Darius Milhaud (1892 – 1974)

Darius Milhaud (1892 – 1974)

Narozen v Aix-en-Provence, na pařížské konzervatoři studoval hru na housle, skladbu
u Charlese-Marii Widora a dirigování u Paula Dukase a Vincenta d Indyho. Po krátkém pobytu v brazilském Rio de Janeiru se vrátil zpět do Paříže a připojil se k Pařížské šestce. Kvůli svému židovskému původu byl nucen po vypuknutí 2. světové války emigrovat roku 1940 do USA. Učil zde až do roku 1947 na univerzitě v Oaklandu. Po návratu do Paříže se stal profesorem skladby na tamní konzervatoři. Střídavě pak učil v Paříži a v Oaklandu. Pravidelně pořádal kurzy v Aspenu v Coloradu. Poslední léta svého života strávil díky těžké nemoci na vozíčku. Zemřel v Ženevě. V jeho tvorbě jsou zřetelné vlivy Satieho, Stravinského, neoklasicismu, orientální hudby a jazzu.

Dílo:

2 sonáty – op. 33 (1916) a op. 293 (1949)

Sonatina op. 354

Saudades do Brazil op. 67 (Brazilská touha, 1921) – suita o 12 částech, také ve verzi pro 2 klavíry

Album Madame Bovaryové op. 128b (1933) – 17 částí

4 Esquisses op. 227 (1941)

S orchestrem

5 koncertů pro klavír a orchestr – op. 127, op. 225, op. 270, op. 295 a op. 346

Karneval v Aix pro klavír a orchestr op. 83b (1926) – 12 drobných částí

Fantasie pastorale pro klavír a orchestr op. 188 (1938)

Pro 2 klavíry

Koncert pro 2 klavíry a orchestr op. 228

Scaramouche op. 165b (1937) – 3 části

Suite op. 300 (1950)

Paris pro 4 klavíry op. 284 (1948) – 6 částí