Daň z přidané hodnoty (I)

I.1  Pojmový aparát daně

Přidaná hodnota je rozdíl mezi hodnotou prodeje a hodnotou nákupu (outputu a inputu). V praxi zahrnuje tedy výrobní náklady a zisk.

Daní z přidané hodnoty se pak rozumí rozdíl mezi daní na výstupu a daní na vstupu (případně krácené daně na vstupu).

Daň z přidané hodnoty je vybírána na každém stupni zpracování, resp. ekonomické činnosti (výroby, služby), tj. pouze z toho, co bylo k hodnotě statku na daném stupni přidáno. Pomocí této daně se zdaňuje celá přidaná hodnota.

Daň na vstupu je daň :

obsažená v částce za přijaté plnění;

daň při dovozu zboží;

daň při pořízení zboží;

daň při poskytnutí služby osobou registr. k dani v jiném členském státě;

daň při poskytnutí služby zahraniční osobou;

daň přiznaná podle § 92a (zvláštní režim při dodávání zlata).

Daní na výstupu se rozumí :

daň, kterou je plátce povinen přiznat ze základu daně za uskutečněné zdanitelné plnění nebo z přijaté platby;

daň při dovozu zboží;

daň při pořízení zboží;

daň při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě;

daň při poskytnutí služby zahraniční osobou;

daň přiznaná podle § 92a (zvláštní režim při dodávání zlata).

Odpočet daně je daň na vstupu, popř. krácená podle § 76 tzv. koeficientem (K).

V případě způsobu krácení odpočtu daně je se uplatňuje tento postup :

Koeficient (K) se vypočítá jako podíl a : b, kde :

a = součet částek bez daně za veškerá plátcem uskutečněná plnění s nárokem na  odpočet daně [uvedená v § 72 odst. 2 písm. a) až d)];

b = a + součet veškerých plátcem uskutečněných plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně (uvedených v § 75 odst. 1).

Vyhodnocení krácení odpočtu koeficientem je následující

K = 0, pokud a = 0 nebo a < 0;

K = 1, pokud b = 0 nebo b < 0, přičemž a = 0 nebo a > 0;

K = 1, pokud je K = 0,95 nebo K > 0,95;

v ostatních případech se uplatňuje vypočtený K zaokrouhlený na 2 desetinná místa nahoru.

Rozlišujeme koeficient

zálohový;

vypořádací.

Zálohový koeficient se stanovuje z údajů za zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku (pokud údaje neexistují, odhadne si ho plátce daně).

Vypořádací koeficient se stanovuje z údajů o uskutečněných plněních za celé vypořádávané období, kdy vypočtený nárok na odpočet daně u krácených plnění je součtem daně na vstupu za tato krácená plnění za celé vypořádávané období vynásobený tímto vypořádacím koeficientem.

Vypořádávané období zahrnuje všechna zdaňovací období příslušného kalendářního roku.

Vlastní daňová povinnost je daň. povinnost kdy na daň na výstupu (D_vý) převyšuje daň na vstupu (D_vs).

Nadměrný odpočet je daňová povinnost, kdy daň na vstupu (D_vs) převyšuje daň na výstupu (D_vý).

Daňovou povinností tedy rozumíme buď vlastní daňovou povinnost nebo nadměrný odpočet.

Bez nároku na odpočet jsou osvobozena následující plnění
(§ 51 až 59):

poštovní služby;

rozhlasové a televizní vysílání;

finanční činnosti;

převod a nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, nájem dalších zařízení;

výchova a vzdělávání;

zdravotnické služby a zboží;

sociální pomoc;

provozování loterií a jiných podobných her;

ostatní plnění osvobozená od daně (např.  poskytnutí služby jako protihodnoty členského příspěvku pro vlastní členy politických stran, církví, občanských sdružení, profesních komor aj., viz § 61);

dodání zboží, které bylo použito pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně a zboží, u něhož nemá plátce nárok na odpočet daně (§62).

S nárokem na odpočet jsou osvobozena tato plnění (§ 63 až 71)

dodání zboží do jiného členského státu;

pořízení zboží z jiného členského státu;

vývoz zboží;

poskytnutí zboží do 3. země;

osvobození ve zvláštních případech (dodání potravin a paliva lodím, viz § 68);

přeprava a služby přímo vázané na dovoz a vývoz zboží;

přeprava osob;

dovoz zboží.

Osoba povinná k dani (OPD) je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. OPD je také právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti.

