BURZY

Historie burzovnictví

Pojem „burza“ se historicky vyvinul jako označení pro zvláštní druh shromáždění obchodníků, na kterém se uskutečňovala koupě a prodej zboží. Názory na původ vzniku tohoto slova se různí. Jedním z názorů je, že tento pojem pochází ze středověkého slova „bursae“, což byly kupecké koleje. Podle jiného názoru pochází z řeckého slova, které v překladu znamená kožený měšec, který byl umístěn na štítě v rodině Van der Beurse z Brugg. Ať už tento pojem přišel odkudkoli, rozšířil se téměř po celé Evropě.

Chápaní obsahu pojmu burza lze rozdělit do několika skupin:

1. Místo, kde se uskutečňují obchody
2. Schůzka pro obchodníky
3. Právnická osoba, která organizuje trh
4. Forma trhu

Charakteristickými znaky burzy jsou:

• Zvláštní organizovanost trhu
• Omezenost trhu jen pro určité subjekty
• Omezenost předmětu na trhu
• Fyzická nepřítomnost zboží
• Trh, který se pravidelně opakuje na určitém místě

První období vzniku a vývoje burz v Evropě začíná ve 12. a 13. století v italských městech Janov, Lucca, Benátky a Milán. Pojem burza se začal používat nejdříve v belgických Flandrech.

Za zmínku rovněž stojí traumatická událost z roku 1929. Panika a krach na Wall Streetu byly předzvěstí dlouhé a bolestivé deprese, která se promítla prakticky do celého světa.

Členění burz

Burzy se vzájemně liší podle sféry činností a funkcí, které plní.

Z hlediska významu je dělíme na:

• burzy národní
• burzy mezinárodní

Z hlediska právní normy na:

• burzy organizované státem, které mají statut
• burzy jako korporace hospodářských organizací, většinou se jedná o akciové společnosti

Z hlediska předmětu burzovního obchodu se člení na:

• burzy efektové – burzy cenných papírů
• burzy devizové – bezhotovostní platební prostředky
• burzy komoditní – zboží, které se dále člení na obecné či speciální

V současné burzovní terminologii se peněžní burzy skládají z:

• burzy cenných papírů
• burzy tzv. „Financial future“, tj. termínových finančních obchodů
• burzy finančních opcí, tj. prémiových opčních obchodů, tzv. „options“

Typy burz cenných papírů:

• francouzský typ – burza je všeobecně přístupným shromážděním, ale obchody zde lze uzavírat pouze prostřednictvím burzovních dohodců (senzálů)
• středoevropský typ – burza představuje uzavřené shromáždění, přístup zde mají pouze členové burzy
• anglo-americký typ – burza je soukromoprávní organizace a přistup na burzu je omezen

Burza je kategorií ekonomickou i právní.

Jako ekonomickou kategorii ji lze chápat jako zvláštní formu trhu, jehož charakteristické znaky jsou:

a)      zvláštní organizovanost tohoto trhu, zpravidla je k tomu účelu zřízena právnická osoba, která organizuje nabídku a poptávku

b)      osobní omezenost trhu jen na určité subjekty

c)      účastníci burzovního obchodu, kteří zaručují likviditu zboží

d)      omezenost předmětu trhu jen na zboží o velkých objemech, zastupitelná a připuštěná na tento trh

e)      fyzická nepřítomnost zboží, které je předmětem obsahu

f)        trh, který se pravidelně opakuje na určitém místě

g)      trh, který je postaven pod státní dohled

Burzu z právního hlediska můžeme vymezit jako právnickou osobu, jejímž předmětem činnosti je organizování trhu, to je kvalifikovaná činnost spočívající v soustřeďování nabídky a poptávky po zboží do určitého místa a určitého času. Umožňuje zároveň, aby na tomto místě a v tomto čase strana nabídky a strana poptávky uzavřely kupní smlouvu.

Funkce burzy lze členit na:

• selekční
• tržní – zabezpečování hromadného obchodu s cennými papíry, stanovení jejich kursu a zajištění likvidity
• orientace kapitálu
• urovnávání vztahů mezi úsporami a investicemi
• konsolidační – krátkodobých dluhů bank

Burzu lze definovat jako vysoce organizovaný trh, vyznačující se těmito znaky:

• slouží k uzavírání obchodů zastupitelnými předměty, s nimiž je přípustné obchodovat
• předměty, s kterými se obchoduje, se normalizují na burze
• burzovní obchody se konají pravidelně v určenou dobu a na určeném místě
• obchodu na burze se smí účastnit pouze přesně vymezený okruh osob

Podrobnosti o vnitřní organizaci burzy cenných papírů obsahují stanovy a burzovní řád.

Burzovní orgány

Nejvyšším orgánem burzy je valná hromada. Statutárním orgánem je burzovní komora. Dalšími členy burzovních orgánů jsou předseda burzovní komory, generální tajemník , dozorčí rada a kursovní výbor.

Valnou hromadou je shromáždění akcionářů burzy, které se koná nejméně jednou ročně a svolává ji burzovní komora. Právo svolat mimořádnou valnou hromadu má burzovní komora i dozorčí rada, jestliže to vyžadují zájmy burzy. Jednání valné hromady se mohou s hlasem poradním účastnit i burzovní dohodci, generální tajemník a burzovní komisař. Působnost valné hromady vyplývá ze zákona č. 214/1992 Sb. a Obchodního zákoníku.

