CATEGORII DOCUMENTE |
Bulgara | Ceha slovaca | Croata | Engleza | Estona | Finlandeza | Franceza |
Germana | Italiana | Letona | Lituaniana | Maghiara | Olandeza | Poloneza |
Sarba | Slovena | Spaniola | Suedeza | Turca | Ucraineana |
Nastavení
biosu
BIOS (basic input/output system) má zásadní význam na celkový výkon počítače. Jeho úkolem je předat systému informace o tom, jaký hardware je přítomen, jaké má parametry a jak s ním má systém pracovat. Špatné nastavení BIOSu může mít za následek, že Pentium III na 500 MHz bude mít výkon odpovídající obyčejnému Pentiu. Proto jsme pro vás připravili seriál, který vám každý týden odhalí několik zákoutí této třinácté komnaty.
Hlavními výrobci BIOSů jsou American Megatrends (AMI) a Award, dále pak například Phoenix a nesmíme zapomenout ani na BIOSy od IBM, které jsou velmi specifické. Pokusíme se načrtnout alespoň základní principy, takže pokud některou z níže zmíněných položek ve svém BIOSu nemáte, nebo se nachází někde jinde, není to chyba tohoto článku.
Nuž vstupme do BIOSu. To provedete zpravidla tak, že při startu počítače podržíte stisknutou klávesu Delete (přístupové klávesy do některých BIOSů jsou jiné - například Ctrl+Alt+Esc, Ctrl+Alt+S, F1, F2). Uvidíte několik nabídek a v každé pak spoustu položek, jejichž prostřednictvím se nastavují jednotlivé parametry.
Dnes se podíváme na to, co se skrývá pod BIOS Features Setup pro Award BIOS, resp. Advanced CMOS Setup pro AMI.
Tuto položku doporučuji nastavit na Enable, neboť jde o velmi užitečnou ochranu před tzv. boot viry. Pokud se takový virus pokusí o zápis do boot sektoru nebo partition tabulky, zobrazí se hláška s dotazem, zda opravdu chcete tuto činnost vykonat. Tím můžete předejít napadení virem, ovšem je na místě zdůraznit, že ne vždy je tato ochrana dostatečně účinná a že ne všechny viry zapisují do těchto částí disku.
V případě, že hodláte instalovat operační systém Windows 95 nebo Windows 98, musíte tuto volbu na dobu instalace vypnout, neboť způsobuje zhroucení celého instalačního procesu.
Zapnutí a vypnutí primární cache procesoru. V každém případě nastavte na Enabled, protože opačná volba degraduje výkon procesoru a tím i celkový výkon stroje. Výjimkou je přetaktování procesorů, jejichž cache nemůže běžet na požadované rychlosti. V tomto případě cache vypněte, nicméně počítejte s tím, že změna taktovací frekvence procesoru nemusí, díky vypnuté cache, odpovídat reálné změně výkonu, neboť se zhorší rychlost komunikace mezi procesorem a sběrnicí.
Zapnutí a vypnutí sekundární cache umístěné na základní desce. Opět, v případě že nepotřebujete opak z důvodu přetaktování, nastavte na Enabled. Pokud tuto volbu zakážete, snížíte rychlost toku dat mezi procesorem a operační pamětí.
Tato nabídka zapíná a vypíná kontrolu a korekci jednobitových chyb v datech uložených v L2 cache. Nejvhodnější volba je Enabled, neboť nastavení na Disabled může mít za následek menší stabilitu systému způsobenou právě zmíněnými chybami.
Někteří uživatelé tuto volbu vypínají, neboť se domnívají, že tím zvýší výkon, nicméně zpravidla je nárůst výkonu takřka nezjistitelný.
Po spuštění nebo studeném restartu počítače je provedena série testů (tzv. POST - Power On Self Test), které ve velké většině případů nezjistí žádné chyby. Pokud máte spolehlivý hardware, nastavte Enabled, čímž o několik vteřin zkrátíte dobu nutnou ke startu počítače. V případě problémů (náhlá nestabilita systému atp.), nebo pokud jste počítač přetaktovali, tuto volbu zakažte, nicméně k dokonalému otestování spolehlivosti je vhodnější použít k tomu určený software.
Zde je možné nastavit, v jakém pořadí má BIOS hledat operační systém na jednotlivých diskových a disketových jednotkách. Variant je zpravidla mnoho, nicméně pokud máte k dispozici volbu C only, vyberte tu, neboť systém bude nalezen takřka okamžitě a navíc se tak vyvarujete zavedení zavirovaného systému z diskety nebo z CD ROM. Jiná zařízení volte jedině v případě, že z nich budete instalovat nový nebo zavádět jiný operační systém (např. pro Windows 98 zvolte jako primární CD ROM, pro MS DOS disketovou mechaniku).