Za samostatnou OPD se považuje organizační složka státu, která je účetní jednotkou a v hlavním městě Praze jak hlavní město Praha, tak i každá jeho městská část.

Za OPD se nepovažuje veřejnoprávní subjekt při výkonu působnosti v oblasti veřejné správy (týká se to rovněž odborových organizací, církví a náboženských společností).

Veřejnoprávní subjekt je považován za OPD pouze v některých případech (příloha č. 3 k ZDPH), např. při dodání vody, plynu, tepla, chladu, elektřiny, při uskutečňování služeb v oblasti pořádání výstav, veletrhů a kongresů nebo v oblasti služeb prodejen pro zaměstnance, kantýn, závodních jídelen aj.

Osoba identifikovaná k dani (OID) je osoba, která pořizuje zboží z jiného členského státu EU a hodnota pořízeného zboží bez daně v běžném kalendářním roce převýší částku 326 000 Kč, přičemž je to :

nepodnikající právnická osoba včetně veřejnoprávního subjektu, která neuskutečňuje ekonomické činnosti v tuzemsku;

osoba povinná k dani, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.

OID je povinna přiznat a zaplatit daň z pořízení zboží, jehož hodnota převýší stanovenou částku. Za OID se považují výše uvedené 2 skupiny osob, pokud je jim zasíláno zboží, které je předmětem spotřební daně.

Ekonomická činnost je soustavná činnost

výrobců, obchodníků včetně důlní činnosti a zemědělské výroby;

vykonávaná podle zvláštních předpisů, a to zejména nezávislá činnost vědecká, literární, umělecká, vychovatelská nebo pedagogická (učitelé);

nezávislého charakteru vykonávaná lékaři, právníky, inženýry, architekty, dentisty a účetními znalci;

za účelem získání příjmů z využití hmotného a nehmotného majetku.

Skupinou se rozumí skupina spojených osob se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která je registrována k dani jako plátce daně.

Skupina se považuje za samostatnou OPD. Každá osoba může být členem pouze jedné skupiny.

Spojenými osobami se rozumí kapitálově spojené osoby nebo jinak spojené osoby.

Kapitálově spojenými osobami jsou osoby, z nichž se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob, a přitom tento podíl představuje alespoň 40 % základního kapitálu nebo 40 % hlasovacích práv těchto osob.

Jinak spojenými osobami jsou osoby, na jejichž vedení se podílí  alespoň jedna shodná osoba.

I.2. Předmět daně

Předmětem daně je :

dodání zboží nebo převod nemovitosti anebo přechod nemovitosti v dražbě za úplatu OPD v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku (ČR);

poskytnutí služby za úplatu OPD v rámci uskutečňování ekonomické činnosti , s místem plnění v tuzemsku;

pořízení zboží z jiného členského státu EU za úplatu, uskutečněné v tuzemsku OPD v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo nepodnikající právnickou osobou a pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu EU osobou, která není OPD;

dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku.

Předmětem daně není pořízení zboží z jiného členského státu EU (s výjimkou pořízení nového

dopravního prostředku nebo zboží, které je předmětem spotřební daně) :

jestliže dodání tohoto zboží v tuzemsku bylo osvobozeno od daně;

pokud je pořízení zboží uskutečněno osobou osvobozenou od uplatňování daně nebo nepodnikající právnickou osobou, která není plátcem DPH nebo OID a celková hodnota pořízeného zboží bez daně nepřekročila v běžném kalendářním roce částku 326 000 Kč a tato částka nebyla překročena ani v předcházejícím roce.

Plnění, která jsou předmětem daně, jsou zdanitelnými plněními, pokud nejsou osvobozena od daně.

Za zboží se považují :

věci movité;

elektřina;

teplo a chlad;

plyn a voda;

pouze bankovky a mince české měny při jejich dodání výrobcem ČNB nebo při jejich pořízení z jiného členského státu;

pouze bankovky a mince české a cizí měny pro sběratelské účely za ceny vyšší než je jejich nominální hodnota;

pouze cenné papíry v listinné podobě při jejich dodání výrobcem jejich emitentovi

I.3. Uskutečnění zdanitelného plnění a daňová povinnost

Plátce daně je povinen přiznat daň a uvést ji v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň. Důležité je tedy tzv. datum uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP), abychom věděli, do kterého zdaňovacího období zdanitelné plnění patří.

Daň na výstupu je plátce povinen přiznat ke dni :

uskutečnění zdanitelného plnění nebo

přijetí platby,

a to k tomu dni, který nastal dříve.

