Účtování DPH-Podstata DPH

DPH a její účtování

Dosud jsme neuvažovali, že podnikatel je plátcem daně z přidané hodnoty, tzn. že při nákupech neměl nárok na odpočet daně na vstupu (DPH vstupovala do pořizovací ceny majetku, v případě služeb se účtovala do nákladů) a naopak při prodeji neměl povinnost odvádět z tržeb DPH finančnímu úřadu. Ale v současné době je většina firem plátcem daně z přidané hodnoty, proto v následující části vysvětlíme podstatu DPH a její účtování.

Podstata DPH

Daň z přidané hodnoty (dále jen DPH) je jednou z nepřímých daní, tzn. že se neplatí přímo jako samostatná částka, ale je obsažena v ceně majetku (např. zboží, materiálu) a služeb. Výrobce nebo prodejce daň připočítává k ceně výrobku nebo služby a zákazník ji zaplatí společně s cenou. Avšak plátci daně mají současně nárok na odpočet daně, kterou zaplatili v nakoupeném majetku či službách. To znamená, že u plátců netvoří daň zaplacená na vstupu součást jejich nákladů (ani nevstupuje do hodnoty nakoupeného majetku). Na druhé straně DPH neovlivňuje ani výnosy účetní jednotky, neboť DPH z prodeje nezůstává podnikateli, ale musí ji odvést do státního rozpočtu.

Podnikatel se tedy stává jakýmsi prostředníkem mezi spotřebitelem (poplatníkem daně) a státem (finančním úřadem).

Plátce daně

Plátcem daně se může stát osoba, která uskutečňuje zdanitelná plnění v rámci své podnikatelské činnosti.

Plátci daně se registrují u finančního úřadu a jejich registrace může být:

a)       povinná - zejména z důvodu překročení obratu —> pokud obrat za nejbližších předcházejících 12 po sobě jdoucích měsíců přesáhne částku 1 mil. Kč.

b)  dobrovolná - přestože podnikatel nedosahuje limit pro povinnou registraci, může se stát plátcem daně na základě vlastní žádosti (např. z důvodu, že nakupuje od plátců a prodává plátcům).

Sazby DPH

Sazba daně má dvě základní úrovně - základní (19 %) a sníženou (5 %).

Poznámka: Většina zboží i služeb je v základní sazbě. Ve snížené sazbě jsou například potraviny, knihy, stavební výroba určená pro bytovou výstavbu.

Způsob výpočtu daně

Výpočet daně z přidané hodnoty lze provádět dvojím způsobem, a to v závislosti na tom, zda základem daně je cena bez DPH nebo cena včetně DPH.

a)     základem daně je cena bez DPH (tzv. výpočet zdola) - daň se vypočte prostým vynásobením základu daně příslušnou procentní sazbou,

b)     základem daně je cena včetně DPH, tj. 105 % nebo 119 % (tzv. výpočet shora). Používá se například u tržeb v maloobchodě nebo u zjednodušeného daňového dokladu, kdy je známa pouze cena s daní. DPH se v takovém případě vypočítá jako součin celkové částky s daní a koeficientu. Koeficient se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je příslušná výše sazby daně a ve jmenovateli součet čísla 100 a příslušné výše sazby. Vypočtený koeficient se zaokrouhluje na čtyři desetinná místa.

Daňové doklady

V souvislosti s daní z přidané hodnoty se vystavují daňové doklady. Každý plátce je povinen vést záznamy o základu daně, správné výši daně a přesně určit den vzniku daňové povinnosti.

Daňovým dokladem je deklarován vznik daňové povinnosti v určitém čase a výši. Vznik daňové povinnosti je signálem pro vystavení daňového dokladu s následnou povinností odvést daň finančnímu úřadu. Na druhé straně odběratel (plátce daně), v jehož prospěch se uskutečňuje zdanitelné plnění, může uplatnit nárok na odpočet daně pouze na základě daňového dokladu.

Daňový doklad má mnoho různých forem. V praxi se nejčastěji setkáváme s běžnými daňovými doklady nebo se zjednodušenými daňovými doklady.

