kalendářní
čtvrtletí (obrat za
předcházející kalendářní rok < 10 mil. Kč);
kalendářní
měsíc (obrat ze předcházející
kalendářní měsíc ≥ 10 mil. Kč).
Plátce, jehož obrat za předcházející kalendářní rok
přesáhl částku 2 mil. Kč, má možnost zvolit si dobrovolně
jako zdaňovací období kalendářní měsíc.
Při stanovení zdaňovacího období nově registrovaného
plátce se vychází z jeho předpokládaného ročního obratu.
Prvním zdaňovacím obdobím plátce po registraci je nadále
kalendářní měsíc nebo čtvrtletí, v němž se stal
plátcem.
Plátcem daně se stává osoba povinná k dani, která má sídlo,
místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše
12 kalendářních měsíců přesáhne 1 000 000 Kč.
Plátcem daně se stává od 1. dne 3. měsíce následujícího
po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat.
Změnu
zdaňovacího období je plátce oprávněn provést nejdříve od počátku následujícího
kalendářního roku, přičemž je povinen tuto změnu oznámit nejpozději
do 31. ledna příslušného kalendářního roku.
Zdaňovací
období pouze jako kalendářní čtvrtletí je stanoveno v těchto případech :
pro osobu identifikovanou k dani;
pro osobu registrovanou k dani v jiném
členském státě EU (nerezident ČR);
pro zahraniční osobu povinnou k dani
(nerezident ČR).
Při
prohlášení konkurzu končí
zdaňovací období dnem, který předchází dni prohlášení konkurzu a
další zdaňovací období začíná dnem prohlášení konkurzu a končí
až posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém byl prohlášen
konkurz.
II.1.(B)
Daňové přiznání a splatnost daně
Termín pro podání daňového přiznání je stanoven ve
lhůtě nejpozději do 25 dnů po skončení
zdaňovacího období.
Plátce
daně musí podat i negativní daňové přiznání, pokud mu nevznikla daňová povinnost. Pouze
osoba identifikovaná k dani, osoba registrovaná k dani v jiném
členském státě nebo zahraniční osoba povinná k dani nemusí
podávat negativní daňové přiznání.
V případě konkurzu je plátce povinen podat daňové
přiznání za uplynulou
část zdaňovacího období ke dni předcházejícímu prohlášení
konkurzu, a to do 30 dnů po prohlášení konkurzu.
V průběhu konkurzu podává ve standardních lhůtách
daňové přiznání správce konkurzní podstaty a poslední přiznání
za úpadce podá ke dni zrušení konkurzu.
Při
podávání daňového přiznání ve sdružení uvádí pověřený účastník sdružení ve
svém daňovém přiznání v součtu svoji daňovou povinnost
a povinnost za celé sdružení. Ostatní účastníci sdružení v daňovém
přiznání uvádějí pouze zdanitelná plnění a daňovou
povinnost ze své činnosti nebo podávají negativní daňové
přiznání.
Dodatečné
daňové přiznání se podává, když pláce :
souhrnem oprav zvyšuje daňovou povinnost (§ 103 odst. 1, jde o povinnost);
souhrnem oprav snižuje daňovou povinnost (§ 103 odst. 2, jde o možnost).
Daň je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání, tj. do 25
dnů po skončení zdaňovacího období.
Nadměrný
odpočet se vrací bez
žádosti nejpozději do 30 dnů od vyměření
nadměrného odpočtu (do 30 dnů od lhůty předložení nebo skutečného
předložení daňového přiznání).
II.1.(C)
Registrační povinnost
Pro registraci plátců jsou stanoveny procesní podmínky (§ 95).
Registrace se provádí v následujících případech (§ 94) :
při překročení limitu obratu (1 000 000 Kč);
u plátců ve sdružení fyzických osob;
při nabytí majetku v rámci privatizace a při koupi
podniku;
při transformaci obchodní společnosti nebo družstva;
oprávněnou osobou v případě úmrtí plátce;
při pořízení majetku z jiného ČS (cena bez daně
> 326 000 Kč);
při zasílání zboží, které je předmětem spotřební
daně;
při přijetí služby od ORD v jiném ČS nebo
zahraniční osoby povinné k dani;
při dodání zboží s instalací nebo montáží;
při registraci osob registrovaných k dani v jiném ČS
a zahraničních osob povinných k dani;
při dobrovolné registraci;
při registraci OID;
při skupinové registraci (§ 95a).
II.2.
Uplatňování DPH u intrakomunitárních dodávek
Za intrakomunitární dodávky považujeme dodávky zboží
mezi subjekty z různých členských států EU.
