CATEGORII DOCUMENTE |
Bulgara | Ceha slovaca | Croata | Engleza | Estona | Finlandeza | Franceza |
Germana | Italiana | Letona | Lituaniana | Maghiara | Olandeza | Poloneza |
Sarba | Slovena | Spaniola | Suedeza | Turca | Ucraineana |
Cévy – stavba, funkce, žilní systém
Céva je trubicovitý útvar, který u živočichů rozvádí po těle tělní tekutiny (krev, míza).
Cévní systém je vybudován na principu uzavřené soustavy trubic.
V jednotlivých úsecích se liší stavbou => vlastnostmi a prospustností stěn.
Každá tepna má tři vrstvy:
Tunica intima (vnitřní vstva) - tvoří výstelka z plochých endotelových buněk, které svojí stavbou zajišťují hladký a nesmáčivý povrch vnitřní povrch cév
Tunica media (střední vrstva) - tvoří hladká svalovina spirálně a kruhovitě orientovaná - to umožňuje změnu průsvitu cév, regulaci průtoku (krevního tlaku) a činí cévní stěnu pružnou, podle typu tepny buď více svaloviny (a.brachialis) nebo vaziva elastického (aorta, vena cava)
Tunica externa (vnější obal) - je vazivový s množstvím elastických vláken zvyšujících pružnost cévní stěny - vazivo je také tkání, ve které probíhají nervy pro hladkou svalovinu cév
Schéma krevního řečiště:
Aorta (srdečnice)
silnostěnná tepna vystupující z levé srdeční komory
základem tepenné části velkého krevního oběhu
má
vnitřní průsvit cca
→ artérie - tepny
vystupují ze srdečnice, dále se dělí a vstupují do orgánů a tkání
mají
průsvit 5 -
svým postupným větvením stále zmenšují svůj průsvit
mají všechny tři vrstvy - svalová vrstva je silnější
→ arterioly (tepénky)
tepny s
průsvitem
obsahují ve své stěně poměrně velké množství svaloviny => smrštěním vyvolá změny průsvitu => změny v průtoku krve => odpor v cévním řečišti reguluje krevní tlak
→ kapiláry (vlásečnice)
tvoří sítě navazující na arterioly průsvit se pohybuje od 7 do 50 mikrometrů
mají redukovanou svalovinovou a vazivovou vrstvu - jejich stěnu tvoří pouze endotel, snadno prostupný pro látkovou výměnu a difůzi tekutin a plynů
kapilární oddíl cévního řečiště je natolik prostupný pro zprostředkování látkové výměny mezi krví a tkáněmi
sou v různých orgánech a tkáních rozdílné stavby - některé mají mezi buňkami endotelu štěrbiny, u jiných jsou v endotelu vytvořeny mikroskopické 'otvory' - dostatečně široké pro řízený prostup molekul různých látek. Téměř všechna látková výměna (výjimky např. tuky) se odehrává v kapilárách (krevních).
ze sítí kapilár vzniká žilní část krevního oběhu
hranice mezi žilní a tepennou polovinou oběhu není přesná a probíhá na úrovni vlásečnic - jediným rozlišovacím znakem je nasycení krve kyslíkem - žilní část řečiště začíná tkáňovými kapilárami, ze kterých vznikají malé žíly - venuly
→ venuly (žilky)
přecházejí do větších žil - ty odvádějí krev do systému dolní a horní duté žíly - ty přivádějí krev do pravé srdeční síně
→ veny (žíly)
redukují svalovou vrstvu => žilní stěna není schopna udržet svůj průsvit a vydouvá se - žíly dolních kočetin - žilní tlak je vyšší než pevnost žilní stěny
na některých místech tvoří endotelová vrstva chlopně, které mohou být vyztuženy malým množstvím svaloviny - tyto žilní chlopně omezují zpětný tok krve
→ velké žíly (horní, dolní dutá žíla)
řídí množství krve v orgánech a tkáních mohou měnit svůj průsvit (díky svalovině):
srdce, ledviny – potřebují stále stejné množství krve
kosterní svalstvo – velké rozdíly (klid x aktivita)
trávicí systém – funkční potřeba, několikanásobné zvýšení přívodu krve
kůže - termoregulace
pulsní proud krve ze srdce (chvíli teče, chvíli ne) mění na plynulé proudění
rozvod krve k orgánům
Žilní systém
Vena cava superior (horni dutá žíla)
sbírá krev z hlavy, krku, HK, stěny hrudníku
vzniká soutokem v. brachiocefalika dextra a sinistra
široká
žíla,
dlouhá
6-
bez chlopní a bez svaloviny
do ní ústí žíly z perikardu, mediastina a přední hrudní stěny
Vena jugularis interna (hrdelní žíla)
v. jugularis interna pravá a levá hrdelní žíla - dextra et sinistra
začíná na bázi lební ve foramen jugulare
přitéká zde krev drobnějšími žilami z orgánů hlavy a krku
jde pod m. starnokleidomastoideus
sbírá krev z báze lební, horní části krku, krčních orgánů a žil obličeje
probíhá podél vnitřní (a. carotis interna) a společné krkavice (a. carotis communis)
za skloubením klíční a hrudní kosti se spojuje s podkličkovou žilou přivádějící krev z horní končetiny - vytvářejí horní dutou žílu
Žíly horních končetin
Politica de confidentialitate | Termeni si conditii de utilizare |
Vizualizari: 2052
Importanta:
Termeni si conditii de utilizare | Contact
© SCRIGROUP 2024 . All rights reserved