V případě, že máte například velkou (5,25') disketovou mechaniku jako A: a malou (3,5') jako B:, můžete nastavením volby Enabled přehodit jejich pořadí aniž byste museli otvírat počítač. To se hodí zejména v případech, kdy potřebujete bootovat z disketové mechaniky, která není nastavena jako primární.
BIOS při každém startu zjišťuje, zda jsou v pořádku disketové mechaniky a zda mají 40 nebo 80 stop. Pokud jste si jisti, že je mechanika v pořádku a nejde o nějaký atypický typ, můžete zrychlit proces bootování nastavením na Disabled.
Tato volba rozhoduje pouze o tom, zda numerická klávesnice bude mít po spuštění svůj implicitní význam, nebo zda bude aktivována v módu kurzorových a funkčních kláves. Většině uživatelů vyhovuje nastavení na On, tedy zapnutí čísel.
Za týden si vysvětlíme další položky, kterými můžete ještě více vylepšit výkon počítače. Do té doby můžete zkoušet nastavovat volby, které jsme si ukázali dnes.
Tato položka významně ovlivňuje rychlost práce s pevným diskem, neboť povoluje přenos dat z více sektorů současně. Pokud ji nastavíte Enabled (což je doporučeno), BIOS zdetekuje, zda pevný disk tento způsob přenosu podporuje (což je u současných disků pravidlem) a určí správné nastavení. Hodnotu Disabled použijte pouze v případě, že používáte Windows NT, které mívají s HDD Block Mode problémy.
Pokud nastavíte Enabled, můžete ručně nastavit parametry Typematic Rate a Typematic Rate Delay (význam viz. níže). V opačném případě použije BIOS implicitní nastavení.
Určuje rychlost vypisování znaků při stisknuté klávese. Rychlost je udávána počtem akceptovaných znaků za jednu vteřinu.
Pokud stisknete a držíte libovolnou klávesu vypíše se požadovaný znak nejprve jednou a po prodlevě se začne opakovat rychlostí definovanou v Typematic Rate. Dobu prodlevy v milisekundách nastavíte právě tady.
Užitečná položka, jejímž prostřednictvím si můžete celkem dobře zabezpečit počítač před neautorizovaným přístupem (pokročilý uživatel ale s překonáním této zábrany nebude mít vážnější problém). Možnosti jsou tři:
Implicitní hodnota je Disable. Změnu na Enable lze doporučit jedině v případě, že máte nainstalovanou MPEG kartu, která je spojena s grafickou kartou přes konektor Feature a máte problémy se správným zobrazením barev.
Tato položka umožňuje přiřadit IRQ přerušení pro grafickou kartu. Většina grafických karet vyžaduje přiřazení IRQ ke své správné funkci. Nastavením na Disabled můžete způsobit problémy, takže doporučujeme podívat se do manuálu ke grafické kartě a pokud IRQ požaduje, nastavte Enabled.
Pokud máte více než 64 MB operační paměti a používáte systém OS/2, musíte tuto volbu nastavit na OS/2, neboť tento operační systém používá jiný způsob správy RAM. Na většině počítačů ale najdete Windows 9x nebo NT, pro něž je vhodné zvolit Non-OS/2.
Technologie S.M.A.R.T. (Self Monitoring Analysis And Reporting tedy technologie monitorování, analýzy a oznámení) je užitečná funkce, kterou podporují všechny novější pevné disky. Slouží k 'předpovídání' a včasnému varování blížící se chyby nebo havárie harddisku. Měli byste tuto hodnotu nastavit na Enabled, neboť tím zajistíte bezpečnost svých dat.
Velmi vhodné zejména v případě, že používáte Windows 9x na počítači bez disketové mechaniky. Volbou Enabled získáte volné přerušení IRQ 6, které lze využít pro jiný hardware. Pokud ale počítač disketovou mechanikou disponuje, je nutné nastavit Disable, aby se předešlo možným problémům.
Tuto hodnotu je vhodné nastavit na 0, čímž dosáhnete optimální rychlosti startu počítače. Vyšší hodnoty nastavte jedině v případě, že máte k IDE rozhraní připojen hardware vyžadující delší čas k inicializaci (např. starý pevný disk).
Novinka, kterou využijete výhradně na počítačích s procesorem Pentium III. Tato řada procesorů totiž obsahuje jednoznačné identifikační číslo, které lze 'přečíst' přes Internet. Původním účelem tohoto čísla mělo být zajištění bezpečnosti v elektronickém obchodě a bankovnictví. V současnosti ale žádná z českých firem tento způsob verifikace nepoužívá a tudíž je velmi vhodné nastavit tuto hodnotu na Disabled.
