Antonín Dvoøák (1840 – 1904)

Antonín Dvoøák (1840 – 1904)

Narozen v Nelahozevsi v rodinì øezníka. Studoval housle u Antonína Liehmana ve Zlonicích, pozdìji pøibyla také viola, klavír a varhany. Pùsobil jako orchestrální hráè v Komzákovì kapele a v Prozatímním divadle. Roku 1873 se oženil s Annou Èermákovou, se kterou mìl 9 dìtí, 3 z nich však zemøely v dìtském vìku. V 80. letech navštívil Berlín (setkání se slavným houslistou Josephem Joachimem), Lipsko, Vídeò (setkání s Brahmsem, který mu pomohl prosadit se a doporuèil jeho Moravské dvojzpìvy k vydání), Londýn, Leeds, Birmingham, Brusel, Budapeš, Drážïany, Moskvu (setkání s Antonem Rubinštejnem) a Petrohrad. Dvoøák udržoval pøátelské styky také s P. I. Èajkovským, Hansem von Bülowem, Hansem Richterem a Jindøichem Káanem. V roce 1891 pøijal místo profesora skladby na pražské konzervatoøi, kde byli jeho žáky mj. Josef Suk, Oskar Nedbal, Julius Fuèík a Vítìzslav Novák. O rok pozdìji však pøijal místo umìleckého øeditele konzervatoøe v New Yorku, kde strávil témìø 3 roky. Vznikla tu jeho nejznámìjší díla – symfonie Z Nového svìta a violoncellový koncert
h moll op. 104. Dvoøák zde sklízel jako skladatel a dirigent jeden úspìch za druhým. Po návratu do Èech èasto pobýval na svém letním sídle na Vysoké. Zemøel na plicní embolii v Praze. Jeho dcera Otylka (1878 – 1905) se provdala za Josefa Suka, který se tak stal Dvoøákovým zetìm. Dvoøák svou tvorbou významnì zasáhl do témìø všech oborù, klavírní tvorba, která vznikla až na výjimky v letech 1876 – 1880, stojí ponìkud neprávem v pozadí. V jeho díle je patrný vliv Johannesa Brahmse spolu s èeskou lidovou taneèností a melodikou ovlivnìnou v Americe také èernošskými zpìvy.

Dílo:

Silhouetty op. 8 – 12 skladeb

Dumka a furiant op. 12

2 menuety op. 28 – As dur, F dur

Dumka d moll op. 35

Thema con variazioni As dur op. 36

Skotské tance op. 41

2 furianty op. 42 – D dur, F dur

Klavírní kusy op. 52 – 6 skladeb

Valèíky op. 54 – 8 skladeb

Eklogy op. 56 – 4 èásti

Mazurky op. 56 – 6 skladeb

Poetické nálady op. 85 (1889) – 13 èástí – Noèní cesta, Žertem, Na starém hradì, Jarní, Selská balada, Vzpomínání, Furiant, Rej skøítkù, Serenáda, Bakchanále, Na táèkách, U mohyly, Na Svaté hoøe

Suita A dur op. 98 (1884) – pìtivìtá, pozdìji vydána i v orchestrální verzi

Humoresky op. 101 (1894) – 8 skladeb

Koncert pro klavír a orchestr g moll op. 33 (1876) – dnes existuje také v úpravì Viléma Kurze z roku 1919, premiéroval jej Karel Slavkovský (1845 – 1919), za Dvoøákova života byl koncert proveden jen 5x, interpreti si èasto obì verze klavírního partu upravují nebo kombinují, ve svìtì vešel ve známost díky èasté interpretaci Rudolfa Firkušného

Ètyøruèní skladby

Slovanské tance op. 46 (1878) a op. 72 (1886) – každá øada po 8 tancích, pozdìji vyšly v orchestrální verzi

Legendy op. 59 (1881) – 10 èástí

Ze Šumavy op. 68 (1884) – Na pøástkách, U Èerného jezera, Noc filipojakubská, Na èekání, Klid (existuje v úpravì pro violoncello a klavír nebo orchestr), Z bouølivých dob

Literatura: Berkovec, Jiøí. Antonín Dvoøák; Praha – Bratislava : Supraphon, 1969,
340 str.