Cenné papíry

Čechura – č. 203 - úterý, středa

Adresář Bervidová – cvičení cenné papíry a burzy

Zápočet = zápočtový test (hlavně příklady + látka z přednášek)

1 absence

Finance a investování

= obecná věda, která zkoumá vazby, vztahy, principy pomocí kterých lidé, stát operují

s penězi

3 větve financí:

firemní finance (project finance) – vztah mezi firmou a finančním trhem

veřejné finance (public finance) = finance státu

investování (investment) = vztahy mezi investorem a finančním trhem

Investování

ohodnocování cenných papírů, stanovení správné ceny cenných papírů

výběr investičních instrumentů = 1. výnos, 2. riziko, 3. likvidita

tvorba a řízení portfolia

Finanční trh = soubor investičních instrumentů, institucí, postupů a vztahů prostřednictvím, kterých se přesunují volné peněžní prostředky od přebytkové k deficitní jednotce a cílem finančního trhu je efektivní využití všech volných zdrojů v ekonomice

Efektivnost

alokační efektivnost finančního trhu = maximální výnos při minimálním riziku

operativní efektivnost finančního trhu = přesunutí prostředků s minimálními transakčními náklady

informační efektivnost finančního trhu = jak trh reaguje, rychle by měl informace absorbovat

Přebytková jednotka = domácnosti, firmy, státy, zahraniční sektor (úspory = investicím)

Deficitní jednotka = domácnosti, stát, zahraniční sektor

Investiční instrument = aktivum, které slouží k rozmnožení vlastnictví, přináší nárok na budoucí cash flow

finanční instrumenty = akcie, dluhopisy

reálné instrumenty = zlato

4 faktory = bohatství, riziko, výnos, likvidita

Akciové analýzy

Informace

a)      z hlediska času

informace minulé (historické kurzy)

informace současné (staré několik hodin, dní)

b)      veřejné a neveřejné informace

veřejné = všeobecně dostupné, placené, neplacené

neveřejné = informace zúčastněných lidí při rozhodování v podniku zveřejní je vydělají na tom

c)      popisné = popis vývoje HDP, peněžních agregátů

d)      analytické = dávají urč. soudy

e)      laické = popisné, informace profesionální, placené

Zdroje informací

ve statistických ročenkách

výroční zprávy podniku

placené informace agentur = Čekia

informace z reitingových agentur

odborné časopisy

zveřejněné kurzy

Akciové analýzy

Úkolem je ohodnotit nejdůležitější charakteristiky akcie určit zda je atraktivní či není pro investování

3 druhy:

fundamentální analýza

technická analýzy

psychologická analýzy

Existuje i čtvrtý způsob testování efektivních trhů

Technická = nejstarší, základ ve 30. letech 20. století (byla nejoblíbenější), pak se začala používat fundamentální nyní nejpoužívanější (asi 30 %)

Fundamentální analýza = bere cenný papír a snaží se stanovit správnou cenu, za jakou cenu by měl být cenný papír obchodován

Technická analýzy = cenný papír, bere se historický vývoj kurzu a snaží se stanovit na základě vývoje z grafu, kdy dojde ke změně

Psychologická analýza = předmět je člověk a jeho chování na burze

Fundamentální analýza

3 oblasti:

globální analýza

odvětvová analýza

analýza jednotlivých titulů = firemní analýza

Globální analýza = existuje 1 faktor, který ovlivňuje kurzy a tím faktorem je trh

Trh lze popsat pomocí makroekonomických agregátů

Globální analýzy dokáže vysvětlit 40-50 % pohybu kurzu

VZTAHY:

Reálný HDP a akciový kurz = dlouhodobě v čase rostou, pohyb je stejný

akciové kurzy předbíhají HDP, nejprve se změní akciové kurzy

na dne zpoždění 4-5 měsíců

investor se rozhoduje na základě očekávaných zisků

očekává pokles pokles HDP akciové kurzy jsou indikátorem

Akciové kurzy a úroková míra = silně inverzní vztah, kolerační koeficient – 0,8

úroková sazby se používá jako diskontní faktor – vyšší sazba realizace méně investičních projektů vliv na zisky a na pokles akciových kurzů

při růstu úrokové sazby se zvyšuje cena cizího kapitálu vyšší náklady nižší zisk

vysvětlení přes trh obligací = roste úroková míra klesá cena obligací vyšší výnosy přesun poptávky z akciových trhů na trh obligační pokles kurzů

Peněžní agregát m₂ a akciový kurz = pozitivní vtah působí zde efekt likvidity jestliže roste množství peněz v ekonomice subjekty mají více peněž roste poptávka po akciích kurzy rostou

jestliže m₂ roste, zvyšuje se poptávka po obligacích klesá poptávka přesun na akciové trhy – akciové kurzy rostou

jestliže roste m₂ , klesá úroková míra

Fiskální politika a akciové kurzy

Fiskální politika – příjmová stránka

příjmy státního rozpočtu = jestliže daňová sazba roste investor má méně prostředků

pokles poptávky pokles akciových kurzů

výdaje státního rozpočtu = dotace, subvence, je to nejednoznačné, závisí to na jejich využití

saldo státního rozpočtu = deficit = emitovat dluhopisy zvýšení nabídky na trhu dluhopisů

klesá jejich výnosnost, odlákání poptávky z akciových kurzů a ty pak klesají

Inflace a akciové kurzy = inverzní vztah

Hypotéza peněžní iluze = investor se rozhoduje na základě nominální úrokové sazby, jestliže roste inflace roste i nominální diskontní sazby, menší zisky pokles akciových kurzů