II.2.(A)
Pořízení zboží
Pořízení zboží z jiného členského státu je předmětem daně, pokud je
uskutečněno za úplatu :
osobou povinnou k dani (OPD);
nepodnikající právnickou osobou (NPO);
osobou, která není osobou povinnou k dani a
tato osoba (např, občan) pořizuje nový dopravní prostředek.
Předmětem daně není pořízení zboží z jiného členského státu OPD, která není
plátcem nebo NPO, pokud celková hodnota zboží nepřekročila částku
326 000 Kč (10 000 EURO k 1.5.2004)
Pořízením
zboží se rozumí nabytí
práva nakládat jako vlastník se zbožím, které je odesláno nebo přepraveno
pořizovateli, osobou registrovanou k dani v jiném členském
státě, která uskutečňuje dodání zboží, pořizovatelem nebo
zmocněnou 3. osobou, do jiného členského státu, než z kterého je
zboží odesláno nebo přepraveno. Pořízením zboží není dodání zboží
s montáží nebo instalací a dodání zboží formou zasílání zboží.
Plátci
daně vzniká povinnost přiznat daň při pořízení zboží z jiného
členského státu ke dni vystavení daňového dokladu, pokud byl
daňový doklad vystaven ORD v jiném členském státě před
15. dnem měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo
zboží pořízeno, nebo k 15. dni následujícího měsíce. Pro
přiznání není určující den zaplacení ani faktický den dodání a
pořízení zboží.
Při dodání
zboží s montáží nebo instalací se místo plnění stanoví ve vazbě na místo, kde je montáž nebo
instalace prováděna (v tuzemsku), a neplatí tedy standardní pravidla
platná pro pořízení zboží z jiného členského státu.
Pořízení zboží z jiného členského státu EU je osvobozeno od daně (§ 65), pokud dodání
tohoto zboží je v tuzemsku osvobozeno od daně nebo je osvobozen od
daně dovoz tohoto zboží.
Poznámka : Základní postupy při praktické aplikaci
intrakomunitárních plnění jsou ve výuce vysvětleny na příkladech.
II.2.(B) Dodání
zboží
Dodání zboží do jiného členského státu je plátcem osvobozeno
s nárokem na odpočet daně, pokud :
je zboží dodáváno ORD v jiném členském
státě;
pořízení zboží v členském státu, do
kterého je dodáváno, je předmětem daně;
zboží je do členského státu prokazatelně
přepraveno.
Osvobozeno od daně je :
vždy dodání nového
dopravního prostředku (ORD nebo jiné osobě);
přemístění
obchodního majetku plátce z tuzemska do jiného ČS pro účely jeho
podnikání, pokud plátce prokáže, že přemístění bylo
předmětem daně při pořízení v členském
státě, kam bylo zboží přemístěno.
Dodání zboží do jiného členského státu musí plátce DPH
prokázat písemným prohlášením pořizovatele nebo zmocněné 3. osoby, že
zboží bylo přepraveno do jiného ČS, nebo jinými důkazními
prostředky.
Osvobození od
daně při
dodání zboží do jiného ČS se neuplatní v případě, že nejsou
uvedeny výše uvedené podmínky (např. v případě zasílání
zboží osobě, která v ČS nemá povinnost přiznat daň).
V tomto příp. DUZP a povinnost přiznat daň je stanovena
shodně jako u tuzemského zdanitelného plnění.
Jestliže je dodání zboží do jiného ČS osvobozeno od daně
s nárokem na odpočet daně, vzniká povinnost přiznat
uskutečnění tohoto dodání dnem vystavení daňového dokladu.
Uskutečnění dodání zboží do jiného ČS osobě
registrované k dani v jiném ČS znamená pro plátce (§ 103)
rovněž povinnost podat souhrnné hlášení o dodávkách zboží do jiného
ČS (na tiskopisu MF).
II.2.(C)
Třístranný obchod
Jde o obchod (§ 17), který uzavřou 3 osoby registrované k dani ve
3 různých členských státech, a předmětem obchodu je dodání
téhož zboží mezi těmito 3. osobami s tím, že zboží je přímo
odesláno nebo přepraveno prodávajícím, prostřední osobou nebo
zmocněnou 3. osobou z členského státu prodávajícího do
členského státu kupujícího.
Prodávající je ORD v ČS, ze kterého je zboží odesláno
nebo přepraveno kupujícímu.
Kupující je ORD v ČS ukončení odeslání nebo
přepravy zboží a která kupuje zboží od 3. osoby.
Prostřední
osobou je ORD v jiném
ČS, než ve kterém je registrován k dani prodávající a kupující, a
která pořizuje zboží od prodávajícího v členském státě
kupujícího s cílem následného dodání zboží kupujícímu v členském
státě.
