Léčivá moc myšlenek

Léčivá moc myšlenek

o kO čem přemýšlíme, čemu věříme, co cítíme a o čem stále hovoříme - to jsou rozhodující faktory pro stav těla, duše a ducha, jimiž utváříme svůj život. Proto bychom si stále měli být vědomi, že každé myšlení (ať už je pozitivní či negativní, rozumné či nerozumné) má tendenci realizovat se v našem životě, protože nás podněcuje k adekvátnímu jednání, a tak se myšlenky uskutečňují.

Myšlenky vládnou neomezenou mocí.

     'Zde prosí lidé úpěnlivě bohy o zdraví a nevědí, že moc uzdravit se mají ve svých rukou.'

Démokritos (460-370 př. Kr.), významný lékař

     Díky tomu ale také máme příležitost utvářet náš život podle našich představ a přání. Jediná cesta k duševnímu a tělesnému zdraví vede proto přes ducha, který může svou nepředstavitelnou energií překonávat hranice a přenášet hory.

Kde je bol, tam je mýlka,

kde je bolest, tam zaznívá v naší životní melodii falešný tón,

který zjevně potřebujeme změnit.

     Nesprávnými myšlenkami trestáme jen sami sebe.Zmocňuje se nás nervozita, stoupá krevní tlak, srdce začíná bušit rychleji, svaly jsou příliš napnuté, a následkem toho jsou bolesti hlavy, špatná nálada, špatný spánek a mimoto člověk předčasně vadne, stárne a propadá nemocem.

     Za všemi nemocemi fyzického těla se skrývá duševně-duchovní příčina.

     Nemoc může být způsobena výživou (nepřírodní potrava je také důsledkem nesprávného duchovního postoje), jednáním (chorobné následky způsobené nadměrným stresem, zlobou, nedostatkem pohybu a kyslíku). Z poruch látkové výměny je patrné, že tělo je příliš zatíženo nesprávným počínáním.

      Nemoci tedy není možné brát jako izolované jevy, i když se projevují jen na jedné části těla. Nemocný je vždy celý člověk ve své celistvosti.

      Dříve než se ukáže nějaký problém nebo zatížení jako symptom, pociťujeme nějaká přání, sny nebo ideje. Když stále sílí a nedostává se jim žádné pozornosti, tak je vnitřní tlak tak silný, že se ukazuje na tělesné úrovni a je citelný. Projevuje se např. jako malé poškození kůže. 'Něco mne pálí na těle' - může vyjádřit tento stav. Pokud člověk ani nadále nedbá toho duševního tlaku, projevují se symptomy stále masivněji. Prosba o změnu této naléhavé situace je nyní pronášena trýznivě. V chronických nemocích, které následují posílá organizmus člověku signály, které předchází nevyléčitelným škodám.

      Člověk často nenaslouchá těmto signálům, kterými chce tělo něco sdělit. A přece je důležité, že tyto signály zaregistrujeme a dáváme si je do souvislosti s určitou životní situací, neboť vztah existující mezi určitými city a odpovídajícími orgány je přímo příslovečný:

     'Jde mu to na ledviny' nebo 'vrazí se mu to na žaludek' nebo 'už toho mám plné zuby' nebo 'něco si bere hodně k srdci'.

Existuje původní souvislost mezi určitými duševními konfliktními situacemi a adekvátními tělesnými symptomy. Je to skutečnost, které člověk nemůže uniknout, kterou si můžeme vysvětlit tak, že naše podvědomí přijímá odpovídající impulsy, aby je logicky uskutečnilo.

      Musíme mít jasno v tom, že naše podvědomí nikdy nezůstává nečinné.

     Když opomeneme sdělit podvědomí svá přání podle vlastní volby, vystavujeme je vlivům okolního světa, a to je velmi nepříznivé z hlediska toho, co chceme, čeho se obáváme, nebo co dokonce odmítáme. pochopení.

1. Pozitivní myšlenky

Mnozí z nás dělají tu chybu, že věnují svou pozornost co nejvíce věcem, které nechtějí a kterých se obávají, jako například chudobě, nemoci, neúspěchu nebo jiným selháním. Tento strach je následkem nesprávně orientovaného duchovního postoje, jehož důsledkem je, že člověk přitahuje přesně ekvivalenty toho, o čem nejvíce přemýšlí a čeho se obává. pochmurné a smutné myšlenky obsahují víru v neštěstí, protože tím, že se něčeho obáváme, člověk přece pokládá za možné, že by se to mohlo stát.

