Daňová soustava

Základní prvky daňové techniky

Daně: významným příjmem rozpočtu státu, stát z nich hradí své potřeby (sociální sféra, obrana, školství…)

Přímá daň adresná (daň z příjmu)

Nepřímá daň – DPH, spotřební daň

DAŇ

povinná a nenávratná

zákonem určená platba do veřejného rozpočtu

neúčelová a neekvivalentní (není určená na co ji platím, co zaplatím se mi nevrátí..)

opakuje se buď v pravidelných intervalech nebo je placena za určitých okolností

daň je vždy v peněžním plnění

Funkce daní

fiskální (schopnost naplnit státní rozpočet)

alokační (rozmísťování prostředků tam, kde se nedostávají)

redistribuční (daně se vybírají od bohatších a rozdělují se chudším)

stabilizační ( funkce daní je součástí hospodářské politiky státu, kdy daně přispívají ke zmírnění cyklických výkyvů – méně a více peněz)

Daňový subjekt

je osoba, která je podle zákona povinna odvádět nebo platit daň

o       poplatníci – daňový subjekt jehož předmět zdanění je dani podroben

o       plátci daně – daňový subjekt, který je ze zákona povinen odvést do veřejného rozpočtu daň vybranou od jiných subjektů, sraženou jiným poplatníkem pod svou majetkovou odpovědností

při některých výběrech daně je daň z technických důvodů vybírána prostřednictvím plátce daně a tomuto způsobu říkáme srážka daně u zdroje

tento způsob je rychlejší, minimalizuje možnost daňových úniků, urychluje tak plnění veřejného rozpočtu, snižuje administrativní náklady

Objekt daně

objektem daně rozumíme veličinu, ze které se daň vybírá (daň z příjmu, daň z nemovitostí atd..)

a) hlava – historicky nejstarší předmět daně, předmětem je každá osoba, v současné době se téměř nepoužívá, protože dopad této daně může být neúnosný

b) majetek – velmi dlouhá historie velmi dobře se vybírá – je viditelný, objektem jsou nemovitosti, v současném systému se používá doplňkově často je příjmem obcí nebo samosprávních celků (stimulační funkce)

c) důchod - nejkratší historie, nejvýznamnější objekt daně, považuje se za nástroj přerozdělování důchodu mezi osobami s nižším příjmem (daň z příjmu)

d) spotřeba - využívá se už celou řadu století, značně komplikované daně, v současné době je tendence zvyšovat tyto daně, jsou poměrně dobře snášené, protože jsou málo viditelné

Předmět daně

představuje rámcové vymezení veličiny, která má být podrobena zdanění

Vynětí z předmětu daně

určitou část objektu zdanění na který se daňový zákon nevztahuje (není jejím předmětem) – půjčka, úvěr

Osvobození od daně

část předmětu ze kterého se daň nevybírá tzn.: který daňový subjekt není povinen ale zpravidla ani oprávněn zahrnout do základu daně

subjekt nemůže k těmto částem předmětu daně uplatnit položky k nim se stahující o něž by jinak nebylo možné základ daně snížit

Úplné osvobození od daně

může nabývat různých forem a použije se tehdy jsou li splněny všechny podmínky současně ( daň z příjmu F.O., kde jsou stanoveny jednotlivé druhy příležitostných příjmů v případě, že zadaný časový úsek nepřekročí 10 000,- Kč jestliže 1 z podmínek není dodržena, zdaňujeme celou částku)

Částečné osvobození od daně

používá se ojediněle, např. u daně z příjmu F.O., kdy z pravidelné penze důchodového zabezpečení je osvobozeno 1 144 000,- Kč (občas se používá podmíněné osvobození od daně – musíme dodržet splnění podmínek)

Nezdanitelné minimum

má za úkol omezit neefektivní výběry velmi malých výší daně (např. má-li F.O. hrubé příjmy menší než 10 00,- Kč pak není povinna takové příjmy zdaňovat)

Základ daně

je předmět zdanění v měrných jednotkách a upravený podle zákonných pravidel musí být vyjádřen v jednotkách buď fyzických, nebo jednotkových

DĚLENÍ DANÍ

a) daně stanovené bez vztahu k velikosti základu daně (např. z hlavy)

b) daně specifické – základ daně je vyjádřen v jednotkách fyzického objemu nebo v jednotkách měřících daně fyzikální a chemické vlastnosti předmětu daně (např. čistý alkohol)

c) daně hodnotové – základ daně je vyjádřen v peněžních jednotkách (např. daň důchodová)

Zdaňovací období

časový interval za který se stanovuje základ daně, výše daně a daň se hradí

o       daně bez zdaňovacího období – např. daň z převodu, vybírají se nepravidelně za předpokladu že nastane nějaká událost

o       daně s pravidelností výběru

kapitálové – základem je stavová veličina, základ daně lze zjišťovat k jednomu datu v průběhu zdaňovacího období, označujeme je jako daně „na zdaňovací období“, jedná se o majetkové daně

běžné – takové jejichž základ se načítá za zdaňovací období a výše daně může být stanovena až po konci zdaňovacího období, označují se jako daně „za zdaňovací období“, jedná se o daně důchodové

daně můžeme diferencovat podle délky zdaňovacího období

o       základem je jeden kalendářní rok

o       používá se zejména u přímých daní

o       u daně ze spotřeby je kalendářní rok příliš dlouhý a proto může být obdobím měsíc, nebo čtvrtletí

u daní z příjmu se ještě stanovený základ snižuje o Odpočty

o       standardní – předem stanovená pevná částka jestliže daňový subjekt splní všechny požadavky, u daně z příjme se zohledňuje sociální postavení poplatníka

o       nestandardní – položky, které může daňový subjekt odečíst od základu daně v prokazatelné výši, úroky úvěru na bytovou potřebu, dary na veřejně prospěšné účely, výše odpočtu může být limitována

absolutní částkou – úrok z úvěru nesmí překročit 300 000,- Kč

relativně – dary mohou činit u P.O. maximálně 10% ze základu daně

Sazba daně

algoritmus podle kterého se ze základu daně sníženého o odpočty stanoví velikost daně

