Ošetřovatelská péče o nemocné s NPB a střevní neprůchodností

Ošetřovatelská péče o nemocné s NPB a střevní neprůchodností

Anatomie:

• cavum oris - dutina ústní
• pharynx - hltan
• oesophagus - jícen
• ventriculus - žaludek
• intestinum tenue - tenké střevo
• duodenum - dvanáctník
• jejunum - lačník
• ileum - kyčelník
• intestinum crassum
• caecum - slepé střevo
• appendix vermiformis - červovitý přívěsek
• colon ascendens - vzestupný tračník
• colon transversum - příčný tračník
• colon descendens - sestupný tračník
• colon sigmoideum - esovitý tračník
• rectum - konečník

NÁHLÉ PŘÍHODY BŘIŠNÍ

NPB je akutní onemocnění jednoho nebo více břišních orgánů, vznikají většinou náhle, probíhají prudce a v případě neléčení vedou k těžkým komplikacím včetně ohrožení života nemocného.

Mezi NPB patří:

• Akutní apendicitida
• Uskřinutá zevní nebo vnitřní kýla, (stav, kdy v kýle uvízly tkáně. Říká se mu též nereponibilní kýla a jde o velmi závažný stav, protože často může vést k přiškrcení orgánů)
• Akutní zánět žlučníku, biliární kolika
• Akutní pankreatitida
• Perforace žaludečního nebo duodenálního vředu
• Masivní krvácení do GIT
• Ileózní stavy
• Ledvinová kolika
• Aneurysma břišní aorty
• Akutní zánět pobřišnice
• Úrazy s vnitřním krvácením

Dělení NPB

1. zánětlivé:

lokální ohraničené – lokální zánět tlustého střeva; cholecistitida; divertikulitida(onemocnění střeva, při kterém dochází k zanícení střevních výchlipek)

difúzní perforace žaludku; zánět pobřišnice

2. ileózní - porucha střevní pasáže, mechanický – způsoben nějakou překážkou uvnitř nebo zevně uvnitř – nádor, velký polyp, po zánětlivé zjizvení zevní – nádorem jiných orgánů (gynekologické nádory, nádor slinivky) srůsty po předchozích operacích neurogenní   paralytický – je častější u lidí po vnitrobřišní operaci do 72              hodin                  spasmolytický – u lidí s dekompenzovanou cukrovkou; u lidí se selháním ledvin cévní

• způsobeno nedostatečným prokrvením střeva – příčina: embolie
• trombóza střevní žíly
• riziko odumření střevní stěny

3.  krvácení do GIT

1) do horního GIT -projevuje se jako melena (černá dehtovitá stolice) - krvácející žaludeční nebo duodenový vřed, krvácení do tenkého střeva

2) do dolního GIT - projevuje se jako enterorhagia nebo rektorhagia - nádory, hemeroidy, konečníkové trhliny, výchlipky při ischémii, ulcerózní kolititida – na sliznici střeva se tvoří vředy, které mohou krvácet, po lécích proti srážlivosti (Anopyrin), léky proti bolesti (Brufen, Diclofenac…)

Příčiny:

• žlučníkové, ledvinové kameny;
• akutní zánět červovitého přívěsku slepého střeva (appendicitis acuta
• cholecystitis, pankreatitis, duodenitis, gastritis, colitis
• chronické onemocnění dvanáctníku;
• mimoděložní těhotenství (graviditas extrauterina – GEU), probíhá většinou ve vejcovodu);
• náhlá neprůchodnost střev (ileus)
• břišní perforace, tupá poranění břicha

Příznaky:

• bolest (prudká a křečovitá), vystřelující:

do nadbřišku -při postižení žaludku, duodena, tenkého střeva, žlučníku pankreatu

do oblasti kolem pupku-onemocnění tenkého střeva, caeka a apendixu, 

do podbřišku-tlusté střevo, hlavně příčný tračník a sestupný tračník

• zrychlený pulz, vyděšenost, bledost; případně až peritoneální dráždění = tvrdé a bolestivé břicho, které nelze prohmatat

• nauzea, zvracení, nechutenství, říhání,
• zástava odchodu plynů a stolice s pocitem nadmutí břicha, průjmy, škytavka, obtíže při močení(renální kolika), hematurie, disurie, tenesmy ve střevech, slabost, malátnost, někdy mdloba (při krvácení), výtok krve z konečníku nebo u žen z genitálu,
• břicho na pohled ploché, vtažené i vzedmuté, poklep, pohmat bolestivý

Hlavními příznaky svědčícími pro zánětlivou NPB jsou:

• stálá poloha nemocného
• trvalá bolest
• zvýšená teplota
• urychlení tepu
• stažení svalové stěny břišní
• peristaltika snížená či vymizelá
• bolestivost per rectum
• pomocná vyšetření (zvýšená leukocytóza, CRP, nativní snímek bez hladin, může být pneumoperitoneum)

