Daň z příjmů fyzických osob (I)

Poplatník daně

V daňové teorii a praxi jsou rozlišovány podle teritoriálního vymezení zdrojů příjmů dva typy

Daňových poplatníků, a to:

poplatník s neomezenou daňovou povinností tj. poplatník, jehož daňová povinnost se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí (daňový tuzemec, rezident)

poplatník s omezenou daňovou povinností tj. poplatník, jehož daňová povinnost se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR (daňový cizozemec, nerezident, nonrezident)

Poplatníkem s neomezenou daňovou povinností (1) je fyzická osoba, která na území ČR:

má bydliště, nebo

se zde obvykle zdržuje. = > 180 dní v roce

Poplatníky s omezenou daňovou povinností (2) jsou fyzické osoby, které na území ČR:

nemají bydliště;

obvykle se nezdržují;

zdržují se méně než 183 dní v roce - student..

zdržují se pouze z důvodu studia či léčení (i když se na území ČR obvykle zdržují);

fyzické osoby, které jsou podle mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění považovány za daňové cizozemce (i když splňují jedno z kritérií pro daňového tuzemce).

Předmět daně

Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou jednotlivé druhy příjmů, které jsou z hlediska sémantického

i z hlediska uplatňování daňových režimů a technik rozděleny do 5 skupin, a to:

příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků (P§6)

příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (P§7)

příjmy z kapitálového majetku (P§8)

příjmy z pronájmu (P§9)

ostatní příjmy (P§10)

Předmětem daně jsou nejen příjmy peněžní, ale rovněž příjmy nepeněžní dosažené i směnou, přičemž

nepeněžní příjmy se oceňují podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon zakotvuje pravidla pro přesnější zjišťování ceny obvyklé. Příjmy získané směnou se posuzují obdobně jako

příjmy získané prodejem.

Předmětem daně nejsou

příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů podle zvláštního právního předpisu, který upravuje podmínky převodu majetku státu na jiné osoby

příjmy získané zděděním

příjmy získané vydáním majetku (restituce, rehabilitace)

příjmy získané darováním nemovitosti, movité věci nebo majetkového práva, s výjimkou příjmů z nich plynoucích

příjem získaný fyzickou osobou nabytím daru v souvislosti s provozováním následujících činností:

školská zařízení

zdravotnická zařízení

zařízení na ochranu opuštěných zvířat

zařízení na ochranu ohrožených druhů zvířat

úvěry a půjčky s výjimkou (viz § 3 odst. 4 písm. b));

příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů (podle § 143a občanského zákoníku)

příjmy plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo z titulu smírného urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit

příjem plynoucí poplatníkovi (rezidentovi ČR), který vypomáhá domácími pracemi v zahraničí nebo příjmy plynoucí poplatníkovi (nerezidentovi), který vypomáhá domácími pracemi v ČR, a to za stravu a ubytování, jde-li o příjem k uspokojování základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb (au-pair)

příjmy získané

darováním nemovitostí nebo ostatního majetku;

převodem nemovitostí nebo ostatního majetku, mezi osobami blízkými v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele;

příjem plynoucí z vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením majetku podle velikosti jejich podílů, příjmy z vypořádání společného jmění manželů;

částka uhrazená zdravotní pojišťovnou , o kterou byl překročen limit regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny podle zvláštních předpisů upravujících limity regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny.

Osvobození příjmů od daně.

V případě daně z příjmů fyzických osob je osvobození od daně zakotveno v § 4 ZDP (tzv. všeobecné osvobození), dále v § 6 (osvobození týkající se příjmů ze závislé činnosti) a v § 10 pro tzv. ostatní příjmy.

V případě tzv. všeobecného osvobození od daně z příjmů fyzických osob (§ 4 ZDP) je třeba věnovat pozornost zejména podmínkám, za kterých jsou příjmy osvobozeny od daně, zejména tzv. časovým testům. Týká se to např. osvobození od daně příjmů z prodeje nemovitostí, příjmů z prodeje movitých věcí, příjmů z prodeje cenných papírů, příjmů z provozu ekologických zařízení, apod. V textu se uvádí pouze odkaz na některá osvobození od daně, další příjmy osvobozené od daně jsou uvedeny v § 4 ZDP a v doporučené literatuře.

3.1 Osvobození příjmů z prodeje nemovitostí

U příjmů z prodeje nemovitostí existují 2 režimy osvobození od daně, a to:

příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu a včetně souvisejícího pozemku – § 4 odst. 1 písm. a) ZDP

příjmy z prodeje nemovitostí nebo nebytových prostor neuvedených v (1) – § 4 odst. 1 písm. b) ZDP.