Pouze ke dni uskutečnění zdanitelného plnění (neposuzuje se den přijetí platby) vzniká povinnost přiznat daň v těchto případech :

při dodání zboží včetně převodu nemovitostí a při poskytování služeb, které uskutečňují osoby, které nevedou účetnictví;

při přeúčtování tepla, chladu, elektřiny, plynu a vody, které plátce pořídil od jiné osoby, pokud při jejich pořízení uplatnil nárok na odpočet daně, nebo které plátce pořídil od osoby, která není plátcem daně;

při přeúčtování služeb, které plátce pořídil od jiné osoby, pokud při jejich pořízení uplatnil nárok na odpočet daně, a dále přeúčtování služeb, které plátce pořídil od osoby, která není plátcem daně (pouze však u služeb souvisejících s nájmem nemovitostí).

Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné :

(1) při dodání zboží :

dnem dodání při prodeji dle kupní smlouvy;

dnem převzetí v ostatních případech;

dnem příklepu při vydražení zboží ve veřejné dražbě.

(2) při převodu nemovitosti :

dnem doručení listiny, ve které je uvedeno datum právních účinků vkladu do katastru nemovitostí včetně prodeje nemovitosti ve veřejné dražbě;

dnem zápisu změny vlastnického práva, pokud nedochází k zápisu vlastnického práva vkladem.

(3) při poskytnutí služby :

dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu (s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře nebo dokladu na přijatou platbu), a to tím dnem, který nastal dříve;

dnem uvedeným ve smlouvě, ke kterému dochází k převodu práva nebo poskytnutí práva k využití, nebo ke dni přijetí platby, pokud je sjednán způsob stanovení ceny a k uvedenému datu není známa její výše.

(4) v ostatních případech :

dnem převzetí a předání díla nebo jeho dílčí části při zdanitelném plnění uskutečněném podle smlouvy o dílo;

dnem odečtu z měřícího zařízení (popř. dnem zjištění skutečné spotřeby) při dodání tepla, chladu, elektřiny, plynu, vody, odstranění odpadních vod a telekomunikační služby;

dnem použití majetku nebo využití služby při použití hmotného majetku nebo poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce;

dnem použití při použití majetku vytvořeného vlastní činností, kde nemá plátce nárok na odpočet daně;

dnem schválení technické způsobilosti při použití motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně, a to pro přestavbu, jejímž výsledkem je osobní automobil, u něhož není nárok na odpočet daně;

dnem, ke kterému přechází vlastnické právo ke vkladu, popř. jiná práva k tomuto vkladu, při vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě (s výjimkou převodu nemovitosti uskutečňovaného osobou, která nevede účetnictví);

dnem, ke kterému přechází vlastnické právo, popř. jiná práva k vydávanému majetku, při vydání vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku (s výjimkou převodu nemovitosti uskutečňovaného osobou, která nevede účetnictví);

dnem dodání 3. osobě, a to jak u komitenta, tak u komisionáře, popř. dnem dodání 3. osobou, při dodání zboží na základě komisionářské smlouvy;

dnem poskytnutí služby 3. osobě, a to jak u komitenta, tak u komisionáře, popř. dnem poskytnutí služby 3. osobou, při poskytnutí služby na základě komisionářské smlouvy;

dnem zjištění přeúčtovávané částky při přeúčtování tepla, chladu, elektřiny, plynu, vody a služeb;

dnem vyjmutí peněz nebo platebních prostředků nahrazujících peníze z přístroje nebo dnem jiného způsobu zjištění výše obratu, u prodejních automatů.

I.4. Daňové doklady

Plátce daně, který uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, je povinen vystavit na vyžádání daňový doklad za každé plnění pro :

osobu povinnou k dani (plátce daně, osobu registrovanou k dani v jiném členském státě EU);

pro nepodnikající právnickou osobu.

Daňový doklad musí plátce daně vystavit nejpozději do 15 dnů ode dne :

uskutečnění plnění;

přijetí platby, pokud k přijetí platby došlo před uskutečněním zdanitelného plnění.

Za správnost údajů na daňovém dokladu odpovídá plátce daně, který uskutečnil plnění.