Hlavními příznaky svědčícími pro ileózní NPB jsou

• neklid, neposednost, stálé změny polohy nemocného
• kolikovité bolesti
• normální teplota
• vzedmuté, rozepnuté břicho
• ztužování kliček střevních, synchronní se škroukáním a bolestí
• pomocná vyšetření (leukocyty a CRP zprvu normální, nativ hladinky)

 Vyšetřovací metody:

anamnéza

• fyzikální vyšetření: poslech (auskultace), pohmat (palpace), poklep (perkuse), pohled (inspekce)
• vyšetření per rektum,
• biochemické vyšetření: Na, K, Cl, kreatinin a urea ( diabetická pseudoperitonitis), u chorob jater ( ALT, AST, ALP, GMT, bilirubin), pankreatu ( amyláza, lipáza), srdce ( CK, CK MB, Toponin).
• RTG vyšetření, nativní snímek břicha SONO

Fibrogastroskopie Rectoskopie a sigmoideoskopie a kolonoskopie, ERCP

Apendicitida

Jedná se o zánět apendixu – červovitého přívěsku slepého střeva, bolest začíná nejčastěji v oblasti pupku a stěhuje se na pravou stranu do pravé jámy kyčelní.

Rozdělení:

akutní apendicitis (patří do zánětlivých NPB, většinou hned k operaci).

chronická apendicitis  (pomalý rozvoj, neurčité příznaky)

Komplikace:

periapendikální absces

perforace s následnou peritonitidou

pozánětlivé srůsty v dutině břišní

Příčina:

zánět červovitého přívěsku

Příznaky:

a)časné – neurčité bolesti v epigastriu nebo v okolí pupku

nauzea, zvracení

b)akutní stadium   -přesunutí bolesti do pravého podbřišku, která se zvětšuje s

pohybem

-zástava plynů a stolice (nebo naopak průjem)

-subfebrilie, febrilie

-nauzea, zvracení

c) pozdní -rozvinutý zánět pobřišnice

-bolest břicha s napětím stěny břišní, teplota

Vyšetřovací metody:

anamnéza, fyzikální vyšetření (poklep, pohmat….), vyšetření per rektum , KO

Léčba :a) konzervativní - ledování (účel – zklidnění zánětu)

b) chirurgická – appendektomie

Kýla – (hernie)

Kýla, hernie, je vycestování orgánu nebo tkáně z jejich přirozeného místa v tělní dutině. Nejčastěji jde o kýly břišní, při kterých dochází k vysunutí břišních orgánů (nejčastěji střev) oslabeným místem (tříselným kanálem, pupkem, jizvou) ven z dutiny břišní. Typicky se projevuje měkkým vyklenutím kůže v třísle nebo na břiše.  Kýla volná - ossah volné kýly můžeme jemným tlakem zatlačit zpátky do břicha Kýla uskřinutá -při uskřinutí kýly dojde k pevnému uvěznění jejího obsahu mimo břišní dutinu, utlačí se přívodné cévy a střevo začne strádat nedostatkem krve

Nejčastější zevní kýly, které jsou důvodem k operačnímu zásahu:

Kýla tříselná

Kýla stehenní

Kýla pupeční

Kýla v jizvě

Kýla brániční

Příčina onemocnění:

předpokladem pro vycestování orgánů z břišní dutiny je oslabení přirozené pevnosti nebo defekt břišní stěny

nejčastěji vzniká v místech, která jsou k tomu svým anatomickým uspořádáním náchylnější. Ve většině případů jde o kýlu tříselnou, pupeční, nebo o kýlu v jizvě po operaci.

mezi rizikové faktory patří obezita a oslabení břišních svalů, zesílení tlaku v břiše. (při zvedání těžkých těles, kašli, kýchání, močení nebo vylučování stolice), zácpa, těhotenství nebo nitrobřišní nádor

Příznaky:

měkká boule, která se vyklenuje v tříselné krajině

bolest břicha

zvracení

zácpa

pokud je kýla volná, nemusí mít nemocný žádné potíže.Hrozí však uskřinují kýly,  které je nebezpečné a je nutná okamžitá chirurgická intervence.

Vyšetřovací metody:

anamnéza a základní klinické vyšetření pohmatem.

