MŇÁGA A ŽĎORP /kapela z Valmezu/

MŇÁGA A ŽĎORP   /kapela z Valmezu/

  V boudě na zahradě rodiny Fialových ve Valašském Meziříčí začala na jaře zkoušet skupina Slepé střevo. Založili ji kytarista Petr Fiala, baskytarista Jarek Odstrčil, saxofonista Hynek Hulflc, zpěvák a klarinetista Ivo Chmelař a bubeník Karel Mikuš, vesměs studenti místního gymnázia. S hraním přejatých věcí se Slepé střevo nezdržovalo, hned vznikaly vlastní skladby, poznamenané především rockovou novou vlnou. Vůbec první se jmenovala Odrhovačka.  V červnu měla skupina první koncert na přehlídce Beatová liga ve Valašském Meziřlčí. Hrála v maskách, bizarnost a rovokativnost byly důležitější než muzikantské výkony Slepé střevo se tehdy hodně kamarádilo s o dva roky starším souborem Koroze, jehož kytaristou byl Martin Knor. I Koroze zkoušela na zahradě Fialových. Po prázdninách se k Slepému střevu přidala velmi spontánní zpěvačka Broňa Volfová, která ještě posíila teatrální ladění koncertů. Soubor hrál na soukromé akci v Třanovicích u Havířova, pak jako předkapela MCH Bandu v Brně a (pod krycím názvem Fíkus) na neoficiálně pořádané přehlídce v Praze-Lysolajích (hrála tam ještě Koroze a brněnské skupiny Ještě jsme se nedohodli, Nukleus a Pro pocit jistoty). Před koncem roku přišlo Slepé střevo o zpěvačku (onemocnění) saxofonistu (vojna) a baskytaristu (ztráta zájmu).

  První polovinu roku se Slepé střevo potácelo ve zmatcích. Jediný koncert v Dolní Bečvě dopadl neslavně, obměny obsazení neměly dlouhého trvání. V létě se dala dohromady sestava, která pak vydržela až do zániku skupiny: zpěvák, houslista, kytarista a klarinetista Ivo Chmelař, kytarista a zpěvák Petr Fiala, baskytarista Jiří Fiala, saxofonista Jiří Dohnal, bubeník Karel Mikuš. Z konspiračních důvodů soubor pro koncerty měnil název na Rytmus 84. Nový repertoár Slepého střeva už netvořily divoké a disharmonické novovlnné kusy, ale přehledné písničky s výraznými melodiemi, zřetelně  předjímajícími pozdějšl repertoár Mňágy a Žďorp (Mňága pak ostatně taky několik skladeb Slepého střeva natočila na desky). V Itálii vyšla kompilační deska Czech! Till Now You Were Alone, obsahujlcí i jednu píseň Slepého střeva, natočenou na podzim 1983 v Brně. Koroze změnila název na Knorovo těleso, na podzim vystoupila na festivalu v Ostrově nad Ohří a pak se rozpadla.  Její nejúspěšnější skladbu Ostří hoši natočil Martin Knor v roce 1995 na kompilaci Veselý hřbitov. 

  Slepé střevo odehrálo koncerty v Brně, Ostravě a Valašském Meziříčí (pod názvem Rytmus 85). V dubnu a květnu skupina natočila veškerý svůj repertoár na osmdesátiminutovou kazetu Nečum a tleskej! a ukončila existenci. S nahráváním vydatně pomáhali Petr Randula (zvaný Karkula), a Jiří Prokš (zvaný Bobeš), bývalí členové kapely Třírychlostní Pepíček. Ve starším repertoáru si opět zazpívala Broňa Volfová. O profesionálním studiu či oficiálním vydavatelství si tehdy skupina mohla nanejvýš nechat zdát, demokazeta však byla jako hudební samizdat šiřena dost intenzívně. Členům skupiny pak vynesla řadu výslechů na Státní bezpečnosti.  Petr a Jiří Fialovi, Martin Knor a Herbert Ullrich se v červnu setkali ve valašskomeziříčské skupině Minimální orchestr, vedené Janem Šoltisem, zároveň protagonistou souboru Betula pendula. S Minimálním orchestrem vystoupili jen dvakrát - ve Valašském Meziříčí a v Opavě, pak jej opustili a založili si vlastní skupinu Happyend. Bratři Fialovi hráli na baskytary, Knor a Ullrich na  kytary pátým členem se stal bubeník Jiří Čierňava, zvaný Čeči. Koncertní premiéra Happyendu se konala ve Valašském Meziřlčí. Pochmurný repertoár souboru byl silně ovlivněn minimalismem a měl dost daleko k syrové spontánnosti Slepého střeva.