Rozděluje se:

podle druhu základu daně

i. jednotná – stejná pro všechny typy a druhy předmětu dané daně, nezávislá na jeho kvalitě (daň z převodu nemovitostí)

ii. diferencovaná – liší se podle druhu předmětu daně respektive jeho kvality (DPH 22%tdarovací daň, dědická.., 5%), sazba daně může být také diferencovaná dle daňového subjektu (jiná sazba je u daně darovací pro rodinu a jiná pro cizí)

2. ve vztahu k velikosti základu daně

i. pevnou – předmět daně je určen ve fyzických jednotkách, charakteristická pro kapitálové daně, je stanovena absolutní částkou na jednotku fyzického objemu (např. 1 m² zastavěné plochy..)

ii. relativn – základ daně má hodnotový charakter, udává určitý podíl nebo procento ze základu daně

proporcionální – daň roste s růstem základu daně ve stejném poměru (daň z příjmu P.O. – 31%)

2. progresivní – taková daň při které s růstem základu daně roste daň relativně rychleji než její základ (nejlépe vyhovuje požadavkům na daňovou spravedlnost)

a.       stupňovitá progrese – pro celý základ daně se používá úroveň sazby příslušející daňovému pásmu

b. klouzavá progrese – stupňovitá progrese v určitém okamžiku odrazuje od dalšího ekonomické aktivity a proto je tento typ v praxi nepoužitelný

pokud určíme výši daně můžeme ji při splnění vymezených podmínek snížit o tzv.: Slevu na dani, která představuje možnost odpočtu určitých částí daně

Způsob výběru daně

cesta kterou se daň dostane od daňového subjektu ke správci daně a do státní pokladny

Lhůty – pro odvod daně nazýváme lhůtami splatnosti, často je to doba 1 kalendářní rok u běžných daní se daňovým subjektem stanoví povinnost odvádět zálohy na daň (platí se před vyměřováním daňové povinnosti a po vyměření jsou pak zálohy započítány)

záloha na daň se odvozuje zpravidla od výše daně v předchozím zdaňovacím období nebo od předpokládané daně ve zdaňovacím období

zúčtováním zálohy na daň s výslednou daní vzniká buď doplatek nebo přeplatek na dani

Splátka daně – postupné plnění již stanovené daňové povinnosti v průběhu zdaňovacího období

velikost splátek je stanovena jako poměrná část daňové povinnosti a zároveň jsou stanoveny i lhůty ve kterých je poplatník povinen platit.

Srážka daně

představuje výběr daně prostřednictvím tzv.: srážky daně u zdroje (výběr daně je zdlouhavý a umožňuje daňové úniky)

výběr daně se dvěma daňovými subjekty a to plátcem daně (přímý daňový subjekt to znamená že daň vypočte a pod svou daňovou zodpovědností odvede) a poplatníka (z jehož příjmu plátce srážky provede, a který je nepřímým zprostředkovaným daňovým subjektem)

řádně provedená srážka daně je konečným splněním daňové povinnosti

Záloha u zdroje

tato metoda kombinuje mechanismus srážkové daně se zálohovým principem zúčtování

zálohu vypočte i odvede plátce daně a tento způsob umožňuje uplatnění progresivní sazby daně

Optimalizace daňové povinnosti

= každý subjekt se snažím minimalizovat velikost své daňové povinnosti

= ekonomické, racionální

TYTO PODOBY:

daňová úspora

daňový subjekt se snaží minimalizovat daňový základ v rámci všech alternativních postupů stanovených daňovým zákonem

daňový subjekt změní své chování např.: přestane kouřit, bude produkovat výrobky z recyklovaného papíru atd..

2. odložená daň

- například tvorba rezerv na daňové výdaje nebo zrychlené odpisování

3. vyhnutí se dani

minimalizace daně prostřednictvím vyhledávání zákonodárcem nezamýšlených skulin ve stylizaci daňových zákonů

toto jednání není nezákonné, ale je nemorální

4. daňový únik

protiprávní jednání s cílem neoprávněně zkrátit velikost daňové povinnosti je-li tento čin většího rozsahu může se jednat o trestný čin!

Veřejné příjmy v ČR

= slouží k zjištění veřejných příjmů státu

Dělíme:

1. příjmy úvěrové – prostředky kterými stát především doplňuje chybějící zdroje, financuje investiční akcie s dlouhodobou celospolečenskou návratností
1. státní půjčky
2. vydané státní cenné papíry
2. příjmy neúvěrové
1. nedaňové příjmy – méně významné než daňové

příspěvky do státních fondů – prostředky, které budou subjekty povinně hradit jednotlivým státním fondům (např. z každé vstupenky do kina 1,-Kč do fondu)

místní poplatky – daně vybírané na místní úrovni, ukládají se a vybírají obce ale jsou upraveny předpisy

poplatky stanovené za konkrétní služby poskytované veřejným sektorem – např.: poplatky za pas, výpis z rejstříku…

2. daňové příjmy – celková odvodová povinnost = souhrn všech plateb kterými daný subjekt podle zvláštních zákonů musí přispívat veřejně právní soustavě ( veřejné zdravotní pojištění)

i. přímé

ii. nepřímé

iii. ostatní

Daňová kvóta

podíl daní na HNP

slouží k mezinárodnímu srovnávání a vypovídá o tom, jak velký díl nezůstává těm, kteří důchod vytvořili, ale rozděluje se prostřednictvím veřejných fondů

Daňový systém

souhrn všech daní, které se na daňovém území vybírají

Požadavky:

daňová spravedlnost – díl kterým každý subjekt přispívá prostřednictvím daní, měl by odpovídat jeho možnostem a prospěchu, který pociťuje ze spotřeby služeb poskytovaných státem.