Příjmy z prodeje rodinného domu, bytu včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu a včetně souvisejícího pozemku (1) je osvobozen od daně z příjmů při splnění 3 podmínek před prodejem bytu nebo rodinného domu:

prodávající v něm měl bydliště po dobu nejméně 2 let bezprostředně před prodejem, nebo prodávající v něm měl bydliště po dobu kratší 2 let bezprostředně před prodejem a použil získané prostředky na uspokojení bytové potřeby

rodinný dům nebo byt není nebo nebyl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do 2 let od jeho vyřazení z obchodního majetku

nejde o příjem, který plyne poplatníkovi z budoucího prodeje rodinného domu, bytu včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu na tomto majetku, včetně souvisejících pozemků, uskutečněného v době do 2 let od jeho nabytí nebo jeho vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech od nabytí nebo po 2 letech od vyřazení z obchodního majetku

Pro osvobození příjmů plynoucích manželům z jejich společného jmění postačí, aby podmínky pro jeho osvobození splnil jen jeden z manželů, pokud majetek, kterého se osvobození týká, není nebo nebyl zařazen do obchodního majetku jednoho z manželů.

Příjmy z prodeje ostatních nemovitostí (2) jsou osvobozeny od daně, jsou-li splněny 2 podmínky:

doba mezi nabytím a prodejem nemovitosti přesáhne dobu 5 let

nemovitost není nebo nebyla zahrnuta do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do 5 let od vyřazení z obchodního majetku.

Do této skupiny tzv. ostatních nemovitostí patří např. obytné domy s 3 a více byty, pozemky, garáže, chaty, vinné

sklepy aj.

V případě, že jde o prodej těchto nemovitostí nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé

(děti, rodiče, prarodiče) nebo manželem (manželkou), zkracuje se doba 5 let o dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele (nebo zůstavitelů, pokud nemovitost byla nabývána postupným děděním v řadě přímé nebo manželem či manželkou).

Poznámka : Další podrobnější informace k osvobození příjmů z prodeje nemovitostí jsou uvedeny v § 4 odst. 1 písm. a) a b).

3.2 Osvobození příjmů z prodeje movitých věcí.

Obecně se dá konstatovat, že příjmy z prodeje movitých věcí jsou osvobozeny od daně z příjmů

fyzických osob (§ 4 odst. 1 písm. c) ZDP). Osvobozeny jsou i příjmy z prodeje movitých věcí vydaných

podle restitučních předpisů (§ 4 odst. 1 písm. g) ZDP). Osvobození se však nevztahuje na příjmy

z prodeje movitých věcí v těchto případech:

příjmy z prodeje motorových vozidel, letadel a lodí, pokud doba mezi nabytím a prodejem nepřesáhne dobu 1 roku

příjmy z prodeje movitých věcí, pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, a to do 5 let od jejich vyřazení z obchodního majetku

příjmy z prodeje movitých věcí vrácených poplatníkovi v rámci restituce, pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku – dále viz bod (2)

3.3 Osvobození příjmů z provozu ekologických zařízení

Od daně z příjmů fyzických osob jsou rovněž osvobozeny podle § 4 odst. 1 písm. e) ZDP příjmy z provozu:

malých vodních elektráren do 1 MW;

větrných elektráren;

tepelných čerpadel;

solárních zařízení;

zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu;

zařízení na výrobu elektřiny nebo tepla z biomasy;

zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek;

zařízení na využití geotermální energie.

Osvobození od daně z příjmů je limitováno časovým intervalem začínajícím kalendářním rokem prvního

uvedení do provozu a končícím v bezprostředně následujících 5 letech.

3.4 Osvobození příjmů z prodeje cenných papírů

Osvobozeny jsou příjmy z prodeje:

Investičních cenných papírů (přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem při jejich prodeji dobu 6 měsíců);

cenných papírů kolektivního investování, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu 6 měsíců

příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 6 měsíců. Doba 6 měsíců mezi nabytím a prodejem cenného papíru u téhož poplatníka se nepřerušuje při:

přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond

sloučení a splynutí podílových fondů

4) příjmy z prodeje cenných papírů, mimo 1),2),3), přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem 5 let.

