Definujte podstatu vedení lidí (leadership), vlastnosti osobnosti vůdců, podstata autority

Definujte podstatu vedení lidí (leadership), vlastnosti osobnosti vůdců, podstata autority

(původně - 13a) Charakteristické vlastnosti a chování vůdců)

Pro manažerskou profesi je mnoho povolaných, ale málo vyvolených. Nestačí osvojit si odborné znalosti, dovednosti, praktické postupy, ale úspěšný manažer musí mít i osobnostní předpoklady, které lze sice usměrnit, nikoli však zcela vytvořit. Přirozené vlastnosti a talent musí být rozvíjeny manažerskou praxí.

Většina studií věnovaných problematice vedení považuje za nezbytné vrozené vlastnosti jako např.: vlohy, talent, temperament. Je samozřejmostí, že samotný talent nestačí. Vrozené vlastnosti a talent musí být rozvíjeny, formovány v manažerské praxi. Spoléhat a přeceňovat pouze přirozené schopnosti pro management na rozhraní dvou tisíciletí nestačí.

Velký význam se v současné době přikládá tzv. emocionální inteligenci (EQ). Myslí se tím vlastnosti, jako je např. vnímání a motivace sama sebe, sebekázeň, sebeovládání, vytrvalost, trvalé pracovní zaujetí a zejména empatie (vcítění se) a zvládání mezilidských vztahů.

Povahové vlastnosti vůdců

Současné manažerské výzkumy přenesly nové poznatky do teorie vedení z hlediska teorie zvláštních vlastností. Byly identifikovány čtyři skupiny společných povahových vlastností vůdčích osobností:

Management upoutání pozornosti – manažeři s touto schopností upoutají pozornost partnerů svým charisma, osobností, chováním, sebevědomím, svou vizí a velkou snahou ji realizovat.

Management významu – komunikační talent – důležitý pro získávání lidí, prezentaci svých názorů a představ, interpretace, naslouchání, informování, umění „prezentovat“ svoje myšlenky.

Management důvěryhodnosti – zásadové, otevřené, čestné chování vedoucího vytváří důvěru, důležitý předpoklad morální autority.

Management sebepoznání – manažeři znají své schopnosti, vlastní silné i slabé stránky – ale odmítají představu neúspěchu, cítí se „být vítězi“.

Autorita

Uvedené skupiny společných povahových vlastností vůdčích osobností úzce souvisí s autoritou manažera. Bez autority nelze s úspěchem řídit. Pozitivní autoritu si musí manažer postupně vybudovat. Charisma lze získat vřelým a opravdovým vztahem k lidem, statutární autoritu převzetím role se vším, co k ní patří, odbornou autoritu profesními znalostmi a dovednostmi a morální autoritu poctivým vztahem k sobě, druhým a k podniku.

Statutární  autorita – bývá často nazývána formální autoritou, autoritou společenské role či poziční autoritou. Statutární autoritu získává manažer automaticky s přidělením funkce. To však ještě neznamená, že ji bude umět používat. Působí plnou silou jen tehdy, když je správně používaná.

Charismatická autorita – je přirozená autorita  osobnosti. Její sílu ovlivňuje „image“ – vzhled, vyzařovaná energie, sebevědomí, komunikační schopnosti a postoje, které manažer zaujímá.

Odborná autorita – odborné znalosti jsou na předním místě pouze v prvním fázi profesionálního vývoje. Ve druhé fázi je rozhodující znalost mezilidských vztahů: jak spolupracovat ve skupině, jak vyjít s kolegy, s nadřízeným, jak sdělovat své myšlenky.

Morální autorita – je především reprezentována silou charakteru a silou humanity, která je v člověku.

Efektivního vedoucího nejčastěji charakterizují tyto rysy:

silný smysl pro odpovědnost a dokončování úkolů,

elán a vytrvalost při sledování cílů,

odvážnost a originalita při řešení problémů,

tendence být ve společnosti iniciativní,

sebedůvěra a smysl pro osobní identitu,

ochota akceptovat důsledky rozhodnutí a akcí,

připravenost snášet stresy z mezilidských vztahů,

ochota vyrovnat se se zklamáním a tolerovat odklady či zpoždění,

schopnost ovlivňovat chování jiných osob

schopnost sestavovat pro bezprostřední účel systémy sociální interakce.