daňová efektivnost – platí, že několik menších daní vyhovuje daňové efektivnosti mnohem více než jedna velká . Daňový systém by měl vytvořit prostředí pro využívání fiskální soustavy jako nástroje makroekonomické regulace (např.: podpora ekonomických aktivit šetrných k životnímu prostředí, produktivních investic). Daňový systém musí být jednoduchý a jednoznačný, aby každý dopředu věděl rozsah svých povinností

právní perfektnost

jednoduchost a srozumitelnost

správné ovlivňování chování ekonomických subjektů

Přímé daně

jsou adresné a je možné využít sociálních prvků

vyhovují daňové spravedlnosti

negativní účinky na nabídku práce

Daně z příjmu

jsou upraveny jediným zákonem, který obsahuje tyto dvě daně

3. nejdůležitějším rozpočtovým příjmem

a) fyzických osob

universální daň

podléhají jí veškeré zdanitelné příjmy jednotlivců

požaduje se aby byla prostředkem redistribuce důchodů o d sociálně silnějších slabším

ovlivňuje chování poplatníků žádoucím směrem přispívání na humanitární organizace atd..

základ daně se rozpadá do 5ti dílčích daňových základů, které odpovídají zdanitelným příjmům

základ daně se může snižovat o standardní odpočty a nestandardní odpočty

sazba daně je progresivní

některé příjmy nevstupují do jednotného základu daně

tvoří samostatné základy, které podléhají diferencované lineární sazbě srážkou u zdroje

b) právnických osob

musí ji platit každá P.O.

předmětem daně jsou veškeré příjmy z činnosti a nakládání s majetkem u nepodnikatelských subjektů příjmy z činnosti uskutečňované za účelem zisku

základ daně je odvozen od účetního hospodářského výsledku před zdaněním

snižuje se o několik nestandardních odpočtů

sazba daně je lineární

používají se slevy na dani

Majetkové daně

představují doplňkový daňový příjem

dominující postavení má daň z převodu nemovitostí

a) daň z nemovitostí – vybírá se dle polohy nemovitostí, výnos z této daně je příjmem obcí

a.       daň z pozemků – vybírá se ze zemědělských pozemků, stavebních a ostatních pozemků základem je výměra v m², sazba daně je diferencovaná nebo pevná u zemědělské půdy je diferencovaná a lineární

b. daň ze staveb – skutečná zastavěná plocha v m² je základem pro daň, sazba je diferencovaná, pevná a zvyšuje se každým nadzemním podlažím

b) daň silniční – má neustále rostoucí trend, platí ji držitelé motorových vozidel zapsaných v technickém průkazu, předmětem jsou silniční motorová vozidla u osobních jsou to pouze ta která jsou používána k výdělečné činnosti, sazba daně je diferencovaná a lineární u osobních vozů podle zdvihového objemu motoru a u užitkových podle počtu náprav.

c) daně převodové

a.       daň dědická a darovací – jednorázová, vyměřuje se při bezúplatném převodu majetku základ daně je odhadní cena majetku sazba je progresivní, diferencovaná a to podle míry příbuzenského vztahu

b. daň z převodu nemovitostí – jednorázová, vyměřuje se při bezúplatném převodu nemovitostí, základem daně je kupní cena nebo ocenění dle zákona o oceňování, sazba daně je jednotná a lineární

Nepřímé daně

jejich objektem je spotřeba „daně ze spotřeby“

Universální daň – DPH

všeobecná daň ze spotřeby

podléhá ji dodané zboží, poskytování služeb, dovoz zboží ze zahraničí

sazba daně je lineární a diferencovaná

Selektivní daně

spotřební daně

podléhá ji 5 komodit předmětem je jejich výroba nebo dovoz

základ daně je počet fyzických jednotek vyrobeného nebo dovezeného zboží

sazby jsou pevné, diferencované

v následujících letech se očekává zavedení daní k ochraně životního prostředí, které budou mít charakter výběru daně ze spotřeby

cla

jedná se o specifický neúvěrový příjem

svou podstatou je výběrovou daní ze spotřeby

povinná platba spojená s přechodem zboží přes hranice

v současnosti se používají dovozní cla, která kromě fiskálního projevu sledují i podporu domácí produkce

daně ze spotřeby plynou převážně do státního rozpočtu po vstupu ČR do EU budou příjmem rozpočtu unie.

Ostatní daňové příjmy

a) pojistné na sociální pojištění – plyne do rozpočtu nebo do státních fondů, splňuje všechny atributy daně

a. veřejné zdravotní pojištění

odvádějí ho zaměstnavatelé za své zaměstnance

1/3 se sráží zaměstnancům z hrubého příjmu a zbytek hradí zaměstnavatel

základ daně je hrubá mzda očištěná o některé příjmy

sazba daně je lineární a jednotná

platí ho i osoby samostatně výdělečně činné a celá řada dalších osob

b. pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti

jedna platba která obsahuje

o       pojistné na nemocenské pojištění – vyplácí se z něj nemocenská

o       pojistné na důchodové pojištění

o       příspěvek na státní politiku zaměstnanosti – sociálka

pojistné za zaměstnance platí zaměstnavatel, vyměřovací základ je téměř jako u veřejného zdravotního pojištění – ¼ pojištění sráží zaměstnavatel z hrubé mzdy zbytek hradí sám.

Daňové určení

daň z příjmu F.O.

o       státní rozpočet

o       rozpočty obcí

daň z příjmu P.O.

o       státní rozpočet

o       rozpočty obcí

DPH

o       státní rozpočet

o       rozpočty obcí

Spotřební daně

o       státní rozpočet

o       státní fond dopravní infrastruktury

Cla

o       státní rozpočet

Daň z nemovitostí

o       rozpočty obcí

Převodové daně

o       státní rozpočet

Silniční daň

o       státní fond dopravní infrastruktury

Pojistné na soc. zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti

o       státní rozpočet

daň kterou vybírá stát a plyne do rozpočtu obcí = daň svěřená

výnos daně o který se dělí státní rozpočet s obcemi = daň sdílená

Správa daní

zákon o daních a poplatcích

vztahy mezi daňovým subjektem a jejím úřadem

správou se rozumí právo činit opatření potřebná ke správnému a úplnému zjištění, stanovení a splnění daňových povinností, zejména právo vyhledávat daňové subjekty daně vybrat, vyúčtovat vymáhat nebo kontrolovat a to jejich splnění ve stanovené výši a dobře (zákon 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků)

zákon o správě daní a poplatků zavádí legislativní zkratku „dan“ kterou se rozumí daň a nebo poplatek zálohy na tyto příjmy

úzký vztah k daním má tzv.: „příslušenství daně“ o kterém platí, že následuje osud daně (pokuty, úroky, penále, náklady apod.)

