CATEGORII DOCUMENTE |
Bulgara | Ceha slovaca | Croata | Engleza | Estona | Finlandeza | Franceza |
Germana | Italiana | Letona | Lituaniana | Maghiara | Olandeza | Poloneza |
Sarba | Slovena | Spaniola | Suedeza | Turca | Ucraineana |
Esej na téma
Globalizace a megatrendy
Autor: Kamil Stanìk
Osnova:
V poslední dobì se stále více hovoøí mezi podnikateli a top-managery o tom, jak lze udržet konkurenceschopnost podniku, jakým zpùsobem fungovat, abychom neztratili pozici na trhu a v ideálním pøípadì byli schopni rùstu, byli o krok pøed ostatními. Právì v souèasnosti již mùžeme být svìdky konkrétních dopadù globalizace, o které se tolik hovoøí. Pro konkrétní podniky to znamená otevøení nových pøíležitostí expanze a zrychlení mnoha výrobních procesù, snižování nákladù a zvyšování efektivity investovaných prostøedkù do rozvoje podniku. Vynakládá se velké množství finanèních prostøedkù do inovací, do aplikací nových výrobních technologií, což napomáhá podnikùm k pøežití ve stále nároènìjším konkurenèním prostøedí.
Snad každá ambiciózní organizace èi top-manager si uvìdomuje dùležitost znalosti trhù, nových technologií, rozsah pùsobení konkurence atd. Domnívám se, že hlubší porozumìní novým trendùm - megatrendùm, které jsou v èím dál rychlejším procesu zmìn, mùže pøinášet onu konkurenèní výhodu a progresivitu.
Cílem této eseje je pokusit se definovat pojem globalizace a s ním související pojem glokalizace. Také rozpracuji nìkteré megatrendy, které mají pøímý dopad na rozvoj v trendech podnikání. Budu se snažit zobrazit souvislosti mezi tìmito pojmy a zkusit dojít k porozumìní tìchto souvislostí.
Termín globalizace
Díky moderním technologiím, jako jsou vyspìlé komunikaèní a datové pøenosy (internet – webové stránky, elektronická komunikace, mobilní telefony, rùzné druhy tzv. „E-forem“ E-learning, E-business, E-commerce atd.), nízko-nákladové transporty osob i materiálù a už vzduchem èi pozemní formou, je umožnìno nevídané propojení celého svìta – dochází k tzv. globalizaci.
Troufám si øíci, že v podstatì neexistuje ucelená definice pojmu globalizace. Pøi hledání z rùzných zdrojù se mi podaøilo nalézt nìkolik rùzných pohledù a snah o definici.
Mnozí zdùrazòují, že jde pøedevším o 'spontánní, neøízený proces' kdy globalizace mùže být pøirovnána k neøízené støele.
Podle Mezinárodního mìnového fondu globalizace reprezentuje 'rostoucí ekonomickou vzájemnou závislost zemí ve svìtovém mìøítku v dùsledku rostoucího objemu a druhu pøeshranièních transakcí zboží a služeb a toku mezinárodního kapitálu, jakož i rychlejšího a rozsáhlejšího šíøení technologií' .
Pøevážná vìtšina vnímá globalizaci a dívá se na ni ve smyslu ekonomických aktivit a procesù. Samozøejmì nelze vypustit dùsledky pùsobící na spoleènost a kulturu.
Já, jako student, vnímám globalizaci tak, že vše, co se mohlo zdát kdysi vzdálené, a už se jedná o rùzné destinace èi technologie nebo znalosti, mám dnes na dosah. To také znamená, že na prostøedí i na mne osobnì pùsobí mnohem více faktorù, než tomu mohlo být v dobì mých rodièù.
Dostávám se tedy k myšlence, že globalizaèní proces má dopad na konkrétní oblasti ekonomické i spoleèenské.
Pøi studiu jsem narazil na termín glokalizace, který dle mého názoru otevírá nový pohled na globalizaci a její dopady.
Termín glokalizace
Za poslední 4 roky se tedy zaèal objevovat nový termín, který se dívá na globalizaci z širšího úhlu pohledu, jedná se o pojem „glokalizace“.