Hypotéza daňového efektu = roste inflace, klesají reálné odčitatelné položky platíme vyšší daň vliv na zisk a negativně na akciové kurzy

hlavně působí na odpisování HIM a oceňování zásob = metoda FIFO (roste inflace = do spotřeby jde materiál za nižší cenu)

Hypotéza zprostředkovaného efektu = mezi inflací a akciovými kurzy není přímý vztah, vystupuje prostředník = reálný HDP

Politický, ekonomický šok a akciové kurzy

ekonomické šoky působí negativně na akciové kurzy (ropné šoky)

politické šoky mohou být pozitivní nebo negativní (v roce 1997 – negativní šok u nás)

Vztah mezi pohybem zahraničního kapitálu a akciovými kurzy

příliv zahraničního kapitálu má pozitivní vliv na akciové kurzy

odliv zahraničního kapitálu má negativní vliv na akciové kurzy

Devizové a akciové kurzy

jde se podle jednotlivých titulů (firem)

jestliže je firma závislá na ZO, pak růst devizových kurzů depreciace – rostou akciové kurzy

při apreciaci kurzu (zhodnocení kurzu) negativně ovlivňuje hospodaření – negativní vliv na zisky, na akciové kurzy

Devalvace, revalvace = fixní měnový kurz

devalvace = znehodnocení měny

revalvace = zhodnocení měny

flexibilní měnový kurz = necháme ho volně plout

Odvětvová fundamentální analýza

Analytik se snaží popsat základní charakteristiky daného odvětví, vliv těchto charakteristik, vliv na zisky, snaží se vytvořit prognózy do budoucna

musí si všímat různých faktorů – jak dané odvětví reaguje na hospodářský cyklus = cyklické, neutrální, anticyklické

sledují se subvence, dotace daného odvětví, zda platí poplatky za znečištění životního prostředí

zda jsou stanoveny nějaké cenové stropy

důležitá je tržní struktura v odvětví – jestliže je monopol = promýtne všechny náklady do cen, vysoké zisky, ceny akcií rostou

- jestliže je oligopol = působí několik málo velkých firem, trh je rozdělen,

prostředí je stabilní, dosahují relativně stabilních zisků

- konkurenční prostředí – hůře se analyzuje vývoj na základě poptávky a

nabídky

analytik se zabývá perspektivou daného odvětví – z dlouhodobého hlediska

Fundamentální analýza

Analýza jednotlivých titulů

vysvětluje asi 1/3 pohybu akciových kurzů

úkolem analytika je stanovit jestli se daná akcie obchoduje za správnou cenu

správnou cenu reprezentuje vnitřní hodnota akcie (V_o)

Vnitřní hodnota akcie

odráží firemní charakteristiky (rentabilita, zadluženost, velikost, div. politika…) a to jak současně tak i očekávaně

měla by také odrážet globální i odvětvové faktory

v čase není stabilní, mění se změnou charakteristik

Metody pro kalkulaci V_o

dividendové diskontní modely

ziskové modely

bilanční modely = účetní hodnota, substanční hodnota, likvidační hodnota, reprodukční

hodnota

ostatní metody (př. modely z CF,…)

Dividendové diskontní modely

vycházejí z předpokladů, že V_o je rovna SH veškerých budoucích příjmů, které investor z dané akcie obdrží příjmy – D_t a P_t

Rozeznáváme:

konečnou dobu držby (příjmy – D_t a P_t)

nekonečnou dobu držby (příjmy pouze D_t)

Konečná doba držby

Příklad

1 rok držby V_o = D₁ / (1 + k) + P₁ / (1 + k)

2 rok držby V_o = D₁ / (1 + k) + D₂ / (1 + k)² + P₂ / (1 + k)²

obecný vzorec (pro konečnou dobu držby):

V_o = S D_n / (1 + k)ⁿ + P_n / (1 + k)ⁿ

k – požadovaná míra výnosnosti investora

Nekonečná doba držby

V_o = D₁ / (1 + k) + D₂ / (1 + k)² +…

obecně:

V_o = D / k

dividenda je zde konstantní

použití zejména u prioritních akcií

Gordonův model

předpokládá, že se dividenda mění z roku na rok stále stejným tempem

g…..míra růstu dividend

Vzorec:

V_o = D₁ / (k – g) jednostupňový

D₁ = D_o ^*(1 + g)………D_n = D_o ^* (1 + g)ⁿ

Předpoklady modelu:

dividendy rostou či klesají stále stejnou měrou

požadovaná výnos. míra investora je stejná

neuvažuje se prodej

k musí být větší než g

společnost musí vyplácet dividendy

Nedostatky

nedá se většinou použít pro společnosti mladé (má vysoké g)

je nereálné, že k a g bude konstantní

nedá se použít pro společnosti, které nevyplácejí dividendy

Vstupy pro model

k….se stanovuje pomocí CAPM (modelů)

g….z historie či využití současných vztahů ve společnosti

g = ROE ^* b

b – podíl zadrženého zisku na úrovni společnosti nevyplácí se na dividendy

ROE – rentabilita vlast. jmění

Konečná doba držby s mírou růstu dividend

vzorec:

V = S D_o (1 + g)ⁿ / (1 + k)ⁿ + P_n / (1 + k)ⁿ

Příklad č. 1

Vypočtěte jaká bude vnitřní hodnota akcie společnosti Larson, a. s. za 4 roky za předpokladu, že daná společnost vyplácí běžnou dividendu 15 Kč a investoři požadují z uvedené akcie výnos. Míru 10 %. V minulých letech rostla dividenda z akcie Larson o 6 % ročně.

