Praha - Románský sloh

Praha

je jedním z devíti měst, kterým Evropská unie udělila titul Evropská metropole kultury roku 2000.


Hlavní město České republiky je její nejvýznamnější městskou památkovou rezervací. Od roku 1992 je historické jádro Prahy o rozloze 866 hektarů zapsáno do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

'Praga caput regni' má Praha vepsáno ve svém znaku. A to jistě plným právem.

Od svého vzniku hrála vždy důležitou úlohu v dějinách národa, země i Evropy. Od středověku má pověst jednoho z nejkrásnějších měst na světě a byly jí dávány přívlastky 'zlatá', 'stověžatá', 'koruna světa', 'kamenný sen'. Po staletí vzdávaly Praze hold významné osobnosti. Z okouzlení její krásou a výstavností se vyznal W. A. Mozart, L. van Beethoven, G. Apollinaire, P. I. Čajkovskij, F. M. Dostojevskij, A. Rodin, O. Kokoschka i britská královna Alžběta II., papež Jan Pavel II. aj.

Rodná Praha se promítla do tvorby Jana Nerudy, Jaroslava Haška, Jaroslava Seiferta, Franze Kafky, Maxe Broda nebo Egona Erwina Kische. Praha představuje jedinečný komplex památek, jemuž vysoko nad městem vévodí Pražský hrad. Je ukázkou všech uměleckých slohů a směrů. Historické jádro města se rozkládá na obou březích řeky Vltavy a tvoří je 6 částí, kdysi samostatných měst, v 18. století sjednocených. Jsou to: Staré Město, Josefov (dochovaná část bývalého Židovského Města - dnes součást Starého Města), Nové Město, Malá Strana, Hradčany a Vyšehrad. Zde je také soustředěno největší množství památkových objektů, muzeí a galerií. PAMÁTKY - Typické památky stavebních slohů

1000 let stavebního vývoje zanechalo městu nejkrásnější památky všech stavebních slohů:

Románský sloh 9 - 13 stol.

Názvem románské se u nás označovaly všechny nejstarší stavby na našem území v období 10. - 13 století za vlády Přemyslovců. Je v něm ukryté latinské jméno Říma-Roma, neboť toto umění vznikalo v zemích, které patřily k tehdy již zaniklému římskému impériu, kde stavitelství z kamene mělo staletou tradici. Odtud se v pozdější době rozšířilo do celé Evropy a tedy také do našich zemí. Toto nejstarší období stavební tvorby zahrnuje i dva předrománské slohy: - sloh karolínský, nazývaný po Karlu Velikém(u nás tento sloh zastupuje svatováclavská rotunda sv.Víta v Praze) - sloh ottonský, nese pojmenování podle císaře Otty Velikého(z našich památek je ukázkou bazilika sv.Jiří na Pražském hradě) V tomto slohu se stavěly svislé konstrukce(stěnový systém)velké tloušťky(1-3m). Slopy oddělovaly jednotlivé lodě baziliky nebo místnosti v obytných domech. Sloup se skládal ze tří částí: patka, dřík a hlavice. Dřík byl hladký bez ozdob a hlavice se stavěly ve tvaru krychle. Používaly se různé typy zdiva: kvádříkové(opracovaný kámen), klasové, lité(pláště z kamene a vnitřek z malty)a smíšené. Zdivo bylo omítáno a zdobeno freskami - rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě. Jako vodorovné konstrukce se používaly dřevěné trámové stropy a klenby. Mezi nejznámější patří valená, kopulová, výklenková, křížová a stoupající. Typickým znakem tohoto slohu je románské okno. Provádělo se bez výplní, se zalomeným ostěním a malých rozměrů. Mezi další používaná okna patří sdružená se dvěma až čtyřma oblouky, které jsou dělené románským sloupem. K ozdobným prvkům patřily portály hlavně ústupkový, sloupy, archivoty(profilovaný oblouk), štítky a ozdoby průčelí, kterými byly obloučkový vlys a slepá arkáda. Střechy se stavěly sedlové, pultové, stanové a kuželové. Krytina keramická nebo kamenná. Stavební druhy: sakrální stavby(sloužící k bohoslužbám), kostelíky a rotundy. Mezi nejznámější památky u nás patří: bazilika sv. Víta, bazilika sv. Jiří bazilika sv. Jiří (Pražský hrad) rotunda sv. Martina (Vyšehrad) * rotunda sv. Kříže (Karoliny Světlé) * rotunda sv. Longina (Na Rybníčku) * podzemí domu č. 222 v Řetězové ulici .

