DANĚ Z PŘÍJMŮ - Daň z příjmů fyzických osob

DANĚ Z PŘÍJMŮ

A) Daň z příjmů fyzických osob

Poplatníci daně: Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby.

Poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

Poplatníci, kteří podle předchozího odstavce nebo mezinárodní smlouvy nemají daňovou povinnost vztahující se i na příjmy ze zdrojů v zahraničí, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky.

Daňové přiznání s výjimkou dále uvedenou je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 10 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené a o příjmy z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který měl v roce 1998 příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků od jednoho nebo postupně od více plátců, u nichž podepsal na zdaňovací období 1998 prohlášení k dani včetně mezd dodatečně zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci v době, kdy pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci, pokud neměl vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nich; je daň vybírána srážkou zvláštní sazbou daně ve zdaňovacím období jiné příjmy vyšší než 4 000 Kč.

Daňové přiznání má povinnost též podat poplatník, který měl v roce 1998 příjmy ze závislé činnost a funkčních požitků ze zdrojů na území České republiky od více plátců současně, z nichž byla sražena záloha na daň. Daňové přiznání není povinen podat též poplatník, jemuž plynuly pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků ze zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění.

Zemře-li poplatník dříve, než bylo podáno přiznání k dani, je právní nástupce s výjimkou právního nástupnictví státu povinen podat přiznání za zemřelého poplatníka do šesti měsíců po jeho úmrtí. Je-li právních nástupců více, podá přiznání kterýkoliv z nich. Nedohodnou-li se, který z nich přiznání podá, určí jej správce daně. Přejde-li právní nástupnictví na stát, tato povinnost nenastává. Není-li právní nástupce znám, podá přiznání zmocněnec ustanovený správcem daně. Zmocněnec ustanovený správcem daně podá přiznání do tří měsíců po svém ustanovení. Správce daně může lhůtu tří měsíců na žádost právního nástupce nebo zmocněnce prodloužit.

B) Daň z příjmů právnických osob

Poplatníci daně: Poplatníky daně z příjmu právnických osob jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami.

Poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání (§ 18 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů) daňové přiznání nepodávají, pokud vykazuji pouze příjmy, které nejsou předmětem daně nebo mají pouze příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážku podle zvláštní sazby. Daňové přiznání nepodávají veřejné obchodní společnosti.

Poplatníci, kteří mají na území České republiky své sídlo, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy ze zdrojů České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zahraničí.

Poplatníci, kteří nemají na uzemí České republiky své sídlo, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky.

Společná ustanovení k daním z příjmů

Splatnost daně: Poplatník je povinen po uplynutí zdaňovacího období, za které se daň vyměřuje, podat daňové přiznání, daň si sám vypočítat a zaplatit ji místně příslušnému finančnímu úřadu ve lhůtě pro podání přiznán Daňové přiznání je poplatník povinen podat i v případě, že nevykáže základ daně nebo vykáže daňovou ztrátu.

Přiznání k dani z příjmů fyzických i právnických osob za rok 1998 jsou poplatníci povinni podat nejpozději do 31. března 1999.

Poplatníkům, jimž přiznání zpracovává daňový poradce, nebo poplatníkům, kteří mají podle zvláštního zákona povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, se lhůta prodlužuje do 30. června 1999.

Do 31 . března 1999, resp. do 30. června 1999 je poplatník též povinen daň za rok 1998, kterou si sám vypočetl, zaplatit místně příslušnému správci daně, nebo uhradit rozdíl mezi zaplacenými zálohami na daň a dar vypočtenou v přiznání za rok 1998, je-li vypočtena daň vyšší. Na úhradu skutečné výše daně z příjmů za rok 1998 se započtou zálohy zaplacené v průběhu tohoto zdaňovacího období.

Splatnost záloh na daň za rok 1998: Zálohy na daň z příjmu za rok 1998 neplatí poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 20 000 Kč.

Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 20 000 Kč, avšak nepřesáhla 100 000 Kč, platí pololetní zálohy na běžné zdaňovací období, a to ve výši 40 %, poslední známé daňové povinnosti. Pololetní zálohy jsou splatné do 30. června 1999 a do 15. prosince 1999.

Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 100 000 Kč, avšak nepřesáhla 10 000 000 Kč, platí čtvrtletní zálohy na daň na běžné zdaňovací období, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti. Čtvrtletní zálohy jsou splatné

za 1. čtvrtletí do 31. března 1999

za 2. čtvrtletí do 30. června 1999

za 3. čtvrtletí do 30. září 1999

za 4. čtvrtletí do 15. prosince 1999

Poplatnici, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 10 000 000 Kč, platí měsíční zálohy na daň na běžné zdaňovací období, a to ve výši 1/12 poslední známé daňové povinnosti. Měsíční zálohy jsou splatné do konce každého kalendářního měsíce, záloha na prosinec do 15. prosince 1999.

Pokud však připadne poslední den splatnosti některé ze záloh na sobotu, neděli nebo státem uznaný svátek, je příslušná záloha splatná v nejblíže následujícím pracovním dni. Poplatník není povinen platit zálohy na daň, jestliže skončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmy nebo zanikl zdroj zdanitelných příjmů, a to od splátky následující po dni, v němž došlo ke změně rozhodných skutečností: tyto skutečnosti poplatník oznámí správci daně.

Zálohy na daň z příjmu ve shora uvedené výši a periodicitě se platí v průběhu zálohového období. Zálohovým obdobím se rozumí období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání v následujícím zdaňovacím období. Při výpočtech periodicity a výše záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti, upravené v § 41 odst. 1 platného znění zákona o správě daní a poplatků. Za poslední známou daňovou povinnost se pro výpočet periodicity a výše záloh považuje rovněž částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém (dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po dni podání do účinnosti další změny poslední známé daňové povinnosti. Zálohové období vymezuje též období, kdy poplatník s ohledem na poslední známou daňovou povinnost nepřesahující 20 000 Kč není povinen daň platit.

Z obsahového vymezení zálohového období vyplývá, že se může výše a periodicita záloh placených v roce 1998 měnit v závislosti na aktuální výši poslední známé daňové povinnosti. Pokud nebude poslední známá daňová povinnost pravomocně vyměřena dodatečným platebním výměrem nebo stanovena rozhodnutím správce daně o stanovení záloh jinak, člení se zdaňovací období roku 1999 na část předchozího zálohového období od 1. ledna 1999 do data podání daňového přiznání za rok 1998 a na část nového zálohového období od data následujícího po dni podaní daňového přiznání za rok 1998 do 31. prosince 1999.

Postup při podávání daňového přiznání ve zvláštních případech:

Zanikne-li poplatník bez provedení likvidace, je jeho právní nástupce nebo orgán, který o zrušení rozhodl, povinen podat do konce následujícího měsíce od jeho zániku přiznání za uplynulou část zdaňovacího období.

V případě likvidace trvá daňová povinnost i povinnost podávat každoročně daňové přiznání až do skončení likvidace. Ke dni ukončení činnosti provede poplatník účetní závěrku a nejpozději do konce následujícího měsíce podá daňové přiznání. Po skončení likvidace je likvidátor povinen podat do konce následujícího měsíce přiznání za uplynulou část zdaňovacího období.

Při zrušení stálé provozovny na území České republiky jsou subjekty se sídlem v cizině povinny podat daňové přiznání nejpozději do konce následujícího měsíce za uplynulou část roku.

Při prohlášeni konkurzu podle zvláštního předpisu je poplatník povinen podat do konce následujícího měsíce ode dne zrušení konkurzu přiznání za období trvání konkurzu.

Dojde-li k převodu poslední části privatizovaného majetku státního podniku na Fond národního majetku, je státní podnik povinen podat přiznání za uplynulou část zdaňovacího období do konce následujícího měsíce ode dne, kdy k tomuto převodu došlo, a to i v případě, že k tomuto převodu dojde v průběhu posledního kalendářního měsíce ve zdaňovacím období.

Ve výše uvedených případech je daňová povinnost splatná ve lhůtě pro podání přiznání.

Zákonná úprava: Daně z příjmů upravuje zákon č. 586/1992 Sb., Ve znění zákonů č. 35/1993 Sb., č. 96/1993 Sb., č. 157/1993 Sb., č. 196/1993 Sb., č. 323/1993 Sb., č. 42/1994 Sb., č. 85/1994 Sb., č. 114/1994sb., č. 259/1994 Sb., č. 32/1995 Sb., č. 87/1995 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 149/1995 Sb., č. 248/1995 Sb., č. 316/199é Sb., č. 18/1997 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 209/1997 Sb., č. 21o/1997 Sb., č. 227/1997 Sb., č. 111/1998 Sb., č. 149/ 1998 Sb. a č. 168/1998 Sb.