GOLEM

GOLEM

Dle pověsti otců žil kdysi v Praze velký rabbi. jako divotvorce spíše známý velký rabbi Löw nazývaný. Nejen že on v Božím slovu zběhlý byl jak nikdo jiný, také ve svaté vědě byl znalý a mocný v lidské síle, a jeho zraku bylo známo vše, co se dělo ať vysoko, hluboko, daleko i blízko.

Tato báseň vyšla před téměř dvěma sty léty v Knize pověstí a legend židovského dávnověku, ale v ústní podobě to byl mnohem starší příběh. Jehuda ben Becalel neboli Jehuda syn Becalelův, nazývaný 'vysoký rabín Löw' (podle svého vysokého ducha i vysoké postavy), pražský zemský rabín, který byl předtím zemským rabínem na Moravě a také v Polsku, řečený Maharal mi Prag, což znamená Náš učitel pražský, byl mužem několika profesí. Především však byl 'maharalem,' tedy učitelem. Jeho učebnice se většinou nezachovaly - shořely při požáru pražského ghetta roku 1689, pouze víme, že pod jeho dohledem byla sestavena hebrejská gramatika pro děti a ještě jiné texty. V mnohém se podobá svému současníkovi, Janu Amosu Komenského. Ti dva byli současníci - když rabbi Löw zemřel, bylo Komenskému 17 let. Dá se přepokládat, že budoucí 'učitel národů' rabína znal. Osobně tedy určitě ne, ale jistě o něm slyšel. 'Rabbiho věhlas tehdy už daleko přesáhl hranice ghetta,' píše historik Tomáš Pěkný ve své Historii Židů v Čechách a na Moravě. 'Jeho vliv přetrvával i na Moravě. Biskup Komenský se navíc údajně zajímal o osud Židů, studoval jejich dějiny a na Moravě prý okusil uklidňující atmosféru synagog Je tedy pravděpodobné, že Löwovy názory mu nebyly neznámy.' Tedy hlavně názory pedagogické. Náramně se podobaly názorům Komenského. Učitel má podle nich při výkladu postupovat od známého k neznámému, od jednoduššího k složitějšímu. Vyučování má být názorné, je třeba užívat příkladů, ale i pohádek, příběhů spojených s tím, co děti už znají. Děti nemají učební látku memorovat, musejí pochopit její obsah a souvislosti. Látka má být roztříděna a předkládána podle věku dítěte. Ve třídě nemá převládat strach, ale atmosféry hry. Oba zdůrazňovali důležitost otázek, rabbi je nazýval 'přestupními stanicemi k poznání,' a také potřebu odměny. Všeobecná shoda mezi nimi ale nepanovala, rabbi Löw byl zásadně proti soutěživosti (na rozdíl od Komenského). 'Soutěživost svádí k pokušení radovat se z toho, že jsi lepší!' Studovat se podle něj má 'z lásky k moudrosti.' Vysoký rabín Löw se zabýval pedagogikou, jazykovědou, teologií, filosofií, geometrií. To byly hlavní obory. Mezi vedlejší kupříkladu patřily. ale to už stačí. Je toho dost. Na jeden, byť velmi dlouhý lidský život až moc.

O rabínovi jako vědci se neví skoro nic. Prakticky jenom pár historiků je informovaných. To, co o vysokém rabbim Löwovi přetrvává v mysli většiny křesťanů i Židů, co se objevuje v židovské i v české literatuře, v židovských i českých dějinách, to ale vůbec nevychází ze skutečnosti jeho života a výsledků jeho práce, nýbrž - z legend. Jako pavučinkou je jeho postava opředena mnoha pověstmi, nejznámější z nich je ovšem ta, která dává rabbiho do spojitosti s homunkulem Golemem.

