Zdravotní pojištění

1. Osobní rozsah zdravotního pojištění a zdravotní pojišťovny.

Osobní rozsah zdravotního pojištění znamená, že určité osoby mají účast na zdravotním pojištění. Povinně jsou pojištěny všechny osoby, které :

mají na území ČR trvalý pobyt (bez ohledu na jejich občanství);

nemají na území ČR trvalý pobyt, pokud jsou zaměstnány u zaměstnavatele, který má na území ČR sídlo nebo trvalý pobyt

Ze zdravotního pojištění jsou vyňaty tyto subjekty :

osoby, které nemají na území ČR trvalý pobyt a jsou zaměstnány v ČR u zaměstnavatelů, kteří požívají diplomatických výhod a imunit, anebo nemají na území ČR sídlo nebo trvalý pobyt;

osoby, které se zdržují dlouhodobě a nepřetržitě v cizině po dobu delší než 6 měsíců, jsou v cizině zdravotně pojištěny a učinily o této skutečnosti písemný záznam.

2. Vymezení okruhu plátců pojistného.

Okruh plátců pojistného je vymezen takto :

individuální plátce – pojištěnec;

hromadný plátce – zaměstnavatel;

stát.

Pojištěnec jako individuální plátce může být plátcem pojistného ze 3 důvodů, a to že je :

zaměstnancem;

OSVČ;

OBZP (osoba bez zdanitelných příjmů, má na území trvalý pobyt).

Za zaměstnance se považuje fyzická osoba s příjmy ze závislé činnosti nebo z funkčních požitků, s výjimkou

osoby, která má tyto příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny;

žáka nebo studenta, který má pouze příjmy z praktického výcviku;

osoby činné na základě dohody o provedení práce;

osoby, která v pracovním poměru vykonává sjednané práce jen občas a nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele a která v kalendářním měsíci nedosáhla příjmu 400 Kč;

člena družstva, který není v pracovně právním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu;

dobrovolného pracovníka pečovatelské služby, který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu.

Zaměstnavatelem se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která je plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků, zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR.

Mezi OSVČ patří :

osoby provozující zemědělskou výrobu, lesní a vodní hospodářství;

osoby provozující živnost;

osoby provozující jiné podnikání (např. daňoví poradci, auditoři, notáři, advokáti, stomatologové, lékaři, architekti aj.) a jinou SVČ (znalci, tlumočníci, patentoví zástupci);

osoby vykonávající činnost podle autorského zákona;

společníci v.o.s. a komplementáři k.s.;

osoby vykonávající činnost mandatáře na základě mandátní smlouvy podle ObchZ;

spolupracující osoby OSVČ, pokud jsou na ně rozdělovány příjmy a výdaje.

Osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP) je samoplátce, který má na území ČR trvalý pobyt, a není po celý kalendářní měsíc ani zaměstnancem ani OSVČ ani za něj není plátcem pojistného stát.

Stát je plátcem pojistného za následující okruh pojištěnců :

nezaopatřené děti;

poživatelé důchodu z důchodového pojištění;

příjemce rodičovského příspěvku;

ženy na mateřské a rodičovské dovolené, ženy pobírající peněžitou pomoc v mateřství a muži po dobu jejich nepřítomnosti v práci, po kterou se jim poskytuje peněžitá pomoc

uchazeči o zaměstnání včetně těch, kteří přijali krátkodobé zaměstnání;

osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované;

osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II nebo III anebo IV, osoby pečující o tyto osoby a dále osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I;

osoby ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody;

OBZP, které jsou příjemci dávek nemocenského pojištění;

osoby mladistvé umístěné ve školských zařízeních po výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy;

osoby vykonávající dlouhodobou dobrovolnickou službu;

cizinci, kterým bylo uděleno oprávnění k pobytu na území ČR za účelem poskytnutí dočasné ochrany;

žadatelé o udělení mezinárodní ochrany a jejich děti narozené na území a cizinci s uděleným vízem nad 90 dnů a jejich děti narozené na území;

osoby, které jsou plně invalidní a dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky (podmínečně);

osoby celodenně a řádně pečující o 1 dítě ve věku do 7 let nebo nejméně o 2 děti ve věku do 15 let (podmínečně).