Účastník daňového řízení

správce daně – považujeme územní finanční orgány a jiné správní orgány

a.       cílené orgány – spravuje daně když překročí hranice státu (DPH, spotřební)

b. územní orgány – spravující místní a některé správní poplatky

c.       policie ČR – ukládá podle zvláštních zákonů některé poplatky a příspěvky (mají omezené pravomoce)

2. daňový subjekt – plátce, poplatník případně zástupce

a.       zákonný zástupce – zastupuje osobu, která nemá způsobilost k právním úkonům

b. správce daně může ustanovit zástupce – například daňový subjekt jehož pobyt v době konání daňového řízení není znám

c.       daňový subjekt si může zvolit zástupce na základě plné moci kde je uveden rozsah zmocnění neomezený počet klientů před 1. správcem daně může zastupovat pouze daňový poradce nebo advokát

3. třetí osoby – svědek, osoba povinná součinností se správcem daní(spolupracovat), soudní znalec…

Automatická – jsou povinni ze zákona = soudy státní kontrolní úřady nebo právnické osoby, které vyplácejí fyzickým osobám určité druhy příjmů, ve kterých nebyla vybrána srážka daně

2. Na výzvu – banky, pošty, veřejní dopravci na základě rozhodnutí soudu

Daňové řízení

soubor úkonů směřujících k určitému cíly (vybrat daně, tak aby nebyly kráceny daňové příjmy)

Zásady dle kterých se řídí

a) zásada zákonného postupu – všichni se musí řídit obecně závaznými právními normami a pořizovat ty prostředky, které jsou v souladu s právem

a.       všichni se řídí:

i. zákonem o správě daně a popletku

ii. nad ním jsou zákony o jednotlivých daních

iii. nad nimi jsou Mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění

b) zásada neveřejnosti – daňové řízení je vždy neveřejné

c) zásada mlčenlivosti – všichni účastníci daňového řízení jsou zavázáni mlčenlivostí, kromě daňového subjektu. Daňový subjekt může pouze písemně oprostit mlčenlivosti ostatní osoby účastněné v daňovém řízení avšak tam musí být uveden rozsah zproštění a účel. Nevztahuje se na státní úřady komunikující mezi sebou, např. finanční úřady.

d) zásada přiměřenosti kroků a úkonů správce daně – správce daně je povinen v daňovém řízení dělat jen takové kroky, které vedou k dosažení cíle ale pro daň subjekt představují co nejmenší újmu.

e) zásada dokazování – správa daně vede daňové řízení avšak převážnou část skutečností důležitých pro stanovení daně je povinen dokazovat daňový subjekt.

f)        zásada volného hodnocení důkazů správcem daně – správce daně hodnotí důkazy dle svého uvážení a to jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. Místní šetření může provádět správce daně jak u daňového subjektu tak u dalších osob v rozsahu své místní příslušnosti. Pracovník se prokazuje služebním dokladem a má možnost zapůjčit si doklady nebo jiné věci a případně je i zabavit. O místním šetření je povinen vyhotovit protokol a jeho opis vydat subjektu. Nahlížení do spisu má povoleno daňový subjekt ale jen do určité části zejména do protokolu, do svých podání, do materiálu, které si správce daně vypůjčil. Daňový subjekt nemá právo nahlížet do úředních spisů a do písemností jejich shlédnutí by znamenalo porušení mlčenlivosti. Ze všeho musí být pořízen záznam. Daňový subjekt má právo, aby mu správce daně pořídil kopie nebo výpisy všech materiálů, které si zapůjčil nebo odebral a aby mu ověřil shodu s originálem é= ječ to osvobozeno od správních poplatků.

g) zásada skutečného obsahu věci – správce daně je zavázán vycházet ze skutečného stavu bez ohledu na právní formu úkonu, nebo podání je-li v rozporu s obsahem (např. podá-li subjekt odvolání proti rozhodnutí proti kterému lze podat jen námitku správce daně to bere jako by byla námitka skutečně podána.)

h) zásada současnosti správce daně s daňovým subjektem a spolupráce daňového subjektu se správcem daně – správce daně je povinen v průběhu řízení postupovat v současnosti s daňovým subjektem. Na druhé straně subjekt má nejen povinnosti , ale i právo spolupracovat se správcem daně.

i)        Zásada rovnosti daňového subjektu před správcem daně – před správcem daně mají stejná práva a povinnosti všechny subjekty bez ohledu na věku, pohlaví, ekonomickému obratu, právní formě podnikání atd..

Úkony u daňového řízení

podání v daňovém řízení (daňový subjekt) – převážná část úkonů v daňovém řízení má písemnou formu, některá podání musí být na předepsaných formulářích. Důležitou roli mají i ústní podání avšak správce daně o ústním jednání sepisuje protokol

2. rozhodnutí – jedním z nejdůležitějších úkonů v řízení je rozhodnutí. Pouze rozhodnutím může daň správce ukládat povinnosti a přiznávat práva subjektu. Každé rozhodnutí musí být zapsáno v protokolu. Musí tam být také odůvodnění

3. poučení o opravném prostředku – v každém rozhodnutí musí být uvedeno poučení. Jsou tam stanovena práva a povinnosti daňového subjektu. Opravný prostředek může být podán do 6 měsíců od doručení.