Osvobození se nevztahuje na příjmy:

z prodeje cenných papírů, které byly nebo jsou zahrnuty do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti

z držby cenných papírů, které jsou příjmy podle § 8 ZDP

z prodeje cenných papírů, které nejsou zahrnuty do obchodního majetku a u nichž nebyl splněn časový test 6 měsíců (tyto příjmy se pak zdaňují v rámci § 10 ZDP)

z převodu členských práv družstva, z převodu účasti na obchodních společnostech nebo z prodeje cenných papírů, pokud byly pořízeny z obchodního majetku poplatníka , a to do 5 let po ukončení jeho podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti

na příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu nebo při změně investičního podílového fondu na otevřený podílový fond, který byl nebo je zahrnut do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7)

Osvobození se vztahuje na osoby, jejichž celkový podíl na základním kapitálu a hlasovacích právech společnosti nepřevyšoval v době 24 měsíců před prodejem c.p. 5 %.

4 Metodika stanovení základu daně.

Při stanovení základu daně fyzické osoby je nejprve třeba stanovit dílčí základy daně. Vycházíme-li

z jednotlivých druhů příjmů, pak se dílčí základy daně (DZD) stanoví takto:

DZD_§6 = P_C * 1,35, (DZD_§6 > 0),

kde : P_C je celkový příjem (hrubý příjem, hrubá mzda),

1,35 je koeficient tzv. superhrubého příjmu .

DZD_§7 = P – V_dzu, (DZD_§7 = 0, > 0, < 0),

kde: P jsou příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním   roce (ve zdaňovacím období),

V_dzu jsou výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

DZD_§8 = P (DZD_§8 > 0, = 0),

kde: P jsou příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním roce.

Poznámka: Pouze v případě příjmů z prodeje předkupního práva na cenné papíry se příjmy snižují o cenu

pořízení předkupního práva. Tento výdaj však může být akceptován pouze do výše příjmů, takže DZD_§8 může být

větší než nula nebo roven nule, tedy nevzniká zde daňová ztráta

DZD_§9 = P – V_dzu, (DZD_§9 = 0, > 0, < 0),

kde:  P jsou příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním roce. V_dzu jsou výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

DZD_§10 = P – V_d, (DZD_§10 = 0, > 0),

kde: P jsou příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním roce.

V_d jsou výdaje na dosažení příjmů. Výdaje na dosažení příjmů mohou být maximálně do výše příjmů, proto DZD_§10 musí být větší nebo roven nule. Nelze v žádném případě v rámci tzv. ostatních příjmů (P_§10) uplatňovat výdaje na zajištění a udržení příjmů. Rovněž k příjmům podle § 10 ZDP nelze tvořit zákonné rezervy.

Základ daně fyzické osoby se pak stanoví takto:

ZD = (DZD_§6 + DZD_§7 + DZD_§8 + DZD_§9 + DZD_§10) – NČ_ZD – P_O,

kde :

ZD je základ daně,

DZD_§6 je dílčí základ daně ze závislé činnosti a z funkčních požitků

DZD_§7 je dílčí základ daně z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti

DZD_§8 je dílčí základ daně z kapitálového majetku

DZD_§9 je dílčí základ daně z pronájmu

DZD_§10 je dílčí základ daně z ostatních příjmů

NČ_ZD je nezdanitelná část základu daně (podle § 15)

P_O jsou odčitatelné položky (podle § 34 ZDP)

Základ daně může být tedy větší než nula nebo roven nule. V daňovém přiznání fyzické osoby se

zaokrouhluje na celé stokoruny dolů.

Z výše uvedeného textu vyplývá, že pouze u příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti

(P_§7) a příjmů z pronájmu (P_§9) může vzniknout ztráta, kterou lze vzájemně zkompenzovat nebo uplatnit

v následujících 7 letech formou snížení základu daně fyzické osoby. Vzájemné kompenzování ztráty podle

§ 7 a § 9 ZDP lze také provést s příjmy podle § 8 a § 10 ZDP.

Ztráta tedy nemůže logicky vzniknout u příjmů

ze závislé činnosti a z funkčních požitků (P§6)

z kapitálového majetku (P§8)

z ostatních příjmů (P§10)

