Ošetřovatelský proces u pacientů s onemocněním žlučníku a žlučových cest

Žlučník je váček bramborovitého tvaru, uložený na spodní ploše jater, slouží jako zásobník žluči, kterou produkují játra. Žluč je důležitým elementem v zažívacím procesu a pracuje hlavně při trávení tuků. Podporuje zažívací pochody tím, že emulgací tuků neutralizuje kyselou potravinovou kaši přicházející ze žaludku do dvanáctníku. Žluč se tvoří v jaterních buňkách nepřetržitě. Její denní množství kolísá mezi 800 až 1000 ml. Žluč je hustá žlutozelená kapalina, skládající se z vody a hlenu, žlučových barviv, solí žlučových kyselin a některých minerálních látek. Žluč odtéká do duodena žlučovými cestami. Mezi jaterními lalůčky mají žlučovody vlastní, epitelem vystlanou stěnu. Žlučovody se dělí na pravý a levý žlučovod. Žlučovody mají uvnitř jater stěnu tvořenou přímo membránami jaterních buněk. Jde tedy vlastně o štěrbiny uvnitř jaterních trámců. Tvoří první úsek tzv. nitrojaterních žlučových cest.

Mimojaterní žlučové cesty začínají spojením pravého a levého jaterního žlučovodu(ductus hepaticus dexter et sinister). Žlučovody vystupují z pravého a levého jaterního laloku a po jejich spojení vzniká společný jaterní vývod, ductus hepaticus communis.

Cholelitiáza (kámen ve žlučníku)

cholecystitida (zánět žlučníku)

cholecystolitiáza (přítomnost žlučových kaménků v žlučníku)

karcinom žlučníku

komplikace v souvislosti s

• biliární kolikou (žlučníková kolika)
• akutní hydrops (nahromadění tekutiny v tělních útrobách)
• empyém (dutina vyplněná hnisem)
• žlučová peritonitida

příčiny :

• Žlučové kameny:
• Cholesterolové kameny – drobné pískové, žluté, mají velikost Max 2cm, lze je rozpustit. Vznikají častěji u žen než u mužů.
• Pigmentové kameny – vznikají při zvýšeném bilirubinu, mají černou barvu, jsou tvrdé, jsou viditelnější než cholesterolové.
• Smíšené kameny – nejčastější, jejich více pohromadě, obsahují více soli, mají světlou, nebo skvrnitou barvu.
• Stres
• Zvýšené množství soli
• Obezita
• Dědičné faktory
• Opakované záněty žlučníku
• Cirhóza jater
• Diabetes mellitus

příznaky:

Ø     biliární kolika( prudké,záchvatovité bolesti pod pravým žeberním obloukem vyzařující pod lopatku)

Ø      dyspeptické potíže,

Ø      nauzea, zvracení,nadýmání,

Ø      nadměrná plynatost

Ø      zvracení

Ø      teplota

Ø      zchvácenost

Ø      jedná se o NPB( náhlá příhoda břišní)

Ø      acholická stolice

Žanety žlučníku: 1, Akutní cholecystitida:

patří mezi náhlou příhodu břišní

vyšetření palpačně je bolestivé

bolesti trvají více než 12 hodin

febrilní, třesavka, zimnice

zvracení

často vede až k šoku

Ikterus

2, Chronická cholecystitida:

jedná se o precancérozní stav( může vést k ca)

nenápadný, pozvolný nástup( několik týdnů i měsíců)

dyspeptické potíže

po jídle bývá nauzea, nadýmání

subfebrilie

Vyšetřovací metody:

Anamnéza (fyzikální: pohled + pohmat)

Vyšetření krve: (biochemie, hematologie, hemokoagulace, virologie, bakteriologie) + bilirubin, jaterní testy ALT, cholesterol, sedimentace, CRP, amylásy

Vyšetření moče: (biochemie)

SONO

PTC – percutální transhepatální cholangiografie( vyšetření přes dut. břišní)

RTG – (Cholecystografie, Cholangiografie)

• ERCP: endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie
• endoskopické vyšetření vývodu slinivky břišní, žlučníku, žlučových cest
• kombinace endoskopie a RTG vyšetření
• provádí se na endoskopických sálcích
• účel: diagnostický a léčebný

Příprava pacienta před výkonem:

• psychická
• hospitalizace
• lačný 12 hodin (nejíst, nepít, nekouřit)
• premedikace dle ordinace lékaře
• u dětí se provádí v krátkodobé anestézii
• vyjmutí zubní protézy
• očistné klyzma
• při proniknutí gastroskopu do duodena se podávají farmaka na potlačení střevní peristaltiky