Běžný daňový doklad

Běžným daňovým dokladem bývá zpravidla faktura, která obsahuje náležitosti běžného daňového dokladu. Běžný daňový doklad musí obsahovat tyto náležitosti:

Přesné označení kupujícího i prodávajícího (včetně DIČ)

DIC = daňové identifikační číslo, které odpovídá registru plátců DPH. V případě právnických osob je základem DIC jejich identifikační číslo organizace (ICO) doplněné kódem CZ. V případě fyzických osob je základem DIC jejich rodné číslo doplněné kódem CZ.

Evidenční číslo dokladu

Datum vystavení dokladu

Daňový doklad se vyhotovuje do 15 dnů od uskutečnění zdanitelného plnění nebo od přijetí platby.

Datum uskutečnění zdanitelného plnění nebo datum přijetí platby

Rozsah a předmět zdanitelného plnění (tj. přesné označení zboží či služby)

Údaje rozhodné pro stanovení daně (základ daně, sazbu daně, výši daně)

Zjednodušený daňový doklad

Zjednodušený daňový doklad nemusí obsahovat některé náležitosti, a přesto je uznávaným daňovým dokladem. Nemusí obsahovat údaje o kupujícím, dále nemusí obsahovat datum vystavení dokladu (stačí datum uskutečnění zdanitelného plnění, se kterým je totožné). Prodávající dále na zjednodušeném daňovém dokladu neuvádí výši ceny bez daně a výši daně, ale uvádí sazbu daně a celkovou placenou částku (tj. cenu včetně daně). Pokud odběratel chce doklad uplatnit pro účely odpočtu daně na vstupu, musí doplnit údaje o vlastní firmě (např. razítkem) a samotné dani. Daň si vypočítá z ceny včetně daně prostřednictvím 'přepočítacího koeficientu' (pro základní sazbu = 0,1597, pro sníženou sazbu 0,0476). Zjednodušený daňový doklad je možno vystavit pouze v případě nákupu za hotové, popř. prostřednictvím platební karty nebo šekem, a to do 10 tisíc Kč včetně daně. Obě tyto podmínky musí být splněny zároveň. Vyhotovuje se ihned při prodeji.

Účtování DPH

Pro účtování DPH je vyčleněn účet v účtové třídě 3.

Poznámka: Účet 3 - DPH používá pouze registrovaný plátce DPH ve smyslu ustanovení zákona o DPH (u neplátců se DPH na vstupu stává součástí pořizovací ceny majetku a služeb, na druhé straně na výstupu DPH vůči odběratelům se neuplatňuje).

Daň na vstupu (tj. DPH při nákupu)

Plátce DPH má nárok na odpočet daně při nákupu (např. zásob, DHM, služeb) na vstupu, proto ji účtuje jako pohledávku za finančním úřadem (tj. na úctě DPH na straně MD) se souvztažným zápisem ve prospěch příslušných účtů závazků ve 3. účtové třídě (nejčastěji účet Dodavatelé), v případě nákupu za hotové ve prospěch účtu 2 - Pokladna.

Daň na výstupu (tj. DPH z prodeje)

Při prodeji výrobků, zboží a poskytovaných služeb má plátce DPH povinnost připočítat k ceně svých výkonů daň z přidané hodnoty, kterou účtuje jako závazek vůči finančnímu úřadu (tj. na úctě 3 - DPH na straně Dal) se souvztažným zápisem na úctě 3 - Odběratelé (popř. 2 - Pokladna).

V daňovém přiznání (sestavuje se měsíčně nebo čtvrtletně podle výše obratu účetní jednotky) se zjistí porovnáním daně na vstupu (nárok na odpočet) a daně na výstupu (daňová povinnost) celková výše buď daňového závazku, nebo daňové pohledávky (tzv. nadměrný odpočet) za zdaňovací období. Účet DPH tedy nemá jednoznačný charakter, můžeme pouze konstatovat, že je rozvahový, ale vzhledem k tomu, že se na něm evidují pohledávky i závazky, bude zůstatek záviset na tom, zda v daném období převažuje daň na vstupu nebo výstupu.

Odvod DPH finančnímu úřadu se účtuje na vrub účtu 3 - DPH (se souvztažným zápisem na straně Dal Běžného účtu, resp. účtu Pokladna), vrácení nadměrného odpočtu ve prospěch účtu DPH (a opět se souvztažným zápisem na úctě peněžních prostředků).