CATEGORII DOCUMENTE |
Bulgara | Ceha slovaca | Croata | Engleza | Estona | Finlandeza | Franceza |
Germana | Italiana | Letona | Lituaniana | Maghiara | Olandeza | Poloneza |
Sarba | Slovena | Spaniola | Suedeza | Turca | Ucraineana |
DOCUMENTE SIMILARE |
|
TERMENI importanti pentru acest document |
|
Historický vývoj klavíru od počátku až do dnešní doby
Klavír jako hudební nástroj řadíme k chordofonům, tedy nástrojům, které docilují zvuku rozkmitáním struny úderem, trsáním, brnkáním nebo smykem. Dnes rozdělujeme skupinu strunných nástrojů právě podle druhu onoho rozkmitání struny, dříve tomu však bylo jinak. Rozvoj a rozdělení strunných nástrojů ovlivňovaly postupné vynálezy, které nástroje zdokonalovaly a rozšiřovaly o nové zvukové a interpretační možnosti. Docházelo také ke křížení jednotlivých typů a tím i k zániku některých nástrojů a vzniku nových nástrojů.
Existují dvě historické vývojové linie, z nichž se vyvinuly dva nejvýznamnější nástroje 15. – 18. století – cembalo a klavichord:
hudební hůl (tyč, luk) —> antická kythara —> tympanon (cimbál)
> psalterium (žaltář) > cembalo
monochord —> polychord (helikon, kánon) > klavichord
První vývojová linie vychází z pravěkých
nástrojů jako jsou hudební hůl, tyč a luk (pratvar pozdějších harf), na které
se napínalo vlákno a výška tónu byla závislá na napětí
a délce tohoto vlákna. Postupným vývojem vznikla z těchto nástrojů antická kythara a ve středověku pak psalterium
a tympanon. Na psalterium se drnkalo prsty a na tympanon se hrálo
paličkami. Zvláštním druhem psalteria je
hackbrett (předchůdce dnešního cimbálu). Ve 2. polovině 14. století dochází
ke spojení psalteria s klávesnicí a
vzniká tak cembalo.
1 hudební tyč 2 hudební luk 3 hudební luk s ladící smyčkou
psalterium
Druhá vývojová linie vychází
z antického akustického přístroje monochordu,
který byl zpočátku určen jen k měření matematických poměrů základních intervalů (znali jej
už pythagorejci). Na rezonanční skříňce je napjata přes dvě pevné kobylky jedna
struna vypjatá třetí kobylkou, která je posouvatelná. Ve 2. století se
vyskytovaly už monochordy čtyřstrunné
(tzv. polychordy). Pozdní antika
nazývala čtyř- a vícestrunné polychordy buď
helikony nebo kánony. Ve 14. století
se objevily helikony až o 19 strunách. Mezi 12.
a 14. stoletím došlo ke spojení helikonu
s klávesnicí a vznikl tak
klavichord.
monochord
monochord s klávesnicí
Politica de confidentialitate | Termeni si conditii de utilizare |
Vizualizari: 1312
Importanta:
Termeni si conditii de utilizare | Contact
© SCRIGROUP 2024 . All rights reserved