Pokud používáte DOS nastavte tuto hodnotu na Enabled. V tomto případě se zkopíruje Video BIOS do operační paměti, což zvyšuje grafický výkon počítače, neboť procesor může číst data z 64-bitové DRAM namísto standardní osmibitové ROM. Jestliže ale používáte operační systém Windows, je 'stínování' zbytečné, neboť ke grafické kartě se přistupuje přímo bez požadavků na Video BIOS. Podle některých informací může být zapnuté stínování pod Windows příčinou nestability systému, zejména pak v případě, že některý program (zpravidla hra) využívá oblast paměti, v níž je alokován Video BIOS. V takovém případě tedy rozhodně nastavte Disabled.
Dovoluje vyhradit část paměti pro rozšiřující karty. V případě, že nepoužíváte karty, jež by tuto možnost uměly využít (např. síťové karty, které u nichž lze nahráním BIOSu do paměti zvýšit výkon), nastavte všechny položky na Disabled. Tutéž hodnotu zvolte i používáte-li Windows 9x, které přistupují k hardwaru přímo prostřednictvím ovladačů.
V dalším pokračování našeho seriálu poodhalujícího třináctou komnatu většiny počítačů se podíváme na to, co se skrývá pod menu Chipset Features Setup resp. Advanced Chipset Setup.
Nastavení přístupové doby k operační paměti. Čím nižší hodnotu nastavíte, tím vyšší rychlosti dosáhnete. Některé paměti ale při nastavení příliš krátké přístupové doby vykazují chyby a mohou způsobit problémy se stabilitou systému!
Určuje, zda před každým přístupem do paměti bude vložen jeden čekací takt. Povolení (Enabled) sníží celkový výkon, ale zvýší stabilitu. Naopak zakázání (Disabled) zrychlí práci s pamětí, ale v některých případech může mít za následek snížení stability. Pokud váš systém nevykazuje chyby, doporučuje se čekací takt vypustit.
Určuje počet taktů mezi dvěma přístupy do paměti, mezi nimiž se provádí refresh (občerstvení) paměťových modulů. Čím nižší hodnotu váš počítač snese, tím lépe, ale přílišné riskování může vést ke ztrátě stability systému.
Toto nastavení ovlivňuje způsob detekce a korekce chyb v datech uložených v operační paměti. ECC znamená Error Checking and Correction a můžete jí použít pouze v případě, že máte 72bitovou ECC RAM. ECC umožňuje detekovat a opravovat jednobitové chyby, což napomáhá k vyšší stabilitě operačního systému za cenu velmi mírného snížení rychlosti.
Zpravidla se nabízejí tři možnosti, které určují jak budou chyby kontrolovány a korigovány:
U starších desek můžete najít hodnoty Disabled (chyby nejsou detekovány), Parity (obdoba EC pro paritní SIMMy) a ECC (viz. výše).
Jestliže máte jiný typ paměti, nebo si nejste jisti, nastavte hodnotu na Non-ECC.
Tady můžete zapínat a vypínat cachování BIOS ROM (BIOS ROM obsahuje základní I/O funkce a instrukce pro start systému) na F0000h-FFFFFh přes L2 cache. Lze tím získat nárůst výkonu, nicméně nečekejte žádné zázraky, protože současné operační systémy přistupují přímo do BIOSu jen zřídka. V některých případech může dojít nastavením na Enabled dokonce ke zhroucení systému. Pro optimální výkon tedy doporučujeme zvolit Disabled.
Obdoba předchozího, tentokrát se nastavení týká BIOSu grafické karty. I v tomto případě doporučujeme zvolit Disabled, neboť operační systémy přistupují ke grafické kartě prostřednictvím ovladačů.
Tato volba umožňuje určit, zda se mají nebo nemají adresy A0000h až AFFFFh z paměti grafické karty cachovat skrze L2 cache. S nastavením na Enabled lze získat vyšší výkon jedině v případě, že vám L2 cache má větší rychlost přenosu dat, než paměť grafické karty. Protože i zde hrozí snížení stability operačního systému, doporučujeme nastavit Disabled.
Nastavení tzv. čekacích cyklů sběrnice ISA pro osmibitové vstupně-výstupní operace. Číslo specifikuje, kolik čekacích cyklů (délka jednoho cyklu závisí na rychlosti sběrnice) bude vloženo než budou přenesena další data z rychlé sběrnice PCI na pomalejší ISA. Zde nemůžeme specifikovat žádnou ideální hodnotu - zkuste experimentovat a nastavit co možná nejnižší hodnotu při níž systém ani počítač nevykazuje žádné chyby.
