Daň z příjmů fyzických osob (II)

1. Explikace pojmů podnikání a jiná samostatná výdělečná činnost.

Podnikání je soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní

odpovědnost za účelem dosažení zisku (§ 2 zákona č. 593/1991 Sb., obchodní zákoník).

Podnikatelem je:

osoba zapsaná v obchodním rejstříku,

osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění,

osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů,

fyzická osoba provozující zemědělskou výrobu, zapsaná do evidence podle zvláštních předpisů.

Jiná výdělečná činnost je soustavná činnost za účelem dosažení zisku prováděná samostatně

jinou osobou než podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost.

Příjmy z podnikání zahrnují (§ 7 odst.1):

příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství [80 %];

příjmy ze živnosti [60 %, 50 %];

příjmy z jiného podnikání [40 %];

příjmy společníků v.o.s. a komplementářů k.s.

Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti zahrnují (§7 odst. 2):

příjmy z užití nebo poskytnutí práv (průmyslové vlastnictví, jiné duševní vlastnictví, autorská práva, práva příbuzná právu autorskému, vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem) [40 %];

příjmy z výkonu nezávislého povolání [40 %];

příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce [40 %];

příjmy z činnosti správce konkursní podstaty, včetně příjmů z činnosti předběžného správce, zvláštního správce, zástupce správce a vyrovnacího správce, které nejsou živností ani podnikáním [40 %].

2. Daňové režimy a techniky výběru daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (P§7).

Režimy daně:

zdanění zvláštní sazbou daně (Sd = 15 %) ze samostatného základu daně (tzv. srážkovou daní) za podmínky, že Σ P je ≤ 7 000 Kč za měsíc u téhož plátce, a jedná se pouze o příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize;

2. Daňové režimy a techniky výběru daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (P§7).

zdanění zvláštní sazbou daně (Sd = 15 %) ze samostatného základu daně (tzv. srážkovou daní) u příjmů nonrezidentů ze služeb (s výjimkou stavebně montážních projektů), z  nezávislé činnosti vykonávané na území ČR (architekt, lékař, inženýr, právník, vědec, umělec, daňový či účetní poradce, auditor), z osobně vykonávané činnosti na území ČR nebo zde zhodnocované (veřejně vystupující umělec,  sportovec, artista, spoluúčinkující osoba) a ve formě náhrad za poskytnutí práva na užití nebo za užití práva (právo autorské nebo příbuzné právu autorskému, průmyslové vlastnictví, počítačové programy, výrobně- technické a jiné hospodářsky využitelné poznatky);

2. Daňové režimy a techniky výběru daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (P§7).

zdanění příjmů v přiznání k dani z příjmů, kdy poplatník si pod svou majetkovou odpovědností vypočítá daň, uvede ji v přiznání k dani a zaplatí daň v zákonem stanoveném termínu, přičemž musí stanovit tzv. dílčí základ daně, kdy: DZD = P – V (daňově uznatelné, tj. výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů). V rámci tohoto režimu daně lze výdaje stanovit dvojím způsobem, a to  buď jako výdaje prokazatelně vynaložené nebo stanovené procentem z příjmů, a to:

u příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství;

- u živností řemeslných,

u živností neřemeslných;

v ostatních případech (kromě podílů společníků v.o.s. a komplementářů k.s. na zisku).

Ve výdajích v % z příjmů jsou zahrnuty veškeré daňové výdaje poplatníka.

2 Daňové režimy a techniky výběru daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (P§7).

daň stanovená paušální částkou, kterou na základě žádosti poplatníka stanovuje správce daně.

Techniky výběru daně:

výběr daně prostřednictvím plátcem daně zvláštní sazbou daně ze samostatného základu daně (tzv. srážková daň); srážku daně provede plátce daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka a daň odvede správci daně nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen provést srážku;

výběr daně prostřednictvím přiznání k dani z příjmů fyzických osob s úhradou daně nejpozději v den stanoveného zákonného termínu pro přiznání k dani;

výběr daně na základě daně stanovené paušální částkou, kdy správce daně o stanovení daně sepíše tzv. protokol o ústním jednání, jehož součástí je i rozhodnutí vyhlášené při jednání, přičemž takto stanovená daň se již nevyměřuje platebním výměrem.

3 Zdaňování příjmů ve formě podílu na zisku společníků v.o.s. a komplementářů k.s.

Podíl na zisku (základ daně) se rozděluje na jednotlivé společníky podle podílů stanovených ve

společenské smlouvě, jinak rovným dílem.

