Sociální pojištění

Rozhodné období, plátci pojistného, sazby a splatnost pojistného.

Rozhodné období je vymezeno jako :

kalendářní měsíc, v případě vyměřovacího základu zaměstnance, organizace a malé organizace;

kalendářní rok u OSVČ.

Výše pojistného se stanoví z vyměřovacího základu zjištěného v rozhodném období a činí :

u organizace a malé organizace 26,0 %, z toho připadá na :

důchodové pojištění 21,5 %,

nemocenské pojištění 3,3 %,

státní politiku zaměstnanosti 1,2 %;

u zaměstnanců 8,0 %, z toho připadá na :

důchodové pojištění 6,5 %,

nemocenské pojištění 1,1 %,

státní politiku zaměstnanosti 0,4 %;

u OSVČ 34,0 %, z toho připadá na :

důchodové pojištění 28,0 %,

nemocenské pojištění 4,4 %,

státní politiku zaměstnanosti 1,6 %;

u ODÚDP na důchodové pojištění 28 ,0 %.

Pojistné odvádějí správě sociálního zabezpečení :

organizace (zaměstnávající více než 25 zaměstnanců);

malé organizace (zaměstnávající 1 až 25 zaměstnanců);

OSVČ;

ODÚDP.

Pojistné platí organizace a malá organizace v termínu, který je dnem určeným pro výplatu mezd a platů, pokud není tento den určen, pak do 8 dnů po uplynutí kalendářního měsíce, za který se pojistné platí.

OSVČ platí pojistné v zálohách splatných od 1. dne kalendářního měsíce, na který se platí, do 8. dne následujícího kalendářního měsíce.

Doplatek pojistného OSVČ (rozdíl mezi výší pojistného a zaplacenými zálohami na pojistné) je splatný nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, za který se pojistné platí. Přehled se podává na předepsaném tiskopise do
1 měsíce ode dne, ve kterém měla OSVČ podat daňové přiznání.

Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele.

Vyměřovacím základem zaměstnavatele (malé organizace a organizace) pro odvod pojistného je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jejich zaměstnanců.

Zaměstnáním se rozumí taková činnost, která zakládá účast na nemocenském pojištění.

Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním.

Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jejich prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění tehdy, pokud podle ujednání trvá nebo mělo trvat déle než 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích a započitatelný příjem v něm dosahuje alespoň 400 Kč za kalendářní měsíc.

Zaměstnancem se rozumějí osoby, které vykonávají činnost v rozsahu zakládajícím účast na nemocenském pojištění, a to :

zaměstnanci v pracovním poměru;

zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti;

členové družstev, vykonávající pro družstvo práci, za kterou jsou odměňováni;

společníci a jednatelé s.r.o. a komanditisté k.s. vykonávající pro společnost práci, za kterou jsou odměňováni;

soudci;

poslanci PS a senátoři SP a poslanci EP zvolení na území ČR;

členové zastupitelstev územních samosprávných celků, kterým jsou jako uvolněným vypláceny odměny;

členové vlády, prezident, víceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové RRTV, členové RČTKÚ, finanční arbitr a jeho zástupce, Veřejný ochránce práv a jeho zástupce;

dobrovolní pracovníci pečovatelské služby;

pěstouni;

osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě;

státní zaměstnanci podle služebního zákona (od 1.1.2009);

studenti a žáci;

pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů.

Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují :

náhrada škody podle zákoníku práce;

odstupné a další odstupné, odchodné, odbytné, odměna při skončení funkčního období (obce, kraje);

věrnostní přídavek horníků;

odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích;

jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů;

plnění poskytnutá po skončení zaměstnání
(k životnímu jubileu, výročí nebo k ocenění zásluh), za podmínky, že důvod pro poskytnutí těchto plnění nastal po skončení zaměstnání;

plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu po uplynutí 1 roku po skončení zaměstnání.

Maximální vyměřovací základ zaměstnance platí poprvé od roku 2008. Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje maximální vyměřovací základ zaměstnance je kalendářní rok (tj. 2008). Maximálním vyměřovacím základem je částka ve výši 48násobku průměrné mzdy, což pro rok 2008 činí 1 034 880 Kč (21 560 x 48). Maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje.

V případě, že úhrn vyměřovacích základů zaměstnance přesáhne v kalendářním roce maximální vyměřovací základ a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán :

u jednoho zaměstnavatele, neplatí zaměstnanec v tomto roce pojistné z částky, která přesahuje tento vyměřovací základ, přičemž to platí i v případě více zaměstnání v kalendářním roce, avšak u téhož zaměstnavatele; do vyměřovacího základu zaměstnavatele se nezahrnuje částka, která přesahuje maximální vyměřovací základ zaměstnance a z níž zaměstnance neplatí v kalendářním roce pojistné;

u více zaměstnavatelů, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, který přesahuje tento maximální vyměřovací základ, za přeplatek na pojistném.

Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti. Jestliže zaměstnavatel zjistí, že v tomto potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen vydat zaměstnanci nové potvrzení.