  V  květnu  Happyend  natočil svou  první a jedinou  kazetu  Happyend! (patnáct písní, asi padesát minut hudby). V červnu skupina vystoupila na prvním ročníku Rockfestu v Praze. Na podzim odešel Jiří Fiala na vojnu a soubor tedy zredukoval obsazení na čtveřici. Petr Fiala a další členové Happyendu - Herbert Ullrich, Martin Knor a Jiří Čierňava - se v průběhu roku účastnili nahrávání kazety volného sdružení Rytmická mládež. Dalšími zúčastněnými byli Petr Randula, Jiří Prokš a příležitostně také Prokšovi spoluhráči z kapely Radegast. Devadesátiminutová demokazeta Rytmická mládež se baví vyšla vlastním nákladem jako třetí titul edice Rytmická mládež (po Slepém střevu a Happyendu). Tři písničky z ní později natočila Mňága a Ždorp. Bývalí členové Slepého střeva - Karel Mikuš, Ivo Chmelař a Hynek Hulík - dali s baskytaristou Radkem Odstrčilem dohromady skupinu Velký Plytkoš a v prosinci měli koncertní premiéru na valašskomeziříčské přehlídce PF. Rock. Jevištní pojetí Velkého Plytkoše ještě prohloubilo  happeningové  prvky  tolik typické  pro  počátky Slepého střeva.

  Petr Fiala počátkem roku pobýval v psychiatrické léčebně v Kroměříži. Napsal tam řadu písní, z nichž se později staly hity, a potkal zpěváka a textaře Jindru Spilku. Po skončení hospitalizace založili spolu s kytaristou a skladatelem Romanem Móroczem a bubenilcem Jiřím Čierňavou punkovou skupinou Smrt mladého sebevraha. Odehráli několik koncertů a sedm skladeb ze svého  repertoáru zachytili na demokazetě Veselý hřbitov. Píseň Pankáči pankáči později hrávala i Mňága a Ždorp.  Happyend se rozešel na jaře, po debaklu na pražském Rockfestu. Bývalí členové Slepého střeva se krátce nato domluvili, že soubor dají znovu dohromady. Poprvé vystoupili v červnu na Valašském  špalíčku, pod názvem Mňága a Žd'orp a v obsazení: zpěvák a kytarista Petr Fiala, zpěvák, kytarista, houslista a trumpetista Ivo Chmelař, baskytarista Radek Odstrčil, bubeník Karel Mikuš a saxofonisté Lukáš Filip a Jarek Pernický. Hráli písně z kazety Nečum a tleskej! Svůj dosti odpudivý název Mňága a Žd'orp sestavila ze dvou lokálně používaných výrazů (sračka a krám). Už na druhém koncertě na undergroundovém festivalu v Oskavě měla  skupina saxofonistu jen jednoho - patnáctiletého Lukáše Filipa. Velký Plykoš se přeměnil v pantomimické sdružení, vystupující s použitím playbacku a kladoucí důraz na pestré jevištní dění.  Poprvé se v této podobě představil na Valašském špalíčku. V průběhu roku vzniklo osm nahrávek pro kazetu Rytmická mládež se opjet baví, ale členové Rytmické mládeže už měli až příliš práce s vlastními kapelami, takže kazetu nikdy nedokončili.

