Vysvětlete strukturu rozhodovacích procesů. Typy rozhodovacích problémů.

Vysvětlete strukturu rozhodovacích procesů. Typy rozhodovacích problémů.

Základem rozhodování je možnost výběru,mít možnost alespoň ze dvou variant přijatého řešení rozhodovací situace.Pokud výběr nemá, není o čem rozhodovat.

Většina rozhoduje dle zkušeností a intuice, to je vhodné pro standardní rozhodovací situace, které běžně v praxi přichází v úvahu. V opačných případech se snaží o to , aby své rozhodnutí co nejvíce objektivizoval.Minimálně konzultací se svými spolupracovníky.

Metody rozhodování :

zkušenost

intuice

analytické metody

matematické modelování.

Struktura rozhodovacího procesu

Proces probíhá v pěti krocích. Existuje ale více možných přístupů jako ve většině problémů managementu.

Objevení problému

První fáze objevení problému – identifikace. Vzniká jako stav mezi cílovým stavem a aktuální realitou v řízené organizaci, kdy do popředí vystupuje  nezbytnost reagovat na vzniklý problém. Zvlášť identifikace problému. Jeho pozdní objevení vede vždy k negativním důsledkům. Objevení problému je založeno na systematickém vyhledávání,analýze a vyhodnocování spolehlivých informací.

Analýza a formulace cíle . Podrobné a přesné poznání řešené problematiky po stránce obsahové (co a za jakých podmínek je třeba řešit) časové (kdy má být rozhodnutí vydáno) a metodické (jak je třeba zpracovat informace k rozhodování. Celý postup je třeba vázat na cíl, jehož má být dosaženo.Je třeba vyjasnit příčiny problému, pravomoci, kompetence, analýza,velikost rizika.  Na základě informací o minulosti a přítomnosti se tak vytvářejí předpoklady pro rozhodování o budoucnosti.

Tvorba variant Pokud je jedna možnost, jedna strategie, není o čem rozhodovat.. Jde zde o rozpoznání cest, variant, které by směřovali k řešení formulovaného problému. Jde o návrh variant účelných a realizovatelných,i tzv. přípustných variant, kde je mnoho omezení – legislativní, časový úsek). Jsou zde vysoké nároky na čas , znalosti a tvůrčí schopnosti řešitelů.Je žádoucí týmová spolupráce. Cílem je co nejširší soubor koncepčně odlišných variant.

Hodnocení a výběr variant. Předpokladem je formulace kritérií hodnocení zvolená subjektem rozhodování.

Využití kvalitativních kritérií (měřitelná, které nelze numericky vyjádřit- čas, náklady, zisk) i kvantitativních (neměřitelné faktory , kvalita prac. vztahů.).  Je třeba nalézt nákladově nejméně náročný způsob jak dosáhnout cíle, nebo získat největší hodnotu vzhledem k daným výdajům. Rozhodnutí je výsledek aktu volby.

Realizace zvolené varianty .(implementace zvoleného řešení v praxi) Přijetí rozhodnutí znamená klíčový bod v rozhodovacím procesu..Kvalita je stejně důležitá jako v předchozích etapách.

Základem úspěšného rozhodnutí spočívá v požadavku, aby si řídící pracovníci osvojili mechanismus rozhodovacího procesu.

Typy rozhodovacích problémů

V managementu se střídají rozhodnutí obojího typu, situací typu 2 přibývá. Na vyšších úrovních převládají typy 2.Situace jsou ze mnohostrannější , složitější, nepředvídatelnější, s vysokou neurčitostí a rizikem.

Manažeři považují rozhodování za svoji hlavní práci - co musí být uděláno, kdo to má udělat, kde, kdy, jak.