Starověký Egypt – osídlení, časové vymezení, typologické druhy, urbanismus, konstrukce a materiály, architektonika

- architektonika = nauka o architektuře, vztahy mezi neseným a nesoucím

- říše trvající cca 4.000 let, byla izolovaná od okolního světa, mohla se rozvíjet

- během své existence byla přepadena pouze třikrát

1. perský král Kambises II.
2. Alexandr Makedonský 332 př.Kr. – založil Alexandrii
3. Caesar 30 př.K.

Časové dělení:

1. období prehistorické 5.500 – 3.100 př.K.
2. období historické – I. A II. dynastie 3.100 – 2.700 př.K.
3. stará říše 2.700 – 2.200 př.K.
4. střední říše 2.200 – 1.500 př.K.
5. nová říše 1.500 – 1.100 př.K.
6. pozdní říše 1.100 – 30 př.K.
7. období římské 30 př.K. – 395 po K.

Stavební materiály:

- kámen – vápenec, pískovec, žula (růžová, bílá, černá)

- nilské bláto – sušené i vypalované cihly

- dřevo z palem

- měď – umělecká díla

- zlato – šperky

- železo – dováželo se

Náboženství

lidské, zvířecí, ptačí podoby, věci (slunce), předměty

Období historické

- mastaby (arabsky lavice)– pohřební stavby tvaru komolého jehlanu, ve středu šachta pro pohřbívání

- pravidelně rozmístěné tvořily pole mastab

- Mererukova mastaba – vyzdobený pohřební prostor, socha Mereruka v životní velikosti

Stará říše

- faraon – ze dvou slov znamenajících královský palác

- znaky faraona – šátek na hlavě a vous

- pyramida – ze slov oheň a pohřební slavnost

- Sakkara – Džoserova pyramida – architekt Im Hotep,

- několik mastab na sobě tvoří stupňovitou pyramidu

- základna 125 x 125 m, 6 stupňů

- pohřební komora pod zemí

- celá pyramida zasazena do areálu tvaru obdélníku s poměrem stran 2:1, obdélník je pravoúhlý – rectangulární systém, strany obdélníka jsou rovnoběžné se stranami pyramidy

- všechny pyramidy na západním břehu Nilu (břeh smrti) jsou orientovány přesně ke světovým stranám

- protodórské sloupy

- trojdělený sloup – hlavice, dřík, patka

- entaze – rozšíření v jedné třetině výšky sloupu, kanelování konvexní a konkávní

- poprvé z nespalných materiálů

- Médúm – stupňovitá pyramida

- Dášúr – dvě pyramidy – jižní (bílá) a severní (růžová)

- jižní

- severní je nejstarší pravá pyramida

- Gíza – tři pyramidy – Chufev, Rachev, Menkovré (řecky Cheops, Chefren, Mykerinos)

byly obloženy

Chufevova je největší a nejstarší – 2.590 – 2.575 př.K., základna 232,4 x 232,4m, výška 146,7m

pravá a nepravá pohřební síň

pohřební člun Chufeva 45m dlouhý

pohřební kabina na člunu – tři sloupy s palmovou hlavicí

Rachevova – obklad nahoře

sfinga – vyobrazení Racheva, chrání své ostatky

pohřební chrám – pilíře s překlady a deskami

vyzdobená hrobka Rachevovy manželky

výška 143,7, základna 215,3x215,3

Menkovreova – základna 108,4x108,4, výška 66,1

úhel stěn všech pyramid 51stupňů51minut – nevyvalují se stěny - odhalili vztah mezi čtvercem a kruhem

závislost výšky a základny pyramid v Gíze:

pr = 4a r = v (výška pyramidy)

 

- Abusír – tři méně zachované pyramidy, nižší než v Gíze, čtvrtá pyramida založená, ale nedokončená

Neferir Kare – výška 77m, základna 104x104

je ve středu mezi ostatními, dodatečně vložená

Raneferefova – pouze založená

Ptochšesesova mastaba – vezír, tři etapy

- Abú Buráb – Sluneční chrám boha Ré

blízko Abusíru

na terase nad Nilem, vrchol obelisku ze zlata

Střední říše

- i nadále se stavěly pyramidy, většina se základnou 105x105m

Senvosret I., II., III.

Amenemhet I., II., III.

- dvanáctá dynastie – pyramida Senvosreta I. ve městě Lišt

- pyramida Senvosreta III. v Dahšúru – nejvyšší 77,7m

- pyramida Amenhéta III. v Hanbáře

- Chendžerova pyramida – 13. dynastie, výška 37,4m

- Wéze – nové centrum říše

- dva chrámy v Del-el-Bahrí - na terasách

Nová říše

- nestaví se pyramidy

- Der-el-Medina – hrob úředníků - pyramidy

- pohřební chrám královny Hatsepšovet - stupňovitý

sloupy s bohyní Hátor (lidská hlava s rohy)

zachována socha královny

jediná faraónka na trůnu

- Velký Amonův chrám v Karnaku – z let 1.500 – 1.100 př.K. za vlády 18., 19. a 20. dynastie

staví se po celé období tří dynastií

čtyři části dispozice:  1. vstupní část se dvěma pylony

2. nádvoří

3. hypostylos (mnohosloupí)

