Počítačové sítě a jejich rozlehlost

Počítačové sítě můžeme rozdělit do dvou základních kategorií: sítě typu peer-to-peer a serverové sítě (servery – počítače, které poskytují uživatelům sítě služby). V sítích peer-to-peer nejsou vyhrazené servery. Všechny počítače fungují jako klienti i jako servery. Žádnému počítači není přiřazen funkce správy, aby odpovídal za celou síť. Tyto sítě se používají pro sdílení zdrojů – V/V zařízení a jsou vhodné v případě, že ochrana není zásadní otázkou. Jsou vhodná pro prostředí, ve kterých je maximálně 30 uživatelů na jednom místě.

Serverové sítě obsahují speciální souborové, tiskové, aplikační, komunikační, poštovní a faxové servery. Je zde vyřešena ochrana informací, protože uživatelé ke sdíleným zdrojům přistupují podle oprávnění a hesel.

Sítě nabývají nejrůznějších forem a velikostí, a proto mohou být rozděleny podle velkého množství jejich vlastností a funkcí. Mezi nejběžnější kategorie patří sítě LAN, WAN a MAN.

Lokální počítačové sítě

LAN (Local Area Network - lokální datové sítě). Lokální počítačová síť má počítače umístěny v několika místnostech v rámci jedné budovy, případně v rámci několika sousedních budov (maximální vzdálenost počítačů je až několik kilometrů). Celá síť je pod logickou a fyzickou kontrolou jednoho pracovníka, označovaného jako správce sítě (supervisor nebo administrátor). Síť se skládá z počítačů Macintosh nebo IBM PC kompatibilní. Počítače Macintosh mají síťové schopnosti již zabudované a počítače PC vyžadují další zařízení - síťové karty, aby je bylo možné připojit do sítě. Další možností jsou mainframové sítě v obchodě, v bankách a v podnicích. Na těchto sítích jsou provozovány správní informační systémy.

Sítě uvedeného typu se uplatňují především v těchto aplikacích

LAN jako integrující prostředí - jedná se o propojení jednotlivých počítačů v podniku, ve škole a napojení na veřejnou datovou síť.

LAN jako informační systém - umožňují uživatelům celou řadu služeb jako je telex, teletext, videotext a přístup na veřejnou datovou síť.

LAN v průmyslových aplikacích - uplatnění při řízení nejrůznějších technologických procesů a spojení jednotlivých výrobních procesů s řídícím střediskem.

LAN jako místní síť pro spojení počítačů PC - v této oblasti došlo k největšímu nasazení a rozvoji sítí za účelem sdílení dat a technických prostředků.

Lokální počítačové sítě zajišťují tyto služby:

Sdílení technických zařízení sítě - toto si vynutily především ekonomické důvody jako byla vysoká cena periférií (laserové tiskárny, velkokapacitní diskové systémy, mechaniky, CD-ROM apod.).

Sdílení společných dat a aplikací (aktuální data, úspora diskového prostoru, snadná záloha dat, bezproblémový přechod na vyšší verzi aplikace apod..).

Jednoduchou komunikaci uživatelů (elektronická pošta, která umožňuje nejenom zasílání, ale i výměnu textových zpráv a souborů mezi jednotlivými uživateli, v praxi zasílání pod­nikových směrnic, oběžníků apod.).

Provozování lokálního informačního systému (INTRANET).

Monitorování jiných účastníků sítě, využívá se pro kontrolu práce v síti, monitorování umožňuje zobrazovat na monitoru obsah obrazovek jiných počítačů, řízení je možné i po­mocí telefonních linek a příslušného SW

Městské počítačové sítě

MAN (Metropolitan Area Network - městské datové sítě). Metropolitní síť v rozsahu jednoho města, tedy ve vzdálenosti do několika desítek kilometrů. Vznikají propojením něko­lika vzdálených sítí LAN. Umožňují komunikaci nejenom mezi místními sítěmi a jednotlivci navzájem, ale zprostředkovávají propojení i do rozsáhlých datových sítí.

