Vysvìtlete aspekty rozhodování (rozhodovací kompetence, centralizace decentralizace v rozhodování, spolurozhodování)

Vysvìtlete aspekty rozhodování (rozhodovací kompetence, centralizace decentralizace v rozhodování, spolurozhodování)

Rozhodovací kompetence

Rozhodovací kompetence pøedstavují právo vybrat si mezi jednotlivými variantami. Rozhodovací kompetence jsou nutné pøedevším tam, kde se nedají procesy formalizovat (programovat, plánovat). Pøidìlení rozhodovací kompetence (pravomoci) pøedstavuje klíèový problém organizaèní teorie.

Rozhodování v podmínkách urèitosti, neurèitosti a rizika

Veškerá rozhodnutí se uskuteèòují v prostøedí, které se vyznaèuje neurèitostí. Stupeò neurèitosti mùže být rùzný, poèínaje relativní urèitostí a konèe vysokým stupnìm neurèitostí. Proto každé rozhodování zahrnuje urèité riziko.

CENTRALIZACE A DECENTRALIZACE

Podle zpùsobu a míry centralizace a decentralizace rozhodovací pravomoci lze rozlišit centralizovaný a decentralizovaný typ rozhodování.

- centralizace rozhodování – pravomoc útvarù èi jednotlivcù na vyšších 

stupních øízeních,

- decentralizace rozhodování – rozhodovací kompetence (právo) je

delegováno na nižší složky.

Stupeò decentralizace závisí na øadì faktorù, jako je napø. velikost a charakter organizace, stupeò informovanosti, charakter problémù, o nichž se rozhoduje, kvalifikace osob, které rozhodují, stupeò øízení aj.

Obecnì lze konstatovat, že decentralizace rozhodování se považuje za pozitivní faktor:

vrcholové vedení má prostor pro strategické rozhodování a øešení klíèových problémù,

urychlení rozhodovacího procesu, odbourají se èasto složité komunikaèní toky,

nižší stupnì øízení znají lépe vìtšinu problémù technicko-organizaèního, informaèního, sociálního charakteru,

zvyšuje motivaci pracovníkù.

K nevýhodám decentralizace rozhodování lze zaøadit:

menší celkový komplexní pøehled na nižších stupních øízení,

zneužití pravomoci decentralizovaného rozhodování v osobní prospìch (kariéra, finanèní výhody apod.).

SPOLUROZHODOVÁNÍ

Spolurozhodování (spoluúèast na rozhodování) mùže mít podobu:

rozhodování kolektivního orgánu (pøedstavenstva, správní rady, speciální

komise aj.). Kolektivní rozhodování je založeno na spoleèné odpovìdnosti všech èlenù tìchto orgánù.

- pro každou dílèí oblast rozhodování o komplexním problému mùže být pøíslušné jiné rozhodovací místo. Rozhodnutí mùže být uèinìno jen tehdy, jestliže se každé místo vyjádøí kladnì.

Výhody spolurozhodování:

vyšší kvalita rozhodnutí (využívá více informací, znalostí, zkušeností),

omezení omylù a chyb,

zlepšení komunikace mezi pracovníky,

zlepšení vztahu mezi nadøízenými a podøízenými,

motivace k vyšším výkonùm, vìtší aktivita pøi realizaci rozhodnutí, nebo se podøízení mohou s realizací rozhodnutí lépe ztotožnit,

mobilizace vìdomostí podøízených, zvýšení kompetenèních práv.

K nevýhodám spolupracování patøí:

prodloužení rozhodovacího procesu,

nezbytnost stanovení jednoznaèné odpovìdnosti za rozhodnutí