Pořízení
zboží z jiného
ČS, které je uskutečněno prostřední osobou v tuzemsku,
je v třístranném obchodu osvobozeno od daně. Daňový doklad
vystavený prostřední osobou musí obsahovat informaci o tom, že jde o
třístranný obchod. Kupující musí zaplatit daň jako při
standardním pořízení zboží z jiného členského státu.
II.2.(D) Dodání
a pořízení nového dopravního prostředku
V případě, že plátce dodává nový dopravní prostředek
do jiného ČS :
ORD v jiném ČS (pak uskutečňuje
plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně
(ř. 420 DP) a vykazuje jej v souhrnném hlášení);
osobě, která není
v jiném ČS registrovaná k dani (pak jde o plnění osvobozené
od daně, pokud je nový dopravní prostředek předmětem
daně v zemi zákazníka (ř. 425), neuvádí se v souhrnném
hlášení).
Jestliže plátce pořizuje nový dopravní prostředek z jiného
ČS od :
ORD v jiném
ČS, jde o standardní pořízení zboží, které je předmětem
daně (ř. 250 DP);
osoby, která není
registrovaná k dani v jiném ČS, uskutečňuje
pořízení zboží z jiného ČS, které je předmětem
daně v tuzemsku a k daňovému přiznání je plátce
daně navíc povinen přiložit hlášení o pořízení nového dopravního
prostředku (ř. 255) a kopii daňového dokladu.
Povinnost zaplatit daň při pořízení nového dopravního
prostředku má i neplátce, který pořizuje v tuzemsku nový
dopravní prostředek z jiného ČS, který bude registrován
k provozu v tuzemsku.
II.3.
Poskytování služeb mezi subjekty z jiných členských států a ze
třetích zemí
Při poskytování služeb mezi subjekty z různých ČS a
třetích zemí je rozhodující vymezení místa plnění (§ 9, 10). Pravidla
pro uplatňování DPH u služeb jsou stanovena v § 15, jestliže jsou tyto
služby poskytovány osobou registrovanou k dani v jiném ČS nebo
zahraniční osobou s místem plnění v tuzemsku. Ve vazbě
na místo plnění se přenáší povinnost přiznat daň na příjemce
služby, který je plátcem v tuzemsku (tzv. reverse charge).
II.3.(A) Poskytování služeb do tuzemska
V případě, že je poskytována služba tuzemské osobě a místo
plnění je mimo tuzemsko, nevznikají poskytovateli služby z jiného
ČS nebo ze 3. země žádné povinnosti (podle ZDPH platného
v ČR).
Je-li místo plnění v tuzemsku, přiznává daň
příjemce služby
(je-li plátcem daně nebo OID);
poskytovatel služby
(pokud jsou služby poskytovány osobě, která není plátcem ani OID).
DUZP a povinnost přiznat daň při poskytnutí služby ORD
v jiném ČS a zahraniční osobou vzniká plátci k okamžiku
jejich zaplacení nebo uskutečnění, podle toho, co nastane dříve.
II.3.(B) Poskytování služeb z tuzemska
Jestliže poskytne plátce daně se sídlem nebo místem podnikání
v ČR službu s místem plnění mimo tuzemsko, neuplatňuje (§
10) daň na výstupu. Plátce musí vystavit daňový doklad
(nejpozději do 15 dnů od uskutečnění služby nebo
přijetí platby, tj. co nastalo dříve). Na dokladu s náležitostmi
běžného daňového dokladu musí být ve vazbě na předpisy EU
uvedeno sdělení, že osoba, které je služba poskytována, je povinna
přiznat a zaplatit daň ve své zemi, pokud jí zde tato povinnost
vzniká.
II.3.(C) Přepravní služby
Obecně je místem plnění území, kde se přeprava
uskutečňuje. U tuzemské přepravy osob a zboží uplatňuje
daň na výstupu vždy poskytovatel přepravní služby.
Uvedený princip však neplatí pro přepravu zboží mezi členskými
státy. V tomto případě je obecně místem plnění místo
zahájení přepravy.
V případě, že je přeprava zboží mezi ČS
poskytnuta pro ORD v jiném ČS, než ve kterém je zahájena
přeprava, považuje se za místo plnění území ČS, který vydal
DIČ objednavateli přepravy zboží.
Za stanovených podmínek se u přepravních služeb uplatní osvobození
od daně.