Pro účely DPH existuje několik typů daňových dokladů, především jsou to

běžný daňový doklad (§ 28 odst. 2);

zjednodušený daňový doklad (§ 28 odst. 4);

souhrnný daňový doklad (§ 26 odst. 2);

splátkový kalendář (§ 28 odst. 5);

daňový dobropis (§ 43);

daňový vrubopis (§ 43);

opravný daňový doklad (§ 50);

doklad o zaplacení (§ 28 odst. 6, 7);

platební kalendář (§ 28 odst. 9);

doklad o použití (§ 29);

daňový doklad při dovozu zboží (§ 30 odst. 1) do tuzemska (rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu nebo rozhodnutí o ukončení celního režimu dočasného použití (písemné celní prohlášení);

daňový doklad ( § 30 odst. 4) při vývozu zboží (rozhodnutí o propuštění do celního režimu vývoz nebo pasivní zušlechťovací styk);

daňový doklad při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státu EU (§ 31);

daňový doklad při poskytnutí služby zahraniční osobou (§ 32);

daňový doklad při poskytnutí služby (§ 33);

daňový doklad při dodání zboží do jiného členského státu (§ 34);

daňový doklad při pořízení zboží z jiného členského státu (§ 35).

Funkci daňového dokladu plní v případě tuzemských plnění nejčastěji běžné daňové doklady a zjednodušené daňové doklady.

Při opravě základu daně ve vazbě na původní daňové doklady se vystavují daňové dobropisy a daňové vrubopisy, které mají obdobné náležitosti jako běžné daňové doklady.

Při zdanitelných plněních pro účely nesouvisející s podnikáním nebo osobní spotřebu se běžný daňový doklad nahrazuje dokladem o použití.

I.5.  Základ daně, sazby daně a výpočet daně

Základem daně je peněžní částka, snížená o daň, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce, za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo případně od 3. osoby.

Při přijetí platby předem (tj. před uskutečněním zdanitelného plnění), je základem daně částka přijaté platby, snížená o daň.

Základ daně také zahrnuje :

clo, dávky nebo poplatky;

spotřební daň;

daň z elektřiny, daň ze zemního plynu a některých dalších plynů a daň z pevných paliv;

dotace k ceně (z veřejných zdrojů);

vedlejší výdaje (např. balení, přeprava, pojištění, provize);

materiál přímo související s poskytovanou službou;

při dodání staveb i stavební a montážní práce spojené s výstavbou, rekonstrukcí, modernizací a opravami, konstrukce, materiál, stroje a zařízení zabudované, resp. zamontované.

V některých případech je základem daně cena zjištěná podle zákona o č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku.

V případě závodního stravování je základem daně částka, kterou hradí zaměstnanec.

Při dodání výrobků ve vratných zálohovaných obalech (např. u piva) je plátce povinen rozdělit základ daně  na část vztahující se :

k dodávaným výrobkům a

k vratným zálohovaným obalům (jde o částku obsahující daň)

U zdanitelného plnění se uplatňují tyto sazby daně :

19 % (základní sazba daně);

9 % (snížená sazba daně).

U zdanitelného plnění se uplatňuje sazba daně platná v den vzniku povinnosti přiznat daň. 

Základní sazba daně se uplatňuje u :

zboží;

služeb;

převodu nemovitostí;

dodání stavby.

dovozu zboží s jednotnou celní sazbou, pokud alespoň 1 druh podléhá základní sazbě daně.

Snížená sazba daně se uplatňuje u :

zboží uvedeného v příloze č.1;

služeb uvedených v příloze č. 2;

bytové výstavby (do 31.12.2010);

staveb pro sociální bydlení.

Plátce má možnost (může) provést opravu základu daně a tím i daně za zdanitelné plnění (daňový dobropis). Jde o případy, kdy oprava základu daně má za následek snížení daně na výstupu a tedy snížení daňové povinnosti plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, např. :

zrušení nebo vrácení zdanitelného plnění (vrácení zboží, odstoupení od smlouvy);

snížení základu daně za zdanitelné plnění.

Plátce daně musí (je povinen) provést opravu základu daně v případě zvýšení základu daně, k němuž dojde po jeho uskutečnění (daňový vrubopis).

Každá oprava se považuje za samostatné zdanitelné plnění.

Při opravě základu daně se uplatňuje vždy sazba daně, která platila ke dni uskutečnění původního zdanitelného plnění.

Při opravě základu daně u zdanitelných plnění uskutečněných pro neplátce daně se místo daňového vrubopisu nebo dobropisu se vystavuje doklad o opravě základu daně.

V případě, že plátce daně uplatní nesprávnou sazbu daně nebo nesprávně uplatní osvobození od daně, vystaví opravný daňový doklad, přičemž postupuje podle § 49 a 50 ZDPH.