Daňová soustava ČR

Daňová soustava každého státu musí odpovídat jeho ekonomickému systému, musí působit v podstatě stejně na všechny podnikatelské subjekty bez ohledu na vlastnictví a formu podnikání, nutná je srozumitelnost daňové soustavy pro daňové poplatníky. Za služby, které stát poskytuje FO a PO a které nelze provádět podnikatelskou formou nebo pouze podnikatelskou formou, musí tyto osoby platit formou daní (bezpečnost, obrana, vzdělání, kultura, zdravotnictví…). Smyslem daňové soustavy je zajistit financování těch společenských potřeb, které nelze lépe zajistit jinými formami než prostřednictvím státu jako celku, prostřednictvím krajů a obcí

Funkce daňové soustavy

fiskální - znamená úkol daňové soustavy vytvořit dostatečně velký státní rozpočet, který zabezpečuje plynulé financování státního hospodářství a umožňuje nezbytné zásahy do celého národního hospodářství

2, regulační - dílčím úkolem některých daní (zejm. spotřebních) je regulovat spotřebu, což v souladu se zájmem občanů přispívá ke zdravější a ekologicky únosné spotřebě

3, stimulační - daňová soustava musí působit jako ekonomický nástroj v tom smyslu, aby se daňoví poplatníci rozhodovali v souladu s ekonomickými hledisky (podpora produktivního využití např. nemovitostí – pronájem, podnikání…)

4, sociální - aby stát nenarušil zájem podnikatelů podnikat, nemůže zajistit přímými daněmi ve státním rozpočtu tak velké prostředky, které by v žádoucím rozsahu dostačovaly na financování všech potřeb FO a PO, proto do daňového systému zabudovává nástroje, které do určité míry pomáhají řešit tyto potřeby ve státě (např. odečitatelné položky ze základů daní, slevy z daně…)

Struktura daňové soustavy ČR

A, daně nepřímé - jsou platby, které jsou vázány na jednotlivé druhy výrobků nebo služeb, poplatníkem nepřímých daní (i když je do státního rozpočtu odvádí někdo jiný) je konečný spotřebitel, který je platí v ceně výrobků a služeb (DPH, spotřební daně)

B, daně přímé - jsou daně, které mají bezprostřední vazbu na tvorbu hodnot a zisku FO a PO, daňový poplatník je adresný, (daň z příjmů FO a PO a majetkové daně - daň z nemovitostí, z pozemků a staveb, daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí, silniční daň)

Právní úprava daňové soustavy každá daň je ukotvena v daném zákoně

Základní pojmy daňové soustavy

Daň = zákonem stanovená, zpravidla opakující se platba FO nebo PO do státního rozpočtu

Daňová záloha = část daně, která musí být placena dříve, než bude ukončeno zdaňovací období, tedy období, za které se daň počítá

Nedoplatek daně = vzniká tím, že celkové zálohy na daň jsou nižší než vyměřená celková daň, musí být uhrazen do stanoveného termínu

Přeplatek daně = vzniká tím, že celkové zálohy na daň jsou vyšší než vyměřená celková daň, musí být správcem daně vrácen, případně započítán na novou daňovou povinnost

Splátka daně = je část již stanovené velikosti daně v průběhu zdaňovacího období, za které se daň vyměřuje, daňová povinnost je splněna uhrazením poslední splátky

Poplatník daně = je FO nebo PO, která ze zákona nese daňové břemeno (např. zaměstnanec)

Plátce daně = FO nebo PO, která je povinna daň vypočítat, vybrat a odvést do státního rozpočtu prostřednictvím FÚ (např. zaměstnavatel)

Správce daně = je příslušný finanční orgán, kterému plátce daň poukazuje, který kontroluje správnost výpočtu a odvádění daní a který ukládá sankce v případě neplnění daňových povinností (např. FÚ)

Objekt daně (předmět daně) = finanční hodnota (případně jiná skutečnost), na jejímž základě je uložena daňovému poplatníkovi daňová povinnost (např. mzda)

Neupravený základ daně (neupravený daňový základ) = kvantitativně vymezená část objektu daně, ze které se po příslušných předepsaných úpravách bude daň vypočítávat, je to tedy částka před úpravou o nezdanitelné části základu daně a o odčitatelné a přičitatelné položky (např. účetní zisk)

Upravený základ daně (částka ke zdanění) = část objektu daně po úpravě o nezdanitelné části základu daně, odčitatelné a přičitatelné položky, tedy částka, ze které se již daň vypočítává (např. daňový zisk)

Přičitatelné položky k základu daně = položky, které zpravidla v účetnictví musí být zahrnuty v N, ale pro účely daňové je nelze uznat, zvyšují tedy daňový základ pro výpočet daně (např. pokuty a penále)

Odčitatelné položky od základu daně = položky, které snižují daňový základ z důvodů, které stát považuje z hlediska ekonomické stimulace poplatníků za rozumné (např. daňová ztráta z předchozích období…)

Sazba daně   = jednotka určení výše daně za zdaňovací období, nejčastěji jde o %

Sleva na dani = částka, o níž je platba vypočítané daně snížená ve zvláštních, zákonech stanovených případech, na rozdíl od odčitatelných položek od základu daně se odčítá po výpočtu daně od vypočítané daně (např. zaměstnávání osob se zdravotním postižením, děti)

Daňové přiznání = dokument, ve kterém musí plátce daně uvést všechny skutečnosti potřebné pro výpočet daně a tento výpočet v daňové přiznání předložit FÚ v termínu, který je stanoven v zákoně

Zdaňovací období = časový interval, na který je určen základ daně a výše daně a za které se daň hradí (měsíc, čtvrtletí, rok)