4. svatostánek

celkem deset pylonů, šest v jednom směru a čtyři ve druhém

po straně posvátné jezero

dva chrámy – Ramese II. a Chonzův

celková délka chrámu v Karnaku 440m

před vstupními pylony stály dva obelisky

obelisky byly odvezeny do Říma (před bazilikou San Giovanni, před sv.Petrem a před Monte Chittorio), do Cařihradu (obelisk TutmoseII.), do Paříže, Londýna

socha Ramese II., u nohou jeho manželka

Tárglův sloup – jeden z nejvyšších, na hlavici se může postavit 50 lidí

hypostylos  – trojlodní, střední část vyvýšená

- osvětleno bazilikálním způsobem (poprvé v dějinách architektury – 18.dynastie)

- kamenné mříže v oknech

 

- Luxor – zachovalejší než Karnak

délka 240m

dvě nádvoří (Ramese II. a Amenhotepa III.), mezi nimi tzv. velká kolonáda (dvě řady sloupů)

sedící socha Amenhotepa III.

- Memnónovy kolosy – chrám se nedochoval (Amenhotepa III.)

- Ramesseum – pohřební chrám, dochoval se pouze hypostylos, osvětlen bazilikálně

Abú Simbel

- dva chrámy – velký a malý, stavebník Rames II.

- velký chrám – čtyři sochy Ramese II.

pohřební chrám, zasvěcen Amónovi

chodba k oltáři, vstup do chodby zvenku uprostřed mezi čtyřmi sochami

- malý chrám – zasvěcen bohyni Hátor

čtyři sochy – dvě Ramese II a dvě Nefertari, jeho manželky

- chrámy byly přemístěny kvůli Asuánské přehradě

Údolí králů

- v nové říši se pohřbívalo do skalních masívů

- hrob Tutanchamóna – odkryt 1922 Howardem Carterem (financováno lordem Carnavonem)

posmrtná maska ze zlata

bylo mu 19 let, z toho 9 let vládl

dispozice – schodiště, chodba, předsíň, pohřební komora a vedle zazděná pokladnice

zdobený prostor

dřevěné křeslo

- Serapejum – podzemní pohřebiště posvátných býků u Sakkary

Pozdní říše

- 1.100 – 30 př.K.

- 32. dynastie Ptolemaiovců nastoupí po dobytí Egypta Alexandrem Velikým v roce 332 př.K.

- chrám v Edfu – 237 př.K.

klasická dispozice – pylon, nádvoří, hypostylos, svatostánek

zasvěcen bohu Hóru

 

- ostrov Filai – Isidin chrám – staví Ptolemaios II., dostavuje Ptolemaios III.

Nechtnebofův pavilon

Kiosk – pro posvátnou bárku

kvůli Asuánské přehradě přemístěny na ostrov Agildia

 

- dva chrámy v nubijské poušti – také přemístěny kvůli Asuánu

- Alexandrie – založil 332 př.K. Alexandr Veliký

založeno šachovnicovým způsobem (Hippodamos s Milétu to uplatňuje v Milétu)

všechny ulice stejně široké (změní až Etruskové)

Deino Kratos – urbanista

veřejné budovy (knihovna,…)

Poseidonův chrám

gymnasion, divadlo, agora, židovská čtvrť

dole jezero Mareotis, kanálem odtéká do moře

ostrov Faros - maják, zničen zemětřesením roku 1326, výška 135m

Egyptský urbanismus

- hlavním architektonickým a urbanistickým tématem v Egyptě byla města pro mrtvé

- pohřební a chrámové areály, města - mocně působící dispozice, promyšlené vkládání do krajiny, uplatnění vodních ploch, zahradní a parkové areály

- města byla stavěna ze sušených cihel, poměrně často byla přemisťována

- na rozdíl od kompaktních měst většiny starověkých civilizací byla egyptská města velkými sídelními aglomeracemi podobně jako dnes

- Kahun  - dva typy domů – pro strážce, kteří řídili stavbu pyramid a pro dělníky (otroky)

ze sušených cihel

zeď okolo sídliště neměla obranný charakter, měla zabránit útěku dělníků

- Tel Amarna – jednopatrové domy

- Achet-Aton - v půlce cesty mezi Thébami a Memfidou

- 1.364 - 1.347 př.K. ho postavil jako své nové sídelní město Achnaton (Amenhotep IV., jeho manželka byla Nefertiti)

- po jeho smrti bylo město opuštěno

- chrám Slunečního disku, vedle stál královský palác a správní budovy

- zástavba nepravidelná, rostlá

- za městem byl královský park

- Véset - v místě dnešního Luxoru

- na vrcholu svého rozvoje za vlády 18. - 20. dynastie 1.500 - 1.100 př.K.

- Řekové ho později nazvali egyptské Théby

-hlavní osu tvořila mnohakilometrová královská cesta se 700 sfingami, která spojovala město s chrámem v Karnaku

- na levém břehu Nilu bylo „město mrtvých“ a dále od řeky královské skalní hroby, tzv. „Údolí králů“

- nedaleko, také na levém břehu, u Deir-el-Mediny bylo nalezeno sídliště řemeslníků a dělníků, kteří celý život pracovali na chrámových a pohřebních objektech

- Mennefer - sídlo faraónů Staré říše (řecký název Memphis)

- město nabylo významu již za faraóna Džosera

- jeho kancléřem a prvním architektem, jehož jméno se dochovalo byl Imhotep

- chrámový komplex s rozlohou 550ha

- první velkoměsto starověku

Architektonika