Béla Bartók (1881 – 1945)

Béla Bartók (1881 – 1945)

Narozen v Nagyszentmiklós na jihu Maďarska (nyní Rumunsko), rodiče byli oba učitelé. Zpočátku jej učila na klavír jeho matka. Gymnázium a hru na klavír spolu s hudební teorií pak studoval v Bratislavě. Později studoval klavír u Ištvána Thomána na hudební akademii v Budapešti, kde sám působil v letech 1907 – 1934 jako pedagog klavíru. Roku 1906 se oženil se svou tehdy šestnáctiletou žačkou klavíru Martou Ziegler, narodil se jim syn Béla. Po rozvodu se roku 1923 oženil podruhé, tentokrát se svou dvacetiletou žačkou Dittou Pásztory. Spolu měli syna Pétera a jako manželé vytvořili také klavírní duo. Kolem roku 1905 začal Bartók intenzivně sbírat spolu se Zoltánem Kodálym maďarské lidové a vesnické písně, ke kterým přibyly později také písně slovenské, rumunské, ukrajinské, arabské a turecké. Ve 20. letech začal dosahovat velkých úspěchů jako skladatel a klavírista jak v Evropě, tak v USA. Během 2. světové války emigroval roku 1940 právě do USA. Zde však trpěl částečně existenčními
a zdravotními problémy, což vedlo k postupnému zhoršení zdravotního stavu. Bartók zemřel na leukémii v New Yorku. V prvém období své tvorby byl ovlivněn ještě pozdním romantismem a impresionismem, postupně však vytvořil svůj osobitý styl pod vlivem maďarského a rumunského folklóru. Často uplatňuje sekundové, kvartové, septimové intervaly a pentatoniku. Charakteristické pro Bartóka je, že klavír nevyuživá jen jako melodický nástroj, ale také jako rytmický nástroj a využívá nových zvukových možností tohoto nástroje.

Dílo:

14 bagatel op. 6

Dětem (1909) – 85 úprav lidových písní ve 4 sešitech, instruktivní ráz

2 rumunské tance op. 8a

Allegro barbaro

Sonatina (1915) – instruktivní ráz

15 maďarských venkovských písní (1918)

6 rumunských tanců (1915) – existují verze také pro klarinet nebo housle

Suita op. 14 (1916) – čtyřvětá

3 etudy op. 18 (1918)

8 improvizací op. 20 (1920)

Sonáta (1926) – třívětá

9 malých klavírních kusů (1926)

V přírodě (1926) – 5 částí, instruktivní ráz

Malá suita (1936) – pětivětá

Mikrokosmos (1926 – 1939) – 153 částí v 6 svazcích

S orchestrem

Rapsodie op. 1 pro klavír a orchestr (1904) – také ve verzi pro sólový klavír

Koncert č. 1 pro klavír a orchestr (1926) – premiéroval Bartók roku 1927

Koncert č. 2 pro klavír a orchestr (1931) – premiéroval Bartók roku 1933

Koncert č. 3 pro klavír a orchestr (1945) – posledních 17 taktů zinstrumentoval Bartókův žák Tibor Serly, měl to být dárek k narozeninám Dittě Pásztoryové, ta však po smrti manžela nemohla veřejně hrát, proto koncert premiéroval roku 1946 Bartókův žák György Sándor

Koncert pro 2 klavíry, bicí a orchestr (1940) – transkripce Sonáty pro 2 klavíry
a bicí

Pro 2 klavíry

Sonáta pro 2 klavíry a bicí nástroje

7 kusů z Mikrokosmu