Totéž jako 8-bit I/O Recovery Time, tentokrát se ale nastavení týká šestnáctibitových I/O operací. Opět platí, že nejlepší je nastavit co nejmenší hodnotu.
Některé specifické karty ISA vyžadují tuto oblast paměti pro svou práci. Nastavením na Enabled pro ně tuto oblast vyhradíte. Většina standardních karet ale takové nastavení nepotřebuje, takže nastavte Disabled a vyzkoušejte, jestli všechny karty fungují.
Nastavení rychlosti v jednotlivých paměťových slotech (bankách). Ani zde není možné určit nějakou ideální hodnotu - zkuste nastavit co možná nejvyšší rychlost, při níž je systém stabilní.
Nastavení prodlevy pro paměť SDRAM. Opět zkuste co nejnižší hodnotu, při níž bude počítač spolehlivě fungovat.
Nastavení prodlevy mezi signálem určujícím adresu řádku a adresu sloupce. Ideální je nejmenší nabízená hodnota, při níž je systém stabilní.
Nastavení rozsahu adres, které jsou rezervovány pro AGP v paměti. Obecně platí, že čím je tato hodnota vyšší, tím rychleji je možné zobrazit textury uložené v paměti. Chcete-li experimentovat, zkuste nastavit hodnotu rovnou polovině velikosti operační paměti. Osobně ale doporučuji ponechat implicitní nastavení.
Nastavení rychlosti sběrnice ISA. Pokuste se dosáhnout co nejvyšší rychlosti, ale berte ohled na starší rozšiřující karty, které vyšší rychlost nemusí akceptovat. Nastavením příliš vysokých hodnot může údajně dojít i k jejich nevratnému poškození. U některých BIOSů se rychlost ISA sběrnice udává poměrně k rychlosti sběrnice PCI (např. PCICLK/8)
Zapínání a vypínání vyrovnávacího bufferu na sběrnici ISA. V každém případě buffer zapněte (Enabled), opačné nastavení proveďte pouze v případě, že některá ze starších karet nebude správně fungovat.
Dovoluje vypnout nebo zapnout možnost zápisu více údajů najednou (v tzv. burst režimu) mezi komponentami komunikujícími přes sběrnici PCI. V každém případě nastavte tuto hodnotu na Enabled.
Obdoba předchozího, rozdíl je pouze v tom, že se povoluje (Enabled) nebo zakazuje (Disabled) zápis v burst režimu z procesoru na sběrnici PCI. I zde je velmi vhodné tuto hodnotu povolit.
Jestliže má vaše deska konektory pro USB a chcete používat zařízení určené pro toto rozhraní, nastavte Enabled. Jestliže ale hardware připojitelný přes USB nepoužíváte, je celkem jedno co nastavíte.
USB
zařízení, jak známo, pracují výhradně pod operačními systémy jako Windows 95
OSR2, Windows
Velmi praktická volba, která by měla uchránit váš počítač před programy a viry přepisujícími BIOS (dobrým příkladem je CIH alias Černobyl). Máte-li možnost, nastavte v každém případě Enabled, čímž zakážete jakýmkoliv programům zápis do BIOSu. Disabled zvolte pouze v případě, že chcete sami provést nějaké změny (např. update BIOSu na novější verzi).
Jestliže váš BIOS tuto položku nenabízí, podívejte se do manuálu, zda není možné zakázat zápis do BIOSu pomocí propojky nebo přepínače na základní desce.
U běžného PC je tato položka v BIOSu ojedinělá, najdete jí spíše u serverů, routerů a podobných strojů, které musí být nepřetržitě v provozu. Pokud nastavíte Enabled, vypnete funkci tlačítka reset, čímž lze zabránit nepovolaným osobám v restartování počítače. V případě zamrznutí je ale pak nutné počítač restartovat vypnutím přívodu elektrické energie.
Dnes se podíváme do málo navštěvované oblasti BIOSu, která se skrývá pod názvem Power Management nebo Power Management Setup. Nastavení jednotlivých položek v této sekci nemá zásadní vliv na celkový výkon počítače, nicméně může být velmi užitečné pro přetaktované procesory. Procesor, který běží na vyšší frekvenci totiž vydává více tepla a kromě aktivního chlazení (např. dalším ventilátorkem) lze dosti podstatně snížit jeho teplotu přepnutím do úsporného režimu, který se aktivuje v okamžiku, kdy s počítačem nepracujete. Kromě toho můžete snížit i odběr elektrické energie vašeho PC, což poznáte o něco nižším účtem od energetických závodů.