4. platební výměr – správce daně jím stanovuje vyměřuje či vypisuje daňovou nebo jinou platební povinnost subjektu. Dodatečný platební výměr – správce daně jím doměřuje daňovou povinnost (zvláštní druh rozhodnutí)

5. doručování – informace mezi účastníky daňového řízení jsou zpravidla předávány písemnou formou a proto je velmi důležité aby byli prokazatelně doručeny. Doručují se zpravidla poštou, nebo osobně správcem daně. Pokud písemnost obsahuje lhůtu nebo to stanoví zákon doručuje se vždy do vlastních rukou. V případě že není možno dopis doručit uloží se na poště nebo na jiném místě, nevyzvedne-li si ji však subjekt do 15 dnů od uložení na poště bere se tato zásilka jako doručená říkáme tomu „fiktivní doručení“

Lhůty(časové omezení pro určitý úkon):

1. zákonné lhůty – lhůty určené pro podávání daňového přiznání. Den doručení se do lhůty nezahrnuje. Lhůta je splněna v případě že daný úkon je v den lhůty osobně uskutečněn nebo podán písemně k poštovní přepravě. V případě, že den lhůty připadá na sobotu přesouvá se to na další pracovní den

2. individuální lhůta – prodloužení lhůty – můžeme ji posunout:

požádat správce daně o prodloužení lhůty – v případě že lhůta ještě běží – v případě že se nejedná o zákonnou lhůtu má daňový subjekt právo na prodloužení lhůty o tolik dní kolik v den podání 1. žádosti zbývalo do uplynutí původní lhůty (ne však více dní než o kolik subjekt žádá na prodloužení zákonné lhůty daňový subjekt nemá nárok a ne všechny zákonné lhůty lze prodlužovat.

Příklad: Pan Novák požádal měsíc před vypršením zákonné lhůty pro podání daňového přiznání (daň z příjmu F.O.) o prodloužení o 3 měsíce. Mohou nastat 3 situace:

a) správce daně doručí před uplynutím původní lhůty zamítavé rozhodnutí lhůta prodloužena nebude, protože se jedná o zákonnou lhůtu

b) správce daně rozhodnutí o zamítnutí žádosti doručil až po vypršení původního běhu lhůty (po uplynutí) z toho vyplívá že lhůta se prodlužuje ode dne doručení rozhodnutí o tolik dnů kolik zbývalo do uplynutí lhůty ode dne podání žádosti správci daně ( o 1 měsíc v našem případě)

c) správce daně nerozhodl o žádosti až do uplynutí žádané k prodloužení a potom se má za to, že správce daně vyhověl žádosti v plném rozsahu.

lhůta už uplynula – „navrátit předešlý stav“ – budu po uplynutí lhůty žádat o tzv. „navrácení v předešlý stav“ pokud správce vyhoví stanoví novou lhůtu. Jen ve velmi závažných případech. Řízení o prodloužení lhůty může být zahájeno jen před jejím uplynutím!

Části daňového řízení

Přípravné řízení

2. Vyměřovací řízení (vytýkací a zajišťovací)

3. Placení daní

4. Vymáhání daní

Přípravné řízení

podchycení daňových subjektů a podstatných skutečností pro budoucí vyměřovací evidenci daní.

Daňový subjekt má povinnost registrační když získám oprávnění k podnikání vyplním registrační přihlášku

Daň z nemovitosti se neregistruje stávám se plátcem po podání daňového přiznání

Plátce daně (zaměstnavatel) musí rovněž podat přihlášku k registraci

Firma dostane daňové identifikační číslo DIČ

Registraci stvrzuje správce daně osvědčením ve kterém je uvedeno d.i.č. „osvědčení o registraci“

DIČ potřebujeme pro komunikaci s FÚ

d.i.č. u F.O. je z pořadového čísla místně příslušného FÚ (pha 8 – 008) a rodného čísla

d.i.č. u P.O. je z pořadového čísla FÚ a IČO

musí se hlásit ukončení činnosti, zánik daňové povinnosti

k výmazu z obch. Rejstříku musíme mít souhlas správce daně

2. Vyměřovací řízení (vytýkací a zajišťovací)

stanovena výše daně

vyměřit daň může správce daně a to specifickým druhem rozhodnutí což e tzv.: platební výměr

podává se Daňové přiznání

řádné – do lhůty stanovené státem

mimořádné – uvedena konkrétní výše daňového přiznání

opravy:

řádného přiznání do lhůty stanovené zákonem = opravné daňové přiznání

řádného přiznání po uplynutí lhůty = dodatečné daňové přiznání (po pravomocném vyměření daně do konce následujícího měsíce po zjištění skutečnosti

prodloužení lhůty o tři měsíce

pokud mám daňového poradce

pokud jsem auditovaná společnost

do 31.10.

pokud mám příjmy ze zahraničí

prodloužit nelze lhůtu pro podání daňového přiznání u daní s kratším než ročním zdaňovacím obdobím (DPH, )

a) Vytýkací řízení

zahajuje se v případě má-li správce daně pochybnosti o správnosti a úplnosti údajů uvedených v daňovém přiznání

buď se to opraví, nebo se musí skutečnost doložit

vyměření daně podle pomůcek

daň je mnohem vyšší

může to být i že to vyplníme neúplně

v případě že daňový subjekt nepřesvědčí správce daně, nebo na jeho výzvu nereaguje ve stanovené lhůtě nebo nepodá-li daňové přiznání ve stanovené lhůtě je správce daně oprávněn vyměřit daň bez součinnosti s daňovým subjektem dle pomůcek, které si opatří sám

je to významné právo správce daně neboť takto vyměřenou daň nelze napadnout

výběr daně srážkou

záloha u zdroje

plátce daně podává místo daňového přiznání tzv.: vyúčtování daně = zpravidla 1 x ročně

lhůta pro vyměření daně:

nejdůležitější v celém daňovém řízení

správce daně jí potřebuje na ověření správnosti daňového přiznání

tato lhůta je stanovena na 3 roky od konce zdaňovacího období na kterém byl daňový subjekt povinen podat daňové přiznání respektive zaplatit daň bez povinnosti podat daňové přiznání

Příklad: kdy lze doměřit daň?

a) u příjmů za zdaňovací období 2001 – za rok 2001 se daňové přiznání podává 3/2002 takže do konce roku 2005

b) daň z přidané hodnoty za ¼ 2002 – za ¼ 2002 zdaňovací období je 2/4 2002 (30.6.) pak tedy do 30.6. 2005

poslední známá daňová povinnost

částka daně, která byla naposledy pravomocně vyměřena (tzn.: proti ní nelze uplatnit žádný opravný prostředek)

Daňová kontrola

následuje prověření výše daně uvedené daňovým subjektem.

