Popište McGregorova teorii „X“ a „Y“ a její uplatnění v praxi

Popište McGregorova teorii „X“ a „Y“ a její uplatnění v praxi

Úkolem vedoucího je najít rozumnou, optimální míru kombinace obou v závislosti na individualitě vedených spolupracovníků, zadaném úkolu a dalších podstatných okolnostech.

Teorie X představuje tradiční pohled na řízení, je založena na autoritě a vychází z následujících předpokladů přístupu k práci:

průměrný člověk má vrozený odpor k práci a vyhýbá se jí,

většina lidí se musí do práce nutit, kontrolovat a pod hrozícím trestem vést důrazně k tomu, aby bylo dosaženo žádoucího pracovního nasazení,

průměrný člověk dává přednost tomu, aby by řízen, vyhýbá se odpovědnosti, má málo ctižádosti a především chce ekonomické zabezpečení spojené s jistotou.

Teorie Y vychází z opačného předpokladu přístupu lidi k práci, z přístupu spojujícího osobní a společné cíle a z účasti lidí na vedení. Zdůrazňuje, že:

kontrola a sankce nejsou jedinými prostředky, jak přimět zaměstnance k úsilí o plnění cílů organizace. Ve prospěch cílů, s kterými se pracovník osobně ztotožnil, se podrobí sebedisciplíně a sebekontrtole,

maximální fyzické i duševní nasazení v práci je u lidí přirozené jako hra a odpočinek,

v práci lze najít možnost uplatnění svých znalostí, schopností a dovedností (nikoliv jen existenční zajištění),

snaha uplatnit se zvyšuje ochotu přijmou odpovědnost, řadový pracovník se za vhodných podmínek učí odpovědnost nejen přebírat, ale dokonce i vyhledávat,

angažovanost je přímo úměrná předpokládanému úspěchu a následné odměně, tvořivost, vynalézavost, schopnost věci posuzovat a nalézat řešení je u pracovníků široce rozšířena.

Obě teorie představují modelové předpoklady, obecně nelze žádnou z nich doporučit či nedoporučit. Podle konkrétních podmínek existuje mezi těmito přístupy množství kombinací. Poznat míru pro diferencované uplatňování měkkých a tvrdých metod vedení lidí patří k žádoucím manažerským dovednostem, k umění jednat s lidmi.