Od daně je
osvobozena přeprava
osob mezi jednotlivými členskými státy a dále mezi členskými státy a
třetími zeměmi, ale jen za tuzemský úsek přepravy (v rámci
ČR). Osvobození od daně s nárokem na odpočet se týká
pravidelné i nepravidelné přepravy osob prováděné tuzemskými
přepravci, ORD v jiném ČS nebo zahraniční osobou povinnou
k dani.
II.4. Dovoz a vývoz zboží
Dovozem zboží se rozumí vstup zboží ze třetí
země na území ES, vývozem zboží pak dodání zboží z tuzemska do
třetí země.
II.4.(A) Dovoz
zboží
Místem
plnění je :
území ČS, na
jehož území se zboží nachází v době, kdy vstupuje na území ES;
území s tzv.
ukončeným režimem, např. v případě dočasně
uskladněného zboží nebo zboží umístěného do svobodného celního pásma
či svobodného celního skladu nebo zboží propuštěného do celního režimu
uskladnění v celním skladu či do aktivního zušlechťovacího
styku v podmíněném systému, apod.
Za dovoz zboží
se považuje i vrácení zboží, které bylo umístěno do svobodného celního
skladu nebo svobodného celního pásma, zpět do tuzemska (daňová
povinnost vzniká dnem rozhodnutí o umístění).
Daňová
povinnost při dovozu zboží v tuzemsku vzniká (§ 23) dnem, kdy vzniká povinnost uhradit clo, a
to i v případech, kdy je zboží dovezené beze cla při :
propuštění
dováženého zboží do celního režimu volný oběh, aktivní zušlechťovací
styk v systému navrácení a dočasné použití s částečným
osvobozením od dovozního cla;
nezákonném dovozu
zboží;
porušení podmínek
dočasného uskladnění zboží;
porušení podmínek
stanovených pro celní režim, do kterého bylo dovážené zboží propuštěno.
Daňovým
dokladempři
dovozu zboží do tuzemska je :
rozhodnutí o propuštění zboží do celního
režimu, ve kterém vzniká daňová povinnost;
rozhodnutí o ukončení celního režimu
dočasného použití (jednotný správní doklad = JSD).
Základem
daně při dovozu zboží je součet základu pro vyměření cla, clo, dávky a poplatky
splatné z důvodu dovozu zboží, spotřební daně a vedlejších
příležitostných výdajů, vynaložených při přepravě až
do prvního místa určení v tuzemsku.
II.4.(B) Vývoz zboží
Vývoz zboží je osvobozen od daně s nárokem na odpočet daně, pokud
je odeslání nebo přeprava uskutečněna vývozcem nebo jím zmocněnou osobou,
např. přepravcem.
Vývoz zboží není osvobozen od daně, pokud kupující přepravuje
pohonné hmoty a potraviny pro vlastní spotřebu.
Vývoz je uskutečněn, pokud je zboží propuštěno do celního režimu vývoz nebo pasivní
zušlechťovací styk, zboží vstoupilo do 3. země a výstup zboží je
potvrzen na daňovém dokladu (nebo prokázán jinými důkazními
prostředky).
Daňovým dokladem při vývozu zboží je rozhodnutí o propuštění zboží do celního
režimu vývoz nebo pasivní zušlechťovací styk učiněné na písemném
celním prohlášení (Jednotný správní doklad).
Vývoz zboží je plátce
povinen uvést do daňového přiznání (ř. 430), a to nejdříve
za zdaňovací období, ve kterém byl oprávněn přiznat osvobození
od daně, tj. ke dni výstupu vyváženého zboží z území ES.
II.5. Vrácení
daně
ZDPH umožňuje v určitých případech vracení
daně, a to :
diplomatům (§ 80, jde o osoby požívající výsady
a imunitu);
při hrazení plnění
z prostředků zahraniční pomoci (§ 81);
ORD v jiném ČS (§ 82, při použití
plnění pro ekonomickou činnost v jiném ČS);
zahraničním osobám povinným k dani (§ 83);
turistům ze třetích zemí u vývozu zboží (§
84), které nemá obchodní charakter (při ceně včetně DPH
> 2 000 Kč zaplacené jednomu prodávajícímu v jednom dni),
přičemž nejde vrátit daň v případě UPM, potravin,
tabákových výrobků a alkoholu);
zdravotně postiženým osobám (§ 85, při
pořízení osobního automobilu v tuzemsku, nejvýše však 100 000
Kč);
ozbrojeným silám cizích států (např. NATO)
Existuje rovněž prodej za ceny bez daně (§ 87), tj. bez DPH a spotřební daně. Zboží lze
bez daně prodávat na základě povolení celního úřadu
v tranzitním prostoru mezinárodních letišť a na palubách letadel
fyzickým osobám při jejich bezprostředním výstupu z území ES.