  Velký Plytkoš měl v počátkem dubna poslední koncert na  Rockfestu v Praze. Jeho repertoár (šest skladeb) zůstal zachován na demokazetě Veselý hřbitov (1987), jednu z nich skupina dodatečně natočila v lednu 1995 na stejnojmennou CD kompilaci. Na pražském Rockfestu Mňága a Žďorp poprvé vystoupila ve své  pódiové uniformě - červených trenýrkách a bílých tričkách. Na jaře se k Mňáze přidal třetí kytarista - z pětiměsíční vojny se navrátivší Martin Knor. Radek Odstrčil emigroval a u baskytary ho nahradil Herbert Ullrich z Happyendu. Problémy s StB a komunistickými funkcionáři, které Petra Fialu a jeho kamarády pronásledovaly od vzniku Slepého střeva, nijak neslábly. Na Valašském špalíčku v červnu Mňága a Žd'orp hrát nesměla, zato 3. září s úspěchem vystoupila na významném festivalu v Lipnici nad Sázavou. Na podzim musel Ivo Chmelař na vojnu, Jiří Fiala se naopak z vojny vrátil. Herbert Ullrich předal baskytaru Jiřímu Fialovi a sám se chopil doprovodné kytary. Tato sestava vydržela dva roky.

  V březnu natočila Mňága a Ždorp v ostravském Studiu 3 svou první profesionální (i když nepříliš vydařenou) nahrávku. Čtyři z pěti písní (kromě Salám - banán) vyšly o rok později na EP firmy  Panton (jako poslední z ediční řady Rockdebut). V dubnu (na Rockfestu v Praze) a červnu (na Valašském špalíčku) vystoupil Petr Fiala se svým sólovým programem Jonáš Hvězda (zpíval živě na halfplayback). Některé z písniček později natočila Mňága, jiné se roku 1994 objevily na Fialově sólovém albu. Na demokazetě Odnikud nikam byly shromážděny podomácku pořízené nahrávky Mňágy, Jonáše Hvězdy a skupiny Pro slepičí kvoč, v níž hrál bývalý bubeník Happyendu Jiří Čierňava (ten v létě 1988 emigroval spolu s Radkem Odstrčilem a od té doby žije v USA). Úspěchu Mňágy na Valašském špalíčku v červnu nezabránil ani výpadek proudu - dohrála akusticky a při svíčkách. 3. listopadu vystoupila Mňága a Žd'orp v Lucerně, společně s Bez ladu a skladu a MCH Bandem. V revolučních dnech se mimo jiné zúčastnila velkého koncertu v olomoucké sportovní hale (společně s Jaroslavem Hutkou a Martou Kubišovou).

  Na jaře Mňága poprvé vystoupila v televizi: v pořadu ostravského studia Lumírova garáž. Novým jevištním oblečením skupiny se staly námořnické oblečky. V listopadu natočila v brněnském studiu Audioline své první album Made in Valmez pro ostravskou firmu N.A.R. Mohla na něj vybírat z více než tří desítek písniček, které už měla v repertoáru. V prosinci se skupinou naposledy vystoupil Herbert Ullrich, kterému přestal vyhovovat rychle narůstající počet koncertů. Jeho nástupcem se stal Radek Koutný z valašskomeziříčské skupiny Nic složitýho.

  V červnu vyšla gramofonová deska Made in Valmez, kazeta a kompaktní disk se objevily až o několik měsíců později. Ze skupiny byl nucen odejít Jiří Fiala, novým baskytaristou se stal Petr Nekuža.  První koncert v novém obsazení se konal v září. 21. listopadu vyrazila Mňága na sérií koncertů v Belgii a Velké Británii. Vystoupení se konala v Gentu, Londýně, Bristolu, Wolverhamptonu, Leedsu,  Glasgowě a nakonec dvakrát v Hullu (2. prosince).

  V létě se Mňága a Žd'orp definitivně zprofesionalizovala. Druhé album  Furt rovně! bylo natočeno v červenci, opět ve studiu Audioline.  Tentokrát si  Mňága  pozvala  řadu  hostů, včetně Mikoláše Chadimy, Miroslava Waneka nebo členek skupiny Zuby nehty. V polovině října album vydala česká pobočka koncernu  BMG. Na podzim Mňága a Žďorp velmi intenzívně koncertovala,  napřílad v říjnu odehrála 27 koncertů. Hosty na turné byly Zuby nehty a Mikoláš Chadima, jehož převlečení za piráta vtipně doplňovalo námořnické oblečky Mňágy.

