Fryderik Chopin (1810 – 1849)

Fryderik Chopin (1810 – 1849)

Narozen v Želazowé Woli u Varšavy, otec byl Francouz, matka Polka. První hudební vzdělání získal v letech 1816 – 1822 u Vojtěcha Živného na klavír a v letech 1822 – 1829 na varšavské konzervatoři u Jósefa Elsnera ve skladbě. Roku 1829 se vydal na svou první koncertní cestu do Vídně, Prahy a Drážďan. O rok později v roce 1830 odešel z Polska natrvalo do Paříže, kde se stýkal s Berliozem, Lisztem, Thalbergem a Paganinim. Na cestách po Německu se seznámil s Mendelssohnem a manželi Schumannovými, s nimiž rovněž udržoval přátelské kontakty. V letech 1838 – 1847 žil s francouzskou spisovatelkou George Sandovou. V únoru 1848 naposledy veřejně vystoupil, plicní choroba předčasně ukončila jeho život. Chopin patří mezi nejvýraznější postavy polské hudby vůbec, většina jeho tvorby (kromě 3 skladeb pro violoncello, klavírního tria a 20 písní) je věnována výhradně klavíru. Za svého života vydal Chopin skladby s opusovými čísly 1 – 65, vydavatelé pak posmrtně vydali opusy 65 – 74. Těžištěm jeho tvorby je polská tanečnost a melodika, kterou dokázal nejvíce uplatnit v drobných skladbách. Spojení hudby a literatury (jako tomu bylo např. u Schumanna) mu bylo cizí. Chopin nerad vystupoval na veřejnosti, za 19 let strávených v Paříži uspořádal jen 19 koncertů. Jeho ideálem byl Bach a Mozart, Bachovy skladby si často přehrával před koncertem, i když nebyly na programu. K jeho nejvýznamnějším žákům patří Karol Mikuli, jehož vydání Chopinových děl přináší i poznámky k Chopinově slohu. Dnes patří mezi nejpoužívanější vydání Ignace Jana Paderewského, Alfreda Cortóta a profesora varšavské konzervatoře Jana Ekiera (1913).

Dílo:

3 sonáty – c moll op. 4 (1827, inspirována Dusíkem a Hummelem), b moll op. 35 (1839) – se smutečním pochodem, h moll op. 58 (1844)

4 balady – inspirovány údajně literárními baladami Adama Mickiewicze – g moll op. 23, F dur op. 38, As dur op. 47, f moll op. 52

4 scherza – h moll op. 20, b moll op. 31, cis moll op. 39, E dur op. 54 – komponovány v klasické A B A formě, střední lyrický díl je volnější

Etudy op. 10 (1832) – věnovány Lisztovi – vznikly vlastně obměňováním
a varírováním pasáží při cvičení svých klavírních koncertů – C dur, a moll, E dur, cis moll, Ges dur, es moll, C dur, F dur, f moll, As dur, Es dur, c moll

Etudy op. 25 (1836) – As dur, f moll, F dur, a moll, e moll, gis moll, cis moll, Des dur, Ges dur, h moll, a moll, c moll

3 etudy op. posth. – zkomponovány jako příspěvek do teoretické publikace Metoda metod autorů Moschelese a Fétise – f moll, As dur, Des dur

15 polonéz – nejvýznamnější jsou cis moll op. 26, es moll op. 26, A dur op. 40,
c moll op. 40, fis moll op. 44, As dur op. 53, 6 polonéz pochází z dětských let, 3 polonézy d moll, B dur a f moll
op. 71 z let 1827 – 1829

21 nokturen – op. 9 (b, Es, H), op. 15 (F, Fis, g), op. 27 (cis, Des), op. 32 (H, As), op. 37 (g, G), op. 48 (c, fis), op. 55 (f, Es), op. 62 (H, E),
e moll op. 72 a op. posth. (cis, c)

4 impromptus – As dur op. 29, Fis dur op. 36, Ges dur op. 51, Fantasie-Impromptu cis moll op. 66

24 preludií op. 28 (1838) – cyklus durových a mollových preludií seřazených podle kvintového kruhu – C, a, G, e, D, h, A, fis, E, cis, H, gis, Fis, es, Des, b, As, f, Es, c, B, g, F, d

18 valčíků – Es dur op. 18, op. 34 (As, a, F), As dur op. 42, op. 64 (Des, cis, As), op. 69 (As, h), op. 70 (Ges, f, Des), op. posth. (As, Es, E, e, a)

59 mazurek – op. 6, 7, 17, 24, 30, 33, 41, 50, 56, 59, 63, 67, 68, op. posth. (řazeny většinou po 3, 4 nebo 5 do jednoho opusu)

Rondo c moll op. 1 (1825)

Rondo à la Mazur F dur op. 5 (1826)

3 variace – B dur op. 12, E dur (1826), A dur „Souvenir de Paganini (1829)

Introdukce c moll a Rondo Es dur op. 16

Bolero C dur op. 19

Andante spianato a Velká polonéza Es dur op. 22 (1836) – existuje i ve verzi s orchestrem

Tarantella As dur op. 43

Preludium cis moll op. 45

Allegro de Concert A dur op. 46

Fantazie f moll op. 49

Berceuse Des dur op. 57 – ukolébavka, stále stejná (ostinátní) figura v levé ruce

Barkarola Fis dur op. 60 (1846) – v ⁶/₈ taktu

Polonéza-Fantazie As dur op. 61 (1846) – po pomalém fantazijním úvodu přichází polonéza

S orchestrem

Koncert č. 1 e moll pro klavír a orchestr op. 11 (1830)

Koncert č. 2 f moll pro klavír a orchestr op. 21 (1829) – koncerty mají rozsáhlé předehry, plně se v nich uplatňuje virtuózní klavírní part, orchestru je svěřena pouze doprovodná funkce, instrumentace je slabší

Variace B dur na Mozartovo téma La ci darem la mano pro klavír a orchestr op. 2 (1828) – téma z opery Don Giovanni, skladba existuje
i ve verzi pro sólový klavír

Fantazie na polské téma A dur pro klavír a orchestr op. 13 (1828)

Krakowiak F dur pro klavír a orchestr op. 14 (1828) – polský lidový tanec ve ²/₄ taktu pojmenovaný podle města Krakova

Andante spianato a Velká polonéza Es dur pro klavír a orchestr op. 22 – existuje i ve verzi pro sólový klavír

Čtyřruční skladby

Introdukce, téma a variace D dur na Moorovo téma (1826)

Pro 2 klavíry

Rondo C dur op. 73 – existuje i ve verzi jen pro sólový klavír