Povinnosti daňového subjektu

poskytnout požadované informace

zajistit vhodné místo pro práci

předložit vyžádané účetní a jiné záznamy

vysvětlovat jejich obsah případně doložit jejich úplnost správnost a pravdivost eventuelně předložit důkazní prostředky

nezatajovat doklady

umožnit přístup do všech prostor, které souvisí s daní podrobenou činností a to včetně dopravních prostředků

umožnit jednání se zaměstnanci

zapůjčit vyžádané doklady a další věci mimo provozovnu (správce daně je povinen písemně stvrdit převzetí dokladů)

Práva daňového subjektu

právo požadovat na pracovnících správy daně aby doložili svou oprávněnost k daňové kontrole služebním průkazem

můžeme předkládat důkazní materiál a navrhovat správci daně aby opatřil důkazní materiál, kterým subjekt nedisponuje ale o nichž ví kde se nachází

můžeme klást před správcem daně otázky svědkům a znalcům

můžeme podávat námitky vůči správci daně

na závěr sepisuje správce daně tzv.: „zprávu o daňové kontrole“ musí ji podepsat obě strany

součástí je dodatečný platební výměr

3. Placení daní

nejsledovanější část daňového řízení

daňový dlužník je každá osoba, která je povinna platit nebo ji odvádět

daňová povinnost je splatná ve lhůtě splatnosti a není-li stanoveno jinak, pak den splatnosti daně je totožný s posledním dnem lhůty po podání daňového přiznání za příslušné daňové období

v případě že nemůže být daň splacena v daném termínu je třeba stanovit tzv.: náhradní lhůtu pro zaplacená daně

posečkání daně

může správce daně povolit na žádost daňového subjektu, podléhá správnímu poplatku

povolení splátek

správce daně může povolit v případě že jednorázově uhrazené daně není možné

prominutí daňového nedoplatku

správce daně může uplatnit tuto formu když by úhrada tohoto poplatku znamenala ohrožení výživy daňového dlužníka po dobu prominutí daňového nedoplatku je příslušenství daně

je podmínečné prominutí, jakmile se prokáže zda je schopen platit obnoví se daňové řízení

odpis daňového nedoplatku pro nedobytnost

aplikace tohoto instrumentu správa daně nerozděluje daňový subjekt

ve vymáhání daňového nedoplatku pokračuje jakmile zjistí, že daně může připisovat tzv.: příslušenství daně

Příslušenství daně

za nesplnění nepeněžité povinnosti se uděluje pokuta

bloková

za porušení mlčenlivosti

podle zvláštních předpisů nebo zákonů

zvýšení daně

další náklady v řízení

Sankce vážící se k daňovému dluhu

penále

úrok

exekuční náklady

Placení a evidence daňových povinností

převodem z účtu (den zaplacení je den odepsání částky z účtu dlužníka)

v hotovosti

přeplatkem na jiné dani

Pořadí úhrady

má-li dlužník daně na účtu několik předepsaných plateb, které již byly splatné platí následující pravidlo

první se uhradí náklady na řízení, pokuty, běžné daně

druhé nejstarší nedoplatky na dani, běžné platby

třetí úroky a penále

Přeplatek na dani

vypořádání

rozhodnutím správce daně na úhradu jiné daně za den nezaplacení považujeme den následující po dni vzniku přeplatku.

Na žádost daňového dlužníka na úhradu jiné daně. Den zaplacení je následující den po vzniku přeplatku

Vrácení přeplatku vrací se pouze je-li vyšší než 50,- Kč (povinnost vrátit přeplatek do 30ti dnů ale musíme o něj zažádat!)

4. Vymahací řízení

proces kdy správce daně používá všechny zákonné prostředky k tomu aby ho donutil zaplatit

daňové nedoplatky má správce právo vymáhat do 6ti let od konce kalendářního roku ve kterém se nedoplatek stal splatným. Správce daně může prodloužit lhůtu o dalších 6 let né však na dobu delší než 20 let.

Zajištění daně

„zajišťovací příkaz“ ve kterém je správce daně povinen uvést důvod pro který pokládá vybrání daně v době splatnosti za ohrožené (zajišťovací příkazy mohou být nahrazeny tzv.: „složením jistiny“)

Daňová exekuce

základem vymáhacího řízení

předchází písemná výzva k zaplacení daňového nedoplatku

musí být uvedena náhradní lhůta (pokud by hrozilo maření výkonu lze exekuci zahájit i bez výzvy)

je zahájena vydáním exekučního příkazu

je vydán vždy na tzv.: exekuční tituly (to proč je exekuce zahájena)

Formy exekuce

přikázáním pohledávky na účtu dlužníka nebo jiné pohledávky

2. srážkou ze mzdy nebo sociální dávky

3. prodejem movitého majetku

4. prodejem nemovitého majetku

Opravné prostředky

slouží k obraně práv daňového subjektu

použití opravného prostředku musí být odůvodněno

pro každou část daňového řízení je určen jiný opravný prostředek

1. Řádné
1. Odvolání

ve vyměřovacím řízení

proti řádným i dodatečným platebním výměrům

odvolání musí obsahovat:

a.       údaje nutné k identifikaci účastníků

b. napadené rozhodnutí

c.       zdůvodnění s uvedením rozporu s právními předpisy

d. návrh změn

stáhnu-li odvolání zpět nemůžu již žádné podat

odvolání podáváme správci daně ten

vyhoví

částečně vyhoví

nevyhoví

mohu podat odvolání znovu, pak nevyhoví-li dá to svému nadřízenému a vše se rozhoduje znovu

