Efektivnost podniku

Efektivnost podniku

náklady - účelové vynaložení prostředků a práce při uskutečňování hospodářské činnosti

výdaj - úbytek hospodářských prostředků v peněžním vyjádření

výnos - výkon podniku, má účelový charakter, vzniká realizací nebo předáním výrobků, služby nebo jiné práce

příjem - přírůstek hospodářských prostředků v peněžním vyjádření

HV - rozdíl mezi výnosy a náklady podniku; zisk nebo ztráta za určité časové období

Efektivnost

průběh činnosti, který při stanovených pravidlech vede k požadovanému výsledku

hodnotí vztah mezi výstupy a vstupy vloženými do systému.

výstupy v podniku = zisk (HV) à záleží při výpočtu na vymezení vstupů:

a) vstupy = N vynaložené na dosažení určitého HV, EKO efektivnost - rentabilita N (zisk/N)

b) vstupy = vložený majetek - jeho spotřebou vznikají N, EKO efektivnost - rentabilita vložených prostředků (zisk/vložené prostředky)

c) jiný způsob vyjádření EKO efektivnosti - rentabilita výkonů (zisk/výkony)

Hospodárnost

míra racionálnosti hospodářských prostředků a práce, měřítkem jsou N.

projevuje se ve dvou formách:

a) úspornostní - minimalizace vstupů při daných výstupech

b) účinnostní - z daného množství disponibilních prostředků se dosáhne co největších výsledků, maximalizace výstupů při daných vstupech

NÁKLADY

Klasifikace nákladů

a) podle nákladových druhů

spotřeba materiálu, nakupované zboží; odpisy, spotřeba prací a služeb jiných podniků (opravy, údržba); mzdy a ostatní, finanční úhrady (úroky)

b) podle vztahu k objemu výroby

- variabilní (proměnlivé) - mění se při změnách objemu produkce, mohou se projevovat jako:

i) proporcionální - mění se přímo úměrně se změnou objemu

ii) progresivní - N rostou rychleji než objem výroby

iii) degresivní - N rostou pomaleji než objem výroby

- fixní (stálé) - nezávislé ne růstu objemu výroby

c) podle fází koloběhu hospodářských prostředků

1. náklady na pořízení - vznik ve fázi pořizování vstupních činitelů (DHM, DNM a oběžný majetek), při řízení zásob se provádí: propočty spotřeby mat., bilance mat., stanovení optim. výše dodávky
2. náklady na výrobu - vznik ve fázi výroby, N na vyrobené výrobky (mzdy dělníků, spotřeba energie), stanovujeme je v rozpočtech a kalkulacích
3. náklady na realizaci - vznikají při prodeji finálních výrobků (skladování, obaly, mzdy)

d) podle vnitropodnikových útvarů - provoz, dílna, pracoviště;

podle místa jejich vzniku - N lze porovnávat s objemem výkonů daného střediska

podle odpovědnosti za jejich vznik - vyplývá z požadavku měřitelnosti zásluh každého stř.

e) z účetního hlediska - provozní,finanční, mimořádné

f) podle účelu vynaložení

kalkulační - souvisí s výrobou

nekalkulační - mimořádné, náhodné, nelze je připočítávat k výrobkům

přímé - lze přímo zjistit na kalkulační jednici;

nepřímé - nelze přímo zjistit na kalkulační jednici, musí se na jednici přepočítávat

explicitní - v penězích vyjádřené N, které platíme dodavatelů, pracovníků, manažerům

implicitní - N na zdroje, které vlastní firma a používá je k podnikání

Kalkulace

způsob (metoda) stanovení vlastních N nebo výsledek výpočtu

a) nákupní - souvisí s hledáním nejvýhodnějšího dodavatele

b) prodejní - související s hledáním nejvýhodnějšího odběratele

c) výrobní - kalkulace N a kalkulace ceny

podle toho, kdy se kalkulace sestavuje, rozlišujeme:

