Josef Suk (1874 – 1935)

Josef Suk (1874 – 1935)

Narozen v Křečovicích, první hudební dovednosti ve hře na housle, varhany a klavír získal od svého otce. Studoval podobně jako Novák klavír u Jiránka a skladbu u Dvořáka, k tomu ještě housle u Antonína Bennewitze. V letech 1892 – 1933 hrál 2. housle v Českém kvartetu. V roce 1898 se oženil s Dvořákovou dcerou Otylkou (1878 – 1905). Od roku 1922 vyučoval skladbu na pražské konzervatoři, v letech 1924 – 1926 a 1933 – 1935 byl jejím ředitelem. Studovali u něj Pavel Borkovec, Emil Hlobil, Jaroslav Ježek a Bohuslav Martinů. Roku 1933 obdržel čestný doktorát Masarykovy univerzity v Brně
a o dva roky později Československou státní cenu. Zemřel v Benešově na následky záchvatu mrtvice. Jeho dílo je ovlivněno Dvořákem, je osobitě barvité v harmonice
i melodice, používá celotónových a frygických modů. Je daleko citovější a vřelejší než Novák. Jeho vnukem je houslista Josef Suk (1929).

Dílo:

Fantasie-polonéza op. 5 (1892)

Klavírní kusy op. 7 (1893) – 6 částí, nejznámější je Píseň lásky a Idylky

Nálady op. 10 (1895)

Klavírní kusy op. 12 (1896) – 8 částí

Vesnická serenáda (1897)

Suita G dur op. 21 (1900)

Jaro op. 22a (1902) – části Jaro, Vánek, V očekávání, --- , V roztoužení

Letní dojmy op. 22b (1902) – části V poledne, Hra dětí, Večerní nálada

O matince op. 28 (1907) – 5 částí

Životem a snem op. 30 (1909) – 10 částí

Ukolébavky op. 33 (1912) – 6 částí

O přátelství op. 36 (1920)

Epizody (1897 – 1923) – 4 části