D_o = 15 Kč k = 10 % g = 6 %

V₄ = D_o (1 + g)⁵ / (k – g)

V₄ = 501,84 Kč

Příklad č. 2

Kmenová akcie společnosti je nyní na burze obchodována za 100 Kč a je považována za správně oceněnou. Společnost v běžném období vyplácí dividendy ve výši 4 Kč na akcii. Analytici prognózují dividendu za 3 roky ve výši 6 Kč za akcii (růst kontinuální měrou). Určete požadovanou míru výnosnosti akcie.

P_o = V_o = 100 Kč D_o = 4 Kč D₃ = 6 Kč k = ? g = ?

V_o = D_o (1 + g) / k-g  D₃ = D_o (1 + g)³

k = 19 %  g = 14, 47 %

Příklad č. 3

Vypočtěte V₀ , ze které investoři požadují výnosovou míru 16 %. Analytici doporučují akcii nyní koupit a za 3 roky prodat za prognózovaný kurz 2 000 Kč. V současné době společnost vyplatila dividendu 120 Kč na akcii. Do budoucna analytici odhadují kontinuální míru růstu dividend ve výši 6 %. Akcie je nyní obchodována za 1 500 Kč. Je tato investice výhodná?

k = 16 % P₃ = 2 000 Kč D₀ = 120 Kč g = 6 % P₀ = 1 500 Kč

V₀ = S D₀ (1 + g)ⁿ / (1 + k)ⁿ + P_n / (1 + k)ⁿ

V₀ = (120 ^* 1,06) / 1,16 + (120 ^* 1,1236) / 1,3456 + (120 ^* 1,191) / 1,56 + 2 000 / 1,56

V₀ = 1582,78 Kč

Ziskové modely

používá se ukazatel P/E ratio

P/E ratio = podíl ceny (P₀) k zisku na akcii (poslední zveřejněný)

P/E ratio vyjadřuje na kolika násobek zisku si investor cení danou akcii. tzn. jestliže je P/E

= 15, tak na každou korunu zisku je investor ochoten zaplatit 15 Kč

Vzorec

V₀ = (P/E)_N ^* E₁ E₁ = očekávaný zisk

Příklad č. 4

Určete hodnotu (P/E)_N akcie Irma, a. s., která je v současné době na burze obchodovaná za 120 Kč, přičemž očekávaný zisk společnosti, tj. E₁ na akcii byl zveřejněn ve výši 10 Kč.

P₀ = 120 Kč E₁ = 10 Kč

V₀ = (P/E)_N ^* E

(P/E)_N = 12

Příklad č. 5

Akcie společnosti Larson, a. s., je dnes na burze prodávána za 120 Kč. Očekávaný zisk na akcii analytici prognózují ve výši 10 Kč. Normální (P/E)_N dosahuje hodnoty 15. Určete, zda je akcie společnosti Larson na trhu nadhodnocená, podhodnocená či správně oceněná.

P₀ = 120 Kč E₁ = 10 Kč

(P/E)_N = 15

V₀ = (P/E)_N ^* E

V₀ = 150 Kč

Bilanční modely – účetní hodnota (BV)

BV = S A – cizí zdroje

V₀ = BV / počet emitovaných akcií

P₀ / BV ….porovnává se cena s účetní hodnotou

Modely z CF (cash flow)

místo dividend se diskontují budoucí CF

uplatňují se u společnosti, které nevyplácejí dividendu nebo u společnosti, které mají

nepravidelnou dividendovou politiku

používají ji v hojné míře společnosti, které realizují fázi neb rizikovou investici

problém – náročné na vstupní data

Vícestupňové divid. diskontní modely

1. fáze g = 14 %
2. fáze g = 8 %

Příklad č. 6

Vypočtěte běžnou výnosnost akcie a dobu návratnosti investovaných prostředků za těchto podmínek: vyplacená dividenda je 80 Kč, kurz akcie je 1 100 Kč a požadovaný výnos je 9 %.

D₀ = 80 Kč P₀ = 1 100 Kč k = 9 %

výnosnost A = 80 / 1 100 ^* 100 = 7,27 %

doba návratnosti = 1 100 / 80 = 13, 75 let

Technická analýza

Alternativa k FA (fundamentální analýze). Nepokouší se stanovit V₀. Hodnotí směr vývoje kursu (trend) a snaží předpovědět, kdy dojde ke změně trendu. Základní cíl – timing (načasování) obchodu. Má užší záběr a je jednodušší než FA. Vhodné použití z krátkodobého hlediska.

Potřebné údaje:

kursová řada (historická)

objem obchodu s daným titulem

údaje (historické) o akciovém indexu

Předpoklady (východiska) TA

TA předpokládá trendový pohyb akciových kursů. Pokud je trend, vývoj, pak jsou kursy na sobě závislé. Jednotlivé trendy se uspořádají do formací a úkolem analytiků je odhalit, který obrazec se vytvořil a jaký bude další vývoj.

Je to subjektivní záležitost. Vychází z předpokladu postupné reakce akciového kursu na neočekávanou informaci. Předpokládá, že existuje jediný faktor, který ovlivňuje změnu AK a to je změna v nabídce a poptávce. A to je možné předpovědět z vývoje AK. Podle technických analytiků je pohyb AK ovlivněn jak fundamentálními tak psychologickými faktory.