Při zdaňování příjmů společníků v.o.s. platí tyto zásady:

u fyzických osob je podíl na zisku dílčím základem daně (DZD_§7), u právnických osob základem daně;

do nákladů společnosti lze zahrnout i výdaje na pracovní cesty zaměstnanců a společníků;

dary poskytnuté v.o.s. nesnižují základ daně v.o.s., ale rozdělují se na společníky stejným dílem jako podíl na zisku a posuzují se podle § 15 odst. 1 a 2;

obdobně jako podíly na zisku a dary rozdělují se na společníky odčitatelné položky podle § 34 (např. ztráta, 100 % výdajů na projekty výzkumu a vývoje) a slevy na dani podle § 35 (na zaměstnance se zdravotním postižením);

příjmy společníka v.o.s. nelze rozdělit na spolupracující osoby;

je-li společníkem v.o.s. právnická nebo fyzická osoba, která není rezidentem ČR, pak se z hlediska zdanění považuje za stálou provozovnu a její podíl na zisku se zdaňuje v ČR;

V případě komplementářů k.s. platí stejné zásady jako u společníků v.o.s. Základ daně komanditní společnosti se rozdělí na jednotlivé společníky podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem. Komplementáři k.s. (fyzické osoby) zdaní svůj podíl na zisku v přiznání k dani z příjmů, část podílu na zisku připadající na skupinu komanditistů je zdaněna v přiznání k dani z příjmů právnické osoby.

4. Daň stanovená paušální částkou.

Daň stanovená paušální částkou je určena pouze vymezenému okruhu poplatníků, kteří mají příjmy

z podnikání a splňují následující podmínky:

mají příjmy (P§7) včetně příjmů ve formě úroků na běžném účtu (P§8):

ze zemědělské výroby, z lesního a vodního hospodářství;

ze živnosti;

z jiného podnikání podle zvláštních předpisů;

provozují podnikatelskou činnost bez zaměstnanců;

provozují podnikatelskou činnost bez spolupracujících osob s následující výjimkou (při spolupráci manželů může o stanovení paušální daně požádat i spolupracující manžel, resp. manželka);

roční výše příjmů v bezprostředně předcházejících 3 zdaňovacích obdobích nepřesáhla 5 000 000 Kč;

nejsou účastníky sdružení fyzických osob;

podají žádost správci daně nejpozději do 31. ledna běžného zdaňovacího období;

uvedou v žádosti předpokládané příjmy a výdaje a další skutečnosti rozhodné pro stanovení daně paušální částkou;

poplatník je povinen z titulu daně z příjmů vést jednoduchou evidenci o výši dosahovaných příjmů, pohledávek a hmotném majetku používaném pro výkon činnosti;

plátci daně z přidané hodnoty musí vést evidenci podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

Výši daně určí správce daně nejpozději do 15. května běžného zdaňovacího období. Poplatník má

povinnost uhradit daň nejpozději do 15.prosince běžného zdaňovacího období. Daň stanovená

paušální částkou daně činí nejméně 600 Kč za zdaňovací období.

5. Daňová evidence

Daňová evidence slouží především ke správnému zjištění základu daně z příjmů fyzické osoby.

Daňová evidence (§ 7b) obsahuje údaje o:

příjmech a výdajích (v členění potřebném pro zjištění základu daně);

majetku a závazcích.

Daňová evidence obsahující údaje o příjmech a výdajích je zachycena v tzv. deníku příjmů a výdajů.

Zápisy v deníku se uskutečňují chronologicky podle jednotlivých daňových dokladů, přičemž k 31.12. se

provedou konečné součty příjmů a výdajů a zjistí se částka zdanitelných příjmů a výdajů na dosažení,

zajištění a udržení příjmů.

V daňové evidenci je zachycen rovněž majetek, který si vložila do obchodního majetku OSVČ, a

který slouží podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (tzv. obchodní majetek). V rámci

evidence majetku a závazků pak OSVČ vede karty dlouhodobého majetku, zásob, pohledávek a

závazků, rezerv, úvěrů a půjček a ostatní evidenci (např. mzdovou evidenci, knihu jízd, pokladní knihu,

evidenci stálých plateb).

Podnikatelské subjekty oceňují a zapisují do daňové evidence majetek a závazky jednak k okamžiku

uskutečnění hospodářské operace a k 31.12. jako poslednímu dni zdaňovacího období.