5. Nezdanitelné části základu daně

odečet hodnoty darů poskytnutým poplatníkem v souladu s § 15 odst. 1 ZDP, pokud úhrnná hodnota darů činí alespoň 1 000 Kč nebo přesáhne 2 % ze ZD (přesněji ze Σ DZD), přičemž jako dar na zdravotnické účely lze ocenit hodnotu 1 odběru krve částkou 2 000 Kč; uplatnit lze hodnotu darů maximálně do výše 10 % ze ZD ( DZD);

odečet částky úroků zaplacených z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru (úhrnná částka úroků všech poplatníků v téže domácnosti nesmí pak překročit 300 000 Kč za jedno zdaňovací období);

odečet platby příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem (zaplacenou částku je nutno pro tento účel snížit o 6 000 Kč), nejvýše lze odečíst 12 000 Kč ročně;

odečet částky poplatníkem zaplaceného pojistného na jeho soukromé životní pojištění, nejvýše lze odečíst 12 000 Kč ročně;

odečet částky odpovídající zaplaceným členským příspěvkům člena odborové organizace odborové organizaci, do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období;

odečet úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem ani nebyly uplatněny jako daňový výdaj, nejvýše 10 000 Kč, u osob se zdravotním postižením nejvýše 13 000 Kč, u osob s těžším zdravotním postižením nejvýše pak 15 000 Kč

Položky odčitatelné od základu daně (§ 34)

Daňová ztráta – nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích(ztráta vyměřena za rok 2006, pak možnost uplatnění 2007 až 2011)

100 % nákladů (výdajů) vynaložených při realizaci projektů výzkumu a vývoje

50 % částky, kterou poplatník vypořádal nebo vypořádá v peněžní, případně v nepeněžní formě v období oprávněným osobám jejich majetkový podíl

7. Slevy na dani (§ 35, § 35a, § 35 b, § 35 c, § 35 d)

7.1 Klasické slevy na dani

Z titulu zaměstnávání pracovníků se změněnou pracovní schopností – 18 000 Kč na 1 průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců (§ 35 odst. písm. a).

Z titulu zaměstnávání pracovníků se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením – 60 000 Kč na 1 průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců (§ 35 odst. 1 písm. b).

Sleva na dani ve výši ˝ daně pro právnické osoby zaměstnávající nejméně 25 zaměstnanců, u níž podíl zaměstnanců se zdravotním postižením činí více něž 50 % průměrného ročního přepočteného počtu všech zaměstnanců (§ 35 odst. 1 písm. c).

7.2 Slevy na dani z titulu poskytnutí investiční pobídky

Sleva na dani pro poplatníky s příslibem investičních pobídek ve výši 100 % po dobu 5 let (do roku

2008 pak 10 let) počínaje rokem, kdy poplatník splnil všechny podmínky (§ 35 a, § 35 b).

7.3 Slevy na dani nahrazující nezdanitelné části základu daně.

Fyzické osoby mohou uplatnit slevy na dani v této výši :

24 840 Kč na poplatníka

24 840 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující částku 38 040 Kč ročně; je-li manžel(-ka) držitelem průkazu ZTP - P, zvyšuje se částka slevy na dani na dvojnásobek, tj. na 49 680 Kč

2 520 Kč, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod

5 040 Kč, pobírá-li poplatník plný invalidní důchod

16 140 Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP-P

4 020 Kč, je-li poplatník osobou soustavně se připravující na své povolání studiem nebo předepsaným výcvikem.

7.4 Daňové zvýhodnění na vyživované dítě.

Poskytuje se ve výši 10 680 Kč ročně (u zaměstnanců při výpočtu záloh na daň ve výši 890 Kč

měsíčně) ve 3 formách, a to jako sleva na dani, daňový bonus, kombinace slevy na dani a daňového

bonusu (§35 c). Daňový bonus se poskytuje na každé vyživované dítě (maximálně 4 350 Kč měsíčně

nebo 52 200 Kč ročně).

Daňový bonus může uplatnit poplatník, který měl příjem podle § 6, 7, 8 nebo 9 alespoň ve výši 6-

násobku minimální mzdy.

Nonrezident může uplatnit daňový bonus, jestliže úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území ČR činí

nejméně 90 % všech jeho příjmů.

8. Zdaňování příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků.

8.1 Vymezení pojmů.

Do příjmů ze závislé činnosti zahrnujeme:

příjmy ze současného nebo dřívějšího poměru:

pracovně - právního

služebního

členského

obdobného

příjmy za práci:

členů družstev

společníků a jednatelů s.r.o.

komanditistů komanditní společnosti

odměny členů statutárních orgánů a jiných orgánů právnických osob (tantiémy)

příjmy poplatníka, které mu plynou v souvislosti se současným, dřívějším nebo budoucím výkonem závislé činnosti

příjmy z tzv. mezinárodního pronájmu pracovní síly

K funkčním požitkům patří

funkční platy členů vlády, poslanců a senátorů Parlamentu ČR, poslanců Evropského parlamentu zvolených na území ČR a vedoucích ústředních orgánů státní správy

odměny za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách a jiných orgánech a institucí

8.2 Techniky výběru daně a daňové režimy.

U příjmů ze závislé činnosti se uplatňuje technika výběru daně spočívající v odvodu daně prostřednictvím

plátce daně, který pod svou majetkovou odpovědností srazí daň nebo zálohu na daň poplatníkovi

a odvede ji správci daně.