Dochází na jedné stranì ke globalizaci pracovní síly, produktù, služeb, informací, médií, také myšlenek a názorù, avšak na stranì druhé dochází k lokalizaci (koncentraci) kapitálu, financí a všech dalších prostøedkù volby a úèinného jednání, vèetnì svobody pohybu a svobody jednání.
Byl to Roland Robertson kdo nahradil jasnou a známou skuteènost globalizace výstižnìjším názvem „glokalizace“.
V èervnu 2002 v Øímì na Mezinárodním fóru o globalizaci za úèasti Svìtové banky vyplynulo pøijetí souhrnného názvu „glokalizace“ pro nový fenomén nabývající v posledních letech na dynamice a velké intenzitì.
Proto termín „glokalizace“ nejlépe charakterizuje to, co se v souèasném svìtì dìje. Není to jen jev, kdy se všechno zvìtšuje, ale také se nìco obrovsky zmenšuje. V jednostranném pojmu globalizace se totiž pøehlíží nerozbitná jednota „globalizaèních“ a „lokalizaèních“ tlakù.
„Globalizace je postavena na zkracování vzdálenosti a èasu. Globalizaci se pøisuzuje silné selektivum. Glokalizace je globalizace lokální. Globalizace je lokalizace globální.“
Pøíklad procesu globalizace
Ve srovnání s úrovní v období pøed
rokem 1990 se vedle hlubokých demokratických zmìn zaèal vytváøet nový typ
spoleènosti oznaèovaný jako informaèní, když zásluhou posledních ètyø let je na
internet pøipojeno více než
Je tedy velmi zøetelné z výše uvedeného textu, že proces globalizace na pøíkladu posledních nìkolika let v ÈR se jasnì promítá do mnoha oblastí lidského života každého obèana a také podnikatelského subjektu. Na jedné stranì pøináší globalizace zrychlení hospodáøského rùstu, na stranì druhé je globalizaèním dùsledkem i destrukce. Nebezpeèí hrozí nejvíce malým a støednì velkým podnikùm, kteøí nedokáží nalézt dostateèné zdroje finanèních prostøedkù k udržení tempa technologického pokroku s velkými nadnárodními organizacemi jež nazývám tzv. dìtmi globalizaèního procesu. Hrozba spoèívá také ve složitosti a velikosti podnikových sítí, které získávají èím dál vìtší nadvládu nad urèováním ekonomického smìru. Menší státy se dostávají jak ve svých zemích tak i ve vìtších politických seskupení na nižší pøíèky.
Uvedu jedno z varovných srovnání. Jde o zjištìní OSN z roku 2000. Nejvìtší korporace na svìtì Exxon Mobil vyprodukovala napøíklad více pøidané hodnoty než Èeská republika.
Porovnání Exxon Mobil a ÈR dle pøidané hodnoty |
|||
Pøidaná hodnota vytvoøená v… |
Exxon Mobil |
Èeská republika |
Rozdíl v neprospìch ÈR |
[v 1000 $] |
Z uvedeného vyplývá, že stát pøibližnì s deseti miliony obyvatel (napø. ÈR vyprodukuje ménì pøidané hodnoty za jeden rok než velká transnacionální korporace. Pøibližnì 540 velkých podnikù (prùmìrné velikosti) v EU vyprodukuje stejný objem pøidané hodnoty jako nejvýkonnìjší svìtová korporace.[6]
Pakliže se chci soustøedit na nejpodstatnìjší a nejvýraznìjší trendy ovlivòující podnikatelskou sféru a její rozvoj, budu hovoøit o tzv. megatrendech. „Jde o sled principiálních zásadních zmìn podnikání zobecòující pøíèiny zmìn bìžných trendù.“
Megatrendy
Rodièi tohoto pojmu jsou ameriètí známí a populární prognostici John Naisbitt a Patricie Aburdenová, kteøí prosluli modelováním vývoje svìta právì pomocí tzv. megatrendù. Tímto pojmem oznaèují základní tendence vývoje v rùzných oblastech života (sociální, ekonomické, politické, technologické aj.). Hovoøí o 10ti megatrendech, které významnì ovlivòují vývoj svìta po celá desetiletí.