Léčba:

a)chirurgická – repozice(napravení, uložení do správné polohy) kylního obsahu a amputace kýlního vaku, v celkové nebo místní anestézii chirurg z krátkého řezu otevře kýlní vak, vrátí jeho obsah zpět do břicha a místo prostupu břišní stěnou pečlivě zašije. Někdy může ke zpevnění břišní stěny použít i speciální síťku.

b)konzervativní - ta spočívá v zatlačení obsahu kýly zpět do břišní dutiny, omezení zátěže břišní stěny a nošení tzv. kýlních pásů, taková opatření však kýlu rozhodně nevyléčí

OŠETŘOVATELSKÝ PLÁN

• Paccient s NPB bude přijat na standardní chirurgické oddělení, v těžších případech na JIP, ARO

1.Ose péče:

Poloha, pohybový režim

• Ulož pacienta do úlevové polohy
• Klient má klidový režim na lůžku dle jeho obtíží

Sledujeme:

• Bolest a celkový stav klienta
• Tělesnou teplotu
• Klient nesmí dostat žádná analgetika, spasmolytika, apod, protože by byly zastřeny příznaky a mohlo by dojít k vážným komplikacím
• Nauzeu a častost zvracení, odchod plynů, vyprazdňování stolice
• Výsledky laboratorních vyšetření

Příprava k operaci:

• Podmínky lačnění, nic per os
• Hygienická očista
• Příprava operačního pole, bandáže DK, premedikace, zajištění žilních vstupů

2.psychické potřeby

• Dostatek informací o sobě, psychická podpora, eliminace strachu a úzkosti

POOPERAČNÍ OBDOBÍ

Poloha, pohybový režim

• Pac. Přijat na JIP, poloha na zádech s mírně zvýšenou horní polovinou těla
• Zajistit signalizaci

Sledujeme:

• Operační ránu

• Základní fyziologické fce., bolest, pooperační nevolnost
• Podporuj brzkou ale bezpečnou aktivizaci
• Podej analgetika, antiemetika dle ordinace lékaře
• Vyprazdňování- močení (do 6 hodin po operaci) prevenci trombembolické nemoci
• Pozdní komplikace poop. Období
• Vedlejší účinky léků

Hygienická péče:

• Zhodnoť úroveň hygieny a soběstačnosti v této oblasti
• Většinou si pacient provede hygienu sám

Výživa:

• Dodržuj následné dietní opatření:0.den – nic per os, doplnění energie infůzemi

1.den – dieta 0s po malých dávkách, sled.projevy

nevolnosti

2.den – přechod na d.1., dále pak na 2., v příp.

nezkomplikovaného průběhu d.3.

• Nepodávej potraviny, které způsobují nadýmání a zpomalení střevní peristaltiky

Vyprazdňování

• nejdříve je nutná obnova střevní peristaltiky, proto podporuj postupnou aktivizaci (vhodné tekutiny, ne minerálky…)

Rehabilitace:

• klienta naučit správné pohyby – dýchání, držení rány, úlevová chůze

Odpočinek a spánek:

• zajisti klidné, příjemné prostředí, chraň pacienta před bolestí

Edukace:

• pravidelná kontrola u lékaře
• organismus nezatěžovat fyzicky
• dodržování dietních opatření (vyloučení kořeněných, tučných jídel, alkoholu
• pomalá, ale dostatečná aktivizace

Ošetřovatelské diagnózy:

• akutní bolest v důsledku traumatu v dutině břišní
• poruchy ve vyprazdňování v důsledku poruchy motility GIT
• změny v objemu tělesných tekutin v důsledku potíží GIT,bolesti a hypertermie
• poruchy energetického pole v důsledku poruch resorpce živin v GIT
• úzkost, strach z důvodu operace

ILEUS

Ileus- jedná se střevní neprůchodnost a patří mezi NPB

dělení:

Mechanický - obstrukční - při překážce ve střevě, např. nádor

- strangulační - je-li střevo sevřeno z vnějšku, např. volvulus, invaginace

Neurogenní (porucha CNS)

paralitický - rozšíření střevních kliček a zástava peristaltiky po úrazech, peritonitídách a operacích v dutině břišní

- spastický – stažení, zúžení střeva např. po požití dráždivé látky

3) Cévní - ucpáním mezenterických tepen např.embolem dochází k ischemii

Příčiny: viz rozdělení

Příznaky: dispeptické potíže, kolikovitá bolest, zástava plynů a stolice, křeče břicha, vzedmuté břicho, miserere, šok

Vyšetřovací metody: anamnéza, fyzikální vyšetření, odběr krve (FW, biochemie, KO), sono, RTG (jdou vidět hladinky)

Léčba: analgetika, chirurgický zákrok

OSE péče: - uložení na chirurgickém odělení

Sledujeme- fyziologické funkce, bolest, operační ránu, odchod plynu a stolice, odpad ze sondy a její stav, BT, žilní vstupy, laboratorní výsledky

Hygiena- dle stavu pacienta

Výživa- parenterální, dále zatěžujeme dle rozhodnutí lékaře

Vyprazdňování- sledujeme odchod plynů a stolice, sledujeme PMK

Spánek + odpočinek- klidné prostředí, úlevová poloha

Psychosociální potřeby- individuálně dle pacienta

Domácí péče- omezení zátěže a šetření břicha, nošení břišního pásu, dietní opatření (nic kořeněného, nadýmavého a s malým obsahem zbytků), masáže operační rány