Jejich budování a provozování ovlivňují následující aspekty:

v městech se soustřeďuje činnost lidí v oblastech výroby, v řízení, ve službách, vzdělání, kultuře apod., které vyžadují intenzivní vzájemnou komunikaci

síť je rozprostřena na pozemcích různých majitelů

sítě mohou být veřejné nebo privátní (síť energetiky, akademická síť atd..)

pokud jsou tyto sítě provozovány jako veřejné, kdy jsou jejich uživatelé například finanční instituce, zdravotnictví, policie apod., je kladen mimořádný důraz na stupeň bezpečného přenosu a uchování dat

síť je budována jako páteřní, obvykle stromovou technologií, vzhledem ke značně vysokým požadovaným přenosovým rychlostem se pro přenos využívají optické kabely

Standart pro sítě MAN je IEEE 802.6, schválený v roce 1986 pod označením „Standard 802.6 - DQDB (Distributed Queue Dual Bus) Subnetwork of a Metropolitan Area Network“(rychlosti od 34,4 až do 155 Mb/s).

Globální počítačové sítě

WAN (Wide Area Network - veřejné datové sítě). V rozsáhlé síti jsou vzdálenosti mezi počítači řádově desítky, stovky a někdy i tisíce kilometrů. Počítače rozlehlé sítě mohou být rozmístěny v různých městech a dokonce i v různých zemích. V praxi se jedná hlavně o ve­řejnou počítačovou síť, nebo několik lokálních sítí propojených vzájemně na větší vzdále­nosti. Sítě WAN jsou tvořeny řídícími počítači (uzlovými počítači), které jsou propojeny mezi sebou speciálními datovými spoji. Uzly WAN jsou obvykle výkonné střediskové počítače pracující pod operačním systémem UNIX, Windows NT apod.. Jde o techniku schopnou obsloužit větší počet uživatelů současně a zároveň o systémy pracující nepřetržitě. Jako pří­klad si můžeme uvést celosvětovou síť Internet, která propojuje sítě prakticky všech typů a dnes je jedním z hlavních komunikačních médií na Zemi. Sítě WAN mohou být centralizované nebo distribuované. Centralizovaná WAN je tvořena obvykle mainframem fungujícím jako hostitel, který je připojen přes telefonní linky k terminálům na vzdálených místech. Součástí distribuované WAN mohou být inteligentní uzly, které mají výpočetní schopnosti nezávislé na jejich spojení k hostitelskému mainframu. ARPAnet vznikla jako první distribuovaná síť WAN. Sítě WAN ne vždy zahrnují mainframy, mnohem rozšířenější jsou sítě tvořeny pouze počítači PC.

Internetworing je jedno z nejpoužívanějších hesel ve světě tvorby sítí. Je to proces zavádění a udržování komunikací a přenosu dat mezi mnoha počítačovými  sítěmi. Běžné typy spojení jsou z LAN do LAN, z LAN do mainframe, z LAN do WAN. Internetwork spojení se liší ve vrstvě, ve které pracují. Mohou se používat následující spojovací prvky:

Most (bridge) zajišťuje spojení na linkové vrstvě, často se používá ke spojení sítí se stejnou architekturou. Most slouží jako spojovací prvek, ale i jako filtr. Přenáší zprávy z jedné sítě do druhé, ale vyřazuje zprávy, které jsou určeny jen pro lokální síť. Směrovač (router) určuje paketu cestu k cíli, a pak paket touto cestou pošle. Ke stanovení cesty router komunikuje s jinými routery v síti. Routery pracují v síťové vrstvě, většinou jsou závislé na protokolu. Brouter kombinuje vlastnosti mostu a routeru. Má přepravní schopnosti jako router, ale je nezávislý na protokolech jako most. Brána (gateway) přesouvá pakety mezi dvěma rozdílnými počítačovými prostředími. Brána pracuje v relační vrstvě nebo vyšší. Přepínač (switch) je víceportový most nebo mezisíťový počítač.

Rozsáhlá počítačová síť poskytuje služby (práci na vzdálených počítačích, přenos dat, elektronická pošta, přístup k rozsáhlým informačním databázím, konferencím, diskusním klubům, prohlížení hypertextových dokumentů apod..