V roce 1982 John a Patricie pøišli s knihou Megatrendy a poté v roce 1990 s knihou Megatrendy 2000 s podtitulem Deset nových smìrù na 90. léta (Megatrends 2000: Ten New Direction for the 1990 s. New York, Morrow - slovensky Bratislava, Bradlo 1992).
Rozhodující trendy vývoje spojují pøedevším s: 1) prosperující globální ekonomikou 90. let; 2) renesancí umìní; 3) výskytem tržního socialismu; 4) globálním životním stylem a kulturním nacionalismem; 5) privatizací státu všeobecného blahobytu; 6) rozvojem tichomoøské oblasti; 7) desetiletím žen ve vedoucích postaveních; 8) vìkem biologie; 9) oživením náboženství v novém miléniu a 10) triumfem jednotlivce.
Myslím si, že je velmi zajímavý zpìtný pohled na jejích futuristické prognózy a je jistì k diskusi, jak dalece byli pøesní. Z rešerše o dané publikaci se mi líbila otázka, resp. názor tìchto autorù, který je více rozebírán v této knize.
Autoøi si kladli otázku, zda 'nastane zlatý vìk èi apokalypsa' a sdílejí se s názorem, že záleží pøedevším na nás (a nikoli napø. na špièkové technice). Nezachrání nás však pøíchod nìjakého mesiáše ani vesmírné civilizace, ale nazrálé problémy si musíme vyøešit sami.
Já doplòuji, že s pohledem do historie lidstva se obávám a tedy se pøikláním k pesimistickému konci, avšak nechávám v sobì zaklíèenou víru v opaèný, pozitivní scénáø.
Megatrendy v podnikání
Nyní zmíním nìkteré ze souèasných poznatkù o megatrendech v podnikání, které já osobnì vnímám jako nejpodstatnìjší a jejich formulace se mi jeví jako srozumitelná i pro laickou veøejnost. Inspiroval jsem se jak svými poznatky pøi samostudiu, tak pøednáškami Doc. Ing. Zdenìka Mikoláše, CSc. a jeho èlánkem uveøejnìným na: https://podnikani.idnes.cz, s názvem: Podnikání na poèátku tøetího tisíciletí.
Nìkteré body mne více oslovily, a proto jsem se rozhodl pøidat i svùj pohled.
1. Globalizace jevù a procesù
Základní charakteristiky:
rozporuplný vývoj k “monokulturnosti“ (spoleèenská tendence) vzhledem k diverzifikaci genetického rizika (pøírodní tendence)
specifická forma vztahù individuálního a globálního
transformace národní na regionální a svìtovou integraci
zmìna konfliktu západ – východ na konflikt sever – jih, dokonce na konflikt technologicky emancipovaný a neemancipovaný svìt
2. Produktivita práce
Základní charakteristiky:
pøechodem od klasických technologií ke špièkovým na bázi nejnovìjších vìdeckých poznatkù
novým vztahem malých, støedních a velkých firem
trendem k hromadnosti produkce a souvisejícím snižováním zamìstnanosti
rozporuplným vztahem unifikovatelnosti a individualizace volby
Produktivita práce je pojem pro pomìr výstupu ke vstupu, kde vstupem je pracovní síla. Produktivita se zvyšuje, když stejné množství vstupu vyrábí vìtší množství výstupu. Role produktivity práce stále roste, technické vymoženosti stále více ovlivòují charakter práce a život lidí.
Èeská republika i další noví èlenové Evropské unie dosahují výraznì rychlejšího tempa rùstu produktivity práce než zemì pùvodní evropské patnáctky. Produktivita by se letos v Èeské republice mìla podobnì jako loni zvýšit témìø o pìt procent.
