Zpravodajská hlášení - Běžně užívaná zpravodajská hlášení

Všeobecné:

4)     Zpravodajská hlášení přenášejí fakta a/nebo zhodnocení. Rozdíl mezi faktem a interpretací musí být vždy jasně naznačen.

5)     K prevenci záměny, přepsání názvů míst a dalších termínů nebo slov z nelatinské abecedy budou využity tabulky stanovené Stanagem 3689.

6)     Fakta obsažená ve zpravodajských zprávách musí být mít přesnou formu hlášení a navíc musí splňovat čtyři kvalitativní parametry – důležitost (závažnost), stručnost, jasnost a včasnost.

7)     Každá položka (část) informace, zahrnutá ve zpravodajském hlášení, by měla být vždy hodnocena zvlášť a ne pouze v rámci celého hlášení jako celku. Toto hodnocení by mělo parametry – spolehlivost a věrohodnost informace.

8)     Hodnocení obsažené ve zpravodajském hlášení by mělo být tak stručné, jak je to jen možné, a mělo by zahrnovat posouzení schopností a záměrů nepřítele.

9)     Zpravodajská hlášení, na něž se vztahuje tato dohoda se dělí na čtyři základní kategorie:

a)     Vztahující se k Stanagům/AP, které jsou přímo v odpovědnosti Zpravodajské pracovní skupiny (INT WP) Vojenské agentury pro standardizaci (MAS).

b)     Takové, které se vztahují k Stanagům/AP, které se přímo týkají INT WP, ale jsou v odpovědnosti dalších pracovních skupin uvnitř MAS.

c)      Vztahující se k Stanagům/AP, jenž jsou v přímém vztahu s INT WP, ale jsou v odpovědnosti jiných pracovních společností/skupin nebo panelů mimo MAS.

d)     Takové, které nemají specifikaci podporující Stanag, nebo AP.

10)  V příloze B je seznam těch hlášení a zpráv, na které se vztahuje tato dohoda, společně se Stantagem/AP nebo dokumentem, v kterém lze nalézt přesné formáty a pracovní skupinu/panel, nebo další, za ně odpovědný orgán.

11)  V příloze C jsou popisy běžných zpravodajských hlášení a souhrnů. To jsou takové zprávy/souhrny, které můžou být poslány osobami, jenž nejsou specialisté v konkrétních zpravodajských oborech.

Bezpečnostní klasifikace

12)  Všechna zpravodajská hlášení musí být klasifikována a předávána v souladu s existujícími bezpečnostními nařízeními. Původce hlášení si musí uvědomit, že obsah zpravodajských hlášení bude vždy užitečný pro nepřítele. Navzdory všeobecným zmíněným pravidlům může nastat období, kdy z operačních důvodů bude potřeba hlášení rozšířit okamžitě povýšena nad striktní aplikaci bezpečnostních nařízení.

Realizace dohody

13)  Tento Stanag je realizován tehdy, když nezbytná nařízení/instrukce vydané nařízením silám, kterých se obsah dohody týká, nabyly na účinnosti.

Hodnocení

Záměr

1)     Záměrem hodnocení je označit stupeň důvěrnosti, který může být umístěn na jakékoli položce, nebo informaci, která byla obdržena za zpravodajskými účely, pokud to je považováno za nezbytné. Toto je dosaženo přijetím alfanumerického systému hodnocení, který kombinuje měření spolehlivosti zdroje informací s měřením věrohodnosti informace, když je zdroj posuzován na základě existujících znalostí.

Spolehlivost

2)     Spolehlivost zdroje je označena písmenem od A do F, znamenající různé stupně důvěryhodnosti, jakožto je naznačeno v tab. I.

Tabulka I – spolehlivost zdroje

A.     Úplně spolehlivé

B.     Obvykle spolehlivé

C.     Docela spolehlivé

D.     Ne obvykle spolehlivé

E.     Nespolehlivé

F.      Spolehlivost nemůže být posouzena

3)     Úplně spolehlivé A. Odvolává se na vyzkoušené a pravdivé zdroje, na které může být spolehnutí s důvěrou.

