Ervín Schulhoff (1894 – 1942)

Ervín Schulhoff (1894 – 1942)

Narozen v Praze, kde studoval od 8 let klavír u Jindřicha Káana na konzervatoři. Pocházel ze židovsko-německé rodiny. Ve studiích pokračoval na konzervatořích ve Vídni a Lipsku (skladba u Maxe Regera) a Kölnu. Po krátkém působení v Berlíně, Drážďanech a Saarbrückenu se vrátil jako skladatel a klavírista do Prahy. Roku 1933 se stal sovětským státním občanem. V letech 1935 – 1939 vystupoval jako interpret moderní hudby v rozhlase v Praze, Brně a Ostravě. V roce 1942 podlehl plicní tuberkulóze v koncentračním táboře v bavorském Wülzburgu. Schulhoffova tvorba prošla od počátečního ovlivnění impresionismem, neoklasicismem a jazzem až po levicově orientovanou tvorbu ve 30. letech. Jeho dílo je také někdy označováno zkratkou WV, podle soupisu skladeb v monografii Josefa Boka.

Dílo:

3 preludia a fugy (1915)

5 grotesek op. 21 (1917)

Sonáta „Nultá“ (1918) – čtyřvětá

5 burlesek op. 23 (1918)

3 valčíky (1918)

5 humoresek op. 27 (1919)

5 arabesek op. 29 (1919)

5 pitoresek op. 31 (1919) – věnovány malíři Georgu Groszovi

11 invencí (1921)

Rag-music op. 40 (Partita, 1922) – 8 moderních tanců

3 sonáty – op. 4 (1924, jednovětá, věnována Thomasi Mannovi), op. 22 (1926, čtyřvětá, věnována Václavu a Iloně Štěpánovým) a op. 47 (1927, pětivětá)

Suita č. 2 (1924) – 5 částí

Suita č. 3 pro levou ruku (1926) – 5 částí

5 Etudes de jazz op. 58

Esquisses de jazz op. 64 (1927) – 6 částí

Hot Music op. 67 (1928) – 10 synkopovaných etud

S orchestrem

Koncert pro klavír a orchestr op. 11 (1914) – třívětý, věnován přítelkyni klavíristce Karin Dayas, pravděpodobně nebyl za jeho života proveden

Koncert pro klavír a malý orchestr op. 43 (1923) – jednovětý, s vlivy jazzu, premiéroval jej roku 1925 Karel Šolc, Schulhoff jej sám pak několikrát hrál