Zpravidla zde najdete možnosti jako Disabled (úsporný režim je zakázán), Min Saving (režim s předem nadefinovanými parametry - obvykle jednotlivé komponenty přecházejí do úsporného režimu po jedné hodině nečinnosti), Max Saving (opět předdefinováno výrobcem motherboardu - nejčastěji je úsporný režim zapnut po jedné minutě), User Define (uživatelské nastavení - můžete sami určit, kdy má která komponenta přejít do úsporného režimu).
Rozhodně nedoporučuji úsporný režim vypínat (Disabled), příliš vhodné ale nejsou ani malé hodnoty (Max Saving), které nechávají počítač 'usnout' příliš často. Ztratíte totiž příliš mnoho času čekáním, než se stroj dostane z úsporného režimu do stavu, kdy je schopen pracovat. Ideální je nadefinované nastavení Min Saving, nebo User Define, které dovoluje nastavit úsporný režim tak, aby vyhovoval stylu vaší práce.
Vyhovuje-li váš hardware standardům APM (snad u všech novějších součástek je Advanced Power Management podporován), určitě nastavte Yes, protože získáte mnohem více možností nastavení.
Určuje jakým způsobem bude přecházet do úsporného režimu monitor.
Doporučená volba je tentokrát V/H Sync.
Upřesňuje nastavení úsporného režimu monitoru. Základní režimy APM jsou:
Při nastavování je opět nutné přihlédnou k režimu vaší práce - jestliže děláte jen krátké přestávky, je zbytečné přepínat monitor do stavu, z nějž se dostane až po několika vteřinách, čímž vás samozřejmě bude zdržovat. Máte-li možnost, nastavte Susp-Stby-Off, nebo (pro případ, že nechcete čekat) vypněte úsporu energie úplně nastavením na Always On.
Nastavení doby, po níž počítač přejde na tzv. režim Doze. V tomto režimu se pouze sníží rychlost procesoru a jeho spotřeba energie klesne zhruba o 80%. Některé BIOSy dokonce umožňují definovat o kolik se má snížit rychlost procesoru (zpravidla ve zlomcích maximální rychlosti)
Nastavení doby, po níž počítač přejde do režimu Standby. Procesor odebírá cca. o 92% méně energie a je též snížen výkon grafického adaptéru.
Nastavení doby, po níž počítač přejde na maximální úsporný režim (tzv. Suspend). Odběr procesoru klesne až o 99%, vypne se monitor a pevný disk.
Nastavení času, po němž přejde pevný disk do úsporného režimu. Úspory energie se dosahuje snížením otáček, nebo úplným zastavením disku. Doporučuji nastavit hodnotu, která nebude vypínat disk při krátké nečinnosti, neboť jeho uvedení do provozních otáček vždy nějakou dobu trvá. Jako ideální bych doporučoval nastavit 30 minut až 1 hodinu.
Zde je možné definovat přerušení používané modemem. Vhodné zejména v případě, kdy chcete na počítači přijímat faxy a přitom jej nechcete nechávat běžet na plný výkon.
Definice přerušení, jimiž může být počítač probuzen z režimu Doze a Standby. Hodnota ON znamená, že počítač může být tímto přerušením aktivován, hodnota OFF pak nikoliv.
Důležité je ošetřit následující přerušení:
Ostatní přerušení nastavte pouze tehdy, může-li z nich být vyslán požadavek na probuzení počítače
Stejně jako v předchozím případě můžete nadefinovat přerušení, která mohou probudit PC z režimu Suspend. Nastavení by se nemělo lišit od Wake Up Events In Doze & Standby.
V jiných BIOSech se přechod z úsporného režimu nedefinuje přes IRQ, ale přímo přes jednotlivá zařízení. Obvykle jsou tato zařízení určena jako Monitor Parallel Port (počítač může být probuzen signálem z paralelního portu), Monitor Serial Port (probuzení signálem ze sériového portu - modem, myš) atd.
Tato položka je k dispozici pouze u některých desek s ATX napájením. Umožňuje nastavit funkci tlačítka Power, kterým můžete zapínat a vypínat úsporný režim ručně.
V tuto chvíli nám zbývá pouze Standard CMOS Setup (u obou velkých výrobců BIOSů je tato položka nazývána shodně), PCI & OnBoard I/O Setup resp. PCI/Plug And Play Setup a Peripherial Setup. Kromě toho jsou ve většině BIOSů i další položky, které zpravidla neskrývají další 'zanořené' možnosti.
Dnes tedy navštívíme nastavení Standard CMOS Setup.
Nastavení systémového data. U všech současných PC lze tento údaj změnit systémově, například příkazem date v režimu příkazové řádky, nebo v Ovládacích panelech přes ikonu Datum a čas.