Výchozí teorie TA – Dou teorie

většina akcií na trhu se chová obdobným způsobem a proto je možné trh popsat pomocí indexů

kursový pohyb je možné rozdělit do 3 komponent:

a)      primární trend – představuje dlouhodobé kolísání akciového kursu

b)      sekundární trend – představuje krátkodobé kolísání AK v rozmezí 3 měsíců až 1 rok

c)      terciální trend – velice krátkodobé kolísání AK – hodiny, dny, týdny

budoucí vývoj kursu je možné odhalit studiem minulé situace

2 druhy trendů:

Bull market = pokud další dno je vyšší než předchozí a každý další vrchol je vyšší

než předchozí

Medvědí trend = pokud každý další vrchol je nižší než předchozí

nastoupený trend musí být potvrzen objemem obchodů. Pokud není potvrzen vysokým objemem obchodů tak nastane změna.

Dou time – sestavil linii k předpovídání o pohybu AK. Vznikne, jestliže AK nakrátko přeruší nastoupený trend a kolísá cca 14 dní v pásmu 2-3 %

jakýkoliv pohyb DJIA (průmyslový index) musí být potvrzen pohybem DJRA (železniční index)

Metody TA

Metody je možné rozdělit do 2 skupin:

1. charting – grafické metody (práce s grafem)
2. technické indikátory – klouzavé průměry, oscilátory, indikátory šíře trhu, objemové indikátory, sentiment indikátory (berou v úvahu psychologii),…

CHarting

Line chart – čárový graf

Bar chart – sloupový graf – využívá více kursů (3-4)

Charting

Oba dva slouží k předpovídání obrazců (formací), podle kterých se určuje další vývoj kurzu. Analytici hledají standardizované formace, které se opakují . Jestliže je odhalí včas mohou předpovědět další vývoj.

Grafické formace

formace signalizující změnu trendu:

hlava a ramena – vrchol

dvojitý vrchol

hlava a ramena – dno

dvojité dno

formace potvrzující trend:

vlajky

prapory

klíny

diamanty

Trendová analýza (patří do grafických)

Kreslí se trendové čáry. Spojují se jakékoli 2 vrcholy nebo dna grafu (čím více tím lépe).

Trendový kanál – rozpětí mezi hranicí odporu a hranicí podpory.

Technické indikátory – klouzavé průměry

Snaží se identifikovat směr pohybu AK a možnost změny. Dle průběhu se určují nákupní a prodejní signály.

protne ze shora = prodejní signál

protne ze zdola = nákupní signál

Technické indikátory – oscilátory

Oscilují kolem nějaké číselné hodnoty či stanoveného pásma. Nejznámější je „Momentum“ – je hodnota kolísá kolem 0,1 či 100.

Dle něj jsme schopni:

identifikovat trend

zda přijde změna

Absolutní momentum

Relatinví momentum

Momentum

Absolutní momentum – M_A = P_n – P_n--t

- hodnota kolísá kolem 0

Relativní momentum - M_R = P_n / P_n-1

- hodnota kolísá kolem 1

Psychologická analýza

Představuje spíše doplňkový nástroj k FA a TA. Nelze ji na 100 % naučit, musí k tomu být určité dispozice. Od FA a TA se odlišuje v předmětu zkoumání. Předmětem je zde člověk a jeho chování na burze.

Teorie davu – výchozí teorie

Základní principy zformuloval G. L. Bon

Vychází z předpokladu, že lze široké investiční publikum rozdělit na 2 skupiny:

většina – dav (80 – 90 %)

menšina – řídí se na trhu podle svých vlastních myšlenek. Jsou úspěšnější

3 základní psychologické přístupy:

1. Psychologický přístup J. M. Keynese

zformuloval ve své knize Obecná míra zaměstnanosti, úroku a peněz z roku 1936

teze:

lidé jsou krátkodobě orientování

chápe proces investování jako:

a)      spekulace – předvídání burzovní (kolektivní) psychologie

b)      podnikavost – předvídání budoucích výnosů z majetkové hodnoty

trh se vyvíjí zdárně jestliže podnikavost je větší než spekulace

investoři se nerozhodují na základě rozumu, ale podle toho jak informace na ně působí budoucí vývoj nelze tvořit na základě matematických postupů, ale i psychologicky

2. Psychologický přístup André Kostolanyho

finanční teorie zabývající se pohybem kursu z krátkodobého hlediska = psychologické faktory

finanční teorie zabývající se pohybem kursu ze střednědobého hlediska = ovlivněn úrokovou sazbou a likviditou

finanční teorie zabývající se pohybem kursu z dlouhodobého hlediska = ovlivněn situací podniku

Psychologické faktory

a)      pevné ruce = menšina své vlastní myšlenky, 4 vlastnosti = 4G = trpělivost, peníze, myšlenky, štěstí, strategie plout proti proudu – 2/3

b)      hráči – roztřesené ruce, 1/3 jde s proudem, hráči chtějí dosáhnout krátkodobého zisku orientace na horké typy

je důležité zjistit technické složení trhu:

nebezpečná situace – kursy rostou a objemy jsou vysoké

kursy klesají, objemy jsou vysoké

kursy nízké, objemy nízké – na trhu se nic neděje

kursy rostou, objemy nízké - pesimismus v řadách hráčů nebo nemají peníze

Věcný koloběh

3. Teorie spekulativních bublin

Jestliže se AK odchyluje od jejich V₀ v řádech tisíců (můžou být pozitivní nebo negativní)

Strategie velkého blázna – investoři vědí, že jde o bublinu – snaží se na tom ještě vydělat než ta bublina praskne