4)     Obvykle spolehlivé B. Odvolává se na zdroj, který byl úspěšný v minulosti, ale pro který zůstává v konkrétním případě nějaký prvek pochybnosti.

5)     Docela spolehlivé C. Odvolává se na zdroj, který byl příležitostně využíván v minulosti, a který může být založen na nějakém stupni důvěryhodnosti.

6)     Ne obvykle spolehlivé D. Odvolává se na zdroj, který byl užíván v minulosti, ale poskytnul častěji nespolehlivé informace.

7)     Nespolehlivé E. Odvolává se na zdroj, který byl využíván v minulosti a poskytnul bezcennosti bez jakékoli důvěryhodnosti.

8)     Spolehlivost nemůže být posouzena F. Odvolává se na zdroj, který nebyl používán v minulosti.

Věrohodnost

9)     Věrohodnost informace je označena číslicemi 1 – 6, znamenajícími různé stupně důvěryhodnosti, jakožto je naznačeno v tabulce II.

Tabulka II – důvěryhodnost informace

1.     Potvrzena ostatními zdroji

2.     Pravděpodobně pravdivá

3.     Možná pravdivá

4.     Pochybná

5.     Nepravděpodobná

6.     Pravdivost nemůže být ověřena

10)  Potvrzena ostatními zdroji 1. Tehdy, jestliže může být konstatováno s jistotou, že hlášené původní informace z jiného zdroje o stejném předmětu již existují, je klasifikována jako „potvrzena dalšími zdroji“ a oceněna „1“.

11)  Pravděpodobně pravdivá 2. Jestliže nezávislost zdroje jakékoli položky, nebo informace nemůže být garantována, ale jestliže z kvantity a kvality předešlých zpráv jejich pravděpodobnost je nicméně považována za dostatečnou, potom informace by měla být klasifikována jak „pravděpodobně pravdivá“ a oceněna „2“.

12)  Možná pravdivá 3. Jestliže navzdory nedostatečnosti potvrzení ke stanovení vyššího stupně pravděpodobnosti čerstvě oznámená položka informace není v rozporu s předešlým hlášeným chováním vzorku nebo cíle, položka může být klasifikována jako „možná pravdivá“ a oceněna „3“.

13)  Pochybná 4. Položka informace, tíhnoucí k rozporu s předešlým hlášením, nebo stanoveným chováním vzorku zpravodajského cíle by měla být klasifikována jako „pochybná“ a oceněna „4“.

14)  Nepravděpodobná 5. Položka informace, která odporuje předchozí hlášené informaci, nebo je v konfliktu se stanoveným chováním vzorku zpravodajského cíle, by měla být klasifikována jako „nepravděpodobná“ a označena „5“.

15)  Pravdivost nemůže být posouzena 6. Jakákoli čerstvě hlášená položka informace, která neposkytuje žádné základy pro porovnání s jakýmkoli známým chováním vzorku cíle musí být klasifikována jako „pravdivost nemůže být posouzena“ a oceněna „6“. Takové ocenění by mělo být dáno pouze, když přesné užití vyšší známky je nemožné.

Stupeň hodnocení

16)  Spolehlivost a věrohodnost, dva aspekty hodnocení musí být vzaty v úvahu nezávisle, každý zvlášť. Výsledný stupeň bude vyjádřen jakoukoli vhodnou kombinací písmena a číslice. Tak informace přijaté od „obvykle spolehlivého“ zdroje, které jsou dále oceněny jako „pravděpodobně pravdivé“ budou mít stupeň hodnocení „B2“. Informace od stejného zdroje, které jsou označeny „pravděpodobnost nemůže být posouzena“ budou mít stupeň hodnocení „B6“.