Nastavení systémového času. Stejně jako v předcházejícím případě můžete čas nastavit prostřednictvím příkazu time, nebo v Ovládacích panelech.
Zpravidla zde uvidíte čtyři téměř stejně vyhlížející řádky pojmenované Primary master (disk na prvním IDE kanále nastavený jako Master), Primary slave (disk na prvním IDE kanále nastavený jako Slave), Secondary master (disk na druhém IDE kanále nastavený jako Master) a Secondary slave (disk na druhém IDE kanále nastavený jako Slave). Ve standardním PC můžete mít, jak z vyplývá z uvedeného, připojeny až čtyři IDE zařízení (může to být pevný disk, CD ROM, CD-R, CD-RW, ZIP, LS-120,), u starších počítačů je možné připojit pouze dvě zařízení, naopak současným maximem jsou čtyři IDE kanály pro celkem osm zařízení, které nabízí například nová základní deska Abit BE6.
Aby počítač věděl, jaké pevné disky má na jednotlivých kanálech zapojeny, je nutno zadat jejich přesné parametry. Ty obvykle najdete vytištěné na jeho horní straně, nebo je lze zjistit přes menu IDE HDD Auto Detection resp. Auto-Detect Hard Disks.
U každého disku je nutné nastavit následující položky:
Některé BIOSy dovolují nastavit LBA zvlášť pod položkou LBA Mode, kterou nastavte na ON. Stejně tak není výjimkou zapnutí (ON) a vypnutí (OFF) 32bitového režimu (32Bit Mode), případně i režimu přenosu dat v blocích (Blk Mode). Podporuje-li váš pevný disk tyto možnosti, neváhejte s jejich povolením, protože tím dosáhnete maximálního možného výkonu.
Obvyklé
jsou volby Drive A a Drive B, jimiž se nastavuje typ disketových
mechanik. Nejčastější případ je disketová mechanika 3,5' 1,44 MB pod
písmenem A - tedy Drive A: 1,44M,
Neviděl jsem žádný případ, kdy by bylo nutné nastavit něco jiného než EGA/VGA.
Určuje, při jaké chybě bude zastaven start počítače a zobrazí se chybová hláška. Možnosti jsou následující
Naše cesta zákoutími BIOSu se pomalu chýlí ke svému konci. Dnes se podíváme do sekcí, které jsou v různých BIOSech nazývány odlišně - nejčastěji se ale setkáte s označením PCI/Plug And Play Setup, Peripherial Setup, PCI/PNP And Onboard I/O Setup nebo PCI & Onboard I/O Setup. Nastavují se zde vlastnosti sběrnice PCI, rozhraní a vstupně-výstupních zařízení integrovaných na základní desce.
Informuje BIOS o tom, zda je na počítači instalován operační systém podporující Plug And Play. V případě, že je takový systém nainstalován, je vyhrazení hardwarových prostředků přenecháno jemu, v opačném případě nastavuje prostředky BIOS. Jestliže máte Windows 9x, zvolte Yes. Opačnou hodnotu nastavte pouze v případě, že používáte jiný systém (DOS, Linux, Windows NT), nebo jestliže dochází k problémům s některým zařízením.
Vyskytuje se pouze u počítačů s AGP slotem. Pokud máte grafickou kartu zasazenou v AGP, nastavte tuto hodnotu na AGP. Stejně tak doporučuji nastavit AGP jako primární i v případě, že máte nainstalovány dvě grafické karty (jednu v AGP, druhou v PCI), neboť sběrnice AGP je výrazně rychlejší, než starší PCI.
Některé BIOSy mají tuto položku zařazenou v Chipset Features Setup. Implicitní hodnota je Disable. Změnu na Enable lze doporučit jedině v případě, že máte nainstalovanou MPEG kartu, která je spojena s grafickou kartou přes konektor Feature a máte problémy se správným zobrazením barev.
Podobně jako v předchozím případě můžete i tuto položku najít v některých BIOSech pod Chipset Features Setup. Tato položka umožňuje přiřadit IRQ přerušení pro grafickou kartu. Většina grafických karet vyžaduje přiřazení IRQ ke své správné funkci. Nastavením na Disabled můžete způsobit problémy, takže doporučujeme podívat se do manuálu ke grafické kartě a pokud IRQ požaduje, nastavte Enabled.
Tato položka určuje, jestli je řadič IDE instalován na PCI kartě nebo přímo na základní desce. V naprosté většině případů je IDE integrováno do základní desky, takže hodnotu není nutné měnit. Jestliže ale z jakéhokoliv důvodu (např. porucha integrovaného IDE řadiče) používáte PCI kartu s IDE řadičem, musíte nastavit v jakém slotu je tato karta zasazena a nastavit hodnoty používaného přerušení (viz. následující Pri., Sec. OffBoard IDE IRQ).