Bubliny:

tulipánové šílenství – v 17. století v Nizozemí – převis poptávky nad nabídkou – cena rostla bublina trvala 3,5 roku (50 guldenů – pak 150 000 guldenů)

rok 1929 – růst AK začal roku 1924 v Americe – zdravá ekonomika, rostla, investoři byli bonitní

roku 1924 – 1926 = bublina se nenafukovala

od roku 1926 = začíná se bublina nafukovat

28. října 1929 = bublina praskal – index klesl během jednoho dne o 38 bodů, od té doby index klesal, v roce 1942 dosáhl hodnoty 42 bodů, za 20 let dosáhl hodnoty z roku 1929 (380 bodů)

- důvody prasknutí:

nedostatečná regulace kapitálového trhu

růst obchodů na úvěr, problémy s likviditou

propojení investičních trastů s podnikem

ran na banky (otevření Union Banky všichni půjdou vybírat)

rok 1987 – bublina praskla (nafukoval se od roku 1982) – politika se změnila na expanzivní, praskal na podzim, v pondělí, o 22,5 % (o 500 bodů)

- příčiny krachu:

zavedeno jestliže doje k poklesu pod určitou hodnotou na 1 hodinu se zastaví

obchodování pak automatické obchodování

Dluhopisy

Každá obligace je dluhopis, ale ne každý dluhopis je obligace.

Obligace = dluhový instrument, který má dobu splatnosti delší než 1 rok

Dluhopis = dluhový instrument, který může být obligací nebo který má dobu splatností kratší než 1 rok

Obligace jsou obchodovány na kapitálovém trhu.

Ostatní dluhopisy jsou obchodovány na peněžním trhu.

Peněžní trh

trh s krátkodobými dluhopisy

dluhové instrumenty – obchodovatelné x neobchodovatelné

neobchodovatelné instrumenty – jedná se o obchody s penězi mezi jednotlivými KB a mezi

CB a KB (s některými obchodují i soukromé korporace)

obchodovatelné instrumenty = pokladniční poukázky, depozitní certifikáty a komerční

papíry

Pokladniční poukázky

emitované – vládou (státem), ČNB, FNM (Fond národního majetku)

jsou emitované na diskontované bázi (nesou sebou určitý diskont – přidanou hodnotu)

jsou emitované prostřednictvím tzv. „aukcí“ (jsou emitovány pokladniční poukázky –

nabízeny, zájemci je skupují)

podobají se směnkám

Depozitní certifikáty

instrument, který je emitován KB

slouží k tomu, aby KB získaly krátkodobé finanční zdroje (pasivní operace)

2 podoby – velkoobchodní DC, maloobchodní DC

Komerční papíry

vlastní směnky emitované korporacemi s dobou splatnosti do 270 dnů

můžou je emitovat právnické osoby, ne jenom banky

mají vyšší riziko a tím i vyšší výnos než PP či DC

2 druhy – přímé KP, dealerské KP (vstupuje 3 osoba – dealer)

Ohodnocení diskontovaného dluhopisu

Diskontovaný výnos dluhopisu

Y_D = (F – P₀) / F * 360 / t

Y_D – diskontovaný výnos

F – nominální hodnota dluhopisu

P₀ – cena správně oceněného dluhopisu

t – počet dní do doby splatnosti

Příklad 1

Vypočtěte cenu správně oceněné vládní pokladniční poukázky, jejíž NH byla stanovena na 1 mi. Kč. Jedná se o 9 – měsíční vládní PP, přičemž do doby splatnosti ještě dnes zbývá 160 dní. Diskontovaný výnos srovnatelné poukázky byl vypočten ve výši 8,5 %. Určete rovněž aktuální velikost diskontu dané vládní PP.

P₀ = F * (1 – Y_D * t / 360)

P₀ = 962 222,22 Kč

Y_D = 37 777,78 Kč

Obligace

Obligace = dlužnický CP, se kterým je spojeno právo investora požadovat splacení NH a kupónových plateb ve stanovených lhůtách a povinnost emitenta tento závazek splnit (závazek je jednoznačný, nespochybnitelný).

Typy obligací:

státní (vládní)

orgánů místní samosprávy

korporativní (podnikové) obligace

bankovní obligace

Obligační analýza

Stanovení V₀ – představuje správnou cenu, za kterou by se měl dluhopis obchodovat v závislosti na budoucích příjmech

V₀ = ∑ C / (1 + r)^t + F / (1 + r )^T

C – budoucí příjmy z dluhopisu

F – nominální hodnota dluhopisu

R – úroková míra (tržní úroková sazba)

T, t – čas - stejné

Příklad 2

Vypočítejte správnou cenu tříleté obligace. NH obligace je 5 000 Kč, kupónová úroková míra je 10 % a tržní úroková sazba je též 10 %. Kupóny jsou vypláceny jednou za rok.

V₀ = ∑ C / (1 + r)^t + F / (1 + r)^T

V = 5 000 Kč

∑ C = 5 000 x 0,1 = 500 + 5 000 = 5 500 x 0,1 = 550 + 5 500 = 6 050 x 0,1 = 605

∑ C = 500 + 550 + 605 = 1 655

Alikvotní úrokový výnos (Al)

Al = ((360 – (30 * M + D) / 360) * C

pro výplatu kupónu jednou za rok

M – měsíce

D – diskont

Příklad 3 – DÚ

Aktuální kurz obligace je 4 100 Kč, kupónová míra je 10 %, NH obligace je 5 000 Kč. Vypočítejte jaká by byla výše fakturované ceny za tuto obligace, je-li dnes 18. 8. A rozhodný den pro výplatu kupónů je 1. 2.

P₀ = 4 100 Kč C = 10 % F = 5 000 Kč FC = ?