K oceňování majetku v rámci daňové evidence se uplatňují tyto ceny:

pořizovací cena;

reprodukční pořizovací cena;

vlastní náklady;

jmenovitá hodnota;

vstupní cena (podle ZDP);

zůstatková cena.

Daňové režimy minimalizace daňové povinnosti.

Jde o takové daňové režimy, které umožňují poplatníkovi při uplatnění zákonem dovoleného postupu minimalizovat daňovou povinnost.

Patří mezi ně možnost:

rozdělování příjmů a výdajů spoluvlastníků  (§11→ §7,9,10);

rozdělování příjmů a výdajů účastníků sdružení fyzických osob (§12→ §7);

rozdělování příjmů a výdajů na spolupracující osoby (§13→ §7);

Rozdělování příjmů a výdajů spoluvlastníků.

Příjmy dosažené společně 2 nebo více poplatníky z titulu spoluvlastnictví k věci nebo ze společných

práv a společné výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení příjmů rozdělují mezi poplatníky podle spoluvlastnických podílů.

Jestliže plynou příjmy z užívání věci ve spoluvlastnictví na základě písemné smlouvy uzavřené

všemi spoluvlastníky jen určitým spoluvlastníkům nebo jinak, rozdělují se tyto příjmy a výdaje podle

smlouvy. Pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny podle spoluvlastnických podílů , mohou

spoluvlastníci uplatnit výdaje na ně připadající pouze v prokázané výši.

V případě příjmů ze společného vlastnictví manželů, se příjmy z pronájmu (§9) a příjmy ostatní

(§10) zdaňují u jednoho z manželů.

2 Rozdělování příjmů a výdajů účastníků sdružení fyzických osob.

Jedná se o příjmy a výdaje účastníků sdružení, které není právnickou osobou při společném podnikání

nebo společné jiné samostatně výdělečné činnosti na základě smlouvy o sdružení.

Vztahy mezi účastníky sdružení jsou upraveny v § 829 až 841 občanského zákoníku.

Při rozdělování příjmů a výdajů účastníků sdružení je třeba respektovat tyto zásady

příjmy a výdaje se rozdělují mezi účastníky sdružení rovným dílem, není-li ve smlouvě o sdružení stanoveno jinak;

pokud jeden z účastníků sdružení je plátcem DPH, pak se musí jako plátci DPH zaregistrovat i ostatní účastníci sdružení;

jestliže jsou příjmy a výdaje mezi účastníky sdružení rozděleny rovným dílem (= rovný díl znamená, že u každého účastníka sdružení je podíl příjmů stejný jako podíl výdajů), mohou účastníci sdružení uplatnit výdaje v prokázané výši i procentem z příjmů;

sdružení není účetní jednotkou, účetnictví sdružení nebo daňovou evidenci vede v souladu se smlouvou o sdružení pověřený účastník sdružení, přičemž příslušnou výši podílu na příjmech a výdajích si každý účastník zaúčtuje do svého účetnictví pomocí zvláštního účetního dokladu;

odpisy hmotného majetku, který účastníci sdružení společně vlastní, si účastníci sdružení uplatňují poměrně do svých výdajů.

3 Rozdělování příjmů a výdajů na spolupracující osoby.

Příjmy dosažené při podnikání a JSVČ provozované za spolupráce druhého z manželů a ostatních

osob žijících s poplatníkem v domácnosti a výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů lze

rozdělit s cílem minimalizovat daňovou povinnost.

V rámci této spolupráce existují 2 daňové režimy:

1) rozdělení na manželku (manžela) za podmínek, že: 

podíl příjmů a výdajů na manželku (manžela) nesmí překročit 50 %;

dílčí základ daně spolupracující manželky (manžela) smí činit nejvýše 540 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období, resp. 45 000 Kč za každý i započatý měsíc této spolupráce;

manželé žijí ve společné domácnosti.

2) v ostatních případech spolupráce manžela (manželky) a ostatních

osob žijících v domácnosti za podmínek, že:

podíl příjmů a výdajů na všechny spolupracující osoby nesmí překročit 30 %;

u všech spolupracujících osob musí být výše podílu na příjmech a výdajích stejná;

dílčí základ daně všech spolupracujících osob dohromady smí činit nejvýše 180 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období, resp. 15 000 Kč za každý i započatý měsíc této spolupráce;

příjmy a výdaje nelze rozdělit na děti až do ukončení povinné školní docházky;

příjmy a výdaje nelze rozdělit na manželku (manžela) a na děti, pokud jsou uplatňovány jako osoby vyživované (z titulu slev na dani, resp. daňového zvýhodnění na děti);

spolupracující osoby žijí s poplatníkem ve společné domácnosti

Výdaje lze uplatnit v prokázané výši i procentem z příjmů.

