Klavírní (cembalová) literatura po roce 1600

Klavírní (cembalová) literatura po roce 1600

Anglie:

William Byrd (1543 – 1623) – varhaník v Londýně

John Bull (1562 – 1628) – působil v Bruselu a Antverpách, psal fantazie a pavany

Orlando Gibbons (1583 – 1625) – varhaník v Londýně

Všichni tito tři skladatelé publikovali své skladby v nejstarší dochované sbírce 16. a 17. století – v tzv. Fitzwilliam Virginal Book

Nizozemí:

Jan Pieterszoon Sweelinck (1562 – 1621) – napsal řadu fantazií a variací

Itálie:

Girolamo Frescobaldi (1583 – 1643) – varhanní virtuóz, pocházel z Ferrary, pobýval ve Florencii, po zbytek života žil v Římě, kde působil v chrámu sv. Petra, jeho dílo vyšlo v 6 sbírkách, psal toccaty, fantasie, ricercary, canzony a sbírku Fiori musicali

Bernardo Pasquini (1637 – 1710) – první významný cembalista a skladatel v Itálii, působil v Římě, napsal 17 suit o dvou až čtyřech větách, 28 sonát (z toho 14 pro 2 cembala, jsou zapsány jen číslovaným basem), 35 toccat, 22 variací, capriccia, ricercary, canzony

Baldassare Galuppi (1706 – 1785) – zvaný Buranello, působil v Londýně a Benátkách, napsal přes 90 sonát (jedno- až pětivětých) a 2 koncerty

Německo:

Johann Jacob Froberger (1616 – 1667) – žák Frescobaldiho, pocházel ze Stuttgartu, napsal kolem 30 suit (s dnešními názvy tanců – allemande, courante, sarabanda, gigue), fantasie, ricercary
a 24 toccat, ve svých skladbách spojil prvky italského, německého a francouzského stylu, jako jeden z prvních výrazně oddělil hudbu určenou pro cembalo a pro varhany

Johann Kaspar Ferdinand Fischer (1656 – 1746) – pochází z českého Krásna, spolu s Frobergerem nejvýznamnější skladatel Německa před Bachem, jeho Ariadne musica obsahuje preludia a fugy v 19 tóninách, dále napsal 8 suit (uváděných vždy preludiem) a 9 suit s názvy 9 múz – Erato, Euterpe, Kalliope, Kleio, Melpomene, Polyhymnia, Terpsichore, Thalia, Urania

Johann Pachelbel (1653 – 1706) – převážně varhanní autor, působil v Norimberku

Johann Kuhnau (1660 – 1722) – předchůdce Bacha u sv. Tomáše v Lipsku, vydal dva svazky Neue Clavierübungen (po 7 suitách v durových a mollových tóninách) a Biblische Historien in
6 Sonaten z roku 1700, jako první použil názvu sonáta

Georg Philipp Telemann (1681 – 1767) – působil v Lipsku, Eisenachu, Frankfurtu a Hamburku, kde byl hudebním ředitelem, napsal 6 fug a 36 fantazií pro clavecin, jeho skladby označujeme zkratkou TWV

Francie – období rokoka, tzv. francouzští clavecinisté:

Francois Couperin (1668 – 1733) – zvaný Le Grand, narozen v Paříži, synovec Louise Couperina, působil jako varhaník, dvorní cembalista a učitel u královské rodiny ve Versailles, jeho dílo vyšlo ve 4 sbírkách Pièces de clavecin (1713, 1717, 1722, 1730), jednotlivé části mají programní názvy, např. Ženci, Bubeníčci, Květinářka, Rozkvétající lilie, Ranní budíček apod.

Jean Phillipe Rameau (1683 – 1764) – působil jako varhaník v různých francouzských městech, komorní a operní skladatel krále Ludvíka XV. v Paříži, napsal 3 sbírky Pièces de clavecin
(1706, 1724, 1731) a řadu hudebně teoretických prací

Claude Louis Daquin (1694 – 1772) – varhaník v chrámu Notre Dame v Paříži, napsal Pièces de clavecin (vyšlo 1735), kde je nejznámější skladbou rondo Kukačka