2. Stížnost

zvláštní prostředek

v případě kdy daň stanovuje a odvádí plátce daně za poplatníka

daň za zaměstnance odvede zaměstnavatel, nesouhlasí-li poplatník obrátí se nejprve na plátce, který musí podat vysvětlení, uzná-li chybu musí ji napravit, pokud poplatník stále nesouhlasí s plátcem může podat „stížnost“ správci daně ten doručí rozhodnutí poplatníkovi i plátci

3. Reklamace

jakýkoliv úkon připlacení a evidenci daní

4. Námitka

přípravné a vymahací řízení

proti každému úkonu v zajišťovacím řízení

proti zamítnutí námitky se nelze odvolat

2. Mimořádné
1. Obnova řízení

nejčastější, zahájení nového řízení ve kterém již bylo vydáno rozhodnutí

2. Přezkoumání rozhodnutí

na žádost daňového subjektu tak z úřední povinnosti a to nejpozději do 2 let po roce ve kterém přezkoumávané rozhodnutí nabylo právní moci (rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy atd..)

3. Prominutí daně

tzv.: daňová amnestie, žádost o prominutí daně se podává ministrovy financí

můžeme požádat  a) z důvodu nesrovnalostí vyplívajících z uplatnění daňových zákonů

b) z důvodů odstranění tvrdosti zákona

ministerstvo financí delegovalo pravomoc prominout daň za 1 zdaňovací období a jednu daň do výše maximálně 300.000,- Kč na F.Ú.

prominutí daně můžeme žádost podat opakovaně nejdříve však po 60 dnech od rozhodnutí. A musí být jinak zdůvodněna

4. Oprava zřejmých chyb a nesprávností

provádí buď správce daně z úřední povinnosti nebo na žádost daňového subjektu

opravenou daň následuje příslušenství daně

Pojistné sociální pojištění

Skládá se z :

a) veřejného zdravotního pojištění – platí se pojišťovnám

b) nemocenského pojištění – sociální dávka v případě nemoci

c) důchodové pojištění – abych dostala důchod

d) státní politiky zaměstnanosti – na podporu v nezaměstnanosti

b) + c) è sociální zabezpečení

a) + b) + c) + d) è systém sociálního pojištění

Účast v systémech sociálního pojištění, plátci a poplatníci pojistného

Zaměstnanec

osoba která je činná v zaměstnání (pracovně právní vztah, který zakládá účast na nemocenském pojištění)

pracovní poměr – dohoda o pracovní činnosti

dohoda o provedení práce není považována za zaměstnání, protože nezakládá účast na nemocenském pojištění

OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná)

provozuje samostatnou výdělečnou činnost

Pojištěnci veřejného zdravotního pojištění

plátce pojistného

zaměstnanci

osvč

osoby bez zdanitelných příjmů

nemusí být plátci

osoby za které to platí stát (důchodci, nezaměstnaní..)

osoby, které nemají být plátci pojistného

účast na veřejném zdravotním pojištění vzniká buď dnem narození osoby s trvalým pobytem na území republiky nebo dnem získání trvalého pobytu nebo vstupem do zaměstnání, které bylo uzavřeno dle českých zákonů

Vznik a zánik účasti na nemocenském pojištění:

OSVČ

vzniká ode dne, který si určí nejdříve však ode dne kdy se k nemocenskému pojištění přihlásí

zaniká dnem odhlášení, nebo posledním dnem měsíce před kterým byly 3 měsíce, ve kterých nebylo zaplaceno splatné pojistné

Důchodové pojištění

OSVČ

účast na důchodovém pojištění má jiný režim než účast na nemocenském pojištění

je povinna odvádět a to v případě, že její příjmy po odečtení výdajů na jejich zajištění a dosažení a udržení příjmů přesáhne více než 6ti násobek částky 7.100,- (42.600,-) za rok.

Může se k tomuto pojistnému dobrovolně přihlásit

Stejně tak to platí u státní politiky zaměstnanosti

Výpočet výše pojistného

musíme znát minimálně výši vyměřovacího základu (základ daně), rozhodovací období (zdaňovací období), sazby pojistného

P = VZ_zo . S (pojistné = vyměřovací základ _{rozhodovací období} . sazba pojistného)

rozhodovací období je kalendářní měsíc, u OSVČ je to kalendářní rok

sazba pojistného:

vyměřovací základ vynásobíme sazbou 13,5%, výsledek zaokrouhlíme na celé koruny nahoru, vydělíme třemi a opět zaokrouhlíme na celé koruny nahoru = částka která bude stržena zaměstnanci z hrubé mzdy, zbytek zaplatí zaměstnavatel

Správa pojistného

povinností pojištěného je platit včas a ve správné výši

pokud tato povinnost není splněna je uloženo penále, které činí 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení

daňový subjekt má oznamovací povinnost (zpravidla 8 denní), za neplnění povinnosti může být uvalena pokuta 10.000,- – 200.000,- (v závislosti na prohřešku a opakovanosti)

Základní oznamovací povinnost

nástup zaměstnance do zaměstnání

ukončení zaměstnání

musí sdělit svou pojišťovnu svému zaměstnavateli

sdělit změnu pojišťovny

skutečnosti rozhodné pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné

zahájení a ukončení samostatně výdělečné činnosti

stane-li se pojištěnec osobou bez zdanitelných příjmů

změny základních dat a údajů

povinnost podat zdravotní pojištění je do 8 dnů od podání daňového přiznání („přehled“)

přehled na sociální a zabezpečení se musí podat do 1 měsíce ode dne podání daňového přiznání

Odvod pojistného

lhůty ve kterých se pojistné odvádí – za den v němž je pojistné zaplaceno je den odepsání z účtu plátce nebo poplatníka, nebo den kdy banka nebo pošta peníze přijala

zaměstnavatel odvádí peníze v den výplaty, není-li určen pak nejpozději 8 den v následujícím měsíci právo předepsat dlužné pojistné se promlčuje u zdravotního za 5 let ode dne splatnosti, sociálního za 10 let.