1. kalkulace předběžná - před zahájením výroby,mají stanovit kolik budou činit vlastní N na výrobek

a) plánová - základem jsou plánové technickohospodářské normy, vychází z podmínek, které byly známy v době sestavení

b) operativní - základem operativní normy (takové, které odpovídají konkrétním podmínkám určeným pro konstrukci výrobků, technologii, organizaci, výroby, práce)

c) propočtová - nejsou známy přesné THN nebo normativy

2. kalkulace výsledná - úroveň skutečných N vynaložených na výrobu

kalkulační metody: prostým dělením, dělením s poměrovými čísly, přirážková

Plánování N na úrovni podniku

probíhá takto: sběr výchozích informací, analýza výchozích inf., sestavení jednotlivých variant plánu, hodnocení variant, výběr optimální varianty

mezi základní metody plánování N patří: metoda plánových kalkulací, metoda snížení nákladovosti, metoda faktorové analýzy (jednotlivé metody lze vzájemně kombinovat)

VÝNOSY

Klasifikace výnosů

a) podle výkonu (účelové hledisko) - smyslem je přiřadit V předaným výrobkům, provedeným pracím a službám, rozeznáváme:

externí (prvotní) - vztahy podniku k jiným org. upravené smlouvami, dohodami

interní (druhotné) - vnitropodnikové výkony, vzájemné vztahy mezi vnitropod. útvary

b) podle EKO směrů odbytu

výkony určené pro výrobní spotřebu

výkony určené pro nevýrobní spotřebu

výkony určené pro vývoz

c) podle vnitropodnikových útvarů - přiřazení jednotlivých V konkrétnímu útvaru

d) z účetního hlediska - provozní, finanční, mimořádné

Řízení výnosů podniku

je důležité, aby se V zvyšovaly a N klesaly

hlavní složkou V jsou tržby, které vznikají realizací výkonů.

druhou složkou jsou ostatní V, jejichž výši můžeme ovlivnit pouze málo.

výše tržeb je ovlivněna: a) objemem produkce, b) cenou za jednotku produkce

při stanovení ceny můžeme použít 3 základní přístupy

a) ceny vycházejí z N zvýšených o ziskovou přirážku

b) ekonomický přístup k tvorbě ceny

c) marketingový přístup k tvorbě ceny

Charakteristika výkazu CASH FLOW

základní funkcí výkazu je vyjádřit změny ve finanční situaci podniku, zjistit zdroje tvorby peněžních prostředků a jejich užití za dané období ve všech základních oblastech činnosti podniku

podstatou sledování výkazu je změna stavu peněžních prostředků

přehled o peněžních tocích vysvětluje přírůstky a úbytky peněžních prostředků a důvody těchto změn podle zvolených kritérií

základním problémem přehledu o peněžních tocích je přetransformovat N a V položky do podoby peněžního toku

Můžeme použít 2 způsoby:

a) vyloučit z účet. případů všechny, které nemají vliv na peněžní prostředky

b) upravit N a V, popř. HV o změny stavu rozvahových položek

Přehled o peněžních tocích

informuje o peněžních tocích za uplynulé účetní období v provozní činnosti, investiční, finanční

členění podle činností umožňuje uživatelům vyhodnocovat váhu jednotlivých činností na celkovou fin. situaci podniku a hodnotit vzájemné vztahy a vazby jednotlivých činností.

Sestavení výkazů CASH FLOW

1. Přímá metoda - vykázány jsou hlavní skupiny peněžních příjmů a výdajů provozní čin., při jejich vykazování se vychází:

a) z třídění účetních případů, které se týkají pohybu peněžních prostředků do předem stanovených skupin příjmů a výdajů týkajících se provozní činnosti (přímá metoda)

b) ze skupin položek N a V za provozní činnosti ve výkazu zisku a ztrát, které se upravují např. o změnu stavu materiálu, zboží, pohledávek, závazků z provozní činnosti, změnu stavu KFM, změnu stavu položek přechodných účtů

2. Nepřímá metoda - založena na úpravě HV o:

a) nepeněžní operace

b) změny stavu zásob, provozních pohledávek a závazků, KFM

c) položky, které patří do finanční nebo investiční čin., např. zisk nebo ztráta z prodeje DM

Zdrojem informací pro sestavení přehledu o peněžních tocích je:

změna stavu rozvahových položek

obraty MD nebo DAL některých rozvahových účtů

údajů z účtů V a N

analytická evidence některých rozvahových účtů

syntetické účty z rozvahy

vybrané operace na bankovních a pokladních účtech