Odhaduje to studie Ekonomický výhled 2005, kterou na svých internetových stránkách zveøejnila Organizace pro hospodáøskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Odborníci pøipisují vyšší rùst v ÈR pøílivu velkého množství zahranièních firem, které zde zavádìjí dokonalejší technologie i výrobní postupy. Výrobní kapacity tuzemských firem zùstávají stále nižší než v nejvyspìlejších zemích, a tak si podle ekonomù potenciál rùstu produktivity ještì po jistou dobu udrží. Rychlejší tempo rùstu pracovní výkonnosti než západní Evropa mají také okolní státy.[9]
Z výše uvedeného èlánku je zøejmé, že dokonalejší technologie a výrobní postupy jsou zrodem nových trendù v podnikání. Právì díky pozitivnímu lokálnímu dopadu globalizace, tedy glokalizaci, dochází k pøílivu velkého množství zahranièních firem, které pøinášejí do jednotlivých lokalit dokonalejší technologie výrobních postupù. Jde tedy o velmi pozitivní vliv glokalizace.
3. Harmonizace kultur
Dalším významným trendem v rozvoji podnikání je právì kvalitní znalost obchodních zvyklostí, která je pro glokalizaci v rozvoji podnikání nedílnou souèástí. Zákonitì musí docházet k procesu soužití kultur, k úèastnické demokracii a to vše v pøípadì podnikání v zahranièí jež je pøirozeným dùsledkem procesu glokalizace.
Základní charakteristika:
soužití èasto rozporuplných kultur,
harmonizace vztahu majoritních a minoritních seskupení,
pøechod od centralizace k decentralizaci moci,
pøechod od hierarchických organizací k síové (ploché) organizaci,
pøechod od zastupitelské k úèastnické demokracii (referenda);
4. Vztah invence a hmoty (materiálního svìta)
Základní charakteristika:
pøechod od øešení krátkodobých k dlouhodobým problémùm,
vztah dynamiky invencí, hmoty (materiální podstaty) a finanèního kapitálu,
vztah k vlastnictví invencí (intelektuální kapitál, autorská práva, patenty ap.) a vlastnictví hmoty (stavby, pozemky ap.), resp. penìz (finanèního kapitálu);
5. Svìtové informaèní sítì
Základní charakteristika:
nebezpeèí nástupu totality plynoucí z vlastnictví a provozování sítí
konflikt mezi informacemi a dezinformacemi – problém verifikace validity informace
neúmìrný rùst rizika ohrožení osobní a podnikatelské svobody v dùsledku ztráty “soukromí“
6. “Megatrend otevøených otázek“ typu – kdo bude vítìz a kdo poražený?
Základní charakteristika:
Princip konkurenèního boje postaveného na vítìzství smìøuje k monopolizaci a totalitì?
Vítìzství lze dosáhnout, a co s poraženými?
Mají být chránìni slabí (napø. africké národy), nebo nikoli?
Nenastupuje skrytý ekonomický negativizmus (ekonomická moc se transformuje v moc politickou a posléze v agresi, napø. vojenskou)?!
Jaký má být vztah hodnot, která hodnota je tou pravou: v ekonomickém smyslu nebo ve smyslu vyššího principu lidství?
Jak jsem již zmínil na poèátku mé eseje, globalizaèní procesy pøináší obrovské pøíležitosti, ale jsou také velkou hrozbou.
Pokud se podívám na podnikatelskou strukturu, je snad každému jasné, že malé a støední podnikání je vystaveno obrovským tlakùm velkých nadnárodních korporací, podnikatelských sítí.
Jaká bude tedy budoucnost podnikání a ekonomických procesù u nás i ve svìtì?
V již zmínìném èlánku pan docent Mikoláš vyjadøuje 4 základní protiklady, jež nastiòují velmi vìrohodnì soudobou situaci v podnikání:
Vytváøejí se dvì protikladné formy podnikatelských sítí (sítì velkých korporací a sítì malých a støedních firem).
2. Státní podnikatelské prostøedí se rozpouští do mezinárodní
(globální) a regionální formy (dochází k praktickému projevu “glokalizace“).