Bazilika sv. Jiří Nejstarší zachovalá kostelní stavba Pražského hradu a nejzachovalejší románská architektura v Čechách. Založena kolem r. 920 knížetem Vratislavem I., přestavěna ve 12. století, barokní průčelí je ze 17. století. Významná je kaple sv. Jana Nepomuckého a kaple sv. Ludmily, babičky sv. Václava, první české křesťanské mučednice.

Gotika 13 - 16 stol. Tento sloh vznikl ve 12. století ve Francii v okolí města Paříž. Do Čech se dostal na počátku 13. století a zůstal jako hlavním stavebním slohem až do začátku 16. století Název pochází údajně od barbarského kmene gótů. Gotika se šířila postupně do celé Evropy přes Německo, Španělsko, Anglii až teprve ve druhé vlně do Čech, Rakouska, Maďarska, Polska a Slovenska. Šiřitelé byli Cisterciáni - řád z Francie. Základními znaky: lomený oblouk, žebrový a skeletový konstrukční systém, opěrný systém, vertikalita staveb(členění do výšky) Hlavním stavebním materiálem byly cihly(chrám sv. Ducha), kámen, kvádrové zdivo, dřevo a hrázděné zdivo(skeletová dřevěná konstrukce mezi kterou je zdivo). Jako svislé nosné konstrukce se používaly pilíře různých průřezů, stěny, zední přípory(polopilíř navazující na stěnu) a konzoly, které podpíraly žebra klenby. Jako vodorovné nosné konsrukce se používaly klenby. Mezi nejznámější patří křížová, hvězdicová, síťová, kroužená, vějířová a sklípková.Používal se také opěrný systém, který zajišťoval stabilitu převýšené konstrukce gotické stavby. Jako opěrný systém se používaly opěráky(vnější pilíře), opěrné oblouky v jedné a ve dvou řadách. Okna byla zdobena kamennými kružbami, rozetami, trojlístky, čtyřlístky a jeptiškami. Zasklívala se malými barevnými sklíčky, které byly navzájem spojeny olovem. Stavební druhy: 1. sakrální stavby a) kostely - jednolodní nebo trojlodní, jednoduchý opěrný systém b) katedrály - sakrální stavby s katedrálním závěrem(složen s věnce kaplí) 2. radnice - zasedací místnost, archív, velká věž s hodinami 3. kláštery 4. městské domy 5. hrady - z kamene, nepřístupné místo, obranný charakter(hradby, věže) Památky v Čechách: V rané gotice: Anežský klášter v Praze na Františku, Staronová synagoga Ve vrcholné gotice: Karlštejn,Karlův most, Karlova kolej, chrám sv. Víta V pozdní gotice: Prašná brána, chrám sv. Barbory v Kutné hoře, Vladislavský sál na Pražském hradě klášter sv. Anežky České (ul. U Milosrdných) * Staronová synagoga (Červená ul.) * Karlův most s mosteckými věžemi * katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha - východní část (Pražský hrad) * Prašná brána (Na Příkopě) * chrám Matky Boží před Týnem (Staroměstské nám.)
Staroměstská mostecká věž Praha 1, Staré Město
Vstupní brána na Karlův most ze Starého Města, nejkrásnější brána gotické Evropy, je dílem dvorské huti. Byla dokončena před r. 1380. Má bohatou sochařskou výzdobu - znaky zemí koruny české v době vlády Karla IV., sochy sv. Víta, Karla IV., Václava IV., sv. Vojtěcha a Zikmunda.
Hudba věžních ochozů - o historii a vývoji žesťových nástrojů.