Běžně užívaná zpravodajská hlášení

1)     Aktuální zpravodajská hlášení

a)     Zpravodajská hlášení (INTREP)

1. Krátký titul INTREP má být používán v hlášeních. INTREPy smí být vytvářeny na jakékoli úrovni velení.

a)     Popis. INTREP je hlášení, které je posíláno spontánně, bez vztahu k specifickému časovému plánu, kdykoli jsou informace natolik závažné, že vyžadují naléhavé upozornění velitele, nebo jeho štábu.

b)     Rozšiřování. Distribuce INTREPu se bude řídit výslovnými instrukcemi stanovenými na každé úrovni velení. Distribuce bude normálně omezena pouze nejbližší vyšší, nižší a sousední velitelský stupeň, ale v závislosti na obsahu INTREPu, širší distribuce bude někdy nezbytná.

c)      Formát. Formát INTREPu musí souhlasit s dohodnutými procedurami NATO pro hlášení. Může být strukturován ve formě příběhu jak je popsáno v AD 80-50, nebo formátován jak je tomu v tomto pozdějším dokumentu, rovněž v AD P-3. Formátovací systém je stanoven dosti pevnou strukturou. Používá se technika vyjmout z příběhu (textu) INTREPu numerická nebo faktická data, která jsou formátovatelná, tak aby vytvořila oddělenou funkční oblast zpráv pro pozemní, vzdušné a námořní hlášení. INTREPy, které se přizpůsobují specifickému formátu tímto způsobem budou obsahovat „předponu“ pozemní, vzdušný nebo námořní, tzn. LANDINTREP, AIRINTREP, MARININTREP.

2.        Pro námořní aktuální hlášení smí být používán systém „RAINFORM“. Detaily jsou popsány v ATP – 1. V RAINFORMu je INTREP znám jako „Červený tvar“.

b)     Zpravodajský souhrn (INTSUM)

1.     Vždy má být v hlášeních používán krátký titul INTSUM, INTSUMy smí být vytvářeny na jakékoli úrovni.

a)     Popis. INTSUM je stručný periodický zpravodajský souhrn o aktuální situaci nepřítele v prostoru odpovědnosti velitele a v prostoru zpravodajské odpovědnosti, určený k aktualizaci aktuálního zpravodajského obrazu a k zdůraznění hlavního vývoje během hlášeného časového období. Měl by proto zahrnovat jakékoli informace, které můžou být důležité pro zpravodajské požadavky každého velitele a velitelství, jemuž je INTSUM zaslán a měl by také obsahovat hodnocení založené na ocenění a interpretaci dané informace. U vyšších stupňů, důraz by měl být položen na zhodnocení, ne na detaily.

b)     Rozšiřování. INTSUM je distribuován k vyšším, nižším a sousedním stupňům velení podle uvážení velitele, jenž ho vydává, nebo podle nařízení obdržených od vyšších velitelství. Jeho distribuce musí zahrnout všechny ty, jejichž odpovědnost a zájmy mohou být ovlivněny obsahem.

c)      Formát. Formát INTSUMu musí souhlasit s dohodnutými procedurami NATO. Může být ve formě příběhu, jak je popsáno v AD 80-50, nebo formátován jako uvádí tento pozdější dokument, rovněž v AD P-3. INTSUMy vytvořené podle specifického formátu mají „předponu“ pozemní, vzdušný, námořní podle určení, např. LANDINTSUM, AIRINTSUM, MARININTSUM.

2.     V námořním systému RAINFOR je INTSUM znám jako „Černý tvar“.

c) Doplňková zpravodajská hlášení (SUPINTREP)

1.     Popis. Tato hlášení, která mohou být produkována periodicky, na zvláštní vyžádání, nebo během přípravy na konkrétní operace, jsou určena k poskytnutí detailních recenzí a analýz všech zpravodajských dat jednoho, nebo více specifických subjektů, které byly shromážděny za dané časové období.

2.     Rozšiřování. Obsah každého SUPINTREPu bude určen jeho distribucí.

3.     Formát. Není stanoven formát pro SUINTREP, kromě slova „SUPINTREP“ na začátku hlášení. Struktura příběhu je dostupná v AD 80 – 50.