Tepny – stavba, funkce, VKO – oblouk aorty, břišní aorta

Tepny – stavba, funkce, VKO – oblouk aorty, břišní aorta

Céva je trubicovitý útvar, který u živočichů rozvádí po těle tělní tekutiny (krev, míza).

Cévní systém je vybudován na principu uzavřené soustavy trubic.

V jednotlivých úsecích se liší stavbou => vlastnostmi a prospustností stěn.

Každá tepna má tři vrstvy:

Tunica intima (vnitřní vstva) - tvoří výstelka z plochých endotelových buněk, které svojí stavbou zajišťují hladký a nesmáčivý povrch vnitřní povrch cév

Tunica media (střední vrstva) - tvoří hladká svalovina spirálně a kruhovitě orientovaná - to umožňuje změnu průsvitu cév, regulaci průtoku (krevního tlaku) a činí cévní stěnu pružnou, podle typu tepny buď více svaloviny (a.brachialis) nebo vaziva elastického (aorta, vena cava)

Tunica externa (vnější obal) - je vazivový s množstvím elastických vláken zvyšujících pružnost cévní stěny - vazivo je také tkání, ve které probíhají nervy pro hladkou svalovinu cév

Schéma krevního řečiště:

Aorta (srdečnice)

silnostěnná tepna vystupující z levé srdeční komory

základem tepenné části velkého krevního oběhu

má vnitřní průsvit cca 30 mm

→ artérie - tepny

vystupují ze srdečnice, dále se dělí a vstupují do orgánů a tkání

mají průsvit 5 - 15 mm

svým postupným větvením stále zmenšují svůj průsvit

mají všechny tři vrstvy - svalová vrstva je silnější 

→ arterioly (tepénky)

tepny s průsvitem 0,3 mm a menším

obsahují ve své stěně poměrně velké množství svaloviny => smrštěním vyvolá změny průsvitu => změny v průtoku krve => odpor v cévním řečišti reguluje krevní tlak

→ kapiláry (vlásečnice)

tvoří sítě navazující na arterioly průsvit se pohybuje od 7 do 50 mikrometrů

mají redukovanou svalovinovou a vazivovou vrstvu - jejich stěnu tvoří pouze endotel, snadno prostupný pro látkovou výměnu a difůzi tekutin a plynů

kapilární oddíl cévního řečiště je natolik prostupný pro zprostředkování látkové výměny mezi krví a tkáněmi

sou v různých orgánech a tkáních rozdílné stavby - některé mají mezi buňkami endotelu štěrbiny, u jiných jsou v endotelu vytvořeny mikroskopické 'otvory' - dostatečně široké pro řízený prostup molekul různých látek. Téměř všechna látková výměna (výjimky např. tuky) se odehrává v kapilárách (krevních).

ze sítí kapilár vzniká žilní část krevního oběhu

hranice mezi žilní a tepennou polovinou oběhu není přesná a probíhá na úrovni vlásečnic - jediným rozlišovacím znakem je nasycení krve kyslíkem - žilní část řečiště začíná tkáňovými kapilárami, ze kterých vznikají malé žíly - venuly

→ venuly (žilky)

přecházejí do větších žil - ty odvádějí krev do systému dolní a horní duté žíly - ty přivádějí krev do pravé srdeční síně

→ veny (žíly)

redukují svalovou vrstvu => žilní stěna není schopna udržet svůj průsvit a vydouvá se - žíly dolních kočetin - žilní tlak je vyšší než pevnost žilní stěny

na některých místech tvoří endotelová vrstva chlopně, které mohou být vyztuženy malým množstvím svaloviny - tyto žilní chlopně omezují zpětný tok krve

→ velké žíly (horní, dolní dutá žíla)

FUNKCE CÉV

řídí množství krve v orgánech a tkáních mohou měnit svůj průsvit (díky svalovině):

srdce, ledviny – potřebují stále stejné množství krve

kosterní svalstvo – velké rozdíly (klid x aktivita)

trávicí systém – funkční potřeba, několikanásobné zvýšení přívodu krve

kůže - termoregulace

      pulsní proud krve ze srdce (chvíli teče, chvíli ne) mění na plynulé proudění

      rozvod krve k orgánům

VKO

tepny jsou uspořádány do dvou okruhů - malého - plicního oběhu a velkého - periferního krevního oběhu

všechny tepny těla jsou přímými nebo nepřímými větvemi aorty - arteriální velký tělní oběh patří k tzv. aortálnímu systému

Zásobování jednotlivými oddíly

• aortální oblouk, hrudní a břišní aorta - vysílají své tepny pro:
• horní končetiny
• krk a hlavu
• hrudní stěnu
• jícen a orgány břišní dutiny
• kyčelní tepny zásobují
• pánevní orgány
• dolní končetiny

Aortální oblouk

• tvořen svalovými vlákny

Aorta - srdečnice

• vystupuje z levé srdeční komory a otáčí se obloukem dozadu, doleva k páteři
• rozeznáváme na ní:
• část vzestupnou - aorta ascendens
• aortální oblouk - arcus aortae
• část sestupnou - aorta descendens
• hrudní aortu - aorta thoracica
• břišní aortu - aorta abdominalis

Arcus aorte = aortální oblouk

6 cm dlouhý, začíná za sternem ve výši 2. žebra v pravo a stáčí se a přikládá se k páteři - levý bok th3 a vysílá směrem ke krku a hlavě tři silné větve