Zaměstnanci a jejich zaměstnavatelé

zaměstnavatel

zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance

dvě skupiny

malá organizace = do 25 zaměstnanců

2. organizace = nad 25 zaměstnanců

vyměřovací základy zaměstnanců

součet příjmů, které jim účtuje jejich zaměstnavatel v souvislosti s jejich zaměstnáním nebo se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění zaměstnanců

má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů započítá se do vyměřovacího základu každý příjem, který mu příslušný zaměstnavatel zaúčtuje

příklad:

Pan Novák je zaměstnancem firmy ABC, s.r.o. V březnu 8.000,- současně obdržel náhradu mzdy za dovolenou 5.000,- v únoru 1 den nemocný dostal 405,- nemocenskou jaké pojištění za pana Nováka odvádí zaměstnavatel

VZ = 8.000 + 5.000

VZ = 13.000

Zdravotní pojištění 13,5% z 13.000 = 1.755,-

Zaměstnanec 585,- (1/3)

Zaměstnavatel 1.170,- (2/3)

Sociální zabezpečení 34% ze 13.000 = 4.420,-

Zaměstnanec(8%) 1.040,-

Zaměstnavatel (26%) 3.380,-

zaměstnavatel strhne zaměstnanci  1.625,-

zaměstnavatel splácí za zaměstnance 4.568,-

zaměstnavatel odvede za zaměstnance 6.175,-

Suma VZ (vyměřovací základ) zaměstnance se skládá

ze všech příjmů souvisejících s výkonem zaměstnání s vyjímkou

i. nezdanitelných náhrad výdajů

ii. nezdanitelných nepeněžitých plnění

iii. náhrad škod

iv. a odměn za zlepšovací vynálezy

ze 4 vyjmenovaných druhů příjmů souvisejících se zaměstnáním

i. z náhrady mzdy

ii. z odměn za pracovní pohotovost

iii. z příjmů stabilizační povahy

iv. plnění k životnímu jubileu

příklad:

Slečna Nová pracuje ve firmě ABS, s.r.o. získala toto plnění:

a) odměnu za 5 odpracovaných let (5.000,-)

b) příspěvek 1.500,- na penzijní připojištění

c) odměnu za pracovní pohotovost 1.200,-

d) výrobek s tržní cenou 5.000,- koupila od svého zaměstnavatele za 2.500,-

e) služební stejnokroj za 5.000,-

f)        náhradu cestovních výdajů 1.700,- z toho 1.300,- náhrada do limitu

g) mzdu ve výši 13.000,-

h) mimořádné odměny za 4.000,-

VZ = 5.000 + 1.200 + 400 + 13.000 + 4.000

VZ = 23.600,-

Zdravotní Pojištění = 4,5% z 23.600 = 1.062,-

Sociální Pojištění = 8% z 23.600 = 1.888,-

Minimální vyměřovací základ

pouze u veřejného zdravotního pojištění, rovná se minimální mzdě dnes 6.200,-

je-li skutečný příjem méně než minimální mzda musí rozdíl na zdravotním pojištění doplatit zaměstnanec

u pojistného na sociální zabezpečení ustanovení o minimálním vyměřovacím základu neplatí, platí se ze skutečných příjmů

dostane-li pracovník pracovní volno bez náhrady příjmů = „neplacené volno“ musí se u ZP ke skutečně dosaženým příjmům připočítat alikvotní část minimální mzdy

součet obou částí vejde do vyměřovacího základu

neplatí u Sociálního Pojištění z dosažených příjmů

domluví.li se zaměstnanec se zaměstnavatelem písemně může zaměstnanec platit nejenom svou část ale i část kterou má platit zaměstnavatel (2/3)

Souběh činností

souběh činností, kdy pojištěnec či poplatník je současně státním pojištěncem a zaměstnancem nebo zaměstnancem a OSVČ nebo zaměstnancem, OSVČ a státním pojištěncem

u pojistného na sociální pojištění se souběh neprojeví

u pojistného na zdravotní pojištění  platí, že je-li plátcem pojistného stát lze při stanovení Vyměřovacího Základu odečíst částku 3.250,- což je částka, která je VZ pro stát

podmínkou je aby skutečnost že plátce je stát, trvala celý měsíc

N – počet měsíců pro které se použije minimální částka

P – částka, ze které se nekrátí příjem pro výpočet důchodu

OSVČ a studenti + zaměstnanec = souběh

částku 2.900,- lze odečíst pouze z jedné činnosti – buď ze zaměstnání nebo z OSVČ

zálohy a doplatek

platíme do 8 dnů následujícího měsíce

případný nedoplatek

na ZP musí být zaplacen do 8 dnů ode dne podání daňového přiznání

na SP musí být zaplacen nejpozději do 8 dnů po předání přehledů, přehled musí být podán do 30 dnů od termínu podání daňového přiznání

Osoby za které je plátce stát

u ZP se jedná o významnou skupinu osob 5,5mil osob zhruba polovina všech pojištěnců

osoby bez vlastních příjmů

tato skutečnost je považována za nezaviněnou nebo podpory hodnou (nezaopatřené děti, osoby pobírající důchod, evidované na úřadu práce, vojáci základní vojenské služby, civilkáři, osoby bez zdanitelných příjmů pokud jsou osoby dále příjemci nemocenského pojištění, osoby starající se o dítě do 7 let, 15 let a nemají příjmy ze samostatně výdělečné činnosti, osoby které splňují limit pro přiznání starobního důchodu.

Osoby bez zdanitelných příjmů

pouze v systému veřejného zdravotního pojištění

každý pojištěnec, který není státním pojištěncem, není zaměstnancem a není osobou samostatně výdělečně činnou a při tom má na území ČR trvalý pobyt

ženy v domácnosti pokud nejsou evidovány na úřadu práce

studenti, kteří ukončili studium v termínu a nezaregistrovali se na úřadu práce

osoby činné na základě dohod o provedení práce

osoby , které mají pouze příjmy z kapitálového majetku nebo z pronájmu