V případě, že v OffBoard PCI IDE Card nastavíte IDE řadič na kartě PCI, musíte nastavit IRQ použité pro primární i sekundární kanál.
Každé přerušení má jinou prioritu. Pokud chcete, aby některá z PCI karet měla lepší možnost získat čas procesoru, můžete jí přiřadit vyšší prioritu a tím i 'výhodnější' IRQ. Celkové zvýšení výkonu je ale zpravidla tak zanedbatelné, že nemá cenu nijak měnit implicitní nastavení.
Nastavení přidělení DMA (DMA = Direct Memory Access = přímý přístup do paměti bez účasti procesoru). Doporučuji nastavit PnP. Pouze v případě, že potřebujete zajistit DMA pro některá zařízení na starší sběrnici ISA, nastavte ISA/EISA.
Dovoluje vyhradit přerušení pro PCI a ISA. Doporučené nastavení je PCI/PnP, pouze v případě problémů se staršími zařízeními, nebo pokud potřebujete vyhradit určité IRQ například pro síťovou kartu v ISA slotu, nastavte u vybraného IRQ hodnotu na ISA/EISA.
Informuje BIOS o tom, zda je řadič disketové jednotky zapojen na desce, nebo na rozšiřující kartě. U všech současných motherboardů jsou řadiče integrovány, proto nastavte Enabled. V případě, že potřebujete řadič na desce vypnout (například abyste mohli používat řadič na kartě), nastavte Disabled. Hodnotu Auto nedoporučuji, protože zbytečně zdržuje start počítače, neboť BIOS musí nejprve zjistit, který řadič má používat.
Implicitní hodnota je 3F8/COM1, která počítači sděluje, že první sériový port integrovaný na desce má adresu 3F8 a jedná se o port COM1. Jinou hodnotu nastavte pouze v případě, že chcete aby první sériový port sloužil na jiné adrese (např. máte-li COM1 na přídavné kartě a původní port chcete použít jako COM3). V případě potřeby lze první sériový port vypnout (Disabled), což je použitelné zejména v případě jeho nefunkčnosti, kdy jste tento port nahradili portem na přídavné kartě. Opět nedoporučuji hodnotu Auto, která zpomaluje start PC.
Implicitní hodnota je 2F8/COM2, která počítači sděluje, že druhý sériový port integrovaný na desce má adresu 2F8 a jedná se o port COM2. Jinou hodnotu nastavte pouze v případě, že chcete aby druhý sériový port sloužil na jiné adrese (např. máte-li COM2 na přídavné kartě a původní port chcete použít jako COM4). V případě potřeby lze druhý sériový port vypnout (Disabled), což je použitelné zejména v případě jeho nefunkčnosti, kdy jste tento port nahradili portem na přídavné kartě. Nedoporučuji hodnotu Auto, která zpomaluje start PC.
Nastavení parametrů sériového portu. Běžná je hodnota Normal. Jiné hodnoty (např. IrDA nebo ASKIR) použijte pouze v případě, že chcete tento port použít k infračervené komunikaci. K dalšímu nastavení tohoto způsobu komunikace slouží položky IR Duplex Mode, IR Trans Polarity a IR Reciever Polarity.
Implicitní hodnota 378h počítači sděluje, že paralelní port je integrován na základní desce a má adresu 378. Tuto hodnotu změňte pouze tehdy, potřebujete-li adresu 378 použít pro jiné zařízení (například další paralelní port na přídavné kartě). Stejně jako v případě sériových portů lze i tento zakázat nastavením Disabled.
Nastavení parametrů paralelního portu.
Dovoluje nastavit jakou verzi EPP chcete použít. Doporučuje se nejvyšší dostupné číslo.
Nastavení přerušení pro
paralelní port. Implicitní nastavení je
Přiřazení kanálu přímého přístupu do paměti pro paralelní port je nutné pouze v případě, že používáte režim ECP. Doporučená hodnota je 3, jinou hodnotu nastavte pouze v případě, že DMA 3 chcete použít pro jiné zařízení.
Umožňuje vypínat a zapínat IDE kanály integrované na základní desce. Ve většině případů je vhodné ponechat nastavení Both, které zpřístupňuje primární i sekundární IDE. V případě, že chcete používat jen primární kanál nastavte Primary, pro sekundární pak Secondary. Pokud chcete oba kanály zakázat (například používáte-li IDE na rozšiřující kartě) nastavte Disabled.