3. Èlovìk nabývá jak formu “globalizující se“ (napø. z
hlediska komunikace a volného pohybu), tak souèasnì individualizující se
bytosti (s vlastními hodnotami, morálkou, vírou apod.)
4. Vedle pùvodní živé a neživé pøírody se prosazuje jako
rovnoprávná pøíroda umìlá.
Asi nejsem sám, kdo má velmi smíšené pocity z toho, co globalizace pøiná ší pozitivního a co nenávratnì nièí.
Z pohledu podnikatele malé a støední firmy to znamená velká nebezpeèí a obrovský tlak. Samozøejmì malé firmy nedisponují takovým kapitálem, aby mohly držet krok s rostoucí technologickou nároèností procesù a objemu výroby snižující náklady a zvyšující konkurenceschopnost.
Pokud bych se mìl uchýlit k vyslovení závìreèného doporuèení, vezmu si do úst opìt slova pana docenta Mikoláše, který øíká:
„Je nutno mobilizovat vlastníky, manažery a ostatní pracovníky malých a støedních firem s vysokým znalostním potenciálem, provázat aktivity tìchto “inovaèních“ firem s technickými a pøírodovìdnými univerzitami atd. Je tedy nutno urychlenì propojit teorii s praxí a pracovat s “relativitou èasu“ – nyní již nemá smysl nìkoho technologicky a technicky dohánìt a pøedhánìt. Je nutné stát u zrodu nových produktivních oborù.“
Proto je nyní na každém podnikateli, aby získal potøebné informace v pravý èas, dokázal uvažovat ve smyslu myšlenek zmínìných v této eseji a to v souvislostech globalizaèních – glokalizaèních procesù a megatrendù, které dokáží napomoci k podniknutí správného rozhodnutí, k hledání nových pøedmìtù podnikání, ve kterém bude podnikatel prvním ve svìtì. Jde pøedevším o spojení teoretických – vìdeckých výzkumù provázaných s praxí.
„Globalizace má nelítostné metody a projevy: ten, kdo se podceòuje, i ten, kdo se pøeceòuje, obvykle prohrává. Obecnì platí: vítìzové jsou v pravý èas na pravém místì se správným produktem za správnou cenu (správné náklady) a ve správné formì.“ Citát Doc. Ing. Zdenìka Mikoláše, CSc.
Použité zdroje literatury:
www.bbc.co.uk, z èlánku: V ÈR výraznì roste produktivita práce
https://podnikani.idnes.cz, autor: Zdenìk Mikoláš, z èlánku Realita a trendy v podnikání: svìt a ÈR
Zygmunt Bauman: Globalizace. Dùsledky pro èlovìka. Mladá fronta, Praha 1999
Pøednáška Doc. Ing. Zdenìka Mikoláše, CSc.
https://www.cpkp.cz Statistické údaje zdroj: Podnikání a znalostní ekonomika – analýza hospodáøského vývoje, NRP – pracovní materiál,
Mezøický, V. (ed.): Globalizace. Praha, Portál 2003, s. 10
Mezøický, V. (ed.): Globalizace. Praha, Portál 2003, s. 10
Mezøický, V. (ed.): Globalizace. Praha, Portál 2003, s. 10
Zygmunt Bauman: Globalizace. Dùsledky pro èlovìka. Mladá fronta, Praha 1999
pøednáška Doc. Ing. Ladislav Ludvík, CSc.
Statistické údaje zdroj: Podnikání a znalostní ekonomika – analýza hospodáøského vývoje, NRP – pracovní materiál, https://www.cpkp.cz
https: podnikani.idnes.cz autor: Zdenìk Mikoláš, z èlánku Realita a trendy v podnikání: svìt a ÈR
pøednáška Doc. Ing. Zdenìka Mikoláše, CSc.
èasopis Marathon, è. 56, 5/2004
www.bbc.co.uk z èlánku: V ÈR výraznì roste produktivita práce
Politica de confidentialitate | Termeni si conditii de utilizare |
Vizualizari: 3384
Importanta:
Termeni si conditii de utilizare | Contact
© SCRIGROUP 2024 . All rights reserved