FC = P₀ + Al

C = 5 000/100 * 10 = 500

M = 5

D = 30 – 18 = 12

Al = [(360 – (30 . M + D))/360] * C = [(360 – (30 . 5 + 12)/360 ]* 500 = (198/360)* 500 =

0,55 . 500 = 275 Kč

FC = 4 100 + 275 = 4 375 Kč

Výpočet výnosů z obligace

a)      nominální výnos (kupónová úroková míra) – je pevně stanovena

c = C / F

b)      běžný výnos (current yield) – výnos poskytne trh

Y_c = C / P₀

P₀ – aktuální kurz

dává prvotní informaci o zhodnocení vloženého kapitálu k 1. dni

c)      výnos do doby splatnosti (yield to maturity – AYTM) – taková výnosová míra, kterou investor obdrží, jestliže dnes nakoupí obligaci a drží ji až do doby splatnosti

aproximovaný (přibližný) výnos do doby splatnosti, odstraňuje nevýhody

běžného výnosu

d)      výnos do doby realizace (AYTR) – uvažuje se prodej obligace

e)      výnos do doby výpovědi (AYTC) – v případech, kdy je u obligace klauzule, že investor či emitent má možnost výpovědi

Faktory ovlivňující cenu

tržní úroková sazba …r

kupón…C

nom. hodnota obligace…F

doba splatnosti…T

Měření rizika dluhopisu

riziko u dluhopisu = kolísání r a volatilita kurzu (volatilita – volnost kurzu)

je možné použít 3 metody (je jich více)

směrodatná odchylka

beta faktor

duration metoda

Duration metoda

měří citlivost cen dluhopisu na pohyb úrokové míry (r)

čím větší hodnotu spočítáme,čím větší je citlivost na pohyb r a tím je i větší riziko

durace = průměrná doba trvání, aby investor získal všechny budoucí příjmy z dluhopisu

vždy vychází v letech, vahami metody durace (MD) jsou současné hodnoty z budoucích

příjmu (něco jako ukazatel ĆSH)

Příklad 4

Rozhodněte se pro nákup jedné ze 2 obligací, je-li rozhodovacím kritériem výnos do doby splatnosti.

Obligace Roční kupón NH obligace tržní cena (na počátku) doba splatnosti

A 200 1 500 1 450 5

B 300 1 400 1 490 6

Obligace A – AYTM = 14,28 %

Obligace B – AYTM = 19,6 % - tato je lepší

Dluhopisy

Příklad č. 1

Určete všechny druhy výnosů z pětileté obligace emitované společností Targa a. s. o nominální hodnotě 5 000 Kč splatné na konci doby splatnosti obligace z obligace bude vyplácen pevný kupón ve výši 100 Kč. Z emisního prospektu vyplývá možnost výpovědi ze strany emitenta po 3 letech za 4 100 Kč při naplnění jistých stanovených podmínek. Část analytiků radí prodat obligaci po 3 letech držby za očekávanou realizační cenu 450 Kč. Aktuální kurz obligace na burze bezprostředně po její emisi se pohybuje kolem 3 200 Kč.

F = 5 000  P_C = 4 100 n = 5 n_r = 3

C = 100  P₀ = 3 200 n_C = 3 P_r = 4500

Nominální výnos = c = C/F * 100 = 100/5 000 * 100 = 2 %

Běžný výnos = y_C = C/ P₀ * 100 = 100/3 200 * 100 = 3,125 %

a)      nominální výnos ve výši 2 %, který je při daném zadání neměnný

b)      běžný výnos je velmi citlivý na pohyb aktuálního kurzu a představuje pro investora pouze prvotní, poměrně nepřesnou informaci

c)      výnos do doby splatnosti, který zohledňuje celou dobu životnosti obligace a předpokládá držbu obligace po celou tuto dobu životnosti

d)      výnos do doby výpovědi, jenž je založen na využití výpovědi ze strany emitenta a zohledňuje se období do realizace této výpovědi

e)      výnos do doby realizace, který předpokládá budoucí prodej obligace za stanovený kurz, a proto zohledňuje pouze období do tohoto uvažovaného prodeje

Příklad č. 2

výsledek je v dnech

T – doba splatnosti

R – tržní úroková sazba

Ze dvou čtyřletých obligací Oxa a Paxa vyberte tu, která má nižší citlivost na pohyb úrokových měr. Při výpočtu využijte následující údaje.

MD = 3 134,7/854,35 = 3,66 let

MD = 3 331,3/890,65 = 3,74 let

Vzhledem k tomu, že MD obligace Oxa je menší než MD obligace Paxa, vybrali bychom jako méně citlivou na pohyb úrokových měr obligaci Oxa, která má podle našeho výpočtu menší váženou průměrnou dobu životnosti (trvání).

Příklad č. 3

Máte možnost nakoupit konvertibilní obligaci za 900 Kč, s níž je spojeno právo na konverzi za prioritní akcie realizovatelné ihned. Kupónová úroková míra je 5 % p.a. a doba splatnosti obligace na 5 let, přičemž do jejího vypršení nyní zbývají ještě 3 roky. NH obligace je 1 000 Kč. Společnost Eolange Corporation, která je emitentem zmiňovaných konvertibilních obligací právě vyplatila dividendu 40 Kč ze svých správně oceněných prioritních akcií. Investoři z investice do akcií uvedené společnosti požadují poměrně vysokou rizikovou prémii ve výši 11 % k bezrizikové výnosové míře z vládních pokladničních poukázek ve výši 9 %. Konverzní cena konvertibilních obligací byla stanovena na 250 Kč. Rozhodněte, zda by bylo výhodné za uvedených podmínek nakoupit konvertibilní obligaci a realizovat konverzi. Zároveň určete minimální hranici, ke které by teoreticky ještě mohl poklesnout kurz konvertibilního dluhopisu při tržní úrokové míře 10 %.

