanze na trhy střední a jihovýchodní Evropy v uplynulých letech. Velmi dobrý výsledek energetiky byl ovlivněn růstem cen energií. Výrazné oživení zaznamenalo díky zvýšeným investicím firem stavebnictví. Ve slabých výsledcích pokračoval obchod, což bylo způsobeno jen slabým oživením soukromé spotřeby. Patrná byla pokračující úsporná politika vlády se snahou o omezování rozpočtového deficitu, jak ukazuje skupina veřejná správa, obrana a sociální pojištění.

Během prvních dvou čtvrtletí 2007 roste i nadále nejrychlejším tempem přidaná hodnota ve zpracovatelském průmyslu (8,5%), následovaná stavebnictvím (8,2%), tržními službami (5,3%) a dopravou (4,5%). Slabší výsledek zaznamenává energetika (zejména kvůli mírné letošní zimě), ubytování a stravování (stejná příčina – slabá turistická zimní sezóna) a rovněž peněžnictví, kde je ovšem hlavní příčinou mimořádně vysoká srovnávací základna prvních dvou kvartálů 2006.

Obchod

Čistý obrat maloobchodu dosáhl v r. 2006 nominálně téměř 42 mld. EUR a zvýšil se tak meziročně o 2,3 % (reálně o 1,7 %). Šlo o nejvyšší růst od r. 2000. Meziroční růst byl ve druhém pololetí nižší (1,1% ve srovnání s 2. pol. 2005) než v prvním (růst 2,3%). Příčinou byla srovnávací základna – daňová reforma platná od 1.1.2005, znamenající zvýšení disponibilních příjmů domácností, se projevila až ve druhé polovině r. 2005. Fakticky se ale trend růstu spotřeby zvyšoval – v první polovině vzrostla trendová složka o 0,8%, ve druhé o 1,2%.

Podle sortimentních skupin došlo v maloobchodu k nejvyššímu reálnému růstu u domácích elektrospotřebičů a audio/video techniky (7,5%), dále u bot a koženého zboží (4,9%), kosmetiky (3,1%), nábytku a zařízení domácnosti (2,1%), léčiv (2,1%), ošacení, potravin a tiskovin (všechny skupiny 1,8%). Minimální růst 0,5% zaznamenaly tabákové výrobky, k poklesu o 3,6% došlo u kovového zboží a nátěrových hmot. O 2,3% poklesl zásilkový obchod.

Bereme-li v úvahu skvělý výsledek exportu, průmyslu a investic, zaznamenal velkoobchod jen slabý výsledek. Při obratu 90 mld. EUR vzrostl nominálně o 4,5%, reálně o 1,6% oproti r. 2005. Příčinou překvapivě slabého vývoje může být převzetí některých částí velkoobchodu výrobními podniky, dalším možným vysvětlením je faktické podcenění růstu - nulový nebo dokonce záporný růst u některých velkoobchodních cen způsobuje nižší výsledek navzdory objemovému růstu. Tomu by nepřímo nasvědčoval vývoj zaměstnanosti v odvětví, kde po poklesu v r. 2004 a stagnaci v r. 2005 došlo k růstu počtu zaměstnanců o 1,6%.

Obrat obchodu s automobily a pohonnými hmotami dosáhl 26 mld. EUR, nominálně o 2,4% a reálně pouze o 0,1% více než v r. 2005. I tak šlo o podstatně lepší výsledek než v r. 2005, kdy došlo k reálnému poklesu o 2,2%. Vysoké ceny pohonných hmot i nadále snižovaly poptávku a měly negativní vliv i na prodej vozů.

Celkem vzrostl obrat vnitřního obchod reálně o 1,3%, nominálně o 3,6%.