Daňový únik = protiprávní jednání daňového subjektu s cílem neoprávněného zkrácení daňové povinnosti, je-li takovéto jednání úmyslné a je ve větším rozsahu, jedná se o trestní čin krácení daně

Daně z příjmů 

zákon o daních z příjmů upravuje:

a, daň z příjmů fyzických osob - dani z příjmů fyzických osob podléhají všechny příjmy jednotlivců, kromě těch, které jsou od daně osvobozeny a příjmů získaných děděním, darováním, úvěrů a půjček.

b, daň z příjmů právnických osob

Předmět daně z příjmů FO

1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky
2. příjmy s podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti
3. příjmy z kapitálového majetku
4. příjmy z pronájmu
5. ostatní příjmy

Základ daně z příjmů FO

Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, za které se považuje kalendářní rok, přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení

základ daně u poplatníků s daňovou evidencí = příjmy – výdaje

základ daně u poplatníků s účetnictvím = výnosy – náklady

1, příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky - příjmy z pracovněprávního, služebního a členského poměru a funkční platy členů vlády, poslanců… (daňový základ nelze kompenzovat se zápornými daňovými základy z jiných druhů příjmů)

2, příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti – příjmy ze živností, jiného podnikání dle zvláštních předpisů, z autorských práv, výkonu nezávislého povolání, příjmy znalců a tlumočníků (příjmy se snižují o výdaje na dosažení, udržení a zajištění příjmů)

3, příjmy z kapitálového majetku – ve většině případů jsou zdaňovány zvláštní sazbou daně u zdroje (dividendy, úroky apod.), (příjmy nelze snížit o výdaje na jejich dosažení)

4, příjmy z pronájmu – z pronájmu nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor nebo jejich částí (příjmy se snižují o výdaje na dosažení, udržení a zajištění příjmů)

5, ostatní příjmy – např. z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, výhry z loterií, sázek a podobných her…. (příjmy se snižují o výdaje na dosažení příjmů pro každý jednotlivý druh příjmu jen do výše daného druhu příjmu)

Spotřební daně

a) daň z minerálních olejů

b) daň z lihu

c) daň z piva

d) daň z vína a meziproduktů

e) daň z tabákových výrobků

Ekologické daně

Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů

Daň z pevných paliv

Daň z elektřiny

Soustava zákonného pojištění

Je  povinné, princip těchto pojištění je jiný než u daní, protože za jeho placení dostáváme konkrétně stanovené služby

Sociální pojištění

Výběr pojistného a použití těchto prostředků zabezpečuje správa sociálního zabezpečení, prostředky se využívají k výplatám důchodů, dávek v nezaměstnanosti, nemocenských dávek. Zahrnuje tedy tyto 3 části:

A, důchodové pojištění – z těchto příjmů vyplácí stát důchody (starobní, vdovské, sirotčí, invalidní…)

B, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti – z těchto příjmů jsou státem hrazeny peněžitá pomoc v nezaměstnanosti, výdaje na vytváření pracovních míst a na rekvalifikaci

C, nemocenské pojištění – zahrnují nemocenské, podporu při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství (při převedení na jinou práci) a peněžitou pomoc v mateřství

Zdravotní pojištění

Toto pojištění spravují zdravotní pojišťovny, z pojistného se hradí výdaje za léky, práci lékařů… Za některé osoby (děti, studenty, ženy na mateřské, registrované nezaměstnané a důchodce) platí toto pojištění stát ze státního rozpočtu, ostatní musí platit toto pojištění sami alespoň v základní zákonem stanovené výši

Poplatky

Kromě daní a pojištění se ještě setkáme s poplatky za určité úkony

Druhy:

a) správní – podle zákona o správních poplatcích, platí je FO i PO za úkon správního orgánu, v některých případech formou zakoupení kolků (např. ověření podpisu, stavební povolení, registrace automobilu, vydání ŽL atd.)

b) soudní – podle zákona o soudních poplatcích, přicházejí v úvahu, pokud jsme dali podnět k soudnímu řízení nebo k úkonu, který vykonává soud (např. návrh na zápis do OR, návrh na rozvod, na zahájení občanského soudního řízení…)

c) obecní = místní – podle zákona o místních poplatcích, mají fakultativní (dobrovolný) charakter, zapotřebí je místní vyhláška, která jednoznačně vymezuje sazbu atd. (poplatek ze psů, za lázeňský nebo rekreační pobyt, za užívání veřejného prostranství, ze vstupného, z ubytovací kapacity, za povolení vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst)

Poplatky ve zdravotnictví

Od 1. 1. 2008 v českém zdravotnictví zavedeny čtyři základní typy poplatků:

30,- Kč za návštěvu lékaře za podmínky provedení klinického vyšetření

nevybírá se pokud:

- není provedeno klinické vyšetření

- jedná se o preventivní prohlídku

- jedná se o laboratorní a diagnostické vyšetření (např. odběr krve, rentgen,  magnetická rezonance…)

- jde o některé zvláštní léčebné úkony, a to buď o tzv. dispenzární péči (u vážně nemocných dětí a těhotných žen) nebo hemodialýzu či dárcovství krve

30,- Kč za výdej léku na předpis

nehradí se při:

- vydávání léků předepsaných na recept, avšak nehrazených z veřejného zdravotní pojištění (např. antikoncepce), nebo pokud lékař na receptu vyznačí „hradí pacient“

- vydávání léků, jejichž výdej není vázán na lékařský předpis

90,- Kč za návštěvu pohotovosti

60,- Kč za den pobytu v nemocnici

ochranný limit – 5.000,- Kč ročně, zaplacené poplatky nad tento limit budou pojištěnci vráceny, do tohoto limitu budou započteny doplatky na léky (přesné podmínky, nezapočte se vždy celá výše poplatku) a poplatky za návštěvu lékaře a poplatky za výdej léku