'Vypráví se, že kdysi vstoupili čtyři židovští učenci do rajské zahrady, kam bývá přístup obyčejným smrtelníkům zakázán. První z nich poznal rajská tajemství a zemřel uprostřed nich. Druhý poznal rajská tajemství a zešílel. Třetí z učenců odpadl od víry svých otců, neboť mu chyběly síly, aby pochopil. Jen čtvrtý z mudrců, učený rabín Akiba prošel rajskou zahradou a nic se mu nestalo. Jen on se vrátil k lidem.

Také o vysokém rabínu Löwovi se říkalo, že prošel rajskou zahradou jako učený Akiba a vrátil se k lidem bohatší o poznaná tajemství. Proto mu v těžkých časech Židé důvěřovali jako svému zachránci.

'Rebe, každou noc nám může někdo potají přinést do ghetta mrtvého člověka a obvinit nás z vraždy. Ještě stále se najde dost lidí, kteří věří pověstem, že potřebujeme ke svým obřadům křesťanskou krev.' 'Mám stejné starosti jako vy, ale nebojte se - slibuji vám brzy pomoc.'

Jak dobře víme z našich i cizích dějin, toto nebezpečí Židům skutečně hrozilo a bylo příčinou mnoha pogromů. 'Rabín se dlouho do noci modlil, aby ho ve spánku navštívil sen a ve snu dobrá rada. Sen k němu opravdu přišel. Zjevil se mu nápis: vytvoř z hlíny golema - postavu podobnou člověku. Golem vám bude pomáhat proti nepřátelům.'

Vůbec mnohé činil tento zvláštní muž co nikdo jiný nemohl vykonat ano, vracíme se ke Knize židovských pověstí a legend a k rabínu Löwovi. ale co největšího on udělal, co ho tak velmi proslulým učinilo, bylo to, že on stvořil v lidské podobě sochu z hlíny, která se jeho službám podrobila. Slovo, jak se božská bytost jmenovala, to napsal na pergamen a vložil tento přímo v mozek soše pod její čelo. Tak jak tam bylo vloženo to svaté jméno, bylo s to učinit ho lidským tvorem, jemuž chyběla řeč, byl zcela oddán svému tvůrci, dokud vždy nepřišel šábes. Když se blížila hodina šábesu, vyjmul mu slovo z úst a dal tak v mžiku syna země zemi opět zpět. Bůh tomu chtěl, že o šábesu každý tvor je volný a svobodný, i samému Golemovi, jak byl zván, tomuto kolosu bylo dopřáno, aby podle jeho vůle mohl činit volně vše dle své chuti.

Jak byl Golem naprogramován? Tedy když byl spuštěn šém ha m'forášem? Rabbi Löw ho zakázal používat jako domácího sluhu, jenomže jeho žena ho neuposlechla, a párkrát, když měla obzvlášť hodně práce, tak to zkusila. Golem pokaždé napáchal víc škody než užitku. Například rabínova žena ho poslala, aby nanosil vodu do kádě. Golem vzal vědra a nosil a nosil, až byla káď po okraj plná. Měl však rozkaz nosit vodu a tak ve své práci pokračoval. Voda už tekla po zemi, vytékala na ulici, ale Golema ani nenapadlo, že by mohl přestat. Lidi museli zaběhnout k rabínovi. Ten pochopil, co se stalo, zavolal na Golema, že už to stačí, a ten poslušně odložil vědra. (Typický příklad špatného programu bez zpětné vazby.) Jednou se ale sám rabbi pokusil využít jeho služby. Před novoročními svátky ho poslal pro ryby. Protože v celé Praze nebyly k sehnání, dostal Golem příkaz, aby je šel nalovit přímo do Vltavy. Když se dlouho nevracel, poslal rabbi sluhu, aby mu vyřídil, ať toho lovu už nechá a vrátí se domů třeba bez ryb. Golem, který měl skoro plný pytel ryb, když uslyšel vzkaz, že se má vrátit domů třeba bez ryb, všechny zase pustil do Vltavy.

Jako programátor by rabbi asi neuspěl