Vysvětlete aspekty rozhodování (rozhodovací kompetence, centralizace decentralizace v rozhodování, spolurozhodování)

Vysvětlete aspekty rozhodování (rozhodovací kompetence, centralizace decentralizace v rozhodování, spolurozhodování)

Rozhodovací kompetence

Rozhodovací kompetence představují právo vybrat si mezi jednotlivými variantami. Rozhodovací kompetence jsou nutné především tam, kde se nedají procesy formalizovat (programovat, plánovat). Přidělení rozhodovací kompetence (pravomoci) představuje klíčový problém organizační teorie.

Rozhodování v podmínkách určitosti, neurčitosti a rizika

Veškerá rozhodnutí se uskutečňují v prostředí, které se vyznačuje neurčitostí. Stupeň neurčitosti může být různý, počínaje relativní určitostí a konče vysokým stupněm neurčitostí. Proto každé rozhodování zahrnuje určité riziko.

CENTRALIZACE A DECENTRALIZACE

Podle způsobu a míry centralizace a decentralizace rozhodovací pravomoci lze rozlišit centralizovaný a decentralizovaný typ rozhodování.

- centralizace rozhodování – pravomoc útvarů či jednotlivců na vyšších 

stupních řízeních,

- decentralizace rozhodování – rozhodovací kompetence (právo) je

delegováno na nižší složky.

Stupeň decentralizace závisí na řadě faktorů, jako je např. velikost a charakter organizace, stupeň informovanosti, charakter problémů, o nichž se rozhoduje, kvalifikace osob, které rozhodují, stupeň řízení aj.

Obecně lze konstatovat, že decentralizace rozhodování se považuje za pozitivní faktor:

vrcholové vedení má prostor pro strategické rozhodování a řešení klíčových problémů,

urychlení rozhodovacího procesu, odbourají se často složité komunikační toky,

nižší stupně řízení znají lépe většinu problémů technicko-organizačního, informačního, sociálního charakteru,

zvyšuje motivaci pracovníků.

K nevýhodám decentralizace rozhodování lze zařadit:

menší celkový komplexní přehled na nižších stupních řízení,

zneužití pravomoci decentralizovaného rozhodování v osobní prospěch (kariéra, finanční výhody apod.).

SPOLUROZHODOVÁNÍ

Spolurozhodování (spoluúčast na rozhodování) může mít podobu:

rozhodování kolektivního orgánu (představenstva, správní rady, speciální

komise aj.). Kolektivní rozhodování je založeno na společné odpovědnosti všech členů těchto orgánů.

- pro každou dílčí oblast rozhodování o komplexním problému může být příslušné jiné rozhodovací místo. Rozhodnutí může být učiněno jen tehdy, jestliže se každé místo vyjádří kladně.

Výhody spolurozhodování:

vyšší kvalita rozhodnutí (využívá více informací, znalostí, zkušeností),

omezení omylů a chyb,

zlepšení komunikace mezi pracovníky,

zlepšení vztahu mezi nadřízenými a podřízenými,

motivace k vyšším výkonům, větší aktivita při realizaci rozhodnutí, neboť se podřízení mohou s realizací rozhodnutí lépe ztotožnit,

mobilizace vědomostí podřízených, zvýšení kompetenčních práv.

K nevýhodám spolupracování patří:

prodloužení rozhodovacího procesu,

nezbytnost stanovení jednoznačné odpovědnosti za rozhodnutí