Povinnosti plátců pojistného.

Pojištěnci mají 3 základní povinnosti :

povinnost platit pojistné;

oznamovací povinnost;

povinnost hradit zdravotnickým zařízením regulační poplatky.

Povinnost platit pojistné vzniká pojištěnci dnem nástupu do zaměstnání. Odvodem pojistného je povinen zaměstnavatel. Zaměstnanec má povinnost v den nástupu do zaměstnání sdělit zaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn. Pokud změní zdravotní pojišťovnu, musí splnit oznamovací povinnost do 8 dnů od změny zdravotní pojišťovny.

OSVČ mají tyto povinnosti :

povinnost platit pojistné;

oznamovací povinnost;

podat přehled o příjmech a výdajích.

Povinnost platit pojistné nastává u OSVČ dnem zahájení samostatné výdělečné činnosti.

OSVČ je povinna oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti do 8 dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájila nebo ukončila.

OSVČ je povinna do 1 měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání, předložit přehled o příjmech a výdajích, zaplacených zálohách na pojistné, vyměřovacím základu a pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu.

Pokud daňové přiznání zpracování daňový poradce, je OSVČ povinna tuto skutečnost doložit zdravotní pojišťovně do 30. dubna .

Po 1.1.2008 již není OSVČ povinna dokládat doklad o podání daňového přiznání.

OBZP mají tyto povinnosti

povinnost platit pojistné;

oznamovací povinnost;

Povinnost platit pojistné vzniká OBZP kalendářním dnem následujícím po kalendářním dni, kdy tato povinnost zanikla jinému plátci (státu, zaměstnavateli, OSVČ).

OBZP je povinna do 8 dnů ode dne, kdy se stal OBZP, tuto skutečnost oznámit příslušné zdravotní pojišťovně.

K základní povinnosti pojištěnce, za kterého je plátcem pojistného stát, je oznámit do 8 dnů příslušné zdravotní pojišťovně skutečnosti rozhodné pro povinnost státu za něho platit pojistné.

Zaměstnavatel má :

povinnost platit pojistné;

oznamovací povinnost.

Zaměstnavatel je plátcem pojistného i za zaměstnance. Je povinen :

nejpozději do 8 dnů provést oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání, o změně zdravotní pojišťovny, pokud mu tuto skutečnost zaměstnanec sdělil (odhláška, přihláška), a o skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit pojistné;

vést evidenci a dokumentaci o oznamovaných skutečnostech;

předat každé zdravotní pojišťovně, u které jsou pojištěni jeho zaměstnanci, přehled o platbách pojistného (včetně součtu vyměřovacích základů zaměstnanců, výši pojistného a počtu zaměstnanců);

sdělit pojišťovně, které odvádí pojistné, do 8 dnů ukončení své činnosti, zrušení organizace a vstup do likvidace.

Povinnost státu platit pojistné vzniká dnem, kdy se stát stává plátcem.

Za osoby, za které je plátcem pojistného stát, hradí měsíčně pojistné Ministerstvo financí do 20. dne předcházejícího kalendářního měsíce.

Vyměřovací základ.

Vyměřovacím základem pro zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů, nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním.

Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují :

náhrada škody podle zákoníku práce;

odstupné a další odstupné, odchodné, odbytné, odměna při skončení funkčního období (obce, kraje);

věrnostní přídavek horníků;

odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích;

jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů;

plnění poskytnutá po skončení zaměstnání (k životnímu jubileu, výročí nebo k ocenění zásluh), za podmínky, že důvod pro poskytnutí těchto plnění nastal po skončení zaměstnání;

plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu po uplynutí 1 roku po skončení zaměstnání.