Ošetření po výkonu:

hospitalizace (24 hodin)

monitorovat celkový stav pacienta

měření fyziologických funkcí (TK, P, D, TT)

po výkonu tekutiny v minimálním množství

po 5-6 hodinách možnost příjmu lehké potravy

preventivně antibiotika

sledovat výsledky kontrolních vyšetření

při bolestech podávat farmaka (uvolnění Vaterské papily)

Léčba:

q       Konzervativní:

• ATB (zánětlivé komplikace)
• spasmolytika
• podpora funkce jater
• vitamín K (obstrukční ikterus)
• podpora trávení v biliární a pankreatické oblasti

q       Chirurgická

• miniinvazivní
• laparoskopicky
• ERCP
• litotrypse
• invazivní

Ošetřovatelský proces:

Konzervativní léčba (na interně nebo chirurgii)

- Poloha a pohyb: úlevová poloha, volný pohybový režim, signalizace u lůžka, dodat

emitní misku, buničinu

- Sledování - Bolesti:

Ø      lokalizace

typ

souvislost se zátěží, dietou, léky

dekurs bolesti

Nauzeu

Hydrataci

Dyspeptické potíže

TT

Příznaky zánětu 

Barvu kůže(žlutá)

Svědivost kůže

Při biliární kolice : periferní vstupy, infuze s analgetiky, fyz. funkce

- Hygiena:

• Dle stavu
• U kolikovitých bolestí hygienická péče o pacienta( neochota při hygieně)
• Časté převlékání prádla, pacient se potí

- Výživa:

• Dle stavu

nic per os

pouze tekutiny

diety s omezením tuků(4, 4S)

- Vyprazdňování:

• sledování barvy moče( vzhled jako černé pivo)
• bilance tekutin( při déletrvajících dyspeptických potížích)
• sledování stolice(barvu) - acholická
• prevence zácpy ( dostatečná mobilizace, podávat laxancia)

- Odpočinek a spánek:

noční dyspepsie – vhodná dieta , farmaka

• odstranění úzkosti a strachu

- Psychické a soc. potřeby:

• dostatečná informovanost pacienta o:

nutnosti správné životosprávy

nových vyšetřovacích metodách

dietních opatřeních

Chirurgická léčba:

- Předoperační vyšetření:

• všeobecné zásady plánovaného operačního výkonu
• kompenzace přidružených onemocnění( Diabetes,ICHS…)
• dostatek informací o výkonu

- Pooperační péče: všeobecné zásady u pooperační péče

-Poloha a Pohyb:

• úlevová poloha s ohledem na drény a invazivní vstupy

- Sledování:

• základní FF( každé 3 hodiny do stabilizace stavu)
• TT( 2 krát denně)
• Bolest a projevy bolesti
• Operační ránu
• Sekreci z drénu – SH drén( subhepatalní, spádový drén)
• Projevy pooperačních nevolností
• Odchod plynů
• Projevy infekce
• Účinky léků

- Hygiena:

• Aktivizace pacienta
• Zvýšená pozornost na invazivní vstupy a drény

- Výživa:

• Nultý a první den po operaci jen parenterální výživa
• Následuje 0/S dieta( čajová) a sledujeme nauzeu
• Třetí den je už dieta 4/S ( s přísným omezením tuků)

- Vyprazdňování:

• Stolice přichází až s pravidelným přísunem potravy, většinou 3-4 den
• Močení do 6-8 hodin

- Operační rány a drény:

• Převazy dle zvyklostí oddělení(2 den)
• Aseptický postup
• Kontroly operační rány – hojení rány per primam, 7 den se stehy vytahují
• Sledování drénu( průchodnost, množství a barva sekretů, bilance odtoku žluči) = odstranění 1-2 den

- Odpočinek a spánek:

• Prevence bolesti- podáváni analgetik

- Rehabilitace:

• Aktivizace pacienta v pooperačním období
• Prevence imobilizačního syndromu

- Psychické a soc. potřeby:

• Včasná aktivizace pacienta
• Kontakt s rodinou
• Dostatek informací o své léčbě a dietním režimu

- Edukace:

• Správná životospráva
• Dietní opatření:

minimum tuků

nedoporučuje se: káva, alkohol, nadýmavé potraviny, čerstvé pečivo, máslo

• U komplikovaných stavů lázeňská péče ( př. Karlovy lázně )

Ošetřovatelské diagnózy:

Ø      Poruchy spánku z bolestí

Ø      Poruchy výživy

Ø      Strach a úzkost

Ø      Poruchy soběstačnosti(bolest, dyspeptické potíže, invazivní zákroky)

Ø      Snížený objem tělesných tekutin

Ø      Změny TT z důvodů zánětů

Kolasa Karel, Za 4.C