Burzovní komora jedná jménem burzy ve více záležitostech a řídí činnost burzy jako právnické osoby. Počet členů burzovní komory nemůže být vyšší než 24 a jejich členy volí a odvolává valná hromada.

V čele burzovní komory stojí předseda burzovní komory, který je zvolen z jejích členů. Burzovní komora může zřídit burzovní výbory. Tyto výbory mohou být stálé nebo dočasné a jsou složeny z členů burzovní komory i odborníků. Pravidla burzovních výborů určuje burzovní řád.

Generální tajemník burzy je orgánem burzy cenných papírů a současně jejím zaměstnancem. Je jmenován na základě výběrového řízení, které vyhlašuje burzovní komora. Do působnosti generálního tajemníka burzy cenných papírů patří:

• řízení činnosti burzovních aparátů a provoz burzy
• účastnit se zasedání burzovní komory a burzovních výborů s hlasem poradním
• ukládat pokuty osobám, které porušují pořádek burzy

Dozorčí radě burzy přísluší dohlížet na výkon působnosti burzovní komory, přezkoumává roční účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku.

Burzovní obchod

Obchody s cennými papíry můžeme členit podle několika hledisek:

1) Podle časového okamžiku realizovaného obchodu

• promptní
• termínové

Při promptních obchodech dochází k dodání cenných papírů ještě týž den nebo několik dní po uzavření obchodu (3-4 dny). Na londýnském finančním trhu je to nejpozději následující den po uzavření obchodu.

V případě termínových obchodů bývá dodací lhůta 1-6 měsíců po uzavření kontraktu. Plnění se neuskutečňuje ihned po sjednání obchodu. Předmět a forma termínových obchodů jej přesně stanovena, což umožňuje uzavírání velkého množství obchodů. Cílem těchto obchodů s cennými papíry je spekulace se změnou kurzu. Existují dvě formy spekulací. Makléři, kteří spekulují na sestup kurzu se nazývají medvědi a naopak ti, kteří spekulují na vzestup kurzu, se nazývají býci.

Termínové obchody můžeme členit na:

• fixní obchody, kdy je prodávající povinen ke dni plnění bezpodmínečně dodat cenné papíry a kupující zase tyto cenné papíry převzít
• prolongační obchody, kdy součástí těchto obchodů je smlouva, kterou strany odkládají splnění obchodu až k dalšímu termínu.
• podmíněné termínové obchody v různých formách. Při těchto obchodech poskytuje jeden kontrahent druhému určitou majetkovou výhodu – prémii s právem odstoupit od plnění.

Zvláštním typem termínových obchodů jsou opce (option). Není u nich stanoven den vyjádření. Tyto obchody poskytují kupujícím právo, ale ne povinnost koupit či prodat určité množství cenných papírů zboží za dohodnutou cenu k určitému datu.

Dalším typem obchodu, který vzniká kombinací termínových a promptních obchodů, je swap. Je rozšířen na devizových trzích i na trzích cenných papírů, především s obligacemi. Skládá se ze dvou směnových úkonů v opčním sněmu, tzn. prodeje a koupě stejné částky deviz, přičemž jedna operace je promptní a druhá termínová.

2) Podle způsobu vyřizování se dělí burzovní obchody s cennými papíry na:

• obchody k uspořádání, které se zúčtují ve stanovené lhůtě a v určeném peněžním ústavu
• obchody přímé, kdy vyrovnání pohledávek a závazků probíhá přímo mezi kupujícím a prodávajícím

Nejvýznamnější světové burzy

Mezi nejvýznamnější světové burzy patří:

• New York Stock Exchange (NYSE)
• The International Stock Exchange London
• Tokio Stock Exchange
• Franktfurter Wertpapierbörse
• Züricher Effektenbörse
• Wiener Börse
• Amsterdamse Effectenbeurs
• Bourse des Valeurs de Paris
• Toronto Stock Exchange

Pražská burza

Burza cenných papírů v Praze, a.s. byla založena 24. 7. 1992 dvanácti peněžními ústavy a pěti brokerskými firmami. Do obchodního rejstříku byla zapsána 24. 11. 1992 se základním jměním 5,3 mil. Kč. Dne 6. dubna 1993 byla premiéra Pražské burzy po 55 letech. Při prvním dnu obchodování na BCPP byl dosažen obrat přes 4 mil. Kč. Dnes se tyto obchody pohybují v daleko vyšších částkách. Nejsledovanějším ukazatelem ekonomického vývoje je index PX 50. Je to průměrná hodnota padesáti nejvýznamnějších českých společností, které značně ovlivňují vývoj celé ekonomiky.

Použitá literatura

• Dědič, Jan – Burza cenných papírů a komoditní burza, Prospektum, Praha 1992
• Kolektiv autorů – Obchod s cennými papíry, vydal Cepatra Invest, s.r.o. v Brně 1994
• Samuelson, P. A. , Nordhaus, W. D. – Ekonomie, Svoboda, Praha 1995