  Nespokojenost s distribucí Furt rovně! vedla skupinu k rozhodnutí zrušit smlouvu s BMG a podepsat kontrakt s Monitorem. BMG reagovala dramaticky, ale žaloby nakonec byly staženy. V květnu vydal Monitor v reedici Made in Valmez. V červenci Mňága a Žd'orp nahrála v ostravském studiu C album Radost až na  kost. Poprvé si přizvala externfho producenta - Laca Lučeniče. Na rozdíl od předchozích desek na něm už převažovaly úplně nové  ptsničky Současně s novým albem vydal Monitor všech deset dosavadnfch klipů na videokazetě Obrázky z Valmezu. V srpnu natočila Mňága píseň Stovky hotelů pro album cover verzf Katapultu Třináct fláků od Katáků (vyšlo v prosinci). V létě napsal Petr Fiala za přispění osmi dalších členů a spolupracovníků Mňágy rekapitulační knihu Z nejhoršího jsme uvnitř! (v září vydalo olomoucké nakladatelství Hájek a spol.)

  V květnu Mňága a Žďorp vydala třiadvacetiminutové EP Valmez Rock City, obsahující tři nahrávky, které se nevešly na Radost až  na kost, pět písniček pořízených v únoru 1994 a Stovky hotelů. Místo dalšího koncertního turné ale skupina ohlásila několikaměsíční přestávku a Petr Fiala se pustil do natáčení sólového alba. Vzniklo ve spolupráci s Karlem Plíhalem v jeho domácfm studiu v Olomouci. Z členů Mňágy se nahrávání zúčastnil pouze Lukáš Filip, většinu nástrojů natočili Fiala s Plíhalem sami. Zvuk Fialovy sólovky se taky od nahrávek Mňágy dost liší. Pod názvem Nečum a tleskej! (vol. 2) album vyšlo v září. Na podzim už Mňága zase normálně koncertovala.

  V lednu bylo natočeno a v dubnu vyšlo kompilační album Veselý hřbitov, obsahující sedmnáct písní čtrnácti skupin z Valašského Meziříčí, Rožnova pod Radhoštěm a blízkého okolí. Petr Fiala byl ideovým otcem a producentem celého počinu. Na albu se objevil jeden starší titul Mňágy a tři zatím profesionálně nenahrané písně Koroze, Happyendu a Velkého Plytkoše. U žádné z nich se však ve studiu nesešlo přesně původní obsazení příslušných kapel. Svou skladbou na kompilaci přispěl také sitárista Jiří Dohnal, dřívější saxofonista Slepého střeva. V červenci Mňága natočila v ostravském studiu C s producentem Ivanem Králem album Ryzí zlato. Ivan Král se nedlouho předtím začal často objevovat ve staré vlasti a v tomto roce produkoval jednu úspěšnou desku za druhou. Pro Mňágu byl jako producent - na rozdíl od dosti laxního Lučeniče - opravdovým přínosem. Ve snaze oprostit se od příliš zaběhaných aranžérských postupů začal Lukáš Filip střídat saxofon s klávesovými nástroji.  Písničky z červencových frekvencí se objevily i na čtyřpísňovém singlu Nejlíp jim bylo a potom také na albu Mňága: Happyend. Ryzí zlato vyšlo v září. Na podzim skupina odehrála 59 vystoupení. V té době taky Mňága a Žďorp začala s režisérem Petrem Zelenkou natáčet pro Českou televizi (tvůrčí skupinu Čestmíra Kopeckého)  celovečerní 'fiktivní dokument' Mňága-Happy end.

  V dubnu Mňága vystoupila v Amsterdamu. Film Mňága - Happy end byl na jaře dokončen a v červnu měl premiéru. Mňága a Žd'orp je v něm se značným mystifikačním zápalem prezentována jako 'umělá' skupina, koncipovaná nahrávací firmou na základě zjištěné poptávky publika a sestavená pomocí konkursu. Bizarní vymyšlenosti ve scénáři se rafinovaně prolínají se skutečnými událostmi a řada reálných historek je prezentová na s pot'ouchlými výrazovými posuny. Podobně provokativní formu si režisér Petr Zelenka už předtím úspěšně vyzkoušel v televizním profilu skupiny Visací zámek. Zároveň s uvedením filmu vyšlo stejnojmenné soundtrackové album, na němž byla  příležitost uplatnit některé starší písně Happyendu a Slepého střeva. Film se s úspěchem promítal na zahraničních festivalech (Cottbus, Sanremo, Rotterdam) a vyhrál festival českých filmů Finále Plzeň. Vyšel také na videokazetách.

  Na jaře byl film Mňága - Happy end uveden v síti německých filmových  klubů,  v  dubnu  kapela vystoupila v  Postupimi a v Berlíně. Album Bajkonur bylo nahráno v červenci ve Zlíně (za spolupráce Petra Vavříka ze skupiny Buty) a vyšlo v září. Krátce po dokončení Bajkonuru odešel kytarista Radek Koutný, který toužil po vlastní skupině. Po několika koncertech odehraných v pěti jej nahradil Jaromír Mikel, bývalý člen rožnovské skupiny Zvěřinové hody. V prosinci vážně onemocněl Karel Mikuš a Mňága se rozhodla koncertní šňůru dojet s náhradníkem  Pavlem Fadrným, dřívějším bubeníkem skupiny The Street. Ten se nakonec díky svým kvalitám stal stálým členem. Rozchod Mňágy s Karlem Mikušem byl dost hořký.

  Koncem března Petr Fiala po mnohaleté přestávce opět absolvoval ojedinělé sólové vystoupení - v Divadle Archa na benefiční akci Vyhmátnout hudbu, iniciované Ivanem Králem. Mňága a Ždorp v průběhu roku odehrála 83 koncertů. Zbylý čas věnovala přípravě nového alba, které začala nahrávat v prosinci - opět v ostravském studiu C; tentokrát ve vlastní produkci.

  Album Chceš mě? Chci tě! dokončila Mňága a Žďorp v lednu a vydala v březnu. V květnu skupina vyrazila na koncertní turné.

  V prestižní anketě časopisu Rock & Pop Deska desek deváté dekády bylo debutové album Mňágy Made in Valmez vyhodnoceno jako nejlepší tuzemská deska devadesátých let. První místo získalo jak v odborné části, v níž hlasovalo 43 hudebních publicistů, tak ve čtenářské části ankety. V průběhu května a června se celá skupina opět uchýlila do ostravského studia C, aby v poklidné atmosféře severomoravského venkova, rušené jen tu a tam výpravami do velkoměsta natočila své deváté album. Pod názvem 'Nic složitýho' vyšlo u společnosti Monitor EMI v pondělí 18. září. Slavnostní křest se uskutečnil téhož dne v pražském klubu Meloun.  V srpnu vyšla reedice Made in Valmez. Kromě původního alba obsahuje cédéčko taky  EP Valmez Rock City a DVD stopu se šesti klipy Mňágy. 

1. listopadu vydala Mňága první album 'The Best Of' s podtitulem 'Jen pro vlastní potřebu'.   Na dvojcédéčko bylo vybráno 32 nejlepších skladeb z devíti dosud vydaných alb Mňágy a pět novinek, které kapela natočila v září v Brandýse nad Labem. Kromě tuzemské šňůry absolvovala Mňága menší turné po Spojených státech. Koncerty v Chicagu, Denveru a Los Angeles sklidily u místní české komunity velký ohlas. 

V průběhu jarního turné se vážně zranil bubeník Pavel Fadrný. To předznamenalo sérii zásadních změn. Mňága na záskok angažovala Pavla Koudelku (Dunaj, Led Zeppelin Revival, Krutnava, Boo.). A historie se po čtyřech letech opakuje. Kapela se shodla v názoru, že by bylo škoda mít tak dobrého bubeníka jenom na záskok a od konce června se Koudyš stal regulérním členem Mňágy. Na začátku července Mňágu opoustil i saxofonista Lukáš Filip. Lukáš byl, kromě Filiho, posledním členem, který v Mňáze působil od jejího zrodu. V současné době vystupuje s kapelou jako host student brněnské JAMU, saxofonista a klávesista v jedné osobě Roman Volný.