Maximální roční vyměřovací základ (RVZmax) zaměstnance (pro rok 2008) je stanoven ve výši 1 034 880 Kč. V této souvislosti mohou nastat tyto 3 případy :

RVZmax v případě jediného zaměstnání v průběhu kalendářního roku, v tomto případě přestává odvádět pojistné (13,5 % z VZ) za zaměstnance od chvíle dosažení maxima do konce kalendářního roku;

RVZmax v případě souběhu více zaměstnání, souhrn vyměřovacích základů přesahujících maximální hranici vede k přeplatku zaměstnance na pojistném, který se vrací na základě písemné žádosti;

RVZmax v případě více zaměstnání, které na sebe navazují, pokud je dosaženo maximálního vyměřovacího základu, lze o vrácení přeplatku požádat až po skončení kalendářního roku.

Maximální roční odvod pojistného ( 13,5 % z VZ) činí 139 709 Kč a maximální roční pojistné pak (4,5 % VZ) 46 570 Kč.

V případě, že je OSVČ zároveň zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu OSVČ přesáhl maximální výši vyměřovacího základu, sníží se o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ OSVČ.

Je-li přesahující částka vyšší než vyměřovací základ OSVČ (tzn. že vyměřovací základ je pro OSVČ nulový), sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance.

Minimálním vyměřovacím základem pro zaměstnance a zároveň vyměřovacím základem pro OBZP je minimální mzda (8 000 Kč). Pojistné OBZP a minimální pojistné zaměstnanců tedy činí 1 080 Kč.

Vyměřovacím základem OSVČ je 50 % příjmů po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, udržení a zajištění.

Od 1.1.2008 činí (u OSVČ)

maximální roční vyměřovací základ 1 034 880 Kč;

maximální roční pojistné 139 709 Kč;

maximální měsíční záloha na pojistné 11 643 Kč;

minimální roční vyměřovací základ 129 360 Kč;

minimální roční pojistné 17 464 Kč;

minimální měsíční vyměřovací základ 10 780 Kč;

minimální měsíční záloha na pojistné 1 456 Kč.

Minimální vyměřovací základ neplatí pro osoby

za které je plátcem pojistného stát;

s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením (II. a III:stupeň);

které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání;

celodenně a řádně pečující alespoň o 1 dítě ve věku do 7 let nebo nejméně o 2 děti ve věku do 15 let;

které současně vedle zaměstnání vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a odvádějí zálohy na pojistné vypočtené z VZmin pro OSVČ.

Odvod, splatnost a způsob placení pojistného.

Pojistné činí celkem 13,5 % z vyměřovacího základu a zaokrouhluje se na celé Kč nahoru.

Zaměstnavatel odvádí za zaměstnance část pojistného (2/3, tj. 9 %), které je povinen za ně hradit, a to i bez souhlasu zaměstnance. Zaměstnanci srazí 4,5 % pojistného. Splatnost pojistného je v den, který je zaměstnavatelem určen pro výplatu mezd a platů za příslušný měsíc. Pokud není určen výplatní termín, pak nejpozději do 8 dnů.

OSVČ odvádí pojistné ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu. Zálohy na pojistné platí do 8. dne následujícího kalendářního měsíce po měsíci, kdy povinnost platit zálohu nastala, resp. do 8 dnů po podání daňového přiznání.

Zálohy na pojistné nemusí platit OSVČ v případě, že je současně zaměstnancem a SVČ není jejím hlavním zdrojem příjmů.

OBZP platí pojistné ve výši 1 080 Kč měsíčně, tj. 13,5 % z minimální mzdy (8 000 Kč). Pojistné je splatné od 1. dne kalendářního měsíce, za které se platí, do 8. dne následujícího měsíce.

Pořadí plateb splatných závazků je následující

pokuty;

přirážky k pojistnému;

nejstarší nedoplatky pojistného;

běžné platby pojistného;

penále.

Způsob placení pojistného je následující :

bezhotovostním převodem;

v hotovosti poštovní poukázkou;

v hotovosti pověřenému zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny.

Penále se vyměřuje ve výši vyměřuje ve výši 0,05 % z dlužné částky za kalendářní den.