Charakterizujte školu lidských vztahů a teorii byrokratického řízení

Charakterizujte školu lidských vztahů a teorii byrokratického řízení

(původně - 10b) Vývoj managementu: lidské vztahy, teorie správního řízení)

Přelom 19. a 20. století je mezníkem, kdy končí dlouhodobá éra improvizace výjimečných jedinců v řízení a začíná novodobá historie, kterou charakterizuje úsilí o systematické poznávání společenských jevů, souvisejících s řízením a organizací stále větších institucí (organizací) se stále komplikovanější technologií.

Manažerská teorie a praxe za desítky let svého trvání byla ovlivňována různými přístupy k managementu. Dobré poznání vývoje pojetí managementu poskytuje zázemí, ze kterého moderní management vychází.

LIDSKÉ VZTAHY

Tento přístup zdůrazňuje význam psychologických a sociálních faktorů a jejich vliv na výsledky práce lidí. Představitelé uvedeného směru se zabývají emprickými výzkumy, v jejichž závěrech prokazují, že na výkonnost lidí, růst produktivity práce mají rozhodující vliv faktory psychologické a sociální. Z těchto výzkumných poznatků následně uvádějí řadu doporučení pro tvorbu metod vedení lidí, motivace, komunikace.

Důraz na: osobní a skupinové zájmy, pracovníků, vliv různých podmínek pracovního a sociálního prostředí na výkonnost.

Elton Mayo (1880 – 1949) a jeho spolupracovníci se stali známými svými studiemi vlivu sociálních postojů a vzájemných vztahů sociálních skupin na výkonnost. Proslulým experimentem v hawthornských závodech Western Electric zjistili, že změny pracovních podmínek, např. osvětlení, doby odpočinku, zkracování pracovní doby, stimulační mzdové systémy, nevedou vždy ke změnám ve výkonnosti. Naopak došli k poznání, že rozhodujícím činitelem růstu produktivity práce nejsou meteriální, ale psychologické a sociální faktory, jako uspokojivý vzájemný vztah mezi členy skupiny (pocit sounáležitosti), soutěživost, smysl a nadšení pro nové, působení „sociální kontroly“, neformální autorita vedoucího.

Za efektivní považují takový způsob řízení, který chápe lidské chování, zejména pak skupinové a vhodnými metodami vedení podporuje pozitivní mezilidské vztahy na pracovišti.

Hugo Munsterberg (1912) aplikoval psychologii v průmyslu, je označován jako „otec průmyslové psychologie“. Jeho cílem bylo najít metody pro vyhledávání,  výběr a rozmístění pracovníků, jaké psychologické podmínky přispívají k uspokojení z vykonávané práce a jakým způsobem ovlivňuje profese rozvoj pracovníka.

Společným jmenovatelem v přístupu představitelů směru lidských vztahů jsou výzkumy podložené názory, že sama práce, zlepšování pracovních podmínek výrobního procesu a i fyzické potřeby lidí mají obvykle menší vliv na výkonnost než sociální a psychologické faktory. Protiargumentem principů směru lidských vztahů jsou názory o přeceňování sociálně psychologických otázek a nedoceňování věcné, odborné problematiky řízených procesů.

Byrokratická organizace řízení (teorie administrativy)

Představený směr klade důraz na pevnou administrativní organizaci s jasně vymezenou pravomocí a odpovědností. Toto pojetí zdůrazňuje „pravidla hry“, jako je organizace fungující na základě pevných norem, pravidel a jasných povinností.

Max Weber (1864-1920) – jeho empirické analýzy církve, vlády, armády a podnikání vedly k závěru, že hierarchie, pravomoc a administrativa jsou základem všech sociálních organizací.

Weber definoval šest principů byrokratické organizace, které jsou východiskem i pro dnešní pojetí organizačních řádů a norem (např. dělba práce, přesné definování práv a povinností každého pracovníka, v každé organizaci musí fungovat soustava pravidel popisujících fungování organizace atd).