Na spolupracující osobu nelze rozdělovat:

podíl na zisku společníka v.o.s. a komplementáře k.s.;

dary a jiné nezdanitelné části základu daně (podle § 15);

položky odčitatelné (podle § 34);

slevy na dani.

7. Zdaňování příjmů z kapitálového majetku

U příjmů z kapitálového majetku (P§8) se uplatňují 3 režimy zdanění:

příjmy vstupují do dílčího základu daně zdaňovaného v přiznání k dani z příjmů fyzické osoby  s daňovým zatížením 15 %, přičemž dílčím základem daně (DZD§8) je příjem nesnížený o výdaje s výjimkou příjmů z prodeje předkupního práva na cenné papíry , kdy je výdajem cena předkupního práva, maximálně však do výše příjmů z prodeje tohoto předkupního práva;

příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí [vymezené v § 8 odst. 1 písm. a) až f) a v odst. 2 písm.a)] jsou zahrnuty v samostatném základu daně  a zdaňují se sazbou daně 15 % (§ 16 odst. 2), přičemž do samostatného základu daně se příjmy zahrnují v hrubé výši;

příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně ve výši 15 % (jednorázovou srážkovou daní podle § 36).

V daňovém přiznání [režim daně (1)] se zdaňují tyto příjmy z kapitálového majetku:

úroky z vkladů na běžných účtech, které jsou podle podmínek banky určeny k podnikání;

úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček;

úroky a poplatky z prodlení;

úroky z práva na dorovnání;

úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši u společníků v.o.s.;

úroky a jiné výnosy z držby směnek s výjimkou úrokových příjmů a jiných výnosů z držby směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, plynoucí ze zdrojů na území ČR, které jsou samostatným základem pro zdanění zvláštní sazbou daně (podle § 36);

příjmy z předkupního práva na cenné papíry;

příjmy z kapitálového majetku plynoucí ze zdrojů v zahraničí, pokud poplatník nevyužil možnosti je zahrnout do samostatného základu daně a zdanit je sazbou 15 %;

úrokové příjmy z dluhopisů vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v ČR nebo Českou republikou plynoucí rezidentům ČR.

Zvláštní sazbou daně (podle § 36) ze samostatného základu daně, tzv. srážkovou daní se zdaňují pouze příjmy

z kapitálového majetku se zdrojem v ČR, a to [režim (3)]:

podíly na zisku (dividendy) z majetkového podílu na a.s., na s.r.o.a k.s. a podíly na zisku z členství v družstvu [sd = 15 %];

úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů [sd = 15 %];

úrokové příjmy z dluhopisu, ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému (s výjimkou úrokového příjmu z dluhopisu vydaného v zahraničí rezidentem ČR nebo Českou republikou [sd = 15 %];

podíly na zisku tichého společníka [sd = 15 %];

úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na vkladovém účtu (např. termínované vklady) a úroky z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání (sporožirové, devizové účty) [sd = 15 %];

výnosy z vkladních listů na jméno a vkladů na roveň jim postavených, kdy majitelem vkladu je fyzická osoba, po celou dobu trvání vkladového vztahu [sd = 15 %];

dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem snížené o zaplacené příspěvky a o státní příspěvek na penzijní připojištění [sd = 15 %];

plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, snížené o zaplacené pojistné [sd = 15 %];

rozdíl mezi vyplacenou (nominální) hodnotou dluhopisu včetně vkladního listu nebo vkladu jemu na roveň postavenému a emisním kurzem při jejich vrácení a prodejní hodnotou při jejím vydání s tím, že v případě předčasného zpětného nákupu se použije místo jmenovité hodnoty cena zpětného nákupu [sd = 15 %];

úrokové příjmy z vkladních listů a vkladů na jim na roveň postavených, které neznějí na jméno [sd = 15 %];

příjmy plynoucí fyzické osobě při zániku smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem, smlouvy na soukromé životní pojištění ve formě odbytného sníženého o zaplacené příspěvky, resp. pojistné [sd = 15 %];

příjmy nonrezidenta z vyrovnání mimo stojícímu společníkovi na základě převodu zisku nebo ovládací smlouvy [sd = 15 %].