• 1. větev - trunkus trachiocefalikus - hlavopažní tepna, dlouhá 2-3 cm, větví se za P sternoklavikulárním kloubem na arterie subclavia dextra a arteria carotis comunis dextra
• 2. větev arteria carotis comunis sinistra
• 3. větev arteria subclavia sinistra

Hlavopažní tepna - truncus brachiocephalicus

• za skloubením klíční a hrudní kosti dělí na:
• pravou podklíčkovou tepnu - a. sublavia dexter
• pravou společnou krkavici - a. carotis communis dextra
• pravá a levá společná krkavice - a. carotis communis dextra et sinistra
• probíhá mezi svaly na bočních stranách krku
• ve výši štítné chrupavky se obě dělí na:
• zevní krkavici - a. carotis externa - vysílá větve pro některé orgány krku - např. štítnou žlázu a hrtan a přivádí krev i pro orgány hlavy s vyjímkou mozku, ucha a oka
• vnitřní krkavici - a. carotis interna - vstupuje kostěným kanálem ve spánkové kosti do lebky a přivádí krev pro mozek, oko a ucho

Podklíčkové tepny - aa. sublaviae

dextra - z trunkus brachiocefalikus

sinistra - z oblouku aorty

probíhá za claviculou

probíhají za klíčními kostmi do podpažní jámy a zde pokračují jako podpažní tepny - aa. axillares (a. axillaris)

větve arteria subclavia - pro svaly krku, hrtan, štítnou žlázu, hrudní stěnu a arteria vertebralis - prochází v otvorech příčných výběžcích krčních obratlů, prostupuje týlním otvorem a spojuje se s druhostrannou tepnou - vzniká tepna základní - a. basilaris - ta se spojuje s větvemi vnitřní krkavice a společně zásobují mozek vstupuje do foramen occipitale magnum

Arteria axilaris

zásobuje svaly ramenního kloubu, lopatky, prsní svaly

pokračuje jako arteria brachialis

Pažní tepna - a. brachialis

• sestupuje podél vnitřního okraje dvojhlavého svalu pažního do krajiny loketní, kde se dělí na:
• tepnu vřetení - a. radialis - setupuje podél kosti vřetení k zápěstí, kde je uložena povrchně a její tep je zde dobře hmatný, vysílá své větve pro svaly na hřbetní straně předloktí a ve dlani vytváří hluboký dlaňový oblouk zásobující hluboké dlaňové svaly a prsty
• tepnu loketní - a. ulnaris - sestupuje podél kosti loketní na malíkové straně se dostává do ruky a vytváří povrchový dlaňový oblouk, ze kterého vycházejí tepny pro prsty - každý prst je zásoben ze dvou tepen probíhajících po bočních stranách distálním směrem k prstovým bříškům - zde se spojují v malé cévní pleteně - při zranění prstů silně krvácející

BŘIŠNÍ AORTA

 Hrudní aorta - aorta thoracica

• leží na levém boku obratlových těl
• před hrudní aortou je jícen
• odstupují zde tepny mezižeberní - aa. intercostales - vyživují hrudní stěnu
• odstupují zde i tenčí větévky vyživující jícen a větší průdušky

Břišní aorta - aorta abdominalis

• plynule navazuje na hrudní aortu po průchodu bránicí
• je uložena při páteři
• odstupují párové ledvinné tepny - aa. renales - mají průměr téměř jako aorta sama - přivádějí velké množství krve pod vysokým tlakem do ledvin a nadledvin
• ve stejném místě odstupují:
• u mužů - tepny varlat - aa. testiculares
• u žen - vaječníkové tepny - aa. ovaricae

Nepárové větve břišní aorty

• zásobují orgány břišní dutiny
• v horní polovině - trojdílná tepna - a. coeliaca - přivádí krev pro játra, žaludek, slezinu, první úsek tenkého střeva - dvanáctník
• v dolní pravé polovině odstupuje horní okružní tepna - a. mesenterica superior - probíhá v závěsech tenkého střeva, zásobuje slepé střevo, červovitý přívěsek, vzestupný tračník a polovinu příčného tračníku
• v dolní levé polovině odstupuje dolní tepna - a. mesenterica inferior - zásobuje zbývající polovinu příčného tračníku, sestupný tračník, esovitý tračník a horní polovinu konečníku

Bederní část břišní aorty

• se dělí na dvě kyčelní tepny - aa. iliaceae communes
• vnitřní kyčelní tepnu - a. iliaca interna - zásobuje především pánevní orgány - konečník, močový měchýř a zevní pohlavní orgány - u muže orgánové větve k prostatě, chámovodům, měchýřkovitým žlázám - u ženy k vejcovodům a části pochvy, mohutné cévní zásobení má děložní stěna - děložní tepnou - a. uterina, drobné větve kyčelní tepny zásobují svalstvo v okolí kyčelního kloubu
• zevní kyčelní tepnu - a. iliaca externa - přivádí krev pro dolní končetinu - po průběhu pánví prochází pod tříselným vazem na přední a vnitřní stranu stehna kde pokračuje poměrně povrchně jako stehenní tepna - a. femoralis - z přední plochy stehna se stáčí na vnitřní okraj stehna a mezi svaly proráží do zákolenní jámy kde se dělí na:
• přední holenní tepnu - a. tibialis anterior - zásobuje svaly na přední straně bérce, hřbetu nohy a prsty nohy
• zadní holenní tepnu - a. tibialis posterior - zásobuje lýtkové svaly, plosku nohy a prsty nohy