CATEGORII DOCUMENTE |
Bulgara | Ceha slovaca | Croata | Engleza | Estona | Finlandeza | Franceza |
Germana | Italiana | Letona | Lituaniana | Maghiara | Olandeza | Poloneza |
Sarba | Slovena | Spaniola | Suedeza | Turca | Ucraineana |
DOCUMENTE SIMILARE |
|
TERMENI importanti pentru acest document |
|
Bedřich Smetana (1824 – 1884)
Narozen v Litomyšli, od mládí se učil hře na klavír. Po studiích na gymnáziích v Jihlavě, Havlíčkově Brodě a Plzni se usadil v Praze, kde studoval
teorii a skladbu na soukromé hudební škole u
Josefa Proksche. Roku 1848 si založil
svůj vlastní hudební ústav
a o rok později se oženil
s Kateřinou Kolářovou (1827 – 1859), se kterou měl 4 dcery –
3 z nich v dětském věku zemřely, jediná Žofie zůstala. Úzce se přátelil s Lisztem, svých Šest
charakteristických skladeb op. 1 mu Smetana poslal k posouzení. Liszt si Smetany velmi vážil a
doporučil je k vydání. V letech 1856 – 1861 působil ve švédském Göteborgu jako významný pedagog, dirigent a koncertní klavírista. Na repertoáru měl koncerty
Chopina, Liszta, Schumanna a Beethovena. Využíval hojně hry vahou celé paže,
sedával poněkud výše, stejně jako Liszt. Smetanovým nejvýznamnějším žákem
a šiřitelem jeho díla byl Josef Jiránek (1855 – 1940), který u něj studoval
od svých 7 let a stal se téměř členem Smetanovy domácnosti. Po smrti své ženy
(zemřela na tuberkulózu) se Smetana oženil
s Bettinou Ferdinandiovou 1908).
Narodily se mu další dvě dcery. Po návratu do vlasti se plně věnoval rozvíjení
hudebního života v Praze, řídil
pěvecký sbor Hlahol, působil v Umělecké besedě, spolu
s Ferdinandem Hellerem založil hudební školu a stal se kapelníkem Prozatímního divadla. Zhoršující se problémy se sluchem vyústily roku 1874 v úplnou
ztrátu sluchu. O dva roky později se odstěhoval na statek do Jabkenic ke
své dceři Žofii a zeti lesmistru Schwarzovi. V tomto období vznikla jeho nejvýznamnější díla – Má
vlast, klavírní cyklus Sny, České
tance, opery Hubička, Tajemství a Čertova stěna a smyčcový kvartet e moll „Z mého života“. V posledním roce
svého života musel být pro duševní
poruchu hospitalizován v pražské
psychiatrické klinice, kde také zemřel.
Jeho klavírní tvorba je ovlivněna především Lisztem
a Schumannem, je však spojena
s českou národní melodikou a tanečností.
Dílo:
Bagatelly a impromptus (1844) – 8 částí – Nevinnost, Sklíčenost, Idyla, Touha, Radost, Pohádka, Láska, Svár
Šest charakteristických kusů op. 1 (1848, věnováno Lisztovi)
Šest lístků do památníku op. 2 (1848)
Tři charakteristické kusy op. 3 (1849)
Črty op. 4 (1849, věnovány Claře Schumannové) – Preludium, Idylla, Vzpomínka, Vytrvalá snaha
Črty op. 5 (1849, věnovány Claře Schumannové) – Scherzo-polka, Zádumčivost, Přívětivá krajina, Rapsodie
Salonní polky op. 7 (1855) – Fis dur, f moll, E dur
Poetické polky op. 8 (1855) – Es dur, g moll, As dur
Vzpomínky na Čechy ve formě polek op. 12 (1859) – a moll, e moll
Vzpomínky na Čechy ve formě polek op. 13 (1859) – e moll, Es dur
Macbeth a čarodějnice (1859) – zachovala se tužkou zapsaná skica
Koncertní etuda „Na břehu mořském“ op. 17
Koncertní etuda C dur
Fantazie na české lidové písně
Sny (1875) – 6 částí – Zaniklé štěstí, Útěcha, V Čechách, V salóně, Před hradem, Slavnost českých sedláků
České tance – 1. řada (1877) – polky fis moll, a moll, F dur, B dur
České tance – 2. řada (1879) – tance Furiant, Slepička, Oves, Medvěd, Cibulička, Dupák, Hulán, Obkročák, Sousedská, Skočná
Poklad melodií – 3 části
Svatební scény – 3 části
Bettina polka
Luisina polka
Jiřinková polka
Vzpomínka na Plzeň
Sonáta e moll pro 2 klavíry na 8 rukou (1850) – jednovětá
Kadence k Beethovenovu koncertu c moll op. 37 a Mozartovým koncertům d moll KV 466, c moll, KV 491 a B dur KV 595
Literatura: Jiránek, Josef. O Smetanových klavírních skladbách a jeho klavírní hře; Praha, 1932, 41 str.
Politica de confidentialitate | Termeni si conditii de utilizare |
Vizualizari: 840
Importanta:
Termeni si conditii de utilizare | Contact
© SCRIGROUP 2024 . All rights reserved