Uplatňují se zde 2 daňové režimy, a to :

zdaňování příjmů zvláštní sazbou daně ve výši 15 % ze samostatného základu daně (tzv. srážkovou daní)

zdaňování příjmů na základě stanovení zálohy na daň stanovené podle § 38h (po skončení zdaňovacího období může a nemusí následovat tzv. roční zúčtování záloh na daň)

Zvláštní sazbou daně se zdaňují příjmy ze závislé činnosti označené v rámci vymezení pojmu „příjmy ze

závislé činnosti“ symboly (1) a (4), tj. příjmy uvedené v § 6 odst. 1 písm. a) a d), pokud poplatník

nepodepsal prohlášení k dani, a úhrnná výše příjmů nepřesáhne částku 5 000 Kč za 1 měsíc u téhož

zaměstnavatele.

V ostatních případech se stanovuje záloha na daň.

Schéma výpočtu zálohy na daň je následující :

+ měsíční příjem (Kč) * 1,35 = superhrubý příjem (Kč)

= základ daně pro výpočet zálohy na daň (Kč)

= základ daně pro výpočet zálohy na daň (zaokrouhlený na 100 Kč nahoru) v Kč

= záloha na daň vypočtená (Kč)

– měsíční sleva na dani, a to :

2 070 Kč na poplatníka,

210 Kč na částečný invalidní důchod,

420 Kč na plný invalidní důchod,

1 345 Kč na držitele průkazu ZTP-P,

335 Kč na studenta;

= záloha na daň snížení o měsíční slevy na dani (§35ba) v Kč

– měsíční daňové zvýhodnění formou slevy na dani (Kč)

= skutečně sražená záloha na daň (Kč);

+ měsíční daňový bonus (Kč);

= záloha na daň upravená o slevu na dani nebo daňový bonus (Kč).

Poznámka : záloha na daň se stanovuje podle § 38h ZDP, pokud poplatník podepsal prohlášení k dani.

V případě, že toto prohlášení nepodepsal, záloha se určí rovněž podle § 38h ZDP.

Při ročním zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků se provádí výpočet daňové povinnosti takto :

+ roční příjem * 1,35 = superhrubý příjem Kč (DZD§6)

– odpočet nezdanitelných částek (§ 15 ZDP)

= základ daně

= základ daně zaokrouhlený na celé 100 Kč dolů

= daň

– roční slevy na dani

= daň po slevách (§ 35ba)

= daňové zvýhodnění na vyživované dítě;

= zúčtování měsíčních daňových bonusů

= zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění

Daň se stanovuje podle § 16 ZDP.

8.3 Zdaňování tantiém (odměn členů statutárních orgánů a jiných orgánů právnických osob).

U tantiém se uplatňuje technika výběru daně spočívající v odvodu daně prostřednictvím plátce daně, který pod svou majetkovou odpovědností srazí daň nebo zálohu na daň poplatníkovi a odvede ji správci daně.

Uplatňují se zde 2 daňové režimy, a to :

zdaňování příjmů zvláštní sazbou daně ve výši 15 % ze samostatného základu daně (tzv. srážkovou daní), je-li poplatníkem daně nonrezident

zdaňování příjmů na základě stanovení zálohy na daň (po skončení zdaňovacího období může a nemusí následovat tzv. roční zúčtování záloh na daň), je-li poplatníkem rezident ČR

8.4 Zdaňování příjmů z dohod o provedení práce a z dohod o pracovní činnosti.

U dohod o provedení práce (maximálně 150 odpracovaných hodin u jednoho zaměstnavatele ročně) se

nesráží zdravotní a sociální pojištění, kdežto u dohod o pracovní činnosti (znějící na částku alespoň

400 Kč a počet dní více než 7) se toto pojištění sráží.

U obou typů dohod se uplatňují 2 daňové režimy, a to :

zdaňování příjmů zvláštní sazbou daně ve výši 15 % ze samostatného základu daně (tzv. srážkovou daní), pokud poplatník  nepodepsal prohlášení k daní a měsíční příjem nepřevyšuje 5 000 Kč

v ostatních případech se uplatňuje záloha na daň, pokud podepsal prohlášení k dani, pak podle § 38h, pokud nepodepsal prohlášení k dani a příjem převyšuje částku 5 000 Kč, tak záloha na daň vypočtená rovněž podle § 38h