Starovìký Egypt – osídlení, èasové vymezení, typologické druhy, urbanismus, konstrukce a materiály, architektonika

- architektonika = nauka o architektuøe, vztahy mezi neseným a nesoucím

- øíše trvající cca 4.000 let, byla izolovaná od okolního svìta, mohla se rozvíjet

- bìhem své existence byla pøepadena pouze tøikrát

1. perský král Kambises II.
2. Alexandr Makedonský 332 pø.Kr. – založil Alexandrii
3. Caesar 30 pø.K.

Èasové dìlení:

1. období prehistorické 5.500 – 3.100 pø.K.
2. období historické – I. A II. dynastie 3.100 – 2.700 pø.K.
3. stará øíše 2.700 – 2.200 pø.K.
4. støední øíše 2.200 – 1.500 pø.K.
5. nová øíše 1.500 – 1.100 pø.K.
6. pozdní øíše 1.100 – 30 pø.K.
7. období øímské 30 pø.K. – 395 po K.

Stavební materiály:

- kámen – vápenec, pískovec, žula (rùžová, bílá, èerná)

- nilské bláto – sušené i vypalované cihly

- døevo z palem

- mìï – umìlecká díla

- zlato – šperky

- železo – dováželo se

Náboženství

lidské, zvíøecí, ptaèí podoby, vìci (slunce), pøedmìty

Období historické

- mastaby (arabsky lavice)– pohøební stavby tvaru komolého jehlanu, ve støedu šachta pro pohøbívání

- pravidelnì rozmístìné tvoøily pole mastab

- Mererukova mastaba – vyzdobený pohøební prostor, socha Mereruka v životní velikosti

Stará øíše

- faraon – ze dvou slov znamenajících královský palác

- znaky faraona – šátek na hlavì a vous

- pyramida – ze slov oheò a pohøební slavnost

- Sakkara – Džoserova pyramida – architekt Im Hotep,

- nìkolik mastab na sobì tvoøí stupòovitou pyramidu

- základna 125 x 125 m, 6 stupòù

- pohøební komora pod zemí

- celá pyramida zasazena do areálu tvaru obdélníku s pomìrem stran 2:1, obdélník je pravoúhlý – rectangulární systém, strany obdélníka jsou rovnobìžné se stranami pyramidy

- všechny pyramidy na západním bøehu Nilu (bøeh smrti) jsou orientovány pøesnì ke svìtovým stranám

- protodórské sloupy

- trojdìlený sloup – hlavice, døík, patka

- entaze – rozšíøení v jedné tøetinì výšky sloupu, kanelování konvexní a konkávní

- poprvé z nespalných materiálù

- Médúm – stupòovitá pyramida

- Dášúr – dvì pyramidy – jižní (bílá) a severní (rùžová)

- jižní

- severní je nejstarší pravá pyramida

- Gíza – tøi pyramidy – Chufev, Rachev, Menkovré (øecky Cheops, Chefren, Mykerinos)

byly obloženy

Chufevova je nejvìtší a nejstarší – 2.590 – 2.575 pø.K., základna 232,4 x 232,4m, výška 146,7m

pravá a nepravá pohøební síò

pohøební èlun Chufeva 45m dlouhý

pohøební kabina na èlunu – tøi sloupy s palmovou hlavicí

Rachevova – obklad nahoøe

sfinga – vyobrazení Racheva, chrání své ostatky

pohøební chrám – pilíøe s pøeklady a deskami

vyzdobená hrobka Rachevovy manželky

výška 143,7, základna 215,3x215,3

Menkovreova – základna 108,4x108,4, výška 66,1

úhel stìn všech pyramid 51stupòù51minut – nevyvalují se stìny - odhalili vztah mezi ètvercem a kruhem

závislost výšky a základny pyramid v Gíze:

pr = 4a r = v (výška pyramidy)

 

- Abusír – tøi ménì zachované pyramidy, nižší než v Gíze, ètvrtá pyramida založená, ale nedokonèená

Neferir Kare – výška 77m, základna 104x104

je ve støedu mezi ostatními, dodateènì vložená

Raneferefova – pouze založená

Ptochšesesova mastaba – vezír, tøi etapy

- Abú Buráb – Sluneèní chrám boha Ré

blízko Abusíru

na terase nad Nilem, vrchol obelisku ze zlata

Støední øíše

- i nadále se stavìly pyramidy, vìtšina se základnou 105x105m

Senvosret I., II., III.

Amenemhet I., II., III.

- dvanáctá dynastie – pyramida Senvosreta I. ve mìstì Lišt

- pyramida Senvosreta III. v Dahšúru – nejvyšší 77,7m

- pyramida Amenhéta III. v Hanbáøe

- Chendžerova pyramida – 13. dynastie, výška 37,4m

- Wéze – nové centrum øíše

- dva chrámy v Del-el-Bahrí - na terasách

Nová øíše

- nestaví se pyramidy

- Der-el-Medina – hrob úøedníkù - pyramidy

- pohøební chrám královny Hatsepšovet - stupòovitý

sloupy s bohyní Hátor (lidská hlava s rohy)

zachována socha královny

jediná faraónka na trùnu

- Velký Amonùv chrám v Karnaku – z let 1.500 – 1.100 pø.K. za vlády 18., 19. a 20. dynastie

staví se po celé období tøí dynastií

ètyøi èásti dispozice:  1. vstupní èást se dvìma pylony

2. nádvoøí

3. hypostylos (mnohosloupí)

