VGA a Linux Monitor

Monitor

Predpokladejme VGA monitor. Monitor ma zakladni charakteristiky tyto: vertikalni frekvence, ktere zvlada, horizontalni frekvence, ktere zvlada a rozliseni masky neboli dot-pitch ktera urcitym zpusobem omezuje maximalni rozliseni, ktere jeste ma smysl.

Kdyz monitor ma dot-pitch odpovidajici 1024x768 a vy na nem pustite 2048x1536, monitor pravdepodobne nevybuchne, ale vy si uzijete stejne jen pozitku tech 1024x768 a jediny rozdil bude, ze se vic bude zatezovat software, protoze bude muset prenaset vice pixelu.

Dot-pitch se udava v milimetrech rozteci direk v masce obrazovky. Kdyz mate 21-palcovy monitor a 15-palcovy, oba se stejnym dot-pitchem, tak ten 21-palcovy zvladne vetsi rozliseni. Jinak take na kvalitu obrazu ma vliv nastaveni barevne konvergence a ostreni paprsku. Tyto se nestavuji uvnitr monitoru pomoci magnetu ci trimmeru (mala vecicka se zarezem, do ktereho se strci sroubovak a toci se), takze jejich nastaveni je bohuzel spojeno s nebezpecim urazu elektrickym proudem.

Horizontalni rozklad je fysikalne nejzatezovanejsi casti monitoru. Vychylovaci civky jsou masivni a tudiz maji velkou indukcnost.

K tomu, aby se paprsek patricne ohnul az do kraje monitoru, je potreba znacne magneticke pole. K znacnemu magnetickemu poli je potreba znacny proud. A proud kmita od nuly do maximalni hodnoty tolikrat za sekundu, kolik je frekvence hsyncu.

Fysikalni poucka rika, napeti na civce je zmena proudu za zmenu casu. Takze pri stejnem rozmeru obrazu, cim vetsi hsync, tim vetsi napetove spicky na civkach. Koncovy trasistor, chudak, nejvice inkasuje pri zpetnych bezich. To je duvod, proc se monitory hned od pocatku lidstva nedelaly multisync: tehdejsi transistory na to proste nemely. A ty dnesni se tam stale poti a jsou rady, ze se neprorazi a ze to stale uchladi.

Spravneho hackera ted uz napada, naprogramujeme kartu na 400kHz horizontalniho rozkladu a to by bylo, aby neletaly blesky! Jenze u novejsich monitoru se da ocekavat, ze na to vyrobci asi uz pomysleli a dali tam mikroprocesor, ktery to zmerci a rozklad fikane vypne. A nebo zmensi rozmer obrazu. Z ciste teoretickeho hlediska, nejaky stary nemultisync by se dal takhle mozna odpalit.

Pravdepodobne neopodstatnene jsou obavy, ze by se monitor dal odpalit necim jinym nez prilis vysokym hsyncem: kdyz date hsync pulsy kratsi, ale stejne cetne, monitor pouze treba bude blbe synchronizovat a tak, ale nevidim duvod, proc by se mel nechat odpalit.

K tomu, abyste z monitoru vymackali obraz, potrebujete nejdrive zajistit kombinaci vsyncu a hsyncu, ktere monitor umi. vsync a hsync musi byt ve vhodnem pomeru, pomer hsync/vsync udava takzvany vtotal a to jest pocet celkovych radek na monitoru, cili i tech, co nejsou videt. K poctu viditelnych pridejte jednu osminu a ziskate celkovy pocet radek. Pro 1024x768 je to tedy 864 radek.

Pokud toto pravidlo znasilnite, mate dve moznosti: bud bude neviditelnych radek prilis mnoho. Pak zbytecne mrhate rozlisenim a obraz bude na vysku mensi.

A nebo jich bude malo, jako to mam ja osobne doma, muzete ziskat rychlejsi mod prijemnejsi na koukani, ale riskujete vetsi obraz a stlaceny horni a spodni okraj obrazu. Monitor tim ale neodpalite.

Tak. Mate vtotal. A mate vsync, hsync. Ted htotal spoctete podobne jako vtotal , k poctu viditelnych pixelu ale pridate celou ctvrtinu jich. Ano, je to tim, ze horizontalni rozklad je vice na pokraji svych sil, tak vyzaduje delsi zpetny beh, aby se neodpalil. Delku zpetneho behu si myslim monitor urcuje sam, ale nevim to jiste. Takze pro mod 1024x768 mate 1280 celkovych pixelu na radek. Z toho jen 1024 bude videt. Ostatni budou natvrdo na veky vekuv cerne.

Tak. Mate htotal. Ted vynasobte hsync*htotal a dotanete dotclock neboli pixelovou frekvenci. Pomodlete se abyste meli dost rychly RAMDAC a pokud ho mate, stavate se stastnym majitelem noveho videomodu.

Posuvem zacatku synchronizacnich impulsu se nic divneho nedeje, pouze se posouva obraz po stinitku. Nesmite zapomenout posouvat stejne take konec impulsu, aby impulsy zustavaly porad stejne dlouhe.

Rozklad mame hotov z ted pouze musime zajist, aby tok svetla ze stinitka monitoru byl primo umerny toku svetla, kdybyste meli predlohu pred ocima. Nestaci paletu poslat do karty. Musite zapocitat gamma korekci. Kdyz ji nezapocitate, obraz bude cerny, barokni, se sytymi a nepravymi barvami. Sila svetla vychazejici z monitoru je umerna mocnine sily vstupniho signalu. Kolikata je to mocnina, exponent, udava gamma. U monitoru s obrazovkou je to 2.2. Tedy: kdyz date na obrazovku 2 krat jasnejsi pixel, na monitoru nebude pixel 2 x jasnejsi, ale 2^2.2 cili vice nez ctyrikrat jasnejsi. Monitory LCD maji gammu urcite jinou. Jakou, to ale vi jen vyrobci techto monitoru. Gammu maji take tiskarny. Scannery naproti tomu mivaji v drtive vetsine pripadu gammu rovnou jedne, coz je ze strany kvality obrazu maximalne zadouci.

Proto pri zakladani palety do VGA nejdrive hodnoty v ni umocnete na (1/2.2), cimz se receny efekt vykompenzuje. Ale jeste jedna podminka musi byt splnena: jasovy cudlik musi byt nastaven tak, aby cerna byla na stinitku absolutne cerna, ale aby jakekoliv pootoceni knoflikem doprava z ni uz udelalo tmave sedivou. Pokud trik s jasem nedodrzite, ani sebelepsi gamma korekce vam nepomuze. Na nastaveni cudliku kontrastu vubec nezalezi. Pokud pouzivate truecolor, budete muset umocnovat kazdy pixel extra. Paleta tam proste neni.

Pokud dodrzite recene podminky, muzete se tesit z tak kvalitniho vizualniho prozitku, jak je to jenom mozne.

Uzivatele X Window maji praci zjednodusenou tim, ze pomoci command-line options mohou nastavit gammu monitoru jak globalne, tak dokonce i pro jednotlive barevne trysky. Zel, u X Serveru XF86_SVGA (klasicky server pro SVGA karty) , ani u XF86_S3 (server pro SVGA karty S3) tyto options jaksi nefunguji. Prisel jsem na to po intensivnim snazeni tyto options nastavit.