Zapínání a vypínání zvukové 'karty' integrované na základní desce (zvuková karta je integrována pouze na některých deskách, takže tuto položku nenajdete v každém BIOSu). Chcete-li využívat integrovaný zvuk, nastavte hodnotu na Enabled. Jestliže si ale chcete zapojit lepší zvukovou kartu například do slotu PCI, měli byste integrovanou zvukovku vypnout nastavením na Disabled.
Zapínání a vypínání grafické 'karty' integrované na základní desce (grafická karta je integrována pouze na některých deskách, takže tuto položku nenajdete v každém BIOSu). Chcete-li využívat integrovanou grafiku, nastavte hodnotu na Enabled. Jestliže si ale chcete zapojit lepší kartu například do slotu AGP nebo PCI, měli byste integrovanou grafiku vypnout nastavením na Disabled.
Dnešní díl je předposledním pokračováním našeho seriálu o BIOSu. Příště vám přineseme kompletní souhrn všech doporučených nastavení a také možnost downloadu všech dílů včetně grafiky v jediném souboru k off-line prohlížení.
Pokud vstoupíte do BIOSu, uvidíte zpravidla následující položky:
Všechny tyto nastavení jsme probrali v uplynulých šesti dílech. Kromě nich ale ve většině BIOSů najdete ještě následující položky, které zpravidla neobsahují žádné podmenu.
Pokud svými zásahy do BIOSu způsobíte nefunkčnost počítače, můžete si pomoci touto volbou, která automaticky nastaví většinu voleb (kromě velikosti disků a přítomnosti disketových mechanik). Toto nastavení je zpravidla velmi pomalé (např. jsou vypnuté cache), ale zajišťuje spolehlivý start počítače. Ideální je tuto volbu využít v případě podezření na poruchu některé z hardwarových komponent.
Podobně jako v předcházejícím případě s tím rozdílem, že většina potřebných hodnot je nastavena na vyšší výkon (např. jsou zapnuty cache). Tuto volbu doporučuji v případě, že nechcete nastavovat jednotlivé položky ručně a požadujete optimální (nikoli však nejvyšší možný) výkon svého stroje.
Možnost změny nebo nastavení hesla, které je požadováno při vstupu do BIOSu. Užitečné nastavení zejména ve firmách, kde zvídaví zaměstnanci s oblibou mění nastavení BIOSu, čímž zpravidla znefunkční celý stroj.
Možnost změny nebo nastavení hesla, které je požadováno při každém startu počítače. Pokud se rozhodnete heslo používat, mějte na paměti následující:
Požadujete-li tedy bezpečnost svých dat, zvolte kromě této ochrany ještě další (například operační systém Windows NT/2000, identifikátory založené na čtení magnetických karet či různých klíčů atp.).
Pokud nechcete nastavovat parametry disků ručně, můžete si pomoci touto volbou, která zdetekuje všechny pevné disky (v některých případech i CD-ROM a další mechaniky na výměnné disky) připojené přes IDE rozhraní. Podle typu disku dostanete na výběr jednu až tři varianty, přičemž nejvhodnější z nich bývá, kromě čísla, označena jako 'Y'. Souhlas s nastavením disku potvrdíte stiskem příslušné číslice, nebo klávesou Y.
Vyskytuje se pouze u starších BIOSů. Nabízí formátování pevných disků na nejnižší úrovni (jistější než například formátování z DOSu příkazem FORMAT). Rozhodně se nedoporučuje formátovat tímto způsobem disky větší než 500 MB (z tohoto důvodu v novějších BIOSech HDD Low Level Format nenajdete).
Po provedení změn v BIOSu je nutné tyto změny zapsat do CMOS, což provedete právě touto volbou. Změny potvrďte pouze v případě, že jste si jisti tím, co jste nastavili. Experimentování se nemusí vyplatit.
Jestliže jste neprováděli žádné změny v nastavení BIOSu, nebo naopak nevíte, zda jste neudělali při nastavení chybu, zvolte k opuštění tuto položku - provedená nastavení se nezapíšou do CMOS a při následujícím startu bude počítač ve stavu, v němž byl před započetím změn.
Dnes se scházíme u našeho seriálu o nastavování BIOSu naposledy. Ve stručné tabulce najdete přehled doporučených nastavení všech položek, které jsme během sedmi dílů společně probrali. Doporučená nastavení jsou určena k dosažení maximálního výkonu pro počítače s operačním systémem Windows 9x.
|
Politica de confidentialitate | Termeni si conditii de utilizare |
Vizualizari: 1302
Importanta:
Termeni si conditii de utilizare | Contact
© SCRIGROUP 2024 . All rights reserved