4. svatostánek

celkem deset pylonù, šest v jednom smìru a ètyøi ve druhém

po stranì posvátné jezero

dva chrámy – Ramese II. a Chonzùv

celková délka chrámu v Karnaku 440m

pøed vstupními pylony stály dva obelisky

obelisky byly odvezeny do Øíma (pøed bazilikou San Giovanni, pøed sv.Petrem a pøed Monte Chittorio), do Caøihradu (obelisk TutmoseII.), do Paøíže, Londýna

socha Ramese II., u nohou jeho manželka

Tárglùv sloup – jeden z nejvyšších, na hlavici se mùže postavit 50 lidí

hypostylos  – trojlodní, støední èást vyvýšená

- osvìtleno bazilikálním zpùsobem (poprvé v dìjinách architektury – 18.dynastie)

- kamenné møíže v oknech

 

- Luxor – zachovalejší než Karnak

délka 240m

dvì nádvoøí (Ramese II. a Amenhotepa III.), mezi nimi tzv. velká kolonáda (dvì øady sloupù)

sedící socha Amenhotepa III.

- Memnónovy kolosy – chrám se nedochoval (Amenhotepa III.)

- Ramesseum – pohøební chrám, dochoval se pouze hypostylos, osvìtlen bazilikálnì

Abú Simbel

- dva chrámy – velký a malý, stavebník Rames II.

- velký chrám – ètyøi sochy Ramese II.

pohøební chrám, zasvìcen Amónovi

chodba k oltáøi, vstup do chodby zvenku uprostøed mezi ètyømi sochami

- malý chrám – zasvìcen bohyni Hátor

ètyøi sochy – dvì Ramese II a dvì Nefertari, jeho manželky

- chrámy byly pøemístìny kvùli Asuánské pøehradì

Údolí králù

- v nové øíši se pohøbívalo do skalních masívù

- hrob Tutanchamóna – odkryt 1922 Howardem Carterem (financováno lordem Carnavonem)

posmrtná maska ze zlata

bylo mu 19 let, z toho 9 let vládl

dispozice – schodištì, chodba, pøedsíò, pohøební komora a vedle zazdìná pokladnice

zdobený prostor

døevìné køeslo

- Serapejum – podzemní pohøebištì posvátných býkù u Sakkary

Pozdní øíše

- 1.100 – 30 pø.K.

- 32. dynastie Ptolemaiovcù nastoupí po dobytí Egypta Alexandrem Velikým v roce 332 pø.K.

- chrám v Edfu – 237 pø.K.

klasická dispozice – pylon, nádvoøí, hypostylos, svatostánek

zasvìcen bohu Hóru

 

- ostrov Filai – Isidin chrám – staví Ptolemaios II., dostavuje Ptolemaios III.

Nechtnebofùv pavilon

Kiosk – pro posvátnou bárku

kvùli Asuánské pøehradì pøemístìny na ostrov Agildia

 

- dva chrámy v nubijské poušti – také pøemístìny kvùli Asuánu

- Alexandrie – založil 332 pø.K. Alexandr Veliký

založeno šachovnicovým zpùsobem (Hippodamos s Milétu to uplatòuje v Milétu)

všechny ulice stejnì široké (zmìní až Etruskové)

Deino Kratos – urbanista

veøejné budovy (knihovna,…)

Poseidonùv chrám

gymnasion, divadlo, agora, židovská ètvr

dole jezero Mareotis, kanálem odtéká do moøe

ostrov Faros - maják, znièen zemìtøesením roku 1326, výška 135m

Egyptský urbanismus

- hlavním architektonickým a urbanistickým tématem v Egyptì byla mìsta pro mrtvé

- pohøební a chrámové areály, mìsta - mocnì pùsobící dispozice, promyšlené vkládání do krajiny, uplatnìní vodních ploch, zahradní a parkové areály

- mìsta byla stavìna ze sušených cihel, pomìrnì èasto byla pøemisována

- na rozdíl od kompaktních mìst vìtšiny starovìkých civilizací byla egyptská mìsta velkými sídelními aglomeracemi podobnì jako dnes

- Kahun  - dva typy domù – pro strážce, kteøí øídili stavbu pyramid a pro dìlníky (otroky)

ze sušených cihel

zeï okolo sídlištì nemìla obranný charakter, mìla zabránit útìku dìlníkù

- Tel Amarna – jednopatrové domy

- Achet-Aton - v pùlce cesty mezi Thébami a Memfidou

- 1.364 - 1.347 pø.K. ho postavil jako své nové sídelní mìsto Achnaton (Amenhotep IV., jeho manželka byla Nefertiti)

- po jeho smrti bylo mìsto opuštìno

- chrám Sluneèního disku, vedle stál královský palác a správní budovy

- zástavba nepravidelná, rostlá

- za mìstem byl královský park

- Véset - v místì dnešního Luxoru

- na vrcholu svého rozvoje za vlády 18. - 20. dynastie 1.500 - 1.100 pø.K.

- Øekové ho pozdìji nazvali egyptské Théby

-hlavní osu tvoøila mnohakilometrová královská cesta se 700 sfingami, která spojovala mìsto s chrámem v Karnaku

- na levém bøehu Nilu bylo „mìsto mrtvých“ a dále od øeky královské skalní hroby, tzv. „Údolí králù“

- nedaleko, také na levém bøehu, u Deir-el-Mediny bylo nalezeno sídlištì øemeslníkù a dìlníkù, kteøí celý život pracovali na chrámových a pohøebních objektech

- Mennefer - sídlo faraónù Staré øíše (øecký název Memphis)

- mìsto nabylo významu již za faraóna Džosera

- jeho kancléøem a prvním architektem, jehož jméno se dochovalo byl Imhotep

- chrámový komplex s rozlohou 550ha

- první velkomìsto starovìku

Architektonika