V případě společného jmění manželů se příjmy z kapitálového majetku zdaňují tak, že příjem plynoucí

do společného jmění manželů se zdaňuje:

u toho manžela, u kterého je vložen do obchodního majetku;

jen u jednoho z nich, jedná-li se o příjem ze zdroje, který není vložen do obchodního majetku.

Techniky výběru daně u příjmů z kapitálového majetku jsou 2, a to:

výběr daně u zdroje prostřednictvím plátce daně (uplatňuje se u daňového režimu označeného (3);

výběr daně prostřednictvím přiznání k dani z příjmů fyzické osoby (uplatňuje se u daňového režimu označeného (1) a (2).

8. Zdaňování příjmů z pronájmu.

Příjmy z pronájmu (P§9) lze věcně vymezit takto

příjmy z pronájmu nemovitostí (jejich částí) nebo bytů (jejich částí);

příjmy z pronájmu movitých věcí, kromě příležitostného pronájmu, který se zdaňuje v rámci ostatních příjmů (P§10).

V rámci § 9 ZDP jsou zdaňovány příjmy z pronájmu za podmínky, že nejde o příjmy podle § 6 až 8.

Příjmy z pronájmu plynoucí manželům ze společného jmění manželů se zdaňují u jednoho z nich.

V případě zdaňování příjmů z pronájmu existuje pouze jeden režim zdanění, a to stanovení dílčího

základu daně (DZD§9) s technikou výběru daně prostřednictvím přiznání k dani z příjmů Dílčím

základem daně jsou příjmy z pronájmu snížené o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. U příjmů

z pronájmu (P§9) může vzniknout daňová ztráta.

Výdaje lze uplatnit dvojím způsobem:

procentem z příjmů ;

jako prokazatelně vynaložené.

V případě výdajů stanovených procentem z příjmů lze uplatnit výdaje ve výši 30 % z příjmů, v nichž jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka. Poplatník je povinen vést evidenci příjmů a pohledávek vzniklých v souvislosti s pronájmem.

Do výdajů prokazatelně vynaložených lze zahrnout mimo jiné rovněž:

odpisy pronajímaného majetku;

rezervu na opravy hmotného majetku;

pojištění pronajímaného majetku;

opravy a výdaje na údržbu majetku.

Při uplatňování prokazatelně vynaložených výdajů je  poplatník povinen vést:

záznamy o příjmech a výdajích v časovém sledu;

evidenci hmotného majetku, který lze odpisovat;

evidenci o tvorbě a použití rezervy na opravy hmotného majetku, pokud je vytvářena;

evidenci o pohledávkách a závazcích ve zdaňovacím období, ve kterém dochází k ukončení pronájmu;

mzdové listy, pokud poplatník vyplácí mzdy.

9. Zdaňování ostatních příjmů

Za ostatní příjmy (P§10) považujeme příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku a přitom nejde

o příjmy podle § 6 až 9.

Ostatní příjmy zahrnují zejména:

příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována samostatně hospodařícím rolníkem (podnikatelem);

příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru nebo spoluvlastnického podílu na nich, movité věci, cenného papíru a příjmy plynoucí jako protihodnota menšinovým akcionářům při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických cenných papírů, pokud nejsou osvobozeny od daně (podle § 4);

příjmy z převodu účasti na s.r.o., komanditisty na k.s. nebo z převodu členských práv a povinností k družstvu včetně majetkových podílů na transformovaném družstvu, pokud nejsou osvobozeny od daně (podle § 4);

příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví včetně práv autorských a práv příbuzných autorskému právu;

přijaté výživné, důchody a obdobné opakující se požitky, pokud nejsou osvobozeny od daně (§ 4);

podíl společníka obchodní společnosti s výjimkou společníka v.o.s., komplementáře k.s. nebo podíl člena družstva na likvidačním zůstatku při likvidaci společnosti nebo družstva anebo podíl majitele podílového listu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, s výjimkou splynutí nebo sloučení podílového fondu;

vypořádací podíl při zániku účastníka společníka obchodní společnosti s výjimkou společníka v.o.s. a komplementáře k.s., nebo při zániku členství v družstvu a další podíl na majetku družstva;

výhry v loteriích a jiných podobných hrách a výhry z reklamních soutěží a slosování (s výjimkou příjmů osvobozených od daně);

ceny z veřejných soutěží , ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže (kromě příjmů osvobozených podle § 4);

příjmy, které společník v.o.s. nebo komplementář k.s. obdrží v souvislosti s ukončením účasti na v.o.s. nebo k.s. od jiné osoby než od v.o.s. nebo k.s., v níž ukončil účast;

příjmy z převodu jmění na společníka a příjmy z vypořádání podle obchodního zákoníku;

příjmy z jednorázového odškodnění budoucích nároků na náhradu za ztrátu příjmu na základě písemné dohody o jejich úplném a konečném vypořádání mezi oprávněnými osobami a pojišťovnou.

