Ján Cikker (1911 – 1989)

Ján Cikker (1911 – 1989)

Narozen v Banské Bystrici, po maturitě na gymnáziu studoval na pražské konzervatoři skladbu u Jaroslava Křičky, varhany u Bedřicha Wiedermanna a dirigování u Pavla Dědečka. Na mistrovské škole byl žákem Vítězslava Nováka, ve studiích pokračoval ještě ve Vídni u Felixe Weingartnera. Cikker působil od roku 1931 jako pedagog na bratislavské konzervatoři, sbormistr a dramaturg opery Národního divadla. Od roku 1951 byl profesorem na VŠMU v Bratislavě. Obdržel Slovenskou státní cenu a v Paříži cenu UNESCA. Zemřel v Banské Bystrici.

Dílo:

Sonáta c moll op. 11 (1927)

Sonatina op. 12 (1933) – později upravená pro orchestr pod názvem Symfonietta

Variace op. 14 (1935)

V samotě op. 16 (1940) – 2 části

Dvě skladby pro mládež op. 27 (1948)

Tatranské potoky (1954) – 3 koncertní etudy

Co mi děti vyprávěly (1957) – 15 akvarelů

Variace na slovenskou lidovou píseň (1973)

S orchestrem

Concertino pro klavír a orchestr op. 20 (1942) – náročný a efektní klavírní part, věnováno pianistovi Rudolfu Macudzinskému, který ho také premiéroval

Pro 2 klavíry

Slovenská suita op. 22 (1943) – pětivětá, transkripce orchestrální skladby