     Důvěra a pozitivní myšlenky způsobují naproti tomu přesný opak, neboť zahrnují víru ve štěstí a dobro. Všechny myšlenky, ať jsou pozitivní nebo negativní, mají tedy moc uskutečnit životní poměry, které jim neuvěřitelným způsobem odpovídají.

     Myšlenky mají neuvěřitelnou energii, a proto je možné skutečně říci: „člověk je tím, na co dennodenně myslí“.

      Myšlenky mohou člověka zničit, ale mohou ho také pozdvihnout, dát mu křídla a vynést ho do pozoruhodných výšin.

     Můžete se stát brzdou nebo plynovým pedálem - záleží to jen na nás, kterou páku chceme obsluhovat.

     Naše myšlenky mají totiž moc uvolnit v atomech ty nejjemnější vibrace, které se stále více zpevňují, až se stanou realitou, přičemž bázeň a strach jsou negativní energií vnitřní slabosti, jíž se člověk pevně připoutává k omezením a neúspěchům.

     Čím více se ale budeme snažit, abychom vpustili do našeho života silné, pozitivní vibrace z našich  myšlenek, tím více přispějeme k tomu, aby v našem všedním životě zakotvili dobré věci a šťastné poměry.

     Každý člověk je schopen vytěžit tuto sílu rozdávající energie ze svého nitra a vyzařovat ji - závisí to jen na tom, aby správně motivoval a užíval své myšlenky. 

2. Vliv vnějšího světa

Negativní myšlenky mají moc vyvolat symptomy nemoci, jak to bylo působivě prokázáno na následujícím příkladu. Ve své pozoruhodné knize 'Zázrak, který sami konáte' popisuje Napoleon Hill experiment, který sám provedl několikrát jako demonstraci, aby tak dokázal, že člověk může onemocnět pouhou sugescí. Demonstrace byla provedena za asistence 4 pomocníků. Jeden posluchač byl tajně vybrán za 'oběť' a potom následovalo toto: Pomocník řekl muži: 'Necítíte se dobře? Vypadáte jako byste byl nemocný.'

     Pomocník číslo dva přikročil vzápětí rychle k 'oběti' a rozčileně vykřikl: 'Promiňte, ale jste nápadně bledý. Podle toho, jak vypadáte, brzy omdlíte. Mám vám donést sklenici vody?'

      Za chvíli přišel pomocník číslo tři a ustaraně muže oslovil: 'Dovolíte podepřu vás. Vypadáte, že se zhroutíte.'

     Potom se otočil na kolemstojící a vyzval je: 'Lidi, pomozte mi tady udělat místo, kam toho muže položíme. Je nemocný.'

     Jestliže 'oběť' potom nebyla v bezvědomí, tak se obyčejně skácela, když pomocník číslo čtyři přistoupil, uchopil ji za paži a zděšeně vykřikl: 'Rychle zavolejte lékaře. Ten muž musí být ihned ošetřen.'

    'Provedl jsem tento experiment čtyřikrát a výsledkem vždy bylo, že oběť přechodně onemocněla,' napsal Napoleon Hill.

     Podvědomí tedy uskutečňuje v logickém sledu zcela věrně to, co se mu navodí, jak ukazuje tento příklad názorně.

3. Vědomí - podvědomí

 Naše vědomí se rozhoduje, myslí logicky, počítá, je kreativní, registruje bolest, strach, radost a ještě mnohé další věci. Aby to všechno mohlo zvládnout, musí mít zdroj, odkud tyto informace přicházejí - podvědomí.

     V něm jsou naprogramovány všechny životní zkušenosti, neboť ukládá všechno, co je přijímáno smysly.

     Vědomí může zapomenout - podvědomí nikdy!

     Je stále bdělé a v pohotovosti a registruje všechno, co vnímá.

     Toto těsné propojení vědomí a podvědomí objasňuje, jak působí myšlenky na celý organizmus.

     Na všech zdravotních poruchách se tedy rozhodujícím způsobem podílí podvědomí.

     Když programujeme naše podvědomí v souvislosti s nějakým problémem cíleně pozitivními výsledky. Co si stále myslíme, stává se realitou.

      Pozitivní myšlenky se stávají pozitivní realitou.

     Negativní myšlenkové formy jsou však zneužitím kreativní představivosti.