Cestovní ruch

Cestovní ruch představuje mimořádně důležitou součást hospodářství. Z hlediska počtu turistů je Rakousko 10. nejoblíbenější světovou destinací, s podílem 2,5%. Brán jako celek je cestovní ruch nejvýznamnějším exportním odvětvím. Bezprostřední příjmy z turistiky včetně služebních cest dosáhly v r. 2006 30,4 mld. EUR a meziročně vzrostly o 3,9%, vytvořená přidaná hodnota dosáhla16,5 mld. EUR . Takto úzce chápaná turistika přispěla k tvorbě HDP 6,4 %. Aby však bylo možné lépe kvantifikovat přínos turistiky pro národní hospodářství, byla zavedena veličina tzv. turistického satelitního konta, kde jsou brány v úvahu i nepřímé efekty turistiky. Z bezprostředních příjmů z turistiky jsou vyloučeny služební cesty. Z tohoto pohledu vytvořil cestovní ruch v r. 2006 přidanou hodnotu ve výši 22,4 mld. EUR, což představuje 8,7% podíl na HDP. Mezi léty 2000–2006 rostl tento přínos cestovního ruchu v průměru o 4,2% ročně a podíl na HDP se zvýšil o 0,4 procentního bodu.

4.8.Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Rakousko poskytlo v roce 2006 na rozvojovou spolupráci 1.205 mil. EUR, což činilo 0,48 % HND. Rakousko tak dosáhlo 9. nejvyššího podílu mezi 22 členskými státy DAC OECD. Pokud se odhlédne od odpuštění některých dluhů Kamerunu, Iráku a Srbsku, pak reálný nárůst rakouské rozvojové pomoci oproti loňskému roku činí 11%. Navýšeny byly rakouské příspěvky na multilaterální rozvojovou pomoc, ale i v oblasti bilaterální rozvojové pomoci příspěvky oproti roku 2005 vzrostly o 10 mil. EUR.

Gestorem rozvojové pomoci Rakouska je Spolkové ministerstvo zahraničních věcí. Realizací bilaterálních projektů se zabývá jím řízená agentura Österreichische Gesellschaft für Entwicklungszusammenarbeit mbH (ADA), která se zabývá strategií, programováním a implementací projektů. Rozpočet ADA tvoří cca 100 mil. EUR ročně, z toho 75 mil. je určeno na projekty, 12 mil. tvoří administrativní výdaje včetně provozu regionálních kanceláří a 8–10 mil. tvoří Evropská regionální pomoc. Peníze na projekty jdou z rozpočtu MZV (ADA o ně čtvrtletně žádá). MZV spravuje dobrovolné multilaterální příspěvky, které nejsou vázány na projekty (cca 15 mil. EUR).

Zásadou rakouské rozvojové spolupráce je strategie regionální a oborové koncentrace, přičemž boj proti bídě, prevence konfliktů a ochrana životního prostředí jsou prosazovány jako stěžejní body.

Prioritními zeměmi rakouské rozvojové pomoci jsou i nadále Nikaragua, Kapverdy, Burkina Faso, Etiopie, Uganda, Mosambik, Bhútán, Albánie, Bosna a Hercegovina, Makedonie, Srbsko-včetně Kosova, Černá Hora, Palestinská území, Moldavsko. Bilaterální projekty jsou podporovány i komplementárními regionálními programy s následujícími prioritními oblastmi: Střední Amerika, Západní a Východní Afrika, Himaláje-Hindúkuš, jihovýchodní Evropa/západní Balkán a jižní Kavkaz.

K tematickým prioritám patří hygiena vody a osídlení, zemědělský rozvoj, energetika, rozvoj privátního sektoru, vzdělání a „good governance“. Všechny projekty by pak měly brát ohled na ochranu životního prostředí a na práva žen.

7. Závěr

Doufám,že se mi podařilo alespoň částečně vystihnout a popsat vztah fungování elektronických obchodních domů. Internet nabízí řadu příležitostí a nové technologie s ním spojené zase širokou škálu možností,jak těchto příležitostí efektivně využít. V budoucnu se význam Internetu ještě zvýší.

S rostoucími výdaji na internetovou reklamu poroste význam PR pro komunikaci serveru a vzhledem k problematické loajalitě internetových zákazníků se zvýší také využívání různých forem podpory prodeje.

S růstem počtu uživatelů Internetu a jeho efektivnějšími technologickými možnostmi bude jeho pozice sílit.