Z ostatních příjmů (P§10) jsou osvobozeny od daně:

cena z veřejné soutěže, z reklamní soutěže, z reklamního slosování a cena ze sportovní soutěže nepřevyšující 10 000 Kč (s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníka, u něhož je sportovní činnost podnikáním);

cena z veřejné soutěže a obdobná cena plynoucí ze zahraničí je osvobozena zcela, pokud byla v plné výši darována příjemcem na účely stanovené v § 15 odst. 1;

výhry z loterií, sázek a podobných her provozovaných na základě povolení vydaného MF podle zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, nebo na základě předpisů vydaných v členských státech EU nebo v dalších státech, které tvoří EHP;

příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí včetně příjmů z příležitostné zemědělské výroby, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období  20 000 Kč (příjmem poplatníka, kterému plyne příjem z chovu včel a u kterého nepřekročí počet včelstev 40, je částka 500 Kč na 1 včelstvo).

U ostatních příjmů (P§10), které nejsou osvobozeny od daně,

se uplatňují 3 daňové režimy:

zdanění příjmů u zdroje zvláštní sazbou daně ze samostatného základu daně (srážkovou daní podle § 36);

stanovení dílčího základu daně v přiznání k dani z příjmů;

zdanění příjmů zvláštní sazbou daně ze samostatného základu daně u příjmů se zdrojem v zahraničí (sazbou daně podle § 16 odst. 2).

Srážkovou daní podle § 36 se zdaňují tyto příjmy:

vypořádací podíl při zániku společníka v s.r.o., komanditisty v k.s. a při zániku členství v družstvu, kdy základ daně se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti [sd = 15 %];

podíl na likvidačním zůstatku akcionáře v a.s., společníka v s.r.o., komanditisty v k.s. a člena družstva v družstvu, kdy základ daně se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti [sd = 15 %];

vyplácený další podíl na majetku družstva v rámci transformace družstev [sd = 15 %];

příjmy z výher v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách, v reklamních soutěžích a v reklamním slosování (kromě příjmů osvobozených od daně) [sd = 15 %];

příjmy z cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže [sd = 15 %];

příjmy z jednorázového odškodnění budoucích nároků na náhradu za ztrátu příjmu na základě písemné dohody o jejich konečném a úplném vypořádání mezi oprávněnými osobami a pojišťovnou [sd = 15 %].

) Při stanovení dílčího základu daně v přiznání lze uplatnit pouze výdaje na dosažení příjmů, nikoliv

výdaje na zajištění a udržení příjmů, přičemž výdaje na dosažení příjmů mohou být uplatněny maximálně

do výše příjmů. Výdaje procentem z příjmů (ve výši 80 %) lze uplatnit pouze u příležitostné zemědělské

výroby. Příjmy plynoucí manželům ze společného jmění (P§10) se zdaňují u jednoho z nich.

3) V případě zdanění příjmů se zdrojem v zahraničí pomocí tzv. srážkové daně, se příjem do samostatného základu daně zahrnuje v hrubé výši. Takto se zdaňují následující příjmy:

podíly na likvidačním zůstatku společnosti, resp. družstva, společníků s.r.o., komanditistů k.s., akcionářů a.s. a členů družstva při likvidaci společnosti, resp. družstva [sd = 15 %];

vypořádací podíly při zániku účasti společníků v s.r.o.,  akcionářů v a.s. a komanditistů v k.s. [sd = 15 %];

vypořádací podíl při zániku členství v družstvu [sd = 15 %];

výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách, v reklamních soutěžích a v reklamním slosování, ceny z veřejných a sportovních soutěží [sd = 15 %].

Techniky výběru daně u ostatních příjmů jsou 2, a to:

výběr daně u zdroje prostřednictvím plátce daně (uplatňuje se u daňového režimu označeného (1);

výběr daně prostřednictvím přiznání k dani z příjmů fyzické osoby (uplatňuje se u daňového režimu označeného (2) a (3).