Maurice Ravel (1875 – 1937)

Maurice Ravel (1875 – 1937)

Narozen v Ciboure v Pyrenejích, otec byl Švýcar, matka pocházela z Baskicka. Hned po Ravelově narození se rodina přestěhovala do Paříže, kde studoval na konzervatoři klavír
u Charlese de Bériota (syna známého houslisty) a skladbu u Gabriela Faurého. Během
1. světové války sloužil v armádě. Nikdy se neoženil. Soukromě se jeho žáky stali Germaine Tailleferrová a Ralph Vaughan Williams. Od roku 1920 žil ve své vile Le Bélvedère v Montfort-l’Amaury, kde choval kočky a pěstoval květiny. Ravel vynikl na svých koncertních cestách po Evropě, USA a Kanadě také jako dirigent. Mozková příhoda, která vedla roku 1933 k částečnému ochrnutí, znemožnila již Ravelovi jakoukoliv koncertní
a skladatelskou činnost. Díky svým přátelům podnikl ještě v roce 1935 poslední cestu do Španělska a Maroka. Zemřel 9 dní po nezdařené operaci mozku. Jeho klavírní dílo je specifické svou vyrovnaností, není zde patrný žádný rozdíl v kompozičním stylu v raných
a pozdních letech. Všechny skladby patří k mistrovským dílům. Jsou ovlivněny jak Debussym, tak i Scarlattim, Mozartem a Borodinem, patrný je vliv španělského folklóru (Bolero, Habanera, Tango). Narozdíl od Debussyho neuplatňuje celotónové stupnice.

Dílo:

Groteskní serenáda (1893)

Starodávný menuet (Menuet antique, 1895)

Pavana za mrtvou infantku (1899) – existuje i v orchestrální verzi

Vodotrysky

Sonatina fis moll (1905) – třívětá

Zrcadla (Mirroirs, 1905) – části Noční můry, Smutní ptáci, Bárka na oceáně, Alborada del gracioso, Údolí zvonů

Kašpar noci (Gaspard de la nuit, 1908) – podle literární předlohy Aloysia Bertranda (1807 – 1841) – 3 části – Ondine (Rusalka), Šibenice, Scarbo, jedna z nejobtížnějších skladeb klavírní literatury

Menuet na jméno Haydna (1909)

Valčíky vznešené a tesklivé (Valčíky noblesní a sentimentální, 1911) – 8 částí

Preludium (1913)

A la manière de Borodin (1913)

A la manière de Chabrier (1913)

Náhrobek Couperinův (1917) – neoklasická skladba, části Preludium, Fuga, Forlane, Rigaudon, Menuet, Toccata,

S orchestrem

Koncert G dur pro klavír a orchestr (1931) – třívětý, premiérovala jej M. Longová

Koncert D dur pro levou ruku a orchestr (1931) – jednovětý, španělské vlivy, psán pro Paula Wittgensteina

Pro 2 klavíry

La Valse (1921) – úprava orchestrální skladby, existuje také ve verzi pro sólový klavír

Bolero (1930) – úprava orchestrální skladby

Španělská rapsodie (1908) – 4 části, úprava orchestrální skladby

Čtyřruční skladby

Má matka husa (1908) – 5 částí, Ravel je později zpracoval jako balet