3 Vyměřovací základ OSVČ.

Vyměřovacím základem OSVČ zůstává i pro rok 2008 částka, kterou si tato osoba určí, nejméně však 50 % rozdílu mezi příjmy a výdaji (na dosažení, zajištění a udržení příjmů) ze samostatné výdělečné činnosti.

Maximální vyměřovací základ OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti činí 48násobek průměrné mzdy, tj. 1 034 880 Kč (ve stejné výši jako u zaměstnanců).

V případě, že OSVČ byla v kalendářním roce též zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti přesáhl maximální vyměřovací základ OSVČ, sníží se o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a je-li přesahující částka vyšší než tento vyměřovací základ OSVČ, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance, přičemž se nejdříve sníží vyměřovací základy z těch zaměstnání, v nichž je zaměstnanec poplatníkem pouze pojistného na důchodové pojištění s tím, že vyměřovací základy dokládá OSVČ potvrzením.

OSVČ, která se účastní důchodového pojištění též jako zaměstnanec a v zaměstnání dosáhla maximálního vyměřovacího základu zaměstnance, není povinna platit zálohy na pojistné, a to od kalendářního měsíce, v němž příslušné OSSZ oznámila a doložila, že v zaměstnání dosáhla tohoto vyměřovacího základu, do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němž OSVČ dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu.

Měsíčním vyměřovacím základem OSVČ pro placení záloh na pojistné je částka, kterou si sama určí. Pokud OSVČ vykonávala činnost v předcházejícím kalendářním roce, činí výše měsíčního vyměřovacího základu 50 % z částky rovnající se průměru, který z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů (na jejich dosažení, zajištění a udržení) připadá na 1 kalendářní měsíc, v němž aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, s tím, že pokud výše takto stanoveného nejnižšího vyměřovacího základu přesáhla od roku 2008 částku odpovídající výši 4násobku průměrné mzdy (21 560 x 4 = 86 240), činí nejnižší vyměřovací základ tuto částku.

Od 1.1.2004 jsou v rámci OSVČ rozlišovány osoby vykonávající výdělečnou činnost :

hlavní;

vedlejší.

Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší, pokud OSVČ činná v kalendářním roce :

vykonávala zaměstnání a příjem ze zaměstnání, kterého v kalendářním roce dosáhla, činí alespoň 12násobek minimální mzdy;

měla nárok na výplatu částečného nebo plného invalidního důchodu, nebo jí byl přiznán starobní důchod;

měla nárok na rodičovský příspěvek nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost, nebo která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost);

vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách ČR, pokud nejde o vojáky z povolání, nebo civilní službu;

byla nezaopatřeným dítětem (studentem);

byla ve vazbě nebo ve výkonu trestu déle než 3 kalendářní měsíce po sobě jdoucí.

Další samostatná činnost se považuje za hlavní.

Minimální vyměřovací základ pro odvod pojistného činí u OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost 5 390 Kč po podání Přehledu za rok 2007 (5 035 Kč do  podání Přehledu) a u OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost 2 156 Kč (2 014 Kč do podání Přehledu).

Platba záloh na pojistné na důchodové pojištění je pro OSVČ povinná. Pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se určí jako určený vyměřovací základ násobený koeficientem 0,296.

Minimální výše zálohy na pojistné na důchodové pojištění OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost po podání přehledu za rok 2007 činí 1 596 Kč, tj. 5 390 x 0,296 (před podáním přehledu pak 1 491 Kč).

U osob vykonávajících vedlejší samostatnou výdělečnou činnost činí minimální výše zálohy na pojistné 639 Kč (tj. 2 156 x 0,296) po podání Přehledu za rok 2007 (před podáním Přehledu 597 Kč). Tato osoba platí zálohy na pojistné, pokud se přihlásí k účasti na pojištění na rok 2008 nebo pokud její příjem po odpočtu výdajů byl v roce 2007 alespoň 48 334 Kč.

Účast na nemocenském pojištění je dobrovolná. Minimálním vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na nemocenské pojištění je částka stanovená jako měsíční vyměřovacího základ a z něho pak 4,4 %.

Minimální pojistné na nemocenské pojištění u OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost činí 238 Kč (5 390 x 0,044) po podání Přehledu za rok 2007 (do podání Přehledu 222 Kč), u osoby vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost pak 95 Kč (2 156 x 0,044) po podání Přehledu za rok 2007 (do podání Přehledu 89 Kč).

Osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění (ODÚDP) platí pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé celé kalendářní měsíce, ve kterých je aspoň po část kalendářního měsíce účastna důchodového pojištění. Při platbě tohoto pojistného je ODÚDP povinna označit kalendářní měsíce, na které toto pojistné platí.

Za žádost o vrácení přeplatku na pojistném se považuje vždy podání přehledu, vyplývá-li z něho přeplatek na pojistném. Na žádost OSVČ použije příslušná OSSZ přeplatek na pojistném vyplývající z přehledu na úhradu záloh na pojistném do budoucna, nejdéle však do konce kalendářního roku, přičemž za den zaplacení záloh na pojistném se považuje den, kdy OSVČ podala přehled s takovou žádostí.