Scrigroup - Documente si articole

     

HomeDocumenteUploadResurseAlte limbi doc
BulgaraCeha slovacaCroataEnglezaEstonaFinlandezaFranceza
GermanaItalianaLetonaLituanianaMaghiaraOlandezaPoloneza
SarbaSlovenaSpaniolaSuedezaTurcaUcraineana

BiologieBudovaChemieEkologieEkonomieElektřinaFinanceFyzikální
GramatikaHistorieHudbaJídloKnihyKomunikaceKosmetikaLékařství
LiteraturaManagementMarketingMatematikaObchodPočítačůPolitikaPrávo
PsychologieRůznéReceptySociologieSportSprávaTechnikaúčetní
VzděláníZemědělstvíZeměpisžurnalistika

Cévy – stavba, funkce, žilní systém

lékařství



+ Font mai mare | - Font mai mic



DOCUMENTE SIMILARE

TERMENI importanti pentru acest document

:

Cévy – stavba, funkce, žilní systém

Céva je trubicovitý útvar, který u živočichů rozvádí po těle tělní tekutiny (krev, míza).

Cévní systém je vybudován na principu uzavřené soustavy trubic.



V jednotlivých úsecích se liší stavbou => vlastnostmi a prospustností stěn.

Každá tepna má tři vrstvy:

Tunica intima (vnitřní vstva) - tvoří výstelka z plochých endotelových buněk, které svojí stavbou zajišťují hladký a nesmáčivý povrch vnitřní povrch cév

Tunica media (střední vrstva) - tvoří hladká svalovina spirálně a kruhovitě orientovaná - to umožňuje změnu průsvitu cév, regulaci průtoku (krevního tlaku) a činí cévní stěnu pružnou, podle typu tepny buď více svaloviny (a.brachialis) nebo vaziva elastického (aorta, vena cava)

Tunica externa (vnější obal) - je vazivový s množstvím elastických vláken zvyšujících pružnost cévní stěny - vazivo je také tkání, ve které probíhají nervy pro hladkou svalovinu cév

Schéma krevního řečiště:

Aorta (srdečnice)

silnostěnná tepna vystupující z levé srdeční komory

základem tepenné části velkého krevního oběhu

má vnitřní průsvit cca 30 mm 

→ artérie - tepny

vystupují ze srdečnice, dále se dělí a vstupují do orgánů a tkání

mají průsvit 5 - 15 mm

svým postupným větvením stále zmenšují svůj průsvit

mají všechny tři vrstvy - svalová vrstva je silnější

→ arterioly (tepénky)

tepny s průsvitem 0,3 mm a menším

obsahují ve své stěně poměrně velké množství svaloviny => smrštěním vyvolá změny průsvitu => změny v průtoku krve => odpor v cévním řečišti reguluje krevní tlak

→ kapiláry (vlásečnice)

tvoří sítě navazující na arterioly průsvit se pohybuje od 7 do 50 mikrometrů

mají redukovanou svalovinovou a vazivovou vrstvu - jejich stěnu tvoří pouze endotel, snadno prostupný pro látkovou výměnu a difůzi tekutin a plynů

kapilární oddíl cévního řečiště je natolik prostupný pro zprostředkování látkové výměny mezi krví a tkáněmi

sou v různých orgánech a tkáních rozdílné stavby - některé mají mezi buňkami endotelu štěrbiny, u jiných jsou v endotelu vytvořeny mikroskopické 'otvory' - dostatečně široké pro řízený prostup molekul různých látek. Téměř všechna látková výměna (výjimky např. tuky) se odehrává v kapilárách (krevních).

ze sítí kapilár vzniká žilní část krevního oběhu

hranice mezi žilní a tepennou polovinou oběhu není přesná a probíhá na úrovni vlásečnic - jediným rozlišovacím znakem je nasycení krve kyslíkem - žilní část řečiště začíná tkáňovými kapilárami, ze kterých vznikají malé žíly - venuly

→ venuly (žilky)

přecházejí do větších žil - ty odvádějí krev do systému dolní a horní duté žíly - ty přivádějí krev do pravé srdeční síně

→ veny (žíly)

redukují svalovou vrstvu => žilní stěna není schopna udržet svůj průsvit a vydouvá se - žíly dolních kočetin - žilní tlak je vyšší než pevnost žilní stěny

na některých místech tvoří endotelová vrstva chlopně, které mohou být vyztuženy malým množstvím svaloviny - tyto žilní chlopně omezují zpětný tok krve