Renesance 16 - 17 stol. Renesance znamená v překladu znovuzrození či znovuobjevení. Vznikla v 15. století v Itálii ve městě Florencie. V této době se provádějí zámořské objevy - kolonie, rozšíření výroby, vznik manufaktur. Mezi stavební druhy patří: zámky, paláce, předměstské vily, tržnice, mincovny, nemocnice, banky, radnice, školy, knihovny, muzea, divadla, kostely, a kláštery. Na stavbu objektu se používaly cihly, kámen, dřevo na krovy a stropy, skleněné tabulky a táhla. Svislé konstrukce byly vyzdívány z kamene nebo z cihel, v Čechách zděné z cihel a omítané. Sloupy se členily na sloupy, polosloupy a pilastry. Sloupové řády: toskánský, iónský, korintský a kompozitní. Vodorovné nosné konstrukce tvořily hlavně dřevěné trámové a kazetové stropy společně s klenbami, mezi které patřily valená, necková, klášterní, zrcadlová, kopulová a česká. Charakteristickým znakem této doby je ozdoba stěn: u kamenných bosáž a u cihelných sgrafito(psaníčkové,figurální. Okna měla tvar obdelníkový nebo kruhový. Portály se stavěly po stranách vstupního otvoru. Skládaly se ze sloupů nebo polosloupů, z vodorovné části - architrávu a štítem tvaru trojúhelníku nebo se segmentovým obloukem.Byly bohatě zdobeny. Mezi nejvýznamější památky patří: okna Vladislavského sálu, Ludvíkovo křídlo na Pražském hradě, letohrádek královny Anny zvaný Belveder. Baroko 17 - 18 stol. Označení 'barok' nebo 'baroko' vznikl v 16. století v Itálii ve městě Řím. Baroko v Čechách se dělí na rané 1620 - 1695, vrcholné 1695 - 1740 a pozdní 1740 - 1780. Hlavními znaky tohoto slohu jsou sloupy a okna vycházející z renesance. Byly dávány do nových vztahů a postupně přetvořovány, znetvořovány až vznikly prvky, které byly protikladem renesance. Například římsa v renesanci byla přímka a v baroku křivka. Využívá se zakřivených linií, optických klamů, pokroucených ploch, růst světla a stínu. Emocionálně působí na člověka. Svislé nosné konstrukce: stěny zděné z cihel, zakřivené, omítány štukovou omítkou a barevné Vodorovné nosné konstrukce: kleby(kopulová, česká, křížová), výrazné římsy - více zdůrazněny, mohutnější, postupně jsou zvlněny. Charakteristická pro barokní tvorbu je také osovost. Aby se dosáhlo souměrnosti, dává se stejný vzhled protilehlým stavbám s určením naprosto odlišným, stavějí se brány, které nikam nevedou, při vjezdech dvojí postranní dvířka, z nichž jedna jsou od počátku zazděná atd. V interiérech, ať chrámových nebo v sálech paláců a zámků, kde jsou skutečná okna jen po jedné straně, se na protější stěně malují a někdy imitují tabulkami ze zrcadel. Podobně i všechna slepá okna na fasádě se vyznačovala malbou. Mezi nejznámější památky z raného období jsou: Matyášova brána, Valdštejnský palác, Černinský palác a Klementinum Mezi nejznámější památky z vrcholného období jsou: zámek Karlova Koruna, kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, chrám sv. Mikuláše na Malé Straně, zámeček v Tróji, kostel sv. Vavřince v Jablonném Podještědí

Rokoko 18 stol. Je to jeden ze směrů v období pozdního baroka z francouzkého slova rocaille - mušle. Hlavním znakem tohoto slohu je přebujelá dekorativní výzdoba s motivem mořských mušlí a řas. Typická je zlatá, bílá, vínová a pastelové barvy. Významné památky: interiér Španělského sálu na Pražském hradě, zámeček Belveder ve Vídni

Hodnocení:

Jsem ráda, že jsem dostala za úkol zpracovat architektonické slohy  našeho hlavního města Prahy.Poznala jsem, do kterého slohu která památka patří, dozvěděla jsem se něco o památkách Prahy.Doufám, že naše hlavní město poznám i z jiných stránek.

Použitá literatura:

www.Praha.cz

www.architektonické slohy.cz