P_0KO (aktuální kurz konvertibilní obligace) = 900 Kč

C (kupónová úroková míra z konvertibilní obligace) = 5 % p.a.

n (počet let do doby splatnosti) = 3 roky

F (NH konvertibilní obligace) = 1 000 Kč

D₀ (dividenda z prioritních akcií) = 40 Kč

P_R (riziková prémie) = 11 %

R_P (bezriziková výnosová míra) = 9 %

P_C (konvertibilní cena akcie – konvertibilní obligace) = 250 Kč

r (tržní úroková míra) = 10 %

Posouzení výhodnosti nákupu a konverze konvertibilní obligace

Abychom mohli posoudit výhodnost investice a konverze dané obligace, je nezbytné vypočítat hodnotu konverzní prémie (CP).

Nejprve je třeba určit velikost konverzního poměru (cr) – kolik akcií dostanu za tu obligaci, když budu provádět konverzi

cr = F / P_C

cr = 1 000 / 250 = 4 prioritní akcie

Dále stanovíme aktuální kurz prioritních akcií (P₀ ), o kterých ze zadání víme, že jsou správně oceněné.

P₀ = V₀ = D /k

Přičemž platí, že k = R_P + P_R

P₀ = V₀ = 40 / 0,2 = 200 Kč

Nyní vypočteme konverzní hodnotu (V ), kterou lze zapsat:

V_C = cr * P₀

V_C = 4 * 200 = 800 Kč kolik by stálo, kdybychom koupili 4 prioritní akcie na trhu

V posledním kroku vypočteme velikost konverzní prémie (CP), kterou lze matematicky vyjádřit:

CP = (P_0KO – V_C) / VC

CP = (900 – 800) / 800 = 12,5 %

je to pro nás nevýhodné tratíme 12,5 % (když vyjde kladné číslo tratíme)

Vypočtená hodnota konverzní prémie determinuje naše rozhodnutí: v současné situaci se jeví koupě obligace a realizace konverze velmi nevýhodnými. Konverze prémie totiž dosahuje kladné hodnoty, což naznačuje, že získání prioritních akcií společnosti je prostřednictvím konvertibilní obligace dražší než jejich přímý nákup na burze, a to o 12,5 %.

Výpočet minimální hranice poklesu kurzu konvertibilní obligace

Minimální hranice poklesu kurzu konvertibilní obligace je dána vnitřní hodnotou standardní obligace s pevným zúročením, tj. vnitřní hodnotou obligace, se kterou není spojeno právo konverze.

V₀ = P_min = 45,45 + 41,32 + 37,57 + 751,31 = 875,65 Kč

Minimální hranice poklesu kurzu konvertibilní obligace při tržní úrokové míře r = 10 % je 875,65 Kč, z čehož plyne teoretická možnost dalšího poklesu dnešního kurzu o 24,35 Kč.

Finanční deriváty

FD vznikly jako reakce na nestabilitu finančních trhů. Podstata FD – termínované kontrakty sjednávané na různá finanční aktiva )akcie, dluhopisy, cizí měny, akciové indexy). Obecně se dá říci, že to jsou obchody, při kterých dnes dohodnou podmínky o nákupu (prodeji) – tj. cena, termíny, množství – a ten se realizuje v budoucnu.

Obchodování s FD

na standardizovaných burzovních trzích

mají přesně definované veličiny obchodů (cena, objem, splatnost, typ produktu, atd.)

prostředníkem obchodů je tzv. „clearingový dům“, který ručí za vypořádání obchodů

mimo burzovní toky (OTC)

nemají přesně definované veličiny, takže záleží pouze na prodávajícím a kupujícím, co si dohodnou

nemají prostředníka a jsou rizikovější

Typy FD

nepodmíněné (pevné) kontrakty

a)      forwardy (FRA)

b)      futures – měnové, úrokové nebo na akciový index

c)      swapy – úrokové či měnové

podmíněné (opční) deriváty

a)      opce – burzovní (na akcie, akciový index, měnu, dluhopisy nebo na úrokovou sazbu

OTC – exotické opce

b)      jiné opční instrumenty – opční listy

Nepodmíněné (pevné) kontrakty

Obě stany obchodu mají právo a povinnost sjednaný obchod splnit.

a)      forwardy – sjednaný na OTC, patří sem především FRA (Forward rate agreement). Princip FRA, smlouva prodávajícího a kupujícího určí fixní úrokovou sazbu pro určitý závazek (úvěr či pohledávku), za níž bude v budoucnosti transakce realizována

b)      futures – shodně s FRA, ale realizují se zásadně na standardizovaných burzovních trzích

c)      swapy – na OTC – obsahem smlouvy je fixní úroková sazba k určitým datům v budoucnosti a v době těchto dat se vyrovnají odchylky

Podmíněné (opční) kontrakty

Obchody, kdy nakupující získá právo (ne povinnost!) k provedení budoucího obchodu za stanovených podmínek.

Futures kontrakty

Fiancial futures nebo futures kontrakt je pevná dohoda mezi 2 partnery uzavíraná prostřednictvím burzy, která jim dává právo a současně povinnost koupit, resp. prodat k urč. datu v budoucnosti předem sjednané množství urč. finančního instrumentu za předem sjednanou cenu.

Pozice kupujícího je označována jako dlouhá – long – dává právo a zároveň povinnost koupit za předem sjednanou cenu k předem sjednanému datu bazický instrument (podkladové aktivum).

Pozice prodávajícího je označována jako krátká – short – dává právo a zároveň povinnost prodat za předem sjednanou cenu k předem sjednanému datu bazický instrument.

Pozice LONG

Pro držitele pozice long je výhodní, když hodnota podkladového aktiva vzroste a v den splatnosti futures je vyšší než v den, kdy futures kontrakt zakoupit. Je to dáno tím, že držitel pozice long koupí podkladové aktivum od protistrany obchodu (držitel pozice short) za sjednanou cenu a prodá toto podkladové aktivum za cenu, která je na trhu.

Pozice SHORT

Pro držitele je výhodné, pokud hodnota podkladového aktiva je v den splatnosti futures nižší než v den nákupu. Držitel pozice short musí protistraně obchodu dodat, resp. prodat podkladové aktivum za sjednanou cenu. Pokud je cena nižší na trhu než sjednaná, pak držitel nakoupí podkladové aktivum na trhu za nižší cenu a prodá ho protistraně obchodu.

Příklad

Předpokládejme, že dnes 31. 12. dojde mezi kupujícím a prodávajícím k uzavření obchodu s futures na index za cenu 500 Kč za jeden kontrakt se splatností k 1. 3.

Obchodování s futures kontrakty

Investoři zadávají příkazy brokerům členských společností burzy, kteří je zadávají na burzu. Pokud je do obchodního systému vložena opačná objednávka na stejný typ podkladového aktiva se shodnou dobou splatnosti, je obchod realizován. Futures kontrakt tedy nevzniká tak, že by byl emitován, ale tím, že se sejdou dva opačné příkazy (nákup/prodej) k provedení obchodu.

Zajištění a vypořádání obchodů

Na burze zobchoduje kupující s prodávajícím futures kontrakt za cenu, která je aktuálně vložená v systému, avšak tato cena není předmětem placení, dle pozice registrace (sjednaná termínová hodnota). Do doby splatnosti futures pak obě strany obchodu navzájem denně kompenzují odchylky od této ceny obchodů.

Pro zabezpečení rizik plynoucích z obchodů, musí investor při otevření jedné z pozic zaplatiti urč. částku do clearingového fondu. Tato částka je obecně nazývána margin.

Druhy obchodů s futures

spekulace – investor si ponechává jednu z pozic otevřenou a spekuluje na pohyb kurzu, resp. úrokových sazeb (např. případ dluhopisu)

hedging – princip spočívá v tom, že se kurzy nebo úrokové míry na promptním trhu vyvíjejí přibližně tak, jako na termínovaných trzích. Jsme-li majitelem A, otevřu k tomu podkladové aktivum (A) pozici short a případnou ztrátu kurzu (při poklesu) kompenzuji z otevřené pozice short a opačně.

arbitráž – složitá strategie – principem je obchodování s týmž CP na dvou trzích (např. RMS a BCPP). Znamená to, že bychom např. kupovali A za nižší cenu na jednom trhu a prodávali za cenu vyšší na trhu druhém.

Finanční opce

Je smlouva mezi dvěma partnery uzavíraná prostřednictvím burzy, která dává kupujícímu právo a prodávajícímu povinnost koupit, resp. prodat k určitému datu v budoucnosti předem sjednané množství urč. bazického instrumentů za předem sjednanou cenu.

Druhy:

a)      americká opce – tuto opci lze uplatnit kterýkoliv den během doby existence opce

b)      evropská – evropskou opci lze naopak uplatnit pouze v den splatnosti opce

Dále se opce člení na tzv. kupní – call opce a prodejní – put opce.

CALL opce

Dává kupujícímu (držiteli long opce) právo, nikoli však povinnost, koupit v urč. předem sjednaném termínu za předem sjednanou cenu od prodávajícího podkladové aktivum. Naopak prodávající (držitel short opce) musí na výzvu kupujícího dodat podkladové aktivum. Za povinnost dodat podkladové aktivum inkasuje podávající opční prémii.

PUT opce

Dává kupujícímu (držitel long pozice) právo, nikoli však povinnost dodat, resp. prodat v urč. předem sjednaném termínu za předem sjednanou cenu prodávajícímu opce podkladové aktivum. Prodávající opce musí od kupujícího opce toto podkladové aktivum koupit. Za povinnost koupit podkladové aktivum inkasuje prodávající od kupujícího opční prémii.

Long call (koupě kupní opce)

Investor, který má otevřenou long call pozici utrpí maximální ztrátu ve výši opční prémie, kterou zaplatí prodávajícímu opce. Tento případ nastane, pokud kurz podkladového aktiva klesne natolik, že není výhodné opci uplatňovat (investor nemusí dostát závazků, protože má long pozici). Naopak se stoupajícím kurzem roste neomezený zisk.

Short call (prodej kupní opce)

Investor, který má otevřenou short call pozici utrpí až neomezenou ztrátu se stoupajícím kurzem bazického instrumentu, nebo´t musí dostát závazkům termínovaného obchodu (nachází se v pozici short).

Příklad

Předpokládejme, že dne 31. 12. dojde k obchodu, jehož podstatou bude americká call opce na ČEZ s realizační cenou 900 Kč, opční prémie je 20 Kč.

Long put (koupě prodejní opce)

Investor, který má otevřenou long put pozici utrpí maximální ztrátu ve výši opční prémie, kterou zaplatí prodávajícímu opce. Tento případ nastane, pokud kurz podkladového aktiva vzroste natolik, že není výhodné opci uplatňovat.

Příklad

Předpokládejme, že dne 31. 12. dojde k obchodu, jehož podstatou bude americká opce na ČEZ s realizační cenou 900 Kč. Opční prémie je 10 Kč