→ velké žíly (horní, dolní dutá žíla)

FUNKCE CÉV

řídí množství krve v orgánech a tkáních mohou měnit svůj průsvit (díky svalovině):

srdce, ledviny – potřebují stále stejné množství krve

kosterní svalstvo – velké rozdíly (klid x aktivita)

trávicí systém – funkční potřeba, několikanásobné zvýšení přívodu krve

kůže - termoregulace

      pulsní proud krve ze srdce (chvíli teče, chvíli ne) mění na plynulé proudění

      rozvod krve k orgánům

Žilní systém

Vena cava superior (horni dutá žíla)

sbírá krev z hlavy, krku, HK, stěny hrudníku

vzniká soutokem v. brachiocefalika dextra a sinistra

široká žíla, 2 cm průměr

dlouhá 6-8 cm

bez chlopní a bez svaloviny

do ní ústí žíly z perikardu, mediastina a přední hrudní stěny

Vena brachiocefalika dextra a sinistra

  • vzniká soutokem v. subclavia a v. jugularis interna pod sternoklavikulárním kloubem
  • do soutoku se vlévá v. jugularis externa => vénózní úhel (ústí mízovody)
  • tenkostěnné cévy, bez svaloviny, bez chlopní
  • od štítné žlázy, hrtanu, průdušnice, thymu, průdušek, šíje, krční páteře, mezižebří

Vena jugularis interna (hrdelní žíla)

v. jugularis interna pravá a levá hrdelní žíla - dextra et sinistra

začíná na bázi lební ve foramen jugulare

přitéká zde krev drobnějšími žilami z orgánů hlavy a krku

jde pod m. starnokleidomastoideus

sbírá krev z báze lební, horní části krku, krčních orgánů a žil obličeje

probíhá podél vnitřní (a. carotis interna) a společné krkavice (a. carotis communis)

za skloubením klíční a hrudní kosti se spojuje s podkličkovou žilou přivádějící krev z horní končetiny - vytvářejí horní dutou žílu

Vena jugularis externa

  • sbírá z podkožních žil hlavy a krku

Vena subclavia

  • vede od 1. žebra po sternoclavivulární kloub, před spojením s v. jugularis interna má chlopně
  • je pokračováním v. axilaris

Vena axilaris

  • sbírá krev z HK
  • vzniká soutokem 2 v. brachiales

Žíly horních končetin

  • hluboké - provázejí příslušné tepny, jsou párové, četné spojky a chlopně
  • povrchové - jsou širší, soustředují se na hřbetu ruky

Vena cefalika antebrachi

  • na palcové straně předloktí
  • ústí do v. brachiales

Vena bazilika

  • na malíkové straně předloktí
  • ústí do v. brachiales

Vena mediana cubiti

  • v loketní jamce
  • je to spojka mezi v. cefalika antebrachi a v. bazilika

Vena brachiales

  • v horní části paže

Žíly v břiše

Vena cava inferior

  • sbírá krev z DK, břicha
  • vzniká soutokem v. illiaca komunes vpravo od bifurkace aorty
  • jde vpravo od aorty, vede pod játry a foramen venae cavae se dostává do hrudní dutiny a vstupuje do perikardu a zezadu shora ústí do PS
  • průsvit 3 cm
  • ve stěně je svalová vrstvička
  • hlavní přítoky jsou: v. testikuleres, v. ovariales, v. renales, v. suprarenales, v. hepaticae

Vena illica komunes

  • vzniká soutokem v. illiaca interna a externa

Vena illiaca interna

  • sbírá krev z oblasti pánve a svalů

Vena illiaca externa

  • je pokračováním v. femorales
  • vedou k ní spojky z břicha a pánve

Žíly dolních končetin

  • hluboké - tepny provází stejnojmenné žíly, párové na noze a bérci, v. poplitea a v. femoralis
  • povrchové - začínají na dorzu nohy

Vena safena magna

  • za vnitřním kotníkem
  • probíhá ventromediálně
  • vlévá se do v. femoralis těsně před tříslem

Vena safena parva

  • za vnějším kotníkem
  • vede vzadu
  • vlévá se do v. poplitea


Politica de confidentialitate | Termeni si conditii de utilizare



DISTRIBUIE DOCUMENTUL

Comentarii


Vizualizari: 2041
Importanta: rank

Comenteaza documentul:

Te rugam sa te autentifici sau sa iti faci cont pentru a putea comenta

Creaza cont nou

Termeni si conditii de utilizare | Contact
© SCRIGROUP 2024 . All rights reserved