     Když tedy naše podvědomí zásobujeme pozitivními, zdraví podporujícími a povzbudivými autosugescemi, potom můžeme kdykoli zmobilizovat nové síly a tím vytvořit nejlepší předpoklady pro zdravý, šťastný a spokojený život.

     Měli bychom stále myslet na to, že naše dnešní jednání, myšlení a činy v sobě již nesou prožívání zítřka. Osud člověka není nahodilý, ale člověk si jej sám utváří tím, co dělá dnes, a proto je zcela závislé na vlastních rozhodnutích a vlastním chování, zda budoucnost bude pozitivní a tím šťastná a hodná úsilí, nebo odpoví ranami osudu, aby vyvolala myšlenkový proces, který přinese náhled a tím také změnu životních návyků rozpoznaných jako nesprávné.

4. „Ano,dokážu to!“

Je mnoho možností, jak pozitivně ovlivnit naše sebevědomí.

Velmi silnou a prospěšnou autosugescí jsou tato tři slova: 'Ano - dokážu to!' Je možné ji na delší dobu uchovat v myšlenkách nebo ji vícekrát po sobě hlasitě vyslovit.

     Když ji v sobě necháme z nejhlubšího přesvědčení působit, potom nám poskytne nesmírnou sílu a můžeme tento 'Postoj - dokážu to' označit za úspěšný recept proti nezdaru a strachu ze selhání.

     Tato tři slova jsou schopna nám poskytnout pomoc, abychom velmi rychle překonali vnitřní slabost, a mají moc vynést nás okamžitě ze dna, z duševní propasti znovu nahoru. Je to vlastně 'kouzelná formulka', která má neuvěřitelný účinek, když člověk přijde o svou duševní rovnováhu a vnitřní vyrovnanost.  Celý náš život je podřízen neustálé změně a je to neustávající boj - snaha jít vpřed střídaná neúspěchy, vítězství střídající porážky.

     Jsme však obdařeni mohutnými duševními silami, které nám umožňují život zvládat, protože vůle k životu je silná jiskra, která zapaluje v každém z nás schopnost pokračovat v cestě vpřed a která znovu rozdmýchává energii potřebnou k překonání problémů.

5. Cílevědomost

 Každá myšlenka je stavebním kamenem v budově našeho osudu - v dobrém i ve zlém.

     Chybné programování myšlenek narušuje přirozený léčivý mechanismus nebo blokuje a brání harmonickému vyrovnání.

     Člověk neposlechne intuici, která se projevuje vnitřním hlasem, a viděno duchovně to znamená, že bloudí.

     Osvobodit duši z jejích zábran, strachů a svízelí znamená osvobodit sám sebe a být zdráv v tom nejvlastnějším smyslu slova.

     Můžeme si tedy sami pomoci?

     Jak můžeme udržet mysl a tělo v harmonickém stavu,který brání nebo přímo znemožňuje chorobám, aby nás postihly?

     Jedno se v každém případě jasně prokázalo:

     Optimističtí lidé bez vnitřních konfliktů jsou imunní proti utrpení, strastem a nemocím!

     Především je třeba, aby člověk sám v sobě vyhledal všechny nedostatky, které ho vychýlily z duševní rovnováhy.

     Nejlepší metoda tohoto sebeověření spočívá v tom, že se člověk stáhne do atmosféry klidu a míru, aby tak dal svému vnitřnímu hlasu možnost projevit se.   V takových okamžicích vnitrního klidu člověk pozná, že může najít v meditaci velkou pomoc, spatří před sebou znovu

v jasných obrysech svůj život a je obdařen intuicí, která zcela jasně odpovídá na obtížné životní situace nebo na důležité otázky. Intuice je duchovní schopnost, která nevysvětluje, ale jen ukazuje cestu k lepšímu, plnějšímu životu. Intuice člověku sděluje, co má udělat, nikdy mu ale neříká, proč tak má jednat.

     Jestliže člověk začne zkoumat odpověď a logicky ji analyzovat, bude zklamán.

     K smysluplnému užití intuice jsou tedy nezbytné naděje a důvěra v Boha. 

    První dojem, který vzniká, nesmí být totiž potlačován nebo měněn, protože tím by člověk zničil původnost intuice. 

     Protože duch nezná ani čas ani prostor, je mu v okamžiku položení otázky již známa odpověď.

Díky tomuto předpokladu je intuice ve všech životních situacích naší nejúčinnější pomocí. Není důležité, pro jaký účel ji používáme - má vždy po ruce správnou odpověď, když ji člověk poslechne a projeví nezbytnou důvěru. Intuice otevírá tedy našeho ducha pro nové věci, ukazuje nám cestu a stala se dokonce už zachráncem v životně nebezpečných situacích, když bylo třeba správně se rozhodnout ve

    zlomku vteřiny.

     Všechno to, co můžeme vidět velkého na tomto světě, bylo vytvořeno jen proto, že nějaký člověk měl nezkrotný, nutkavý, intuitivní pocit, že to musí učinit - a to častokrát proti normálnímu lidskému rozumu a navzdory svým bližním, což je osud většiny velkých vynálezců a objevitelů. Intuice se vždy projeví.

     Člověk jenom musí dávat pozor a důvěřovat malému, tichému hlasu v nitru, který je vždy přítomen a znamená ve všech životních situacích velmi účinnou pomoc.

6. Intuice

 Každá myšlenka je stavebním kamenem v budově našeho osudu - v dobrém i ve zlém.

     Chybné programování myšlenek narušuje přirozený léčivý mechanismus nebo blokuje a brání harmonickému vyrovnání.

     Člověk neposlechne intuici, která se projevuje vnitřním hlasem, a viděno duchovně to znamená, že bloudí.

     Osvobodit duši z jejích zábran, strachů a svízelí znamená osvobodit sám sebe a být zdráv v tom nejvlastnějším smyslu slova.

     Můžeme si tedy sami pomoci?

     Jak můžeme udržet mysl a tělo v harmonickém stavu,který brání nebo přímo znemožňuje chorobám, aby nás postihly?

     Jedno se v každém případě jasně prokázalo:

     Optimističtí lidé bez vnitřních konfliktů jsou imunní proti utrpení, strastem a nemocím!

     Především je třeba, aby člověk sám v sobě vyhledal všechny nedostatky, které ho vychýlily z duševní rovnováhy.

     Nejlepší metoda tohoto sebeověření spočívá v tom, že se člověk stáhne do atmosféry klidu a míru, aby tak dal svému vnitřnímu hlasu možnost projevit se.

     V takových okamžicích vnitrního klidu člověk pozná, že může najít v meditaci velkou pomoc, spatří před sebou znovu v jasných obrysech svůj život a je obdařen intuicí, která zcela jasně odpovídá na obtížné životní situace nebo na důležité otázky. Intuice je duchovní schopnost, která nevysvětluje, ale jen ukazuje cestu k lepšímu, plnějšímu životu. Intuice člověku sděluje, co má udělat, nikdy mu ale neříká, proč tak má jednat.

     Jestliže člověk začne zkoumat odpověď a logicky ji analyzovat, bude zklamán.

     K smysluplnému užití intuice jsou tedy nezbytné
naděje a důvěra v Boha. 

    První dojem, který vzniká, nesmí být totiž potlačován nebo měněn, protože tím by člověk zničil původnost intuice. 

     Protože duch nezná ani čas ani prostor, je mu v okamžiku položení otázky již známa odpověď.

Díky tomuto předpokladu je intuice ve všech životních situacích naší nejúčinnější pomocí. Není důležité, pro jaký účel ji používáme - má vždy po ruce správnou odpověď, když ji člověk poslechne a projeví nezbytnou důvěru. Intuice otevírá tedy našeho ducha pro nové věci, ukazuje nám cestu a stala se dokonce už zachráncem v životně nebezpečných situacích, když bylo třeba správně se rozhodnout ve zlomku vteřiny.

     Všechno to, co můžeme vidět velkého na tomto světě, bylo vytvořeno jen proto, že nějaký člověk měl nezkrotný, nutkavý, intuitivní pocit, že to musí učinit - a to častokrát proti normálnímu lidskému rozumu a navzdory svým bližním, což je osud většiny velkých vynálezců a objevitelů. Intuice se vždy projeví.

     Člověk jenom musí dávat pozor a důvěřovat malému, tichému hlasu v nitru, který je vždy přítomen a znamená ve všech životních situacích velmi účinnou pomoc.

7. Pomoc ke svépomoci

Nikdo se nemůže uchránit před tím, aby se kvůli nějakým nepředvídatelným okolnostem neocitl psychicky na dně, odkud nevidí v tu chvíli žádné východisko a hrozí mu, že situaci nezvládne.

     Hodně lidí vzápětí sáhne po rychle působících 'pomocnících v nouzi', alkoholu, nikotinu, utišujících prášcích; nebo se podvolí nutkavé potřebě jíst, aby si něco kompenzovali a našli klid.

     Potom však původní problém jenom dále roste - a nakonec je člověk stále nešťastnější a deprimovanější.

     V takovém případě je mnohem lepší, když je člověk připravený pomoci si sám, když má po ruce pomoc, kterou si dobře vybavil jako určitou 'domácí lékárnu proti duševním trablům', aby v případě nouze do ní mohl rychle sáhnout.

     Nejspontánnějším a nejúčinnějším prostředkem proti tomu, když se člověk ocitne duševně na dně, je totiž radost.

     Radost má jako lék velkou hodnotu pro všechny tělesné orgány, a tím také pro naši duši.

     Každá myšlenka a každý pocit vyvolává v těle určitý chemický proces a přitom vznikají látky, které odpovídají přesně charakteru určité myšlenky nebo pocitu.

     Mohou to být jak jedovaté látky, tak léčivé látky, které obranný systém oslabují, nebo posilují.

     Vzhledem k této skutečnosti nám velice pomůže, když programujeme své myšlenky co nejrychleji jako radost, protože to je vůbec ten nejlepší způsob, jak si sám pomoci. Každý zná sám sebe nejlépe a ví, co mu udělá radost a čím zase probudí k životu svůj elán. 

     Tělo se tak může rychle regenerovat, imunita se rychle stimuluje a člověk se brzy cítí podstatně lépe, protože získal novou energii, a tím také většinou jiný pohled na věci, čímž se posiluje jeho schopnost řešit problémy. Tímto způsobem potom také probíhá překonávání potíží mnohem snáze. Mějte ve své '

lékárničce proti duševním trablům' vždy dobře připravené to, co vám může udělat radost v dobách krize. Vlastní kreativitě a mnohým dobrým nápadům se přitom meze nekladou.

     Nyní vám nabízím několik příkladů, které si každý může podle libosti a nálady rozšiřovat. Dovoleno je prostě všechno, z čeho má člověk radost: 

* Oblíbená 'snová hudba'.

* Videokazety s oblíbenými filmy.

* 'Balíček příjemností' pro hezký den strávený doma: pěna do koupele, pleťové masky, barva na  vlasy, tělové emulze.

* Nový parfém pomůže rozšířit kolem vás jinou
atmosféru.

* Staré milostné dopisy, fotografie, vzpomínky na dětství, které rádi bereme znovu do ruky.

* Potřeby pro kutily, malířské náčiní, s jejichž pomocí můžeme svobodně rozvíjet svou kreativitu. Kreativita je nositelem tvůrčí energie. Pomůže nám efektivně a rychle přijít na lepší myšlenky. Podobně působí také ruční práce.

* Malý, hezky zabalený balíček, který jste si již starostlivě připravili, abyste mohli sobě nebo nějakému milému člověku udělat radost.

Pamatujte na to, že:

'radost, kterou dáváš, se vrací do vlastního srdce!'

* Nebo úplně jednoduše vezmete nějaké peníze,abyste si mohli hned opatřit nějakou 'náplast na bolístky', abyste si třeba nechali udělat nový účes a dopřáli si malé radosti.

Ostatně: oranžová barva k tomu také přispívá!
Podstatné přitom je, že máte všechno dobře připravené, abyste v případě potřeby měli po ruce všechno, co vám pomůže rozptýlit a zbavit se vašeho trápení, aby zase brzy převládla radost.

     „Kdo chce krásu těla, ducha nebo duše, ať vytváří atmosféru a to, čím život sám ony síly rozvíjí,“ řekl Edgar Cayce.

      To znamená, že je možné kdykoli silou myšlenek vést energie k určitým částem těla – jak pozitivní, tak i negativní. 

     Když se člověk záměrně odpoutává a zaměstnává, potom si může rychle aktivovat vnitřní energetický potenciál, protože se myšlenky obrátily k pozitivním, konstruktivním věcem, a tak může být obnovena vnitřní rovnováha. 

     Pokud to již došlo tak daleko, potom je člověk také znovu otevřenější a připraven, aby své problémy bez emocí promyslel a řešil.

     Je proto dosti důležité, abychom v případě, že máme starosti a trápení, o nich stále znovu sebetrýznivě nehloubali, protože tak vzniká energetický blok a problémy jsou potom ještě horší a tísnivější.

     Mnohem lepší je, když se rozptýlíme a zaměříme se na krásnější věci – hudbu a jiné radosti – neboť tím se energie odvádí od bolesti a plyne k sluneční pleteni, sídlu našeho podvědomí a centru energie v našem těle, které symbolizuje radost z bytí.

     Přepólováním síly myšlenek je energie z tohoto místa odvedena a začíná znovu proudit, bolest odeznívá a s tím přicházejí zase nové ideje a myšlenky, jak se znovu nejlépe zmocnit života.

 Princip svépomoci zní:

Energie následuje myšlenku.

Nejdůležitějším předpokladem pro to je však vyváženost elektromagnetického pole v našem těle a na to můžeme působit pozitivními myšlenkami a hlubokým, vědomým dýcháním. Můžeme náš život se všemi jeho nároky a problémy a starostmi, které nás většinou velmi zatěžují, s trochou radosti rychle zase uvést do stavu, v jakém má být. Jde jen o to, abychom poznali a využívali léčivou sílu radosti; která je vždy v pohotovosti, protože tak můžeme snadno zvládnout i dosti obtížné životní krize.

8. Vždy existuje východisko

Vždy existuje východisko V každém životě se vyskytnou situace, které člověk vnímá jako příliš náročné a myslí si o nich, že je nedokáže zvládnout. Ale právě v takových případech je velmi důležité ustát situaci a nerezignovat.

     Nemá smysl věšet hlavu a s ustaraným výrazem s sebou vláčet všude své problémy, protože potom člověk signalizuje nepřehlédnutelným způsobem nemilou situaci, ve které se ocitl, a ještě si všechno více komplikuje.

     Dáváme totiž svému okolí úplně jasně najevo trápení, starosti, hněv a frustraci, které pociťujeme, a tím se nám od nich dostává zpět přesně toho, co sami vyzařujeme, totiž negativních pocitů a reakcí.
     Tak se vlastní špatná situace ještě více zhoršuje. A se vším to jde ještě více z kopce. Nejlépe si v takové situaci pomůžeme tím, že zachováme klid, snažíme se usmívat a špatné věci prostěneakceptuje- me tak, jak se v určité chvíli jeví.

Neberte špatné věci nikdy příliš vážně. Vždycky se najde nějaké východisko!

       Nejlépe se to podaří, když se naše mysl naplní pozitivními, optimistickými myšlenkami, přitom hluboce a vědomě vdechujeme čerstvý vzduch a posilujeme v sobě svou důvěru. Ano, já to dokážu! Na našem tělesném a duchovním postoji závisí naše úspěchy a naše neúspěchy. 

     Přitom nesmíme zapomenout, že je to naše sebevědomí, které okolí vnímá.

     Pocity jako nejistota, poraženectví a vlastní neatraktivnost nebo neustálá ustaranost, zklamání a přetíženost - to všechno jsou negativní a destruktivní formy myšlenek, které se projevují jak na těle, tak ve vyzařování člověka. Zdravé sebevědomí vždy fascinuje, protože vyjadřuje vnitřní soulad mezi člověkem a světem, do nějž se narodil

a s nímž žije v harmonii. 

     Nejlepším možným předpokladem toho, abychom se rychle vyrovnali s nepříjemnou situací, je to, že se chováme tak, jako bychom již vytouženého cíle dosáhli, i když problém vlastně ještě nebyl vyřešen. 

     Bez motivace není realizace!

V životě může nastat jen to, co očekáváme, a můžeme realizovat jen takové věci, které si umíme obrazně představit, neboť podvědomí myslí

v obrazech.

Naprogramování přání by tedy mělo probíhat stále velmi názorně a odpovídat požadovanému úspěchu, protože pro podvědomí jsou obrazy cennější než slova a reaguje na ně adekvátně rychleji.

     Sebejisté chování naplněné důvěrou, pružná chůze, přátelský úsměv, který přeskakuje jako inspirující jiskřička na okolí, to jsou znaky silného, cílevědomého člověka, který se nenechá snadno vyvést z míry a který řídí svůj osud vědomě a statečně.

     Tím dosáhneme pozitivních, přátelských, nápomocných a vstřícných reakcí druhých lidí, a ty se k člověku zase vrátí zpět jako mimořádná vzpruha, zvyšují životní radost